Miloš Zeman

Na základě výstupu datových žurnalistů Českého rozhlasu je výrok hodnocen jako nepravdivý. Absolventi vysoké školy ŠKODA AUTO mají skutečně velmi vysokou uplatnitelnost, ta ovšem jednak nedosahuje 99 % a pak nejde také o zcela vyjímečný fakt i v porovnání s veřejnými vysokými školami s jiným zaměřením.

Studenti VŠ ŠKODA AUTO mají podle dat týmu datových žurnalistů ČRO z července 2015 uplatnitelnost 95 % (jde o čísla za rok 2014). Na webu vysokeskoly.cz pak lze dohledat informaci, že v letech 2009-2014 se nezaměstnanost mezi absolventy této školy pohybovala na škále 0 - 6,1 %.

Při dalším zkoumání dat zjistíme, že uplatnitelnost pouze 60 % u žádné české vysoké školy není reálným číslem. Uveďme, že tým datových žurnalistů zkoumal školy alespoň s 50 absolventy, " u menších škol je číslo nestabilní, meziročně se počty absolventů dané školy i jejich množství na úřadu práce může výrazně lišit", jak uvádí na webu ČRo. Upozorňujeme tedy, že u škol s malým počtem absolventů se mohou čísla v procentuálním vyjádření mezi jednotlivými roky značně lišit, byť v absolutním počtu se počet nezaměstnaných absolventů bude měnit pouze v jednotlivcích.

Nejnižší uplatnitnelnosti dosáhla Západomoravská vysoká škola Třebíč a Akademie výtvarných umění v Praze, kde ale shodně na úřadech práce bylo 16 % jejich absolventů a ne 40, jak tvrdí prezident Zeman.

Ve zprávě odborového svazu zdravotnictví a sociální péče "Petice za záchranu českého lázeňství slavila v Senátu úspěch" se píše: "Lázeňství kromě nepopiratelného pozitivního vlivu na zdravotní stav tak zaměstnává cca 11 tisíc zaměstnanců přímo v lázeňských zařízeních a dalších až 40 tisíc zaměstnanců v navázaných oborech." V tomto případě jde však o celorepubliková čísla, zatímco Miloš Zeman vztáhl toto číslo na diskuzi o Karlovarském kraji.

V Karlovarském kraji probíhá zhruba polovina celorepublikové lázeňské péče tj. 129 668 pacientů z celkových 336 682 se léčí právě v tomto kraji (Lázeňská péče 2014 .pdf str. 12). Odtud lze směřovat úvahy k tomu, kolik osob v Karlovarském kraji je napojeno na lázeňství, pokud celorepublikově je to až 51 tisíc osob.

Na stránkách Českého statistického úřadu se můžete podívat na kolik lidí bylo zaměstnáno v jakém odvětví v Karlovarském kraji v roce 2014 (.xlsx). K tomu také připojujeme analýzu (.pdf) zaměstnanosti Karlovarského kraje, ze které plyne, že v roce 2013 bylo v odvětvích spojených s lázeňstvím (ubytování, stravování, pohostinství, zdravotní a sociální péče) zaměstnáno přibližně 17 000 osob.

Z tohoto důvodu můžeme říci, že pravděpodobnost, že v Karlovarském kraji je na lázeňství napojeno minimálně 40 tisíc osob, se limitně blíží nule a výrok tedy vyhodnotit jako nepravdivý.

Pavel Dostál se v této souvislosti vyjádřil (video pořadu Newsroom ČT24) pro pořad Naostro na ČT v roce 2002. Jeho výrok však zněl takto:

„Dokonce jsem se dozvěděl nebo dočetl jsem se, že veliký český novinář Peroutka o Hitlerovi v třicátých letech řekl: "Vždyť je to gentleman, určitě se domluvíme.“

Přestože uplynulo 14 let, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Zatímco totiž Pavel Dostál tvrdí, že se dozvěděl nebo dočetl, že Peroutka určitý výrok pronesl, Zeman Peroutkovi přisoudil článek s konkrétním titulkem. Zeman tak vkládá do úst bývalému ministru kultury výrok, který nepronesl.

