Já jsem se vždy označoval za eurofederalistu, nikoli tedy za zastánce evropského unitárního státu, v čemž je velký rozdíl.
O tom, že je eurofederalistou, se Miloš Zeman vyjádřil v minulosti vícekrát:
“Já sám se označuji za eurofederalistu, ale vždy dodávám, že eurofederalista není ten, kdo podporuje unitární evropský superstát.” (rozhovor pro Euractiv.cz, 10.12. 2012)
"Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou." (Idnes.cz., 12.1.2009)
„Jsem eurofederalista, a tedy odpůrce evropského superstátu.“(v knize Miloš Zeman - zpověď informovaného optimisty: rozhovor s Petrem Žantovským, kniha z roku 2012, ukázka zde)
Svoji podporu společné zahraniční, obranné a ekonomické politice EU vyjádřil například v roce 2013 v Berlíně nebo při podpisu tzv. eurovalu v témže roce.
Podobně jako například ve Švýcarsku, ale ne jenom tam, je zapotřebí respektovat důstojnost občanů a jejich právo rozhodovat i o důležitých, chcete-li geopolitických otázkách v celostátním referendu.
V článku 140 ukládá švýcarská ústava (.pdf, str. 48) nutnost vypsat referendum v případě změn federální ústavy, přístupu k organizacím zajišťujícím kolektivní bezpečnost nebo v případě přijímání nouzových federálních zákonů
V článku 141 dává švýcarská ústava (.pdf, str. 49) možnost vypsat referendum v případě přijímání vybraných federálních zákonů nebo v ústavě specifikovaných mezinárodních smluv, které mají být uzavřeny na dobu neurčitou nebo se jimi přistupuje k mezinárodní organizaci nebo pokud by mezinárodní smlouva výrazně zasáhla do legislativy.
Takové referendum musí být navrženo 50 tisíci oprávněnými voliči nebo 8 kantony.
Za splnění určitých podmínek mohou občané ve Švýcarsku rozhodovat v referendu i o geopolitických otázkách, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.
A to z toho důvodu, že jsem jasně řekl, že jsem zastáncem eura, ale že nechci, aby český daňový poplatník platil řecké dluhy, protože každý prezident má hájit české národní zájmy.
Prezident Zeman podporuje euro dlouhodobě a to i po řecké krizi. Nicméně se jasně vyjádřil, že nechce, aby Česko platilo eurem v době řecké krize, tedy v tomto vyjádření se jedná o výrok pravdivý.
Prezident Zeman několikrát podpořil přijetí eura, například v roce 2013 nebo 2014. V roce 2015 už svůj názor mírně pozměnil. Přijetí eura stále prezident podporoval, ale až den po tom, co z eurozóny vystoupí Řecko.
„Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému Grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo.“
Zároveň ale řekl, že závidí Slovensku, že je v eurozóně. Je tedy vidět, že prezident euro stále podporoval i přes řeckou dluhovou krizi. Až téměř na konci této krize začal mít strach z toho, že by řecké dluhy platili čeští daňoví poplatníci.
V loňském roce se prezident Zeman také nevyjádřil proti přijetí eura. V dubnu nejprve zopakoval, že přijetí eura za přítomnosti Řecka v eurozóně by bylo proti zájmům České republiky, v červnu ale řekl, že jsme připraveni na vstup do eurozóny, hlavní překážkou je pouze mentální bariéra Čechů. V posledních vystoupeních týkajících se eura tedy prezident svůj názor nezměnil, pouze kladl podmínky, za kterých by Česká republika euro přijmout neměla.
Za druhé pomoct těm, kdo potřebují tuto pomoc v zemích jejich původu, a to jsem, pane Drahoši, říkal poprvé v roce 2015, tedy poměrně velmi dávno.
Miloš Zeman v roce 2015 odmítal především povinné kvóty Evropské komise na přerozdělení uprchlíků a prosazoval také rozmístění české armády na hranicích, aby mohla bránit jejich vstupu. Zároveň ale už v srpnu 2015 v rozhovoru z Lánřekl: „Těmto lidem nejlépe pomůžeme na jejich území.“ Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Řekl jste (Drahoš, pozn. Demagog.cz), že právo rozhodovat v referendu například o členství v Evropské unii nepodporujete.
