Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky
Bez tématu790 výroků
Koronavirus26 výroků
Ekonomika18 výroků
Zahraniční politika15 výroků
Energetika9 výroků
Právní stát9 výroků
Sociální politika8 výroků
Zdravotnictví8 výroků
Evropská unie7 výroků
Invaze na Ukrajinu7 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro6 výroků
Poslanecká sněmovna4 výroky
Sněmovní volby 20214 výroky
Vnitrostranická politika3 výroky
Prezidentské volby 20232 výroky
Rozpočet 20222 výroky
Životní prostředí2 výroky
Doprava1 výrok
Regiony1 výrok
Rozpočet 20211 výrok
Střet zájmů1 výrok
Školství, věda, kultura1 výrok
Zrušit filtry

Miloš Zeman

BIS publikovala zprávu, že rovněž nemá žádné informace o tomto ovlivnění (parlamentních voleb, pozn. Demagog.cz).
Česko hledá prezidenta , 23. ledna 2018
Zavádějící

Ve zprávě BIS není nikde výslovně napsáno, že zahraniční služby ovlivňovaly výsledky parlamentních voleb. Zpráva z roku 2016 ale uvádí několik údajů o hybridní válce.

„Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti… Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě v ČR, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se objevily výrazně pro-čínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze. Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé ČR stojí na čínské straně.”

Ruské a čínské tajné služby na území České republiky působí a snaží se ovlivňovat veřejné mínění. Ve zprávě však není uvedeno, že by zasahovaly do českých voleb. Dále zpráva hovoří o ruské kyberneticko-špionážní kampani APT28/Sofacy.

Ačkoliv jde o jednu z nejstarších, nejlépe popsaných a i v otevřených zdrojích identifikovaných kyberšpionážních kampaní, je její efektivita stále značná a lze předpokládat, že bude pokračovat i v budoucnu. Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům - ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.”

BIS ve své zprávě uvádí určité útoky cizích tajných služeb, které by mohly poškodit české zájmy, vést k dehonestaci určitých osob nebo k dezinformacím. Dehonestace vrcholných politiků či dezinformace by v takovém případě mohly způsobit ovlivnění výsledků voleb.

Zpráva jasně nehovoří o ovlivňování voleb tajnými službami. Ředitel BIS nicméně uvedl, že služba nemá podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb cizími zpravodajskými službami.

Na ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami a BIS, konkrétně její ředitel Michal Koudelka, reagovala přímo veřejným prohlášením:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.


Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.


BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Z toho vyplývá, že BIS neměla v době vydání prohlášení žádné podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. BIS ale nevylučuje jiné způsoby ovlivňování, jak sama dokládá na příkladu možnosti dezinformační kampaně v rámci demokratického principu svobody slova.

Miloš Zeman

Píše se červen minulého roku, vy mluvíte v Karolinu a říkáte: "Přijmout 2600 migrantů není pro Českou republiku problém." (...) Vy jste podepsal petici, o které tvrdíte, že není výzvou pro přijímání migrantů.(...) Dovolte mi tedy, abych z této petice odcitoval jednu jedinou větu: "Do Evropy mají přijít lidé tak, aby jim byla zajištěna svoboda a důstojnost." Není toto výzva k přijímání migrantů?
Česko hledá prezidenta , 23. ledna 2018
Zavádějící

Zavádějící je výrok z důvodu chybně prezentovaného obsahu výzvy. Drahošovu větu o přijetí 2600 migrantů navíc Miloš Zeman vytrhl z kontextu tak, že jej líčí jako nestřídmého „vítače” migrantů. Záměna lokality ani nepřesná citace (obsahem i pořadím vět) nehrály v hodnocení roli.

Prakticky totožný výrok, jakým je první věta, Zeman pronesl v rozhovoru pro TV Barrandov. Jiří Drahoš v červnu 2017 v Lucerně (nikoli Karolinu) řekl, že přijmout nějakých 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.” Ilustrovat takto jeho „vítačství” je tedy samo o sobě přinejmenším zavádějící.

