Na druhé straně jsem se dozvěděl, že pan Drahoš o mně velmi často mluví na setkáních s občany a při jiných veřejných vystoupeních.
Jiří Drahoš skutečně na různých akcích s občany o Miloši Zemanovi mluví. Namátkou můžeme uvést jeho setkání s občany v Klatovech či Holubově.
Hnutí ANO jednoznačně asi před dvěma dny prohlásilo, že nebude kandidovat na premiéra nikoho jiného než svého předsedu.
Celostátní výbor hnutí ANO 22. ledna 2018 jednomyslně odhlasoval, že jediným kandidátem na post premiéra za hnutí ANO zůstává Andrej Babiš. Ten se předchozí týden nechal slyšet, že premiérem být nemusí.
„Jak už jsme avizovali, výbor jednomyslně potvrdil pana předsedu Andreje Babiše jako jediného kandidáta na premiéra,“ sdělila po jednání výboru místopředsedkyně ANO Jaroslava Pokorná Jermanová na tiskové konferenci (čas 1:44–2:12).
Ale druhý na pásce pan Fiala dopadl (ve volbách do Poslanecké sněmovny - pozn. Demagog.cz) třicet ku jedenácti (procent - pozn. Demagog.cz).
Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných 20. a 21. října 2017 zvítězilo hnutí ANO 2011 vedené Andrejem Babišem s 29,64 %. Na druhém místě se umístila ODS předsedy Petra Fialy, která ve volbách získala 11,32 %.
Jednou z nich (nespravedlivě trestně stíhaných - pozn. Demagog.cz) je Věra Jourová, dnešní eurokomisařka.
Miloš Zeman zde mluví o tzv. kauze Budišov. Věra Jourová byla, jakožto bývalá náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj, zatčena a poslána do vazby, kde strávila 33 dní. Měla údajně převzít úplatek dva miliony korun. Její případ byl však ukončen pro nedostatek důkazů a Jourová byla odškodněna 3,6 miliony korun.
Dnes je eurokomisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů.
Třetí pokus pak má předseda Poslanecké sněmovny, takže ať budeme vy, nebo já prezidenty (...), nebudeme na to mít žádný vliv.
Podle čl. 68 Ústavy České republiky jmenuje prezident předsedu vlády v prvních dvou pokusech bez jakéhokoliv omezení. V případě, že první dva pokusy nejsou úspěšné, jmenuje prezident republiky při třetím pokusu premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Třetí pokus pro jmenování premiéra je tedy na vlastním rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny a prezident do něj nijak nezasahuje.
Vedete nějakou stranu 8 let, dostanete ji ze 7 procent na 32 procent během 5 let, a pak ta strana zase upadne zpátky na 7 procent (myšleno ČSSD - pozn. Demagog.cz).
Miloš Zeman byl skutečně osm let předsedou ČSSD. Stranu vedl v letech 1993 až 2001, kdy byl vystřídán Vladimírem Špidlou.
V roce 1992 získala Československá sociální demokracie (později transformována na Českou stranu sociálně demokratickou) ve volbě do České národní rady 6,53 %.
V následujících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1996 získala ČSSD pod vedením Miloše Zemana 26,44 % a o dva roky později 32,31 %.
V posledních volbách do Poslanecké směnovny v říjnu 2017 získala ČSSD 7,27 % hlasů.
(Prezident nemá pravomoce - pozn. Demagog.cz) v oblasti držení zbraní, o kterém se teď s prominutím bavíme, protože jednak jde o rozhodnutí Parlamentu, případně obou komor, jednak jde o rozhodnutí Evropského parlamentu.
Miloš Zeman ve výroku odkazuje na směrnici o držení zbraní. Směrnice obecně je jednou z forem unijního práva, konkrétně se jedná o sekundární předpis přijatý na základě unijních smluv. Schvalují se především řádným legislativním postupem, tzn. Radou a Evropským parlamentem.
Směrnice je závazná pro členský stát co do výsledku, avšak formu a prostředky k jeho dosažení ponechává na členských státech. Vzhledem k tomu, že směrnice nejsou přímo aplikovatelné, musí být do konkrétního právního řádu tzn. transponovány.
Transpozice směrnice do právního řádu ČR je zajišťována prostřednictvím zákonů, které přijímá Parlament ČR tak, aby bylo dosaženo cíle a účelu předpokládaného směrnicí. Prezident v tomto případě pravomocemi opravdu nedisponuje.
Druhý dodatek americké ústavy, podle něhož každý má právo nosit zbraň, samozřejmě za předpokladu přísných zkoušek a kvalifikačních zkoušek.
Druhý dodatek americké Ústavy opravdu zaručuje občanům právo na držení zbraně. Jako většina oblastí, i držení zbraní je ve Spojených státech regulováno ze tří zdrojů – rozhodovací praxí soudů, federálními zákony a zákony jednotlivých států. Klíčový federální zákon je tzv. Gun Control Act z roku 1968, který společně s dodatkem z roku 1986 zapovídá držení zbraně např. osobám závislým na návykových látkách či duševně chorým. Konkrétnější pravidla pak přináší tzv. Brady Act (např. § 922 (d) omezuje okruh osob, kterým lze zbraň poskytnout).
Konkrétní podmínky k získání a držení zbraně však vymezují zákony jednotlivých států. Ty se ovšem zcela zásadně liší. Zatímco v Kalifornii vás čeká psaný test (.pdf) o bezpečnosti zbraní a ukázka (.pdf) bezpečného nakládání se zbraní pod dohledem instruktora, ve státě Idaho není třeba zbraň registrovat ani žádat o povolení, a závazné jsou tak pouze obecné federální normy. Zeman má však pravdu, když říká, že za dodržení dalších regulací mají Američané obecně právo držet zbraň.
Majitelka obchodu zastřelila lupiče, který vniknul do tohoto obchodu a těžce zranil jednoho zaměstnance. Žádný policista tam, pane profesore, tenkrát nebyl.
Dne 24. července 2017 došlo k přepadení prodejny zbraní v blízkosti Václavského náměstí (Opletalova ulice). Pachatel napadl nožem prodávajícího, kterého vážně poranil, následně byl však útočník postřelen kolegyní napadeného. Napadený i útočník byli poté převezeni do nemocnice, kde útočník svému zranění podlehl.
Střelba zaměstnankyně byla policií ČR vyhodnocena jako nutná obrana a případ byl následně odložen bez stíhání. Policie byla na místě činu až s příjezdem záchranné služby.
76 procent českých domácností už má internet.
Podle studie (.pdf, str. 4) z roku 2014 s názvem Světový projekt o internetu – Česká republika bylo mezi lidmi staršími 14 let 79 % uživatelů internetu, nejméně uživatelů bylo mezi lidmi staršími 75 let. V roce 2016 bylo podle dat Českého statistického úřadu (.pdf, str. 6) připojeno k internetu 82 % domácností, ve kterých žijí osoby ve věku 16–84 let, lišících se hlavně podle vzdělání.
Nejaktuálnější čísla ČSÚ za rok 2017 pak hlásí až 77,2 % domácností s připojením k internetu. Podle ČSÚ naše země také patří v rámci Evropy mezi ty, ve kterých se vybavení internetem rozšiřovalo v posledních deseti letech nejrychleji. Přetrvávají ovšem rozdíly ve vybavenosti z hlediska příjmu a věku.