Na oficiálních stránkách Jiřího Drahoše je část, která se věnuje přístupu kandidáta k otázce referenda. Můžeme zde najít vyjádření, že „… vždy existují a budou existovat témata, o kterých ani není možné referendum vypsat. V referendu například nelze rozhodovat o základních právech a svobodách občanů.”
Opatrně se Drahoš vyjadřuje také v případě referenda o vystoupení z EU:
„Jsem velmi opatrný, pokud jde o případné referendum o vystoupení z EU. A připojuji jeden konkrétní argument. V hlasování před pouhými 14 lety se pro vstup do EU vyslovilo 77 % zúčastněných voličů. Vstupnímu referendu předcházelo mnohaleté období příprav a intenzivních jednání, byly známy i zkušenosti zemí, které do EU vstoupily před námi. Proto je možné považovat konečné rozhodnutí za velmi kvalifikované. Dnes ale není vystoupení z EU tématem, o kterém by se vedla soustavná celospolečenská debata. Jen ta přitom může přinést informace nezbytné pro pochopení problematiky v celé její šíři. Hlavní slovo dnes bohužel nemají fakta, ale politické emoce a často i cílené dezinformace. To je přesně ta situace, kdy o budoucím směřování země podle mě není správné rozhodovat v referendu.”
Zároveň však dodává, že by dodržel ústavu v případě, že by parlament přijal zákon o referendu o vystoupení z EU.
Řekl jsem, že když je někdo v nemocnici, tak samozřejmě je mu poskytnuta zdarma strava, je tam otop, je tam všechno ostatní.
Miloš Zeman výrok pronesl při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Následně dodal (1:30 a dále), že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.
Zrušením těchto poplatků naše zdravotnictví ztratilo dvě miliardy korun.
Rozhodnutím Ústavního soudu byl od začátku roku 2014 zrušen poplatek za pobyt v nemocnici. Zrušením tohoto poplatku přišly nemocnice podle důvodové zprávy vládního návrhu zákona o navýšení platby za pojištěnce ročně přišly o 2,1 mld. korun (doc. str. 5). Od začátku roku 2015 byla změnou zákona zrušena i většina zbylých regulačních poplatků ve zdravotnictví.
Dále bylo rozhodnuto o kompenzacích pro nemocnice, ambulantní lékaře i lékárny, které měly být pokryty zvýšením plateb za státní pojištěnce a změnou úhradové vyhlášky. Výše těchto kompenzací se pohybují kolem 5 mld ročně (viz video).
Včerejší Frankfurter Allgemeine Zeitung, uvádí, že se vyslovujete pro přijímání běženců.
Ve včerejším vydání (středa, 24. ledna) Frankfurter Allgemeine Zeitung je na stránce 16 článek s názvem Hängepartie in Prag bremst Reformen. V jeho rámci píší o Drahošovi jako proevropském, intelektuálním a městském kandidátovi, který mluví o přijímání uprchlíků.
Dodejme, že jde o interpretaci toho, jaké jsou Drahošovy postoje, což o jeho reálných názorech příliš nevypovídá.
Váš předchozí výrok byl nepravdivý, protože jste tento výrok o pěti tisících lidech přisoudil mně. Byl to výrok tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana.
Jiří Drahoš během první debaty před druhým kolem prezidentských voleb na TV Prima uvedl, že výrok o přijetí 5000 kosovských uprchlíků patřil Miloši Zemanovi. Toto Drahošovo prohlášení jsme jižověřovali a označili je za nepravdivé. Nejednalo se o výrok Miloše Zemana, který byl v té době premiérem, ale skutečně o výrok tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana.
Nebylo to vládní prohlášení a premiérem jsem byl před 15 lety.
V tomto případě nešlo o vládní prohlášení. Drahoš hovoří o výroku, který jsme již dříve ověřovali a podle kterého ministr zahraničí Kavan (v roce 1999) vyjádřil, že ČR by se mohla potenciálně postarat až o 5 tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Stalo se tak na tiskové konferenci po zasedání vlády, ve které byl Zeman premiér. Nešlo však o vládní prohlášení, Kavan naopak říká, že nebylo cílem vládního jednání určitě přesné číslo uprchlíků, které je ČR schopna přijmout. Říká přímo: “Možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo.” Kavanův výrok tak nebyl součástí vládního prohlášení.
