My jsme jedna ze zemí, která má relativně největší rozdíl mezi platy mužů a platy žen (...) Jedno z vysvětlení je, že u nás je nejdelší rodičovská dovolená, konkrétně 4 roky, a že když jí žena celou absolvuje, tak už je poněkud obtížné vracet se do práce, a pokud ano, tak to nemusí být práce zcela kvalifikovaná a tedy dobře placená.
Podle studie Eurostatu je rozdíl v platech mužů a žen v České republice 22,5 % v neprospěch žen. Česká republika se tím řadí na druhé místo mezi zeměmi Evropské unie, větší rozdíl v platech existuje pouze v Estonsku. V průměru vydělávají ženy v EU o 16,3 % méně než muži.
Tato studie srovnávala hodinové mzdy mužů a žen v roce 2015, nikoliv mzdy a platy na stejných pozicích. Rozdíly se údajně dají částečně vysvětlit „individuálními charakteristikami“, mezi něž lze zařadit zkušenost, stupeň vzdělání či fakt, že muži častěji volí lépe placené profese a sektory. Studie uvádí, že rozdíly tedy souvisí s kulturními, právními, sociálními a ekonomickými odlišnostmi, které dalece přesahují otázku „za stejnou práci stejný plat“.
Dle § 196 zákoníku práce přísluší rodičovská dovolená matce po skončení mateřské dovolené nebo otci po narození dítěte nejvýše do doby dosažení věku 3 let u dítěte. Délka rodičovské dovolené je variabilní a může trvat 2, 3 nebo nejdéle 4 roky.
V porovnání s ostatními státy má Česká republika jednu z nejdelších rodičovských dovolených. V některých zemích totiž trvá rodičovská dovolená pouze několik měsíců, což je případ Belgie, Dánska, Portugalska či Dánska. Například v Nizozemsku neexistuje rodičovská dovolená vůbec, neboť většina žen se hned po mateřské dovolené vrací zpět do práce a dítě nastupuje do jeslí. Skutečnost, že žena může mít po několikaleté rodičovské dovolené potíže s návratem do práce, potvrzují i lidé z personálních společností. Brzký návrat z rodičovské naopak zjednodušuje opětovné zapojení do pracovního procesu.
Podívejte se, kolik je v parlamentě žen poslankyň. Je to daleko nižší procento než ve většině západoevropských zemí.
V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v aktuálním volebním období zasedá 22 % žen a v Senátu se číslo pohybuje kolem 18 %. Vývoj podílu poslankyň na složení dolní komory českého parlamentu zpracoval v minulém roce Rozhlas. Nejvíce žen v poslaneckých lavicích zasedlo po volbách letošních a v roce 2010, přesné číslo je 44.
Co se týče poměru vůči západoevropským státům, je na tom Česká republika skutečně hůře. Podle Meziparlamentní unie spolupracující s OSN, která sleduje složení jednotlivých parlamentů, jsou na tom státy jako Velká Británie, Francie, Španělsko, Itálie, Irsko, Švédsko, Rakousko nebo Německo opravdu lépe. Největší podíl žen ze západních států má Švédsko, v němž tvoří ženy 43,6 % složení parlamentu.
No a pokud jde o to, že by se měla zvyšovat (minimální mzda - pozn. Demagog.cz), víte, že v našich pořadech jsem se několikrát za takové zvyšování přimlouval.
Prezident Miloš Zeman mluvil o své podpoře zvyšování minimální mzdy v pořadu Týden s prezidentem, a to například v dílu, který byl na TV Barrandov odvysílán 13. dubna 2017 (přibližně 14. minuta), ale i přednedávnem v dílu odvysílaném 3. května 2018 (přibližně 9. minuta).
Začněme tím prvním a podívejte se v ČEZU má stát 70 procent, ne 20 procent jako v tom Německu ale dokonce 70 procent.
V otázce Jaromír Soukup mluvil o společnostech Deutsche Telekom a Volkswagen, v nichž by podle jeho zjištění mělo Německo vlastnit 22% a 20% podíl.