Je přinejmenším zavádějící říct, že časopis Přítomnost vycházel (tedy opakovaně) ve dvou vydáních. Nedělo se tak totiž pravidelně. To, jak prvorepubliková cenzura fungovala, popisuje Petr Píša, literární historik z Akademie věd ČR, v Lidových novinách z 27. února 2016.

"Od roku 1924 do poloviny září 1938 bylo zkonfiskováno jen 11 čísel týdeníku - což představuje zlomek například oproti komunistickému časopisu pro ženy Rozsevačka, u které za 13 let vydávání registrujeme na dvě stovky cenzurních zákazů," píše Píša a dodává, že důvody těchto zásahů u Přítomnosti byly poměrně rozmanité, ať už kvůli karikaturám, které byly údajně rouháním se vůči bohu či kvůli článku kritizujícímu ostrý postup vlády vůči slovenským autonomistům.

Kvůli Peroutkovým článkům zasahovala podle Píši prvorepubliková cenzura třikrát - na podzim roku 1933, kdy Peroutka kritizoval zostřený cenzurní kurs úřadů, a 16. března 1938 kvůli Peroutkově článku "Anschluss - ce n'est pas la guerre", ve kterém podle cenzury hanobí národ. Třetí zásah cenzruy se týkal článku "Československo není Rakousko" z května 1938.

Pokud se zaměříme přímo na zmíněnou citaci, Ústav pro českou literaturu AV se vyjádřil i k tomuto. Vyhledal verzi vydanou před cenzurou, ve které je podobně znějící pasáž obsažena. Pro srovnání tuto stránku předkládáme, jde o zmíněné vydání z 16. března 1938 a autorem článku je Ferdinand Peroutka.

Ani v této necenzurované verzi však nenajdeme větu: „Hitler má geniální politické schopnosti.“ Relevantní pasáž zní takto: „I když Hitlerovo nadání jest pro nás zlověstné, varujme se toho, abychom je neuznali. Dívejme se na věci tak, jak jsou: máme odpůrce, v jehož charakteru je několik zřejmých rysů politické geniality. Ani toho se ovšem ještě nelekejme: žádnému ani úplnému ani částečnému geniovi se nepodařilo vyvrátit svět z jeho přirozené základny, kterou je v našem případě touha národů a lidí po svobodě a důstojnosti.“

Zásah cenzury byl přiznána časopisem Přítomnost tak, že vydání vyšlo znovu, tentokrát v následující podobě. Jde o stejnou stranu stejného vydání ze stejného data, obsaženou mj. v internetovém archivu časopisu přítomnost (str. 162.)

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Jednak není pravdou, že časopis by cíleně vycházel ve dvou vydáních, ač se to během 14 let několikrát stalo. Stěžejním ovšem je, že neřekl, že „Hitler má geniální politické schopnosti.“ Prezident ve svém vyjádření používá citaci, která je ve skutečnosti ovšem dezinterpretací Peroutkových slov a samostatně ani v kontextu článku není pravdivá.

O řecké dluhové krizi se začalo mluvit v roce 2009, kdy země, která se do Euroźony dostala statistickým podvodem, přiznala neschpnost splácet svoje závazky, což vedlo ke snížení ratingu od hlavních ratingových agentur. Půjčky pak Řecku poskytl MMF i Evropský stabilizační mechanismus.

Podle posledních dostupných údajů tvořily naprostou většinu řeckého dluhu právě půjčky z Eurozóny (197 miliard eur) a MMF (43 miliard eur).

Z výše uvedeného je zřejmé, že problémem byl dluh státu, nikoliv dluhy bank.

Pravdivé není ani tvrzení o tom, že dluhy rostou. Naopak, od vypuknutí dluhové krize Řecko muselo kvůli podmínkám věřitelů výrazně restrukturalizovat svoji ekonomiku a podařilo se snížit nomimální výši dluhu, v poměru HDP se pak drží celkem stabilně na úrovni přibližně 170 % HDP.

