Miloš Zeman

Tzv. církevní restituce byly přijaty jako zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ve třetím čtení (14. července 2012), kdy návrh potřeboval podporu většiny přítomných, bylo ve finálním hlasování nutno k jeho přijetí 92 hlasů. Získal podporu 93 hlasů. Roman Pekárek, o kterém prezident mluví, však v té době nebyl ještě vůbec poslancem.

Pekárek se do Poslanecké sněmovny dostal jako náhradník, a to konkrétně 7. listopadu 2012.

Zákon o církevních restitucích se vrátil do Poslanecké sněmovny po zamítnutí Senátem. Hlasování se uskutečnilo 8. listopadu 2012. K přijetí bylo třeba alespoň 101 poslanců. Pro přijetí hlasovalo 102 poslanců, mezi nimi byl i poslanec Roman Pekárek (později skutečně odsouzen a uvězněn).

I kdyby se ale tohoto hlasování neúčastnil, zákon by byl přijat. Výrok prezidenta je tedy nepravdivý, neboť hlasování, ve kterém Pekárek podpořil církevní restituce, by dopadlo stejně, i kdyby hlasoval jinak. Při prvním hlasování, kdy zákon prošel o jeden hlas, nebyl Pekárek vůbec poslancem.

Ačkoliv se v programu ČSSD z roku 2013 explicitně o zdanění církevních restitucí nehovoří, obecné vyznění programového bodu k církevním restitucím (.pdf, str. 30) jasně vypovídá o podpoře zkrácení nákladů na církevní restituce. Negativní vyjádření Bohuslava Sobotky k tématu se objevilo proto, že bránilo KDU-ČSL ve vytvoření koaliční vlády s ANO a ČSSD.

Program ČSSD z roku 2013 (.pdf, str. 30) k tématu církevních restitucí říká: „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“ Z hlediska daní se v souvislosti s církevními restitucemi v tomto programu navrhuje pouze možnost umožnit daňovému poplatníkovi rozhodování o přidělení části z jeho odváděné daňové povinnosti na církevní projekty.

Bývalý předseda vlády Bohuslav Sobotka se k myšlence zdanění církevních restitucí stavěl negativně. Důvodem byla neochota KDU-ČSL spolupracovat na koaliční vládě, pokud by mělo dojít ke změně zákona o církevních restitucích. Pozice ostatních členů ČSSD ale nebyla s předsedou strany jednotná.

Například 5. června 2016 kritizoval Sobotka návrh na zdanění restitucí, se kterým přišel další člen ČSSD Jiří Zimola. Podobná je i situace ze 14. června 2014. Zde při jednání vedení strany Bohuslav Sobotka odmítl návrh Jeronýma Tejce, který chtěl do stranického referenda zařadit návrh schválení zdanění církevních restitucí. Na těchto příkladech se ukazuje, že ve vnitřních strukturách ČSSD se podpora zdanění církevních restitucí nadále objevovala.

Doplňme ještě, že Bohuslav Sobotka figuroval ve funkci předsedy ČSSD od 18. března 2011 do 15. června 2017. Program ČSSD, který vznikl až za jeho předsednictví, je tedy již zmíněný z roku 2013. V době, kdy Bohuslav Sobotka nastoupil do funkce předsedy strany, byl aktuální program z roku 2010. Ten ale vznikl ještě za předsednictví Jiřího Paroubka.

O církevních restitucích ani tento program nepojednává explicitně s plánem jejich zdanění. Tzv. velký program (.pdf, str. 35) je k tématu církví velmi vágní a neříká v zásadě nic konkrétního. Pouze tzv. malý program (.pdf, str. 3) z roku 2010 zmiňuje církevní restituce jako jeden ze špatných plánů předešlých vlád, který zadlužuje Českou republiku a vyjadřuje se pozitivně k nutnosti jejich omezení. Konkrétní plán jejich zdanění tento program nenavrhuje, ale opět se zde ČSSD obecně zavazuje snížit náklady na restituce.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Je pravdou, že KSČM slovy svého předsedy Vojtěcha Filipa označila kandidaturu sociálnědemokratického europoslance Miroslava Pocheho na post budoucího ministra zahraničních věcí za možný problém v případě tolerance nové vlády Andreje Babiše. Nikde ale nezmiňují, že jeho neúčast na vládě je nutnou podmínkou tolerance menšinové vlády.

