Jinými slovy, jestliže mě premiér není schopen navrhnout alternativu (...) no tak jsou v podstatě dvě možnosti. Buď odmítnout toho ministra jmenovat. V takovém případě premiér Sobotka veřejně řekl, že by dočasně převzali jeho úřad, ale v tom případě bych zkomplikoval situaci vládě, protože premiér, který se současně věnuje jednomu nebo dvěma dalším resortům, nemůže plnohodnotně vykonávat svoji funkci.
Bohuslav Sobotka skutečně nabídl Miloši Zemanovi jedinou alternativu, pokud odmítne některého kandidáta na ministra. Sobotka veřejně řekl, že on sám by potom dočasně vedl ministerský úřad.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Především jsem se chtěl s těmi kandidáty na ministry setkat a to bude samozřejmě probíhat i nadále, i když jsou ministři, protože podle ústavy má prezident právo povolávat ke konzultacím jednotlivé členy vlády.
Na základě faktu, že se Miloš Zeman skutečně setkal se všemi kandidáty na ministerské posty, a článku 64, bodu 2 Ústavy České republiky ve znění: " Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti," hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vladimír KEBLÚŠEK: Máte v plánu navštívit jednání vlády? Miloš ZEMAN: Zcela určitě ano, stejně tak, jako jsem navštívil jednání vlády Petra Nečase.
Prezident Miloš Zeman navštívil jednání vlády premiéra Petra Nečase jednou, a to 20. března 2013, což potvrzují také záznamy z této schůze vlády.
Tak zaprvé, já jsem chtěl původně navrhnout dvě jména, pana Křečka a pana Zářeckého, bohužel na poslední chvíli pan Zářecký z rodinných důvodů tento můj návrh odmítl.
Výrok prezidenta Zemana je na základě dohledaných zpráv o kandidátech na veřejného ochránce práv hodnocen jako pravdivý.
Svůj záměr navrhnout na ombudsmana Stanislava Křečka a Pavla Zářeckého prezentoval prezident Zeman v Otázkách Václava Moravce 12. ledna, kdy konkrétně uvedl na otázku moderátora:
"Václav Moravec:...Můžete potvrdit nebo vyvrátit, že jedním z těch vašich kandidátů na ombudsmana bude dosavadní zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček?Miloš Zeman: Ale vzhledem k vašemu zájmu vám dokonce rád řeknu, že vedle Stanislava Křečka, protože prezident navrhuje dva kandidáty, bude druhým kandidátem Pavel Zářecký". O tom, že Pavel Zářecký odmítl z rodinných důvodů nominaci na veřejného ochránce práv, informovala média 24. ledna. Konkrétně přebrala zprávu ČTK (např. Česká televize), která citovala mluvčího Hradu, jenž o tomto odmítnutí informoval.
Víte, že minulá vláda, tedy přesněji řečeno předminulá vláda, velmi kritizovala postup policie, kritizovala postup státních zástupců.
Postupy státních zástupců a policie byly předmětem kritiky předminulé vlády, vlády Petra Nečase, hned při několika příležitostech. Sám Petr Nečas se pustil do kritiky po zátahu policie na Úřad vlády, který vedl ke konci jeho vlády a předčasným volbám.
"Policejní zákrok byl nepřiměřený. Zadržení jedné ženy komandem 12 policistů v kuklách je dehonestující a jen potvrdilo, že jsou používány brutální a nátlakové metody," uvedl Nečas.
Již dříve pak kritizoval Miroslav Kalousek postup vyšetřovatelů v kauze CASA týkající se jeho stranické kolegyně Vlasty Parkanové.
"Jsem hluboce přesvědčen, že jsme svědky bezprecedentního policejního útoku na demokratické rozhodovací mechanismy státu. (...) To už je náběh na policejní stát," řekl například Kalousek.