Rok200920102011201220132014Q3 2015v milionech eur300 867330 372356 003304 814319 215317 117301 908v % HDP126,7146,2172,0159,4177,0178,6171,0 Zdroj: Eurostat (2009-2014, 2015)

Za nejvyšší autoritu mezi rozdrobenou syrskou opozicí je považována Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil (angl. National Coalition for Syrian Revolutionary and Opposition Forces). Hlavní syrské opoziční frakce se sjednotily v listopadu v roce 2012 na summitu v katarském Dauhá.

Krátce po dosažení konsenzu mezi opozičními silami uznala Evropská unie syrskou opoziční koalici jako legitimní.

Dle oficiálního webu koalici tvoří 114 členné parlamentní shromáždění, které tvoří zástupci následujících skupin:Svobodná syrská armáda (angl. Free Syrian Army)Syrská národní rada (angl. Syrian National Council)Demokratický blok (angl. the Democratic Bloc)Revoluční hnutí (angl. the Revolutionary Movement)Syrská revoluční generální komise (angl. Syrian Revolution General Commission)

Zmíněné skupiny Al-Káida a an-Núsra jsou obecně považovány za teroristické a obě se nalézají na seznamu teroristických skupin amerického ministerstva zahraničí a na sankčním listu OSN.

An-Núsra je opoziční uskupení bojující proti vládě Bašára Assada, nicméně se v žádném případě nejedná o demokratickou opozici. An-Núsra je jihadistická skupina částečně spolupracující s Al-Káidou, která vznikla v roce 2011 za přispění Islámského státu.

V říjnu 2015 jeden z vrchních představitelů Národní syrské koalice vyzval an-Núsru k přerušení vztahů s Al-Káidou a k zastavení další destrukce Sýrie. Nicméně šlo pouze o jednostrannou výzvu a an-Núsra není součástí syrské demokratické opozice. An-Núsra s demokratickou opozicí nespolupracuje formálně ani fakticky, nelze ji tedy k ní řadit. Oba subjekty mají společný pouze zájem na ukončení dosavadního režimu. V celé Sýrii působí řada opozičních skupin vůči Asadovu režimu, nelze je ovšem chápat jako jednotlivý celek.

Prezident Zeman v pořadu mluvil o potřebě ochrany národních hranic České republiky a svou pozici postavil na konstatování obsaženém ve výroku.

Zákon o pobytu cizinců na území České republiky stanovuje v § 156 odst. 1 písm. a), že vstup cizince na území České republiky mimo vyznačený hraniční přechod je přestupek. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

Prezident ve svém výroku neuvádí, z jakého indikátoru vychází. Jedním z nejpoužívanějších ukazatelů je pak hodnota HDP, která se ale může lišit podle toho, k čemu je vztažena.

Z tabulek vytvořených na základě dat Mezinárodního měnového fondu za říjen 2015 vyplývá, že Čína v hodnotě HDP dle současných cen skončila až druhá. Oproti Spojeným státům na první příčce s 17 986 miliardami USD dosáhla 11 385 miliard USD.

Ve výši HDP dle parity kupní síly je s 19 510 miliardami mezinárodních dolarů Čína skutečně první. Ani tak výrok ale není pravdivý, v HDP dle parity kupní síly předběhla Čína USA již v roce 2014.

Je pravdou, že francouzský prezident Hollande nepronášel žádné "radikální antiislámské výroky" a spíše se ve svých projevech snažil zabránit propuknutí antiislámských nálad. Avšak jako pravdivé se nedá hodnotit tvrzení, že byla Francie zdrženlivá vůči tzv. Islámskému státu. Z kontextu diskuze je zjevné, že tento výrok byl myšlen tak, že Francie se vůči ISIS významně nestavěla a přesto byla napadena. Přitom to byla právě Francie, kdo od srpna 2014 zásoboval zbraněmi Kurdy bojující proti ISIS a o měsíc později se jako první připojila k americkým náletům.