Co se týče petice, Drahoš podepsal Výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti. Již dříve se vymezil proti tomu, že by mělo jít o výzvu pro přijímání imigrantů, v tom má prezident pravdu. Ačkoli nejde o první větu, ve druhém odstavci výzva obsahuje toto: „Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení.” Odstavec pokračuje následovně: „Ti skutečně potřebnímusí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.” Již v preambuli jsou vymezeny cíle výzvy - nezlehčovat skutečná migrační rizika, neagitovat za konkrétní kroky vůči uprchlíkům, ale vymezit se proti iracionálnímu rozdmýchávání xenofobie a etnické a náboženské nesnášenlivosti. Zemanovo vyjádření je zavádějící - byť v dílčích částech rámcově pravdivé. Ukazuje pouze částečný a neúplný obraz situace, Drahošovi i výzvě samotné připisuje sdělení, které však on ani výzva nepředávali.

Miloš Zeman

Podle Ústavy prezident podepisuje mezinárodní smlouvy, jako například Václav Klaus podepsal Lisabonskou dohodu.
Česko hledá prezidenta , 23. ledna 2018
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť i když má Zeman pravdu v tom, že prezident podepisuje mezinárodní smlouvy, v případě Dublin IV, o kterém byla řeč, nejde o mezinárodní smlouvu, ale nařízení, které prezident nepodepisuje.

Ústava České republiky ve svém článku 63 vyjmenovává tzv. pravomoci prezidenta s kontrasignací, tj. pravomoci, k jejichž platnosti je nutný další podpis, obvykle předsedy vlády nebo člena vlády jím pověřeného. Mezi tyto pravomoci prezidenta patří mimo jiné sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv.

Česká republika ratifikovala Lisabonskou smlouvu prostřednictvím svého tehdejšího prezidenta Václava Klause (což následně kontrasignoval premiér Jan Fischer) 3. listopadu 2009, ačkoliv osobní postoj Václava Klause byl k Lisabonské smlouvě negativní. V platnost pak Lisabonská smlouva v České republice vstoupila 1. prosince 2009.

Miloš Zeman

Jako premiér jsem dovedl Českou republiku v roce 1999 do NATO, připravoval jsem vstup do Evropské unie. Když jsem byl zvolen prezidentem, na Hradě jsem vyvěsil vlajku Evropské unie.
Cesta na Hrad, 22. ledna 2018
Zavádějící

Současný prezident byl předsedou vlády v období 1998 až 2002. Česká republika vstoupila do NATO v roce 1999, nicméně Zeman nastoupil do Strakovy akademie v červenci 1998, přičemž rozhodnutí, že Česká republika do NATO vstoupí, schválily obě komory českého Parlamentu již v dubnu téhož roku. Za Zemana jsme tedy do NATO vstoupili, nicméně o této věci bylo rozhodnuto ještě před jeho nástupem do role premiéra.

Během premiérského období Miloše Zemana probíhaly také přípravy na vstup do Evropské Unie, do které Česká republika vstoupila o pět let později na základě celostátního referenda. Po nástupu do prezidentského úřadu Miloš Zeman společně s tehdejším předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem vyvěsil na Pražském hradě vlajku Evropské unie.

Miloš Zeman

V Parlamentě leží zákon o obecném referendu, tento zákon je v prvním čtení a nebyl de facto dosud projednáván. Já jsem ho ve svém vystoupení podpořil.
Cesta na Hrad, 22. ledna 2018
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť prezident Zeman před poslanci podpořil návrh vlády v minulém volebním období, který ovšem nebyl projednán. V Poslanecké sněmovně leží aktuálně návrh nový, ten ovšem prezident ještě nemohl před poslanci hájit, navíc nejde o identické předlohy.