V Deutsche Telekom má ve skutečnosti Německo 14,5% podíl a ve společnosti Volkswagen má 20% podíl Dolní Sasko.
Česká republika zastoupená ministerstvem financí vlastní ve společnosti ČEZ 69,78% podíl, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
No, tak Kapsch je samozřejmě soukromý podnik. SkyToll je taky soukromý podnik. Bylo mi řečeno, že teď se uchází o něco podobného v Německu, takže to asi není taková onuce, jak se o ní někdy říkalo. A nabízí údajně lepší podmínky než ten Kapsch. Nicméně celý problém spočívá v tom, že ty 4 uchazeči v tom tendru, ať už to vyhraje kdokoliv, k mému překvapení všichni preferují satelitní technologii.
Nabídky do tendru na nový mýtný systém, který vypsalo ministerstvo dopravy, podali čtyři uchazeči. Jedná se o stávajícího provozovatele mikrovlnného systému - firmu Kapsch, německou T-Systems International (jakožto součást telekomunikační společnosti Deutsche Telekom), maďarského výběrčího mýta National Toll Payment Services (jenž se o zakázku uchází spolu s partnerskou i-Cell Mobilsoft a tuzemským výrobcem dopravních systémů Eltodo) a slovenský SkyToll, který se tendru účastní společně se společností CzechToll.
Satelitní technologii pro výběr mýta ve svých nabídkách preferovali všichni uchazeči o zakázku. V současné době se pro výběr mýta v České republice používá mikrovlnný systém provozovaný firmou Kapsch.
V Německu je vybíráno mýtné pomocí satelitní technologie a provozovatelem je společnost Toll Collect. Toll Collect je společným projektem Deutsche Telekom, Daimler a francouzského silničního operátora Cofiroute a je považován za favorita německého tendru na nového provozovatele mýtného systému na německých dálnicích.
Jaromír SOUKUP: Ten stát se zbaví dřevní hmoty hned na začátku a v soukromých rukách je celý proces té výroby. Miloš ZEMAN: A nikoliv českých soukromých rukách, protože my tu dřevní hmotu většinou vyvážíme do zahraničí.
V lesích ČR přiroste za rok zhruba 18 mil. metrů krychlových dřeva a vytěží se cca 14–15 mil.
Dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016 (.pdf, str. 100) v roce 2016 ČR vyvezla 7 303 metrů krychlových dřeva (tedy 7,3 mil.). Jedná se tak o zhruba polovinu (možná i větší polovinu) vytěženého dřeva.
Dále dle údajů z ČSÚ v publikaci Česká republika v mezinárodním srovnání je ČR největším vývozcem dřeva v EU (.pdf, str. 122).
Byl jsem nedávno na Jesenicku, tam ještě kdysi bylo 5 velkých pil, dnes tam údajně není ani jedna.
Miloš Zeman navštívil Jesenicko v listopadu 2017 v rámci své návštěvy Olomouckého kraje.
Na Jesenicku se dříve nacházela pila v obci Skorošická, jejíž areál však po roce 2000 vyhořel. Další z pil se kdysi nacházela v osadě Josefová. Pila byla taktéž v jesenické části Bukovice, v jejímž bývalém areálu bude vznikat nová obytná čtvrť. Dále se na Jesenicku nacházela pila v Tomíkovicích, jež byla postavena jako sociální podnik s dotací (.pdf, str. 18). Žádnou současně fungující pilu na Jesenicku se nepodařilo dohledat.
Nový generální ředitel Lesů České republiky by se měl zeptat na radu Martina Bursíka, který sám sebe označil cituji za přítele kůrovce, konec citátu. S tím zdůvodněním, že kůrovec vlastně ten les čistí a podobně a podobně.
Martin Bursík jako místopředseda vlády a ministr životního prostředí skutečně řekl, že je přítelem kůrovce. Bývalý předseda Strany zelených to prohlásil při interpelacích v Poslanecké sněmovně při odpovědi na otázku poslance ČSSD Jana Látka 12. února 2009.