Plné znění proslovu francouzského prezidenta ze 7. ledna 2015 si můžete v anglickém jazyce přečíst na webu francouzského Ministerstva zahraničních věcí. Prezident v něm atentát označil za útok na celou republiku, tedy zároveň na svobodu vyznání, její kulturu, pluralitní demokracii. Dále uvedl, že republika je ideálem spravedlnosti a míru, který Francie šíří všude na mezinárodní úrovni, stejně jako poselství míru a tolerance, jež hájí v boji proti terorismu a fundamentalismu. Zdůraznil, že svoboda je vždy silnější než barbarství a je nutné, aby Francouzi byli jednotní a věrní hodnotám, na kterých je Francie založená.

V projevu z 9. ledna 2015 řekl: „Ti, kteří spáchali tento teroristický čin, byli teroristé a fanatici a nemají nic společného s muslimskou vírou.“

V dalším projevu týden po atentátu Francois Hollande na půdě Institutu arabského světa dle zpravodajského serveru Aktuálně.cz řekl, že islám je slučitelný s demokracií a je nutné nesměšovat fakta s nepravdou. Uvedl, že oběťmi islámského fanatismu, fundamentalismu a netolerance jsou v prvé řadě muslimové a vyzval k přísnému trestání protižidovských a protimuslimských činů. Vyzval, aby Francouzi rozlišovali mezi radikálními a umírněnými muslimy, kterých je podle Hollanda většina.

Co se týče postoje k Islámskému státu, prezident Hollande už v září 2014 oznámil, že se Francie připojí k náletům zaměřeným na pozice IS v Iráku. A již o měsíc dříve, tedy v srpnu 2014, začala Francie zásobovat zbraněmi Kurdy a Jezídy bojující proti tzv. Islámskému státu. Týden po útoku na Charlie Hebdo, tedy 14. ledna 2015, oznámil Francois Hollande, že Francie posílí své zapojení do boje proti IS. Informovala o tom americká televizní stanice MSNBC, která zároveň uvedla, že to byla právě Francie, která se jako první připojila k náletům USA na pozice tzv. Islámského státu.

Miloš Zeman odkazuje na tvrzení Hanse-Georga Maassena, předsedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. Jeho vyjádření, kde připustil, že 70 až 80 % uprchlíků jsou mladí muži ve věku 18 až 35 let, převzala řada českých médií, a to ze zprávy ČTK (za všechny uveďme ČT24). Primárním zdrojem této informace je rakouská agentura APA, jejíž zprávu se nám ovšem nepodařilo dohledat – převzatá informace je dostupná např. na serveru Tiroler Tageszeitung.

UNHCR (Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky) na druhou stranu uvádí informace o počtu uprchlíků následovně: z celkového počtu jde v 61 % o muže, ve 23 % o děti a v 15 % o ženy. Věková hranice bohužel není předmětem statistik.

Ze statistik Eurostatu z r. 2014 dále vyplývá, že muži mezi 18 a 34 lety tvořili z celkového množství jen přibližně 42 %.

Pokud vyjdeme z čistě německého případu, tak v roce 2014 byla tato čísla také podstatně menší. Data pocházejí ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (.pdf – str. 21–22).

Webu Bildblog, který se zabývá mediálními zprávami a jejich korekcemi, byla poskytnuta Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky zpráva o statistikách za leden 2015 až září 2015. Ta na jedné straně potvrzuje fakt, že 70 % příchozích do Německa jsou muži, avšak ve věková skupina 16 až 40 let tvoří pouze 46 %. Nejde tedy dle něj hovořit o 70 procentech mladých mužů.

Miloš Zeman má tedy pravdu, že je dostupná informace o tvrzení předsedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy o 70–80 % mladých imigrantů, není ovšem pravdou, že je to jediný výklad ze strany relevantních institucí.