V prosinci 2017 předložili poslanci SPD do Poslanecké sněmovny návrh zákona o celostátním referendu. Návrh zákona ovšem dosud nebyl přijat do prvního čtení, proto je výrok hodnocen jako nepravdivý. Po předložení do Sněmovny byl návrh zaslán vládě k vyjádření stanoviska. Vláda přijala stanovisko k návrhu v lednu 2018 na svém zasedání.

Návrh zákona o celostátním referendu byl předložen do Poslanecké sněmovny již v minulém volebním období Sobotkovou vládou. Miloš Zeman během projednávání tohoto návrhu Sobotkovy vlády vystoupil v Poslanecké sněmovně a apeloval na poslance, aby návrh schválili.

Od té doby se postoj prezidenta Zemana k zákonu o celostátním referendu nezměnil, neboť kladně se o tomto zákonu vyjádřil např. na schůzkách s Tomiem Okamurou v listopadu 2017 a v lednu 2018.

Dodejme, že podobný výrok Zeman pronesl rovněž na celostátní konferenci hnutí SPD. Tehdy se ovšem zmýlil v tom, že jím veřejně před poslanci podpořeným návrhem jde vyvolat referendum o vystoupení z EU.

Miloš Zeman

V Evropské radě platí princip jednomyslnosti. Evropská rada je tvořena buď předsedy vlád nebo hlavami států. No a tam, když premiér řekne, že s tím nesouhlasí, tak přes to nejede vlak.
Cesta na Hrad, 22. ledna 2018
Zavádějící

Při rozhodování Evropské rady se podle unijních smluv uplatňuje princip jednomyslnosti, to však neplatí pro několik oblastí, ve kterých rozhoduje Evropská rada prostou či kvalifikovanou většinou. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Podle Smlouvy o Evropské unii rozhoduje Evropská rada konsenzem, nestanoví-li smlouvy odchylně. Pro přijetí rozhodnutí je tedy v těchto případech třeba souhlasu všech členů Evropské rady. Zároveň je ale několik témat, kde není třeba souhlasu všech, aby Evropská rada přijala rozhodnutí. Kupříkladu samotný předseda Evropské rady je volen tzv. kvalifikovanou většinou, Evropská rada pak jmenuje kvalifikovanou většinou i složení Evropské komise.

Prostou většinou členů Evropská rada rozhoduje při některých změnách smluv či v případě procedurálních otázek podle Smlouvy o fungování Evropské unie. Zemanem popsaná pravidla tak neplatí absolutně.

Miloš Zeman

Dublin IV by prolomil pravidlo (...), že máte vstoupit do první bezpečné země a tam požádat o azyl.
Cesta na Hrad, 22. ledna 2018
Zavádějící

Spor o zřízení systému automatických relokací v rámci Evropské unie opravdu probíhá. Návrh Dublin IV přináší možnost spuštění relokačního mechanismu, podle kterého by se změnilo určení členského státu, jež by posuzoval žádosti o mezinárodní ochranu, z tzv. „hraničních“ zemí na další země, včetně České republiky. K tomu by však došlo pouze při přetížení prvního členského státu, ve kterém žadatel podá žádost. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

V současném Dublinském systému může docházet k tomu, že státy Evropské Unie, které se nacházejí na vnějším okraji společenství, mohou být přívalem migrantů přetíženy a z tohoto důvodu by nedocházelo k efektivním azylovým řízením. V době migrační krize se tato situace řešila tzv. kvótami, které měly právě za úkol ulehčit situaci státům na okraji EU.

V Dublinu IV jde hlavně o změnu azylového mechanismu EU. Podle tohoto návrhu nařízení Evropské rady a Evropského parlamentu by se automaticky spustil relokační systém právě v případě, který nastal mezi lety 2015 a 2017, kdy se na území Itálie, Řecka a dalších států EU na okrajové hranici dostalo velké množství migrantů a dané státy situaci efektivně nezvládaly.