Během interpelací 14. června 2012 pak Nečas ještě pronesl následující výrok (v souvislosti s vyšetřováním kauzy CASA): "A kromě toho mi dovolte říci poměrně tvrdou a jasnou tezi, že o tom, kdo bude ve vládě, nebo nebude ve vládě, nebude cestou žádosti o vydání rozhodovat parta policejních plukovníků nebo podplukovníků, to asi by nebyl ten správný krok".
Nový ministr školství Marcel Chládek tento návrh upravil, a to tak, že z něho vyloučilo podmínku správního přezkoumání návrhů na jmenování vysokoškolských profesorů. Jinak, mně se ten návrh ministra školství líbí, protože má svoji logiku. Prezident jako nejvyšší ústavní činitel jmenuje rektory, což jsem nedávno asi v 11 případech udělal. No a druhý nejvyšší ústavní činitel, to jest předseda Senátu, by měl jmenovat vysokoškolské profesory.
Jednou z priorit nového ministra školství Marcela Chládka by podle premiéra Bohuslava Sobotky mělo být mj. dokončení novely vysokoškolského zákona.
Důležitou součástí novely je část týkající se jmenování profesorů. Profesory tradičně jmenoval prezident, ale Miloš Zeman po loňské kauze s akademikem Martinem C. Putnou oznámil, že by chtěl tuto jmenovací pravomoc převést na ministra školství.
Vláda následně bez porady s akademickou obcí schválila materiál, aby profesory jmenoval předseda Senátu. Tento nový materiál ale navíc umožňoval předsedovi Senátu návrhům na profesora nevyhovět, což se stalo terčem kritiky.
Chládek uvedl po nástupu do úřadu: „Chci z toho návrhu vyndat tu pasáž, aby předseda Senátu mohl odmítnout jmenování pouze v případě procesního pochybení. A chci vyndat tu pasáž odbornou, protože odborná stránka by měla zůstat na úrovni vysokých škol". Dodal však, že tato varianta se líbí jen některým rektorům.
Chládek se 7. února sešel s rektory a probíral s nimi navrhované změny ve jmenování profesorů, které akademici kritizovali.
Nový ministr školství proto navrhl, že se z materiálu vyškrtne pasáž umožňující předsedovi Senátu profesory nejmenovat. S touto úpravou nemá problém ani prezident Miloš Zeman, s nímž o tom Chládek již jednal.
21. ledna prezident Miloš Zeman také jmenoval na Hradě 12 rektorů veřejných vysokých škol. Funkce se ujmou od února. Pěti z nich tím začne už druhé funkční období, sedm rektorů je nových.
Na základě výše uvedených informací označujeme výrok jako pravdivý.
Tak zaprvé, je tam (v zahraniční politice - pozn. Demagog.cz) triangl, je tam prezident, je tam premiér, kterého jste vynechal, pane Keblúšku, neoprávněně vynechal, no a je tam také ministr zahraničí. Pokud jde o moji roli, tak vycházím samozřejmě z toho, že podle ústavy prezident zastupuje stát navenek, ratifikuje mezinárodní smlouvy a jmenuje velvyslance.
Dle čl. 63 odst. 1 Ústavy ČR prezident republiky: "a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí (v kontextu Ústavy můžeme dále ve vtahu k zahraniční politice doplnit i písm. d) přijímá vedoucí zastupitelských misí."
Při určení hlavních aktérů zahraniční politiky České republiky je nutné "zabrousit" do relevantní literatury věnující se mezinárodním vztahům a námi sledovanému tématu.
Např. sborník autorů – Belko, M., Kořan, M. & Hrabálek, M. 2007. Česká zahraniční politika: aktéři, struktura, proces. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav – říká dle analýzy legislativního rámce, že klíčovými aktéry české zahr. politiky jsou prezident (má specifické pravomoci) a vláda (tedy premiér a ministr zahraniční, vláda je vrcholným orgánem výkonné moci).
Vláda je za zahraniční politiku odpovědná jako celek. Ideálním uspořádáním je pak vytvoření jednotné koncepce zahraniční politiky mezi prezidentem a vládou, přičemž při jejím vytváření by měl převážit postoj vlády. Z Ústavy to ale přímo nevyplývá (kap. 2 sledované publikace).