Ohledně tolerance další vlády Andreje Babiše KSČM na svých stránkách formulovala sedm základních programových bodů. V otázce personálního složení nové vlády, zatím, dle slov předsedy Vojtěcha Filipa, vidí problém jen v osobě Miroslava Pocheho. Vojtěch Filip svoje námitky shrnul v rozhovoru pro portál Novinky.cz takto:

„Pan europoslanec Poche pro nás není důvěryhodný. Hlasoval v rozporu s postoji České republiky. Nevíme, jaké názory v Evropě zastává, jestli názory soc. dem., za kterou byl do Bruselu vyslán, anebo opačné. Pro nás je zásadní v případě člověka, který chce dělat ministra, jednota slov a činů. A to se právě o panu europoslanci nedá říct. Pokud byc Poche zůstal mezi kandidáty pro ministra zahraničí budoucí vlády, bude to pro nás problém," pokračoval Filip.“
Na otázku, zda je osoba Miroslava Pocheho pro KSČM zásadním problémem, kvůli kterému nepodpoří novou vládu, předseda Vojtěch Filip odpověděl jen to, že by to mohl být problém.

Z opozice zazněly po vyhlášení ministerských kandidátů ČSSD hlasy, že Miroslav Toman byl navržen jako ministr zemědělství na popud Miloše Zemana. Miroslav Toman již jednou tento post zastával, a to v letech 2013–2014 ve vládě Jiřího Rusnoka.

Samotnou nominaci Miroslava Tomana na post ministra zemědělství pak Jan Hamáček odůvodňoval (1. videozáznam, start 4:50) tím, že je:„... nezpochybnitelným odborníkem, předsedou Agrární komory ČR a člověk, který se sociální demokracií dlouho spolupracuje.“ Zmínil také, že vzal v potaz„nesčetná doporučení odborné veřejnosti včetně doporučení zemědělské komise sociální demokracie“.

Výslovné potvrzení ve formě veřejného vyjádření, které by říkalo, že Miloš Zeman nevyžadoval na post ministra zemědělství Miroslava Tomana, však Jan Hamáček médiím neposkytl.

Dotační tituly v zemědělství uděluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který dle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu spadá pod ministerstvo zemědělství. Udělování dotací SZIF upravuje § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. SZIF se stará o administrativu, průběh plateb příjemcům dotací a kontrolu dotačních žádostí

Podle zjištění portálu IHNED.cz lobbují při rozhodovacím procesu v SZIF zástupci Potravinářské komory ČR. Hlasování hodnotitelské komise SZIF je ale dle zprávy (.pdf, str. 13) Národního kontrolního úřadu (NKÚ) netransparentní. Potravinářská ani Agrární komora ČR tak sice dle § 4 odst. 1 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR o udělování dotací přímo nerozhoduje, skrze lobbing v hodnotitelské komisi SZIF však měla Potravinářská komora získávat dotační podporu pro velké firmy.

Zpráva NKÚ o rozdělování peněžních prostředků v rámci Programu rozvoje venkova 2014–2020 uvádí (.pdf, str. 15), že měl SZIF v rámci Programu rozvoje venkova při udělování dotací zvýhodňovat velké podniky na úkor malých a středních podniků. Velké podniky byly dle zprávy zvýhodněny v 70 % případů přidělení dotace.

Pozici prezidenta Potravinářské komory ČR Toman zastával již dvakrát a v současnosti plní třetí mandát. Poprvé byl zvolen v roce 2007, obhájil v letech 2012 a 2016. Prezidentem Agrární komory ČR byl Toman také, a to od 24. března 2014 do 16. března 2016.

Funkci ministra zemědělství, na kterou je k 8. červnu 2018 Toman navrhován, již v minulosti také zastával, a to v úřednické vládě Jiřího Rusnoka (13. srpna 2013 – 29. ledna 2014). V minulosti působil také ve funkci náměstka ministra zemědělství v letech 2002–2006.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, může být městem obec, která má alespoň 3 000 obyvatel.

Dle zjištění Českého statistického úřadu v rámci Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 je zemědělství se svými zhruba 80 tisící obyvateli na venkově, kteří jej vykonávají, ve srovnání s podíly na ekonomické činnosti venkovského obyvatelstva v ostatních odvětvích opravdu hluboce pod 50 procenty.

Také doplňujeme, že na základě výsledků šetření ČSÚ na území celé České republiky byl v roce 2016 podíl zemědělství, lesnictví a rybářství v zaměstnání podle odvětví ekonomické činnosti pouhých 2,9 % - 149 tisíc obyvatel z celkových 5,1 milionů.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý na základě analýzy počtu obyvatel ve vesnicích roku z let 2016 a 2017. Tedy z posledních 2 ročníků. V dlouhodobějším pohledu totiž data Českého statistického úřadu ukazují, že se počet obyvatel v celkem 12 obcích z 26 buď snižuje, nebo zůstává fakticky stejný. Nedochází zde tedy k přibývání lidí, jak o něm Zeman mluví.

Podobný výrok jsme u Miloše Zemana již ověřovali dříve, ten se vázal k vesnicím roku 2016 s tím, že prezident zde akcentoval zejména nárůst počtu mladých obyvatel. Tento výrok jsme hodnotili jako neověřitelný, neboť i když se ukázalo, že celkový počet obyvatel se snižoval ve 4 obcích, nebyli jsme schopni přesně popsat věkovou skladbu obcí. Tato část výroku je v závěru odůvodnění.

Aktuálně jsme se podívali na data počtu obyvatel u Vesnic roku 2017. Ze 13 obcí (v Praze se logicky soutěž nevyhlašuje) jich 8 co do počtu obyvatel dlouhodobě nerostlo. Stagnovaly, nebo se počet obyvatel snížil.

VesniceObyvatel 2007Obyvatel 2012Obyvatel 2017Pištín (Jihočeský)542601659Křtiny (Jihomoravský)776790835 Skalná (Karlovarský)1 9421 8871 938Heřmanov (Vysočina)218215204Přepychy (Královéhradecký)643613624Kruh (Liberecký)481472480Větřkovice (Moravskoslezský)736751737Vápenná (Olomoucký)1 3561 3631 329 Lukavice (Pardubický)1 1211 1011 147Břasy (Plzeňský) 2 1012 2372 290 Hvožďany (Středočeský)800813777 Libochovany (Ústecký) 586609582Slavkov (Zlínský)699682655 Údaje vycházejí z dat ČSÚ a jsou ručně sebrány.

Vesnice roku 2016

Miloš Zeman přijal starosty vítězných obcí ze soutěže Vesnice roku za předloňský rok 12. ledna 2017. Této soutěže se mohou zúčastnit obce, ve kterých žije maximálně 7 a půl tisíce obyvatel.

V každém případě se můžeme podívat, nakolik se v daných vesnicích roku v jednotlivých krajích měnil počet obyvatel. Vybíráme tedy vítěze jednotlivých krajských soutěží a k porovnání vybíráme celková čísla obyvatel za delší období, tj. z doby před 8 lety, před 4 lety a aktuální. Vycházíme z údajů Českého statistického úřadu.

Miloš Zeman oceněné obce dal během svého vystoupení za vzor, jelikož jejich populace (podle jeho slov) má růst. Data od roku 2008 dokládají, že počet obyvatel se zvýšil v celkem 9 obcích, ve 4 z nich naopak poklesl.

VesniceObyvatel 2008Obyvatel 2012Obyvatel 2016Cehnice (Jihočeský)464476489Kozojídky (Jihomoravský)492509522Valy (Karlovarský)386442468Lípa (Vysočina)1 0681 1091 154 Rudník (Královéhradecký)2 2462 2222 163 Prysk (Liberecký)437456444Velké Hoštice (Moravskoslezský)1 7771 7651 830Hněvotín (Olomoucký)1 4041 6721 802Sebranice (Pardubický)928981984 Konstantinovy Lázně (Plzeňský)946932909 Úholičky (Středočeský)673738773 Nové Sedlo (Ústecký)2 7212 6272 576Kašava (Zlínský)916912897

Sledovali jsme také, nakolik se v jednotlivých oceněných obcích změnil v období od roku 2008 průměrný věk obyvatel. Miloš Zeman dává totiž jednotlivé obce za vzor v tom, že kromě nárůstu počtu obyvatel (resp. že se lidé odsud nevystěhovávají) zde roste také počet mladých lidí. V podstatě ve všech obcích se průměrný věk zvýšil, to ovšem koreluje s celkovým stárnutím české populace.

Data Českého statistického úřadu ukazují, že v roce 2008 byl průměrný věk v České republice 40,5 roku a v roce 2016 se zvýšil na 42 let. Jde tedy o nárůst 1,5 roku.

Z oceněných obcí tři stárnou rychleji, než je průměr České republiky. Konkrétně jde o Rudník v Královéhradeckém kraji, kde se průměrný věk zvýšil od roku 2008 o 3,3 roku, dále o Konstantinovy Lázně na Plzeňsku, kde se věk zvýšil o téměř 4 roky a také o Kašavu ve Zlínském kraji. Zde populace zestárla o 2,3 roku.

VesnicePrůměrný věk 2008Průměrný věk 2012Průměrný věk 2016Cehnice (Jihočeský)40,941,141,1Kozojídky (Jihomoravský)39,139,640,6Valy (Karlovarský)40,940,942,1Lípa (Vysočina)38,739,740,0 Rudník (Královéhradecký)39,440,742,7 Prysk (Liberecký)40,340,342,3Velké Hoštice (Moravskoslezský)39,040,140,3Hněvotín (Olomoucký)38,038,138,8Sebranice (Pardubický)36,737,438,9 Konstantinovy Lázně (Plzeňský)43,145,547,0 Úholičky (Středočeský)39,039,140,2Nové Sedlo (Ústecký)38,139,239,9 Kašava (Zlínský)38,039,640,3

Průměrný věk ovšem nemusí zcela přesně popisovat počty mladých lidí, resp. může být tento údaj zkreslující. V rámci hodnocení je tedy nebereme v potaz, jádro Zemanova výroku se tentokrát týká primárně počtu obyvatel.

Maximální dojížďkovou vzdálenost 20 kilometrů se nám nepodařilo nalézt. Z různých průzkumů agentur ovšem vyplývá, že Češi skutečně nejsou příliš ochotni dojíždět za prací. Dvě pětiny Čechů považují za maximální vzdálenost 30 minut.

Z průzkumu společnosti Profesia.cz vyplývá, že třetina respondentů je ochotná dojíždět do práce denně 60 minut jedním směrem. Kvůli dobré práci je ochoten každý desátý Čech strávit na cestě jedním směrem denně až 90 minut. Sedm procent lidí je ochotno kvůli dobré práci dojíždět až čtyři hodiny denně. Dvě pětiny zúčastněných uvedlo, že maximální dojížďková vzdálenost je 60 minut denně.

Personální agentura Grafton Recruitment publikovala výzkum, ze kterého vyplývá, že většina Čechů je ochotna cestovat maximálně 30 minut. Délka dojíždění je podle agentury druhým nejdůležitějším aspektem při výběru práce.

„Mobilita Čechů je tradičně ve srovnání se západní Evropou nižší, a i když by s příchodem mladších generací na pracovní trh měla spíše růst. V souvislosti s dobrými příležitostmi nabízenými napříč celou Českou republikou naopak klesá,“ uvedla Jitka Součková z agentury Grafton.

Miloš Zeman navštívil sjezd ČSSD 18. února 2018 v Hradci Králové, na kterém se mimo jiné volil nový předseda strany. Zeman zde vyzval sociální demokraty ke spolupráci s hnutím ANO. Doporučil jim také, aby neusilovali o ministerské posty ve vládě:

„To je to, co vám doporučuji. Jestli toto doporučení budete, nebo nebudete respektovat, je na vás. Nechcete-li upadnout do zapomnění, pracujte. Pracovat můžete, když budete v jakémkoli složení účastni vládních aktivit. Necpěte se do vlády, nechtějte ministerská křesla, s 15 poslanci by to bylo komické. Chtějte náměstky ministrů, chtějte odborníky, chtějte někoho, kdo chce pro sociální demokracii něco udělat."

Je také pravda, že Zeman doporučil členům ČSSD, aby v referendu podpořili koalici s ANO. Stalo se tak na tiskové konferenci, která uzavírala návštěvu Moravskoslezského kraje:

„A jako bývalý předseda sociální demokracie, který jím byl 8 let, a myslím, že to byla úspěšná léta, si dovoluji doporučit všem členům sociální demokracie, aby v tomto referendu hlasovali pro spolupráci sociální demokracie s hnutím ANO." (Od 8.10)

Prezident Zeman věděl již před hlasováním o důvěře první Babišově vládě, že premiérovi dá druhý pokus na její sestavení. Zeman po Babišovi při sestavování první vlády nepožadoval 101 podpisů poslanců k zaručení důvěry vládě. V lednu 2018 pak obrátil a tvrdil, že při druhém jmenování Babiše premiérem bude vyžadovat oněch 101 podpisů. O pár týdnů později pak zase otočil s tím, že prohraje-li prezidentské volby, podpisy od Babiše vyžadovat nebude. Volby sice vyhrál, podpisy ale od Babiše stále nechce a dokonce mu dal neomezenou dobu na jednání o vládě.

„Získal jsem představu pana prezidenta, který mě neomezuje časově z hlediska vyjednávání o druhém pokusu. Za podmínky, že budeme vyjednávat, samozřejmě. Pan prezident netrvá na 101 podpisech, ale má představu, že pokud sestavíme vládu, tak že získáme většinu přítomných ve sněmovně," řekl Babiš po schůzce s prezidentem v Lánech.

Miloš Zeman také prohlásil, že Babiše jmenuje premiérem ještě před koncem referenda o možné koalici s ČSSD, a to konkrétně 6. června. Chce tak urychlit vznik vlády.

Zeman tedy postupem času měnil podmínky pro jmenování, od začátku ale bylo jasné, že na postu premiéra vidí jen Babiše:

„Nemluvil bych o mocenském paktu mezi mnou a Andrejem Babišem, ale také ne o tom, že bych mu házel klacky pod nohy. Naopak se ho budu snažit podporovat. Je to premiér, kterého jsem sám jmenoval, a upřímně nikoho jiného na funkci premiéra nevidím."