Pokud by došlo k jednohlasnému schválení Dublinu IV, bylo by možné automaticky přemístit žadatele o azyl v rámci Evropské unie tak, aby okrajové státy EU nebyly přetíženy a azylová řízení by se tak vedla ve státech, kam by se žadatelé přesunuli.

Pokud dožádaný členský stát vyhoví žádosti o převzetí žadatele dožadující členský stát neprodleně žadateli písemně oznámí rozhodnutí přemístit ji do příslušného členského státu a případně i rozhodnutí neposuzovat její žádost o mezinárodní ochranu.“ (článek 27)

Podle Dublinu IV by tak nedocházelo k tomu, že by se migranti volně pohybovali po EU a vybírali si, v jaké zemi požádají o azyl, nýbrž země, které by byly přetíženy vyřizováním žádostí o azyl, by přemístily dané migranty do partnerských zemí EU, ve kterých by následně docházelo k vyřizování azylového řízení.

Pokud osoba, která hodlá podat žádost o mezinárodní ochranu, vstoupila na území členských států neoprávněně, podává se žádost v členském státě tohoto prvního vstupu.“ (článek 5)

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Miloš Zeman tvrdí, že po přijetí Dublinu IV nemůže migrant legálně zažádat o azyl v jiné, než v první okrajové zemi Evropské unie, avšak nařízení Dublin IV pouze umožňuje v případě nouze participaci jiných států EU, než těch okrajových.

Miloš Zeman

Teď v Moskvě, kde jsem měl podnikatelskou misi, se podepsala dohoda o dodávce šesti tisíc traktorů Zetor na dobu čtyř let.
Cesta na Hrad, 22. ledna 2018
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ve skutečnosti bylo podepsáno memorandum, podle kterého by k takovému obchodu mělo dojít. Nicméně nejde o podepsané smlouvy a není tak jisté, zda v takové míře ke kontraktu dojde.

Společnost Zetor v listopadu loňského roku na svém webu uvedla, že se jí v Moskvě podařilo podepsat memorandum s ruskou společností Kovrov Electro Mechanical Plant na dodávku až šesti tisíc traktorů modelové řady Forterra. Finanční objem spolupráce byl vyčíslen na 550 milionů eur. Společnost očekává, že dodávka zemědělských strojů bude trvat do roku 2022. Spolupráce mezi oběma společnostmi započala už počátkem října, kdy oba subjekty uzavřely v Brně smlouvu o dodávce 450 traktorů během roku 2018.

Miloš Zeman

I ta Krasnaja zvezda je velmi okrajové periodikum.
Cesta na Hrad, 22. ledna 2018
Zavádějící

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

Miloš Zeman

Teď do Číny přiletěl francouzský prezident Macron. Podepsal tam obrovský kontrakt na dodávku Airbusů, taktně se vyhnul otázce lidských práv. Jenom prohlásil, že každá země má svou kulturu, to bylo vše.
Cesta na Hrad, 22. ledna 2018
Zavádějící

Francouzský prezident Macron byl na třídenní státní návštěvě Číny 8.–10. 1. 2018. Na závěr návštěvy bylo mimo jiné oznámeno, že si Čína objedná 184 letadel Airbus A320 v celkové hodnotě 18 miliard dolarů. Nicméně podle agentury Bloomberg nemá tato dohoda prozatím podobu závazné smlouvy.

Macron během návštěvy, jak uvádí např. zpráva ČTK, veřejně o lidských právech nemluvil. Uvedl, že „mezi námi jsou rozdíly, které souvisejí s naší historií, s našimi hlubokými filozofiemi, s povahou našich společností.“

Jak zpráva uvádí, Macron měl se svým protějškem tuto věc probírat na soukromém jednání. Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože smlouva, jak o ní Zeman mluví, nebyla doposud podepsána, Macron kromě zmíněného prohlášení měl navíc jednat podle svých vlastních slov s čínským prezidentem za zavřenými dveřmi.