Miloš Zeman

Miloš Zeman hovoří o ukrajinské aktivistce hnutí Femen Anželině Diašové, která v pátek 12. ledna 2018 ve volební místnosti vyběhla polonahá před prezidenta v momentě, kdy se chystal hlasovat v prezidentské volbě.

Média pak informovala, že aktivistka byla vyšetřována kriminalisty ve zkráceném přípravném řízení a soud jí uložil trest tři měsíce odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu jednoho roku a vyhoštění z České republiky.

Zvěst o možné amputaci pravé nohy na základě fotek deníku Blesk přinesl v srpnu 2017 internetový server eXtra.cz. Fámu musel následně dementovat Jiří Ovčáček: „Máte špatné informace. Je to fake news. Česky řečeno, je to lež.“

Druhá zmiňovaná dezinformace pochází od člena zastupitelstva Brno-střed zvoleného za Žít Brno, Svatopluka Bartíka. Ten 7. listopadu 2017 napsal na svůj facebookový profil informace týkající se zdravotního stavu Miloše Zemana, podle kterých prezident trpí rakovinou, svůj stav před veřejností tají a zbývá mu nejvýše sedm měsíců života. Tuto zprávu o den později vyvrátil ošetřující lékař prezidenta Miroslav Kalaš.

Co se týká automatického postupu úřadujícího prezidenta rovnou do druhého kola, objevila se tato informace nejprve 8. ledna 2018 v satirickém pořadu Jindřicha Šídla Šťastné pondělí (čas 2:27). Se zjevným projevem karikatury a komičnosti nelze Šídlův projev považovat za dezinformační.

V pátek 12. ledna 2018 ráno se však ve schránkách obyvatel Moravskoslezského kraje objevily letáky s obdobnou výzvou, tedy aby voliči Miloše Zemana zůstali během prvního kola prezidentských voleb doma, jelikož současná hlava státu „postupuje automaticky přímo do kola finálového.“

Francouzský prezident Macron byl na třídenní státní návštěvě Číny 8.–10. 1. 2018. Na závěr návštěvy bylo mimo jiné oznámeno, že si Čína objedná 184 letadel Airbus A320 v celkové hodnotě 18 miliard dolarů. Nicméně podle agentury Bloomberg nemá tato dohoda prozatím podobu závazné smlouvy.

Summit NATO ve Varšavě proběhl ve dnech 8. a 9. července 2016. Prezident Zeman při svém projevu mimo jiné vyjádřil souhlas s postupným zesilováním účasti NATO na boji s tzv. Islámským státem. Prezident zároveň vyslovil naději, že „z toho jednou vypadne koordinovaná, ucelená akce Severoatlantické aliance.“

Dne 29. března 2017 podala firma Westinghouse Electric Company na základě požadavku své mateřské firmy Toshiba žádost o ochranu před věřiteli čili bankrot. V současné době došlo k restrukturalizaci dluhu a mateřská Toshiba dospěla k dohodě o odkoupení svých pohledávek u Westinghouse v hodnotě 3,7 miliardy dolarů. Zároveň došlo ze strany Toshiby i k prodeji jejího celkového podílu akcií firmy Westinghouse investiční skupině Brookfield Business Partners.

Poměrně komplikovaný obchod popisuje Toshiba ve svém prohlášení ze 4. ledna 2018. Obchod potvrzuje přání vyjádřená v září 2017 tehdejším CEO firmy Westinghouse, že situace firmy se lepší a že firma počítá s tím, že na počátku roku 2018 zruší status bankrotu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože je pravdou, že firma vyhlásila v roce 2017 bankrot. Je taktéž pravdou, že prodejem firmy Westinghouse novému majiteli se její situace zlepšila natolik, že se uvažuje o ukončení stavu bankrotu.

Jiří Drahoš na své tiskové konferenci vyjádřil obavy z ovlivňování jak parlamentních, tak prezidentských voleb v České republice zahraničními vlivy. Na tento popud na svých stránkách zveřejnil jména dezinformačních webů, které pokládá za potenciálně nebezpečné pro demokratický průběh voleb. Na jeho obavy následně reagoval ředitel BIS – ten prohlásil, že nedisponuje informacemi, které by zahraniční vliv ve volbách potvrzovaly, ale že v případě svobody slova není možno zcela zabránit dezinformačním kampaním.

Jiří Drahoš na své tiskové konferenci 1. prosince 2017 vyjádřil obavy z ovlivňování voleb zahraničními vlivy na půdě České republiky. Drahoš jepřesvědčen, že i v případě našich parlamentních voleb docházelo, a vlastně i dochází stále, k ovlivňování názorů naší veřejnosti ze strany médií a serverů, které jsou propojeny s ruskou tajnou službou; řekl, že o tom osobně nemá pochyb.

Rovněž vyjádřil znepokojení, že toto ovlivňování bude pokračovat i v prezidentských volbách. Své tvrzení zakládal zejména na výroční zprávě BIS za rok 2016, která zahraniční vlivové operace uváděla jako jedno z bezpečnostních rizik pro Českou republiku.

Jako jeden ze základních problémů uvedl dezinformační weby, které umožňují ovlivňování veřejného mínění na základě šíření nepravd. Jejich seznam následně zveřejnil na svých stránkách. Dezinformační weby sleduje i Ministerstvo vnitra, které jejich aktivity rovněž vyhodnocuje jako potenciálně nebezpečné.

Ředitel BIS, Michal Koudelka, reagoval až poté, co Jiří Drahoš projevil svoje znepokojení. Ve svém prohlášení uvedl, že BIS nemá „k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.“

Avšak rovněž upozornil, že „pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.“ BIS tedy netvrdí, že k žádnému ovlivňování nedochází – naopak nedisponuje relevantními informacemi, které by tuto činnost potvrzovaly, nebo naopak plně vyvracely.

V současné době skutečně není stíhaný ani kancléř Mynář ani poradce prezidenta Nejedlý. U kancléře Mynáře se však při udělování bezpečnostní prověrky stupně „přísně tajné“ objevily informace o jeho 30 let staré nehodě, za kterou měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen. V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádná vznesená obvinění, případně trestná stíhaní. Součástí trestního stíhání se však stala firma Lukoil Aviation Czech, ve které působí Martin Nejedlý jako jednatel a která musela vyplatit státu odškodné ve výši 27,5 milionu korun. To nakonec za Nejedlého zaplatila ruská společnost Lukoil.

Vratislav Mynář byl před více než 30 lety účastníkem dopravní nehody. Podle jeho slov se jednalo o nehodu pod vlivem alkoholu, kdy Mynář měl vypít pár piv a s vozidlem svých rodičů nabourat do budovy obecního rozhlasu. Za tuto nehodu měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen.

Na Vratislava Mynáře dále podal trestní oznámení bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf, který kancléře Mynáře obvinil z pomluvy za jeho tvrzení, že Pavel Hasenkopf je spoluautorem amnestií bývalého prezidenta Václava Klause. Vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 však uvedl, že „policejní orgán založil trestní oznámení jako nedůvodné. Ani v jedné jeho části neshledal důvody k zahájení trestního řízení“.

V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádné vznesené obvinění či trestné stíhaní, které by se přímo vztahovalo k jeho osobě. U soudu se však ocitla společnost Lukoil Aviation Czech, kde Martin Nejedlý působil jako jednatel. Obvodní soud pro Prahu 1 v tomto stíhání rozhodl, že firma porušila smlouvu při skladování leteckého paliva a musí státu zaplatit 27,5 milionu korun. Firma se osm dní po rozsudku ocitla v likvidaci.

Výrok Miloše Zemana o počtu podpisů odevzdaných protikandidáty hodnotíme jako pravdivý, i když se čísla mírně liší.

Michal Horáček nasbíral k 1. listopadu 2017 téměř 115 tisíc podpisů, část však musel vyřadit kvůli chybám nebo chybným údajům. Na ministerstvo vnitra přinesl podpisové archy s 86 tisíci podpisy (.pdf, str. 80).

Jiří Drahoš již v srpnu loňského roku překročil nutných 50 tisíc podpisů o více než 28 tisíc. V pořadí se tak dostal před Michala Horáčka i Miloše Zemana. V listopadu počet příznivců, ochotných podepsat jeho kandidaturu, čítal téměř 160 tisíc. Po vyřazení nesprávně vyplněných archů se Jiří Drahoš dostavil na ministerstvo vnitra se 142 tisíci podpisy (.pdf, str. 282).

Miloš Zeman při projevu v Poslanecké sněmovně na páté schůzi 10. ledna 2018 k bodu Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry oznámil, že na debaty o možné koalici nebylo příliš mnoho času ze dvou důvodů.

„Zaprvé, pan premiér mě požádal, abych jmenoval jeho vládu 13. prosince, a já jsem mu vyhověl, protože jsem uznal jako pádný důvod, a to byla návštěva Evropské rady v Bruselu 14. prosince. Ale tím naběhla ona třicetidenní lhůta. A kromě toho, a to je druhý důvod, tady byly vánoční a novoroční svátky, takže se toho zase tak moc neudělalo.“„Zavazuji se tedy, že vytvořím před avizovaným druhým pokusem dostatečný časový prostor odpovídající možná německému modelu, aby mohla proběhnout ona jednání, ať už budou směřovat k většinové koaliční vládě, anebo naopak k menšinové vládě s tolerancí nebo podporou některých parlamentních subjektů.“

Jarosław Kaczyński skutečně není členem polské vlády, ani prezidentem. Jako předseda vládní strany Právo a spravedlnost je však označován za nejmocnějšího muže v zemi a neformálního vůdce polské vlády.