I přes výše nastíněnou "dualitu" však můžeme s ohledem na praxi (např. účasti na jednání Evropské rady, či Rady EU atd.) souhlasit s tím, že českou zahraniční politiku zásadně definují tři zmínění aktéři – prezident, premiér a ministr zahraničí (poslední dva jako představitelé vlády, která rozhoduje jako kolektivní orgán).
Celkově je výrok s ohledem na výše uvedené označen jako pravdivý.
Tak zaprvé, já sám se domnívám, že pokud na Ukrajině existuje konflikt, a on existuje, tak že je zapotřebí jednat s oběma stranami tohoto konfliktu. Jednou z těchto stran je bezpochyby prezident Janukovyč. Já nechci dávat žádné knížecí rady, ale v nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg jsem připomněl, že jedním z možných řešení by byly mimořádné volby, jak parlamentní, tak prezidentské...
Prezident Miloš Zeman v rozhovoru (video čas 5:50–6:50) pro agenturu Bloomberg z 29. ledna zmiňuje jako jednu z možností, jak dosáhnout vyřešení krize na Ukrajině, vypsání mimořádných prezidentských i parlamentních voleb.
Zeman konkrétně v rozhovoru uvedl:
"MZ:The Czech political crisis has been solved by extraordinary elections. And you cannot exclude the possibility of extraordinary elections in Ukraine and who will be the winner (...) might lead the country in the near future.
You mean presidential elections?
MZ: Not only presidential, maybe parliamentary elections, too".
Vím, že třeba někdo protestoval proti vyvěšení vlajky Evropské unie na Pražském hradě. Ale já jsem to řekl předem před prezidentskými volbami, takže lidé museli počítat s tím, že nejenom tento, ale i další sliby splním.
Výrok prezidenta Miloše Zemana hodnotíme na základě informací dostupných z médií jako pravdivý.
Miloš Zeman během prezidentské kampaně přislíbil na Hradě symbolicky vyvěsit vlajku Evropské unie v případě svého vítězství ve volbách. Své stanovisko později zopakoval několik dní po svém zvolení, když v rozhovoru pro Právo vyslovil přání vyvěsit vlajku společně s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem.
Akt vyvěšování vlajky se konal začátkem dubna a přímo proti němu protestovalo několik skupin odpůrců, mj. představitelé neparlamentních stran Suverenita a Strany svobodných občanů.
Já například souhlasím s progresivním zdaněním příjmů fyzických osob, které je běžné ve velké většině vyspělých zemí. Ale přesně to v té koaliční smlouvě není...
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky OECD, webu aktualne.cz a informací uvedených v koaliční smlouvě.
Pravdou je, že se Miloš Zeman mnohokrát veřejně vyslovil pro progresivní zdanění, pro ilustraci zde uvedeme pouze několik odkazů na tato vyjádření (Lidovky.cz, Investujeme.cz, Aktualne.cz).
V souvislosti s možností změny výše zdanění je v koaliční smlouvě explicitně uvedeno následující: " Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výši zdanění v roce 2014."
Koalice se k možnému zavedení progresivní daně staví skutečně poměrně vágně. V koaliční smlouvě lze dohledat následující formulaci: " Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob) ".
Pravdou také je, že progresivní zdanění se v různé míře nachází u většiny vyspělých zemí (země OECD). Přehled míry zdanění některých zemí západní Evropy naleznete přehledně na webu aktualne.cz. Pro úplnost uvádíme také zprávu OECD zde (.xls), která obsahuje přehled daně z příjmu u fyzických osob v letech 1981–2012.
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok Miloše Zemana jako pravdivý. Všechny části jeho výroku jsou korektní, sám se skutečně vyslovoval pro progresivní zdanění, což je běžné v zemích západní Evropy, a koalice jej v koaliční smlouvě nepopