Miloš Zeman

Rozhodnutím Ústavního soudu byl od začátku roku 2014 zrušen poplatek za pobyt v nemocnici. Zrušením tohoto poplatku přišly nemocnice podle důvodové zprávy vládního návrhu zákona o navýšení platby za pojištěnce ročně přišly o 2,1 mld. korun (doc. str. 5). Od začátku roku 2015 byla změnou zákona zrušena i většina zbylých regulačních poplatků ve zdravotnictví.

Dále bylo rozhodnuto o kompenzacích pro nemocnice, ambulantní lékaře i lékárny, které měly být pokryty zvýšením plateb za státní pojištěnce a změnou úhradové vyhlášky. Výše těchto kompenzací se pohybují kolem 5 mld ročně (viz video).

Ve včerejším vydání (středa, 24. ledna) Frankfurter Allgemeine Zeitung je na stránce 16 článek s názvem Hängepartie in Prag bremst Reformen. V jeho rámci píší o Drahošovi jako proevropském, intelektuálním a městském kandidátovi, který mluví o přijímání uprchlíků.

Dodejme, že jde o interpretaci toho, jaké jsou Drahošovy postoje, což o jeho reálných názorech příliš nevypovídá.

Jiří Drahoš během první debaty před druhým kolem prezidentských voleb na TV Prima uvedl, že výrok o přijetí 5000 kosovských uprchlíků patřil Miloši Zemanovi. Toto Drahošovo prohlášení jsme jižověřovali a označili je za nepravdivé. Nejednalo se o výrok Miloše Zemana, který byl v té době premiérem, ale skutečně o výrok tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana.

Na jednání Zemanova kabinetu dne 21. dubna 1999 bylo přijato usnesení vlády o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo. Je tedy evidentní, že o dané věci vláda jednala a Zemanův výrok není pravdivý.

Miloš Zeman reaguje na Drahošovu výtku, že jeho vláda nabídla 5 tisícům uprchlíkům z Kosova v roce 1999 pomoc. Jak dokládáme výše, není to pravda. Nicméně Zeman reaguje tvrzením, že žádný uprchlík z Kosova do České republiky nepřišel. Pokud se podíváme na fakta, tak vláda svým usnesenímrozhodla o poskytnutí útočiště obyvatelům Kosova. Organizace Člověk v tísni uvádí, že po skončení válečného konfliktuse většina uprchlíků vrátila domů. Například do Kosova se zpět vrátilo 903 osob z celkových 1034 osob, kteří v ČR získali dočasné útočiště.Z těchto dat je patrné, že ve skutečnosti do České republiky kosovští uprchlíci dorazili. Výrok tudíž hodnotíme jako nepravdivý.

V tomto případě nešlo o vládní prohlášení. Drahoš hovoří o výroku, který jsme již dříve ověřovali a podle kterého ministr zahraničí Kavan (v roce 1999) vyjádřil, že ČR by se mohla potenciálně postarat až o 5 tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Stalo se tak na tiskové konferenci po zasedání vlády, ve které byl Zeman premiér. Nešlo však o vládní prohlášení, Kavan naopak říká, že nebylo cílem vládního jednání určitě přesné číslo uprchlíků, které je ČR schopna přijmout. Říká přímo: “Možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo.” Kavanův výrok tak nebyl součástí vládního prohlášení.

V předvolební debatě na TV Prima 23. ledna 2018 řekl Jiří Drahoš toto: „V roce 1999 při kosovské krizi jste vy řekl, že tento stát může přijmout 5000 kosovských Balkánců.” Server Demagog.cz skutečně tento výrok označil za nepravdivý, a to z toho důvodu, že výrok nepronesl Miloš Zeman coby tehdejší premiér, ale vyřkl jej jeho ministr zahraničí Jan Kavan.

Vratislav Mynář podal proti prvostupňovému rozhodnutí rozklad, proti rozhodnutí o něm pak správní žalobu, využil tak svých prostředků k obraně proti rozhodnutí NBÚ. Existuje také řada případů, kdy soud vyhověl stěžovateli na rozhodnutí NBÚ, výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Mynář nejprve proti 1. stupni rozhodnutí NBÚ neudělit mu prověrku podal rozklad. Po jeho zamítnutí reagoval správní žalobou k Městskému soudu v Praze, kterou úřad zatím nestihl projednat.

Mynář o prověrku na stupeň “přísně tajné” požádal již v prosinci 2013. Potřebné podklady na NBÚ dodal až o rok později, čímž se proces zpomalil už na začátku. NBÚ mu ale prověrku neudělil a tak Mynář využil svého práva a proti tomuto rozhodnutí prvního stupně podalv říjnu 2015 rozklad, se kterým však Mynář neuspěl.

Proti zamítnutí rozkladu lze v druhém stupni podatsprávní žalobu. Té Mynář využil v lednu 2016. Od té doby se ale Městský soud v Praze k projednání nedostal. Zatím se zabývá žalobami teprve z roku 2014, v září 2017 přiznal, že v této věci nestihne rozhodnout ani do prezidentských voleb.

Co se týče úspěšnosti správních žalob vůči rozhodnutí NBÚ, od roku 2006 do roku 2016 z podaných 106 žalob uspělo (.pdf, str. 47) celkem třináct. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Zeman reaguje na to, když Drahoš odmítá zpětné zdanění církevních restitucí slovy: „Nevidím žádný důvod pro to, aby v této chvíli byl otevřen problém zdanění církevních restitucí, protože velmi podobně bychom mohli sáhnout postupně i [ke] zdanění jiných věcí.“

Rozdíl mezi zpětným zdaněním restitucí a novými daňovými zákony je však zjevný - daňové zákony udávají výši, vyměřovací základy a jiné aspekty daní, vždy však s působností do budoucna (budoucí příjmy, budoucí převody atd.) Například zákon o daních z příjmů se takto bez větší pozornosti novelizuje pravidelně několikrát do roka (byť často kvůli malým změnám při novelách jiných zákonů). Při zasažení do přijatého zákona o církevních restitucích by ale došlo k tzv. pravé retroaktivitě - změně směrem ke vztahům, které již vznikly. Ta je kvůli právní jistotě nepřípustná, jak jsme vysvětlili v jiném výroku. Takový krok by pak mohl čekat i přezkum Ústavním soudem a případné zrušení.

Není jasné, jakou “anketu” má Jiří Drahoš na mysli, proto je pro nás výrok neověřitelný.

Jiří Drahoš může myslet výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění, které tuto otázku sleduje. Například výzkum z února 2017 (.pdf, strana 2) se zabývá mírou naléhavosti různých oblastí veřejného života. Problematika migrace se zde skutečně nevyskytuje na prvním místě (to patří korupci), ovšem až na druhém s 61 % občanů považujícími ji za do nějaké míry naléhavou.

Církevní restituce se na prvních 20 příčkách opravdu nenacházejí, daný průzkum se však zaměřil na konkrétních 29 oblastí, které byly určeny CVVM, restituce nebyly do seznamu vůbec zařazeny.