Poslanec Jan Látka se dotazoval ministra Bursíka na situaci týkající se výskytu kůrovce v Národním parku Šumava. „Žádám vás proto, pane ministře, zasaďte se o to, ať se vám mezi lesníky neříká Bursík, přítel kůrovce. Děkuji,“ řekl Jan Látka v Poslanecké sněmovně.
Ministr životního prostředí Bursík odpověděl: „Já vás budu šokovat, já jsem přítelem lýkožrouta smrkového, ergo kůrovce, a to především proto, že lýkožrout patří do přirozeného vývoje horských smrčin, vlastně v nejvyšších stupních na Šumavě. Je to součást přirozeného vývoje lesa.“
Teď jsme diskutovali a je to už v programovém prohlášení vlády alespoň to, že by se řešily takzvané překompenzace (u obnovitelných zdrojů energie - pozn. Demagog.cz). Jinými slovy, to co se jim vyplatilo nad míru, která byla nezbytně nutná.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť takový závazek v programovém prohlášení vlády opravdu je. Musíme ale podotknout, že Českou republiku k tomuto kroku zavazují rozhodnutí Evropské komise týkající se státní podpory v oboru výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Programové prohlášení vlády: „Provedeme analýzu překompenzací zejména větších solárních elektráren s cílem snížit neúnosně vysoké platby za stávající obnovitelné zdroje.“ Cílem závazku na zavedení mechanismu kontroly přiměřenosti podpory je zjistit, zda nedochází k možné překompenzaci podpory. A to především na základě kumulace podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s jinou provozní podporou, investiční podporou nebo nadhodnocením některé z položek výrobních nákladů. Kontroly se nebudou týkat výroben, u nichž součet podpory ve třech po sobě jdoucích letech přesáhl 200 000 eur, tedy 5,3 mil. Kč, tj. především malých instalací. Výjimkou jsou výrobny, které sice samy o sobě tuto hranici nepřesáhly, avšak jsou součástí většího celku, v němž k překročení hranice 200 000 eur došlo.
Kontrola přiměřenosti podpory má být provedena do deseti let po uvedení zařízení do provozu. Při identifikaci překompenzace podpory budou zavedena opatření, která zajistí, aby k překompenzaci podpory nedocházelo a aby v případě nutnosti tato překompenzovaná částka byla získána zpět.
Další detaily k postupu mechanismu a výpočtu jsou dostupné v materiálu vlády.
Já jsem trochu více spokojen, než jsem byl ještě před rokem. Když se podíváte na konkrétní čísla, tak investiční dynamika je o trochu lepší.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť výše investic se oproti minulému roku mírně navyšuje. Jejich celková hodnota je v porovnání s předchozími roky stále nižší a to i v komparaci s roky, kdy se české ekonomice výrazně nedařilo.
České hospodářství opravdu roste a ČR se řadí mezi nejlepší státy EU v růstu HDP. Podle Eurostatu je reálný růst HDP 4,4 %, přičemž průměrný růst států EU činí 2,4 %.
Výše investic je vyjádřena podílem kapitálových výdajů ve státním rozpočtu. V minulém roce dosáhla výše investic nejnižší úrovně za minulá léta. Oproti skutečnému podílu investic, který činil cca 82 miliard, je nyní rozpočtováno cca 90 miliard.
To je skutečně nárůst, nicméně jde o nižší hodnoty, než jakých bylo dosahováno v předchozích letech a to včetně let, kdy byla ekonomika za pravicových vlád v recesi.
Dodejme, že data v grafu obsahují skutečnou výši investic ze státního rozpočtu pro dané roky (vyjma letoška). Pro rok 2018 pracujeme s odhadovanou výší, kterou obsahuje zákon o státním rozpočtu (.pdf, sešit B, str. 24). Údaje jsou v miliardách korun.
