Miloš Zeman

Strana práv občanů - Zemanovci (SPOZ) uspěla v Pardubickém a Zlínském kraji, kde získala, 5,31 %, respektive 7,21 %. V Pardubickém kraji uzavřela koaliční smlouvu nejen s ČSSD, ale i s Koalicí pro Pardubický kraj. Ve Zlínském kraji uzavřela koalici nejen s ČSSD, ale také s Komunistickou stranou Čech a Moravy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jelikož je rozdělení prezidentských kandidátů na škále levice-pravice velmi subjektivním a nejasným kritériem, a jelikož Miloš Zeman nejmenoval konkrétní systémy, ve kterých "role prezidenta není tak silná", hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Pro doplnění však dodáváme, že v USA se nakonec v posledních dvaceti letech o prezidentské křeslo vždy střetl (aj) kandidát demokratické strany s kandidátem strany republikánské. Demokratická strana je v USA považována za stranu levicovou oproti straně republikánské.

Co se týče Francie, v roce 2012 skutečně nad Nicolasem Sarkozym, představitelem strany Unie pro lidové hnutí, o které se hovoří jako o středo-pravicovém uskupení, vyhrál Francois Hollande, kandidát Socialistické strany.

Výrok Miloše Zemana označujeme za zavádějící na základě údajů z oficiálních stránek prezidentských kandidátů a souvisejících zpravodajských článků.

Na oficiálních stránkách Karla Schwarzenberga pro prezidentské volby 2013 v sekci Volební program zmínka o amnestiích není. V sekci Otázky a odpovědi je pak zmínka o individuálních prezidentských milostech, což je odlišný nástroj od amnestie s hromadným dopadem. Sám Karel Schwarzenberg svůj kladný vztah k amnestii nicméně vyjádřil již dne 16. února 2012 pro Lidové noviny a mj. fakt, že je příznivec amnestie zopakoval (38. minuta pořadu) i několik vteřin po tomto výroku Miloše Zemana. Ve svém oficiálním programu ovšem amnestii uvedenu nemá, a proto musíme výrok označit za zavádějící.

Pro doplnění dodáváme, že explicitně zmíněný institut amnestie byl mezi názory Vladimíra Franze, nebyl zde ovšem uveden žádný slib v případě zvolení za prezidenta ČR. O milostech (nikoliv o amnestii) se pak zmiňuje například program Jiřího Dienstbiera.

Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zastával ve vládě Miloše Zemana (po celou dobu fungování vlády) post místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady vlády.

Dle čl. 41, odst. 2 Ústavy ČR mohou návrhy zákonů předkládat (a mají tedy zákonodárnou iniciativu) "poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku." Nikoli prezident.

Tento problém nejednoznačnosti Ústavy ČR v otázce omezenosti funkčního období vlády v demisi rozebírá např. studie (.pdf) Parlamentního institutu z roku 2006 (str. 11) autorů JUDr. Jindřišky Syllové, CSc a PhDr. Petra Koláře, Ph.D., která vychází z komplexní analýzy (doplněné např. i o historické paralely s Ústavním textem z roku 1920) a interpretace dotčených článků. Text staví na komentářích předních českých odborníků na Ústavní právo (jmenovitě např. Jan Filip, Jan Baxa, Václav Pavlíček a další). Problematiku částečně řeší ústavní novela 319/2009 Sb., která prezidenta zavazuje k rozpuštění Poslanecké sněmovny na její návrh (následně musí dojít k vyhlášení nových voleb - článek 17 odst. 2 Ústavy). Pokud se však sněmovna "sama nerozpustí", možnost uskutečnění stavu popsaného ve výroku zůstává platná.

Miloš Zeman popisuje správně to, že vládne-li vláda v demisi a prezident teoreticky nejmenuje nového premiéra (ovšem reálně je třeba brát ohled i na politickou situaci), může tato vláda podle Ústavy vládnout fakticky až do termínu řádných voleb.

V Rakousku (dle rak. ministerstva vnitra, něm.) je k návrhu kandidáta na Spolkové prezidentství potřeba získat podporu nejméně 6000 občanů. Ti mohou podporu deklarovat vyplněním prohlášení (tzv. Unterstützungserklärung) na úřadě ekvivalentním obecnímu úřadu v ČR. Notářské či soudní potvrzení je pak pouze alternativou podpisu prohlášení na úřadě. Přímo notářské potvrzení tak není nezbytné.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl skutečně novelizován již 121krát. Zákon v úvodu obsahuje seznam všech novelizací. Zatím poslední novela č. 458/2011 Sb. má nabýt platnosti od 1. ledna 2015.

Podle informací Ministerstva spravedlnosti (.pdf na odkazované stránce) bylo v České republice k 1. září 2012 celkem 3046 soudců, výrok Miloše Zemana tak hodnotíme jako pravdivý.

Vyšší soudní úředník je administrativní pracovník soudu, který se podílí na jeho rozhodovací a jiné činnosti. Jeho obdobou u státního zastupitelství je vyšší úředník státního zastupitelství. V České republice se úprava vyšších soudních úředníků vyskytla poprvé zákonem č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících. Nová a současně účinná úprava je provedená zákonem č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.