Miloš Zeman

Německá daňová legislativa neobsahuje povinnost prokázat původ svého majetku.

Návrh zákona o prokázání majetku (od poslanců ČSSD) v §3 zakládá povinnost oznamovat zisk majetku v určité výši a v §5 odst. 3 pak stanoví, že hodnota předmětného majetku, u něhož nebude prokázáno, že byl nabyt ze zdaněných prostředků, bude dodatečně zdaněna. Je tedy na vlastníkovi, aby dokázal, že svůj majetek nabyl legálně, a v tomto smyslu chápeme i výrok prezidenta Zemana.

V německé daňové legislativě (zejm. fiskální zákon, něm. či angl.) ovšem srovnatelné ustanovení nenajdeme. Daňoví poplatníci nejsou povinni přiznávat majetek, který se nachází na německém území (na povinnost přiznání zahr. majetku upozorňuje - angl., sekce "taxation" - např. britské ministerstvo zahraničí). Částečně tato povinnost platila v době fungování daně z majetku, která se však nevybírá od r. 1997 (Deutche Welle, angl.). Bez povinnosti přiznávat majetek pak není jasné, kdy má v Německu podle Zemana nastávat situace jako v zákoně o prokázání původu majetku. Důkazní břemeno samozřejmě padá na poplatníka např. tehdy, je-li mu vyměřen daňový nedoplatek, ten ovšem není možné vyměřit na veškerý majetek - na nezaplacenou daň se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta (dle §228 zákona).

Uzavíráme tedy, že povinnost prokazovat původ veškerého majetku v Německu neexistuje a výrok prezidenta Zemana proto není pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu ústavního soudu a médií jako pravdivý. Ústavní soud již 28. ledna 2013 po vypršení funkčního období Jiřího Muchy zasedal v neúplném složení 12 soudců z Ústavou daných 15 soudců.

Deník aktualne.cz k tomu tehdy uvádí: "Kvůli chybějícím soudcům a nárůstu počtu stížností se prodlužuje rozhodování Ústavního soudu a počet nevyřešených spisů dosáhl historického maxima."

Českénoviny.cz ještě doplňují: "Letos skončí ještě dalších sedm soudců včetně předsedy soudu Pavla Rychetského a místopředsedy Pavla Holländera." Dalšími jsou Miloslav Výborný, Vojen Güttler, Dagmar Lastovecká, Jan Musil a Jiří Nikodým. Všichni výše uvedený byli jmenován do funkce v průběhu roku 2003, tedy v roce 2013 jim končí funkční období

Je doložitelné, že se Miloš Zeman se všemi vyjmenovanými setkal. A to jak s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, tak s předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou, s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou a nejvyšším státním Pavlem Zemanem. Že se jmenovanými jednal Miloš Zeman i o doplněné Ústavního soudu považujeme za logické.

Čtveřici (ihned.cz) Milošem Zemanem navržených kandidátů na post ústavního soudce ocenil mimo jiné předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, Jan Kudrna či Jaroslav Bureš (pro novinky.cz)

Josef Baxa: "Každý z nich reprezentuje určitou hodnotu a kvalitu a určitě budou posílením ÚS"

Ve stejném duchu se pro novinky.cz vyjádřil Jan Kudrna, odborník na ústavní právo z Univerzity Karlovy v Praze :

"Skvělá volba. Prezident měl rozhodně šťastnou ruku, jak erudované lidi navrhl."

Jaroslav Bureš, předseda Vrchního soudu v Praze uvedl, že zná dva z navrhovaných - Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Pro server novinky.cz okomentoval pouze druhého z nich, o kterém prohlásil

"Ten na Ústavní soud patří".
Ná základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako pravdivý .

V domovech důchodců v jižních Čechách se v posledních dnech objevily kontroverzní letáky, na kterých stálo heslo “Kdo nevolí Zemana, není Čech”. Text letáku schválila SPOZ.

Jelikož se jednalo o odpověď na otázku “Na co z vaší předvolební kampaně nejste hrdí?”, měl Miloš Zeman hovořit o problémech s vlastní předvolební kampaní. Miloš Zeman se ale pravděpodobně přeřekl a zaměnil jména, když namísto “Kdo nevolí Zemana, není Čech” řekl “Kdo nevolí Schwarzenberga, není Čech”.

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Postupimská konference probíhala od července do srpna roku 1945. Miloš Zeman ovšem ve svém projevu ve Federálním shromáždění říká následující: “Tento systém má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945, ať už jde o transfér německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů (...).”

Ověřujeme tedy, jestli ve videu mluvil o době PŘED Postupimskou dohodou. V tomto bodě musíme tvrzení Miloše Zemana označit za nepravdivé. Ve videu odkazuje na dobu PO roce 1945, tedy až po uzavření Postupimské dohody.

Slovenský předseda vlády v rozhovoru pro Právo řekl: “Přiznám, že toto nás znepokojilo, protože dekrety jsou součástí právního řádu jak Slovenské republiky, tak i České republiky. Podle vlády Slovenské republiky jsou dekrety nezměnitelné a nezrušitelné, protože jsou reakcí na výsledky druhé světové války. A proto jakékoli pokusy zrušit je nebo korigovat vyvolávají vážné zpochybnění výsledků druhé světové války. A proto nás vyjádření úřadujícího ministra zahraničí ČR mimořádně zaskočila. My to vnímáme jako destabilizující prvek.”

Kritiku Karla Schwarzenberga jako ministra zahraničí ČR z úst Jána Čarnogurského nebo jeho reakci na výroky Karla Schwarzenberga v otázce Benešových dekretů se nám nepodařilo dohledat v českých ani slovenských médiích.

Dle vyjádření Britských listů se jméno Bernd Posselt na jejich stránkách objevilo naposledy 30. května 2012 v článku Petra Uhla “ Etnická sprostota České televize”.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dostupných rozhovorů s Milošem Zemanem, v rámci nichž explicitně uvádí, že by se o jmenování ústavních soudců radil se stávajícím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským.

Například na webu Britských listů je uvedeno následující: ”(...) Při výběru ústavních soudců považuji za důležité dvě věci: radit se s kvalifikovaným předsedou ústavního soudu – což Pavel Rychetský splňuje – a předjednávat to – možná i spolu s ním – s jednotlivými senátory.“ Obdobný výrok lze nalézt například také na webu České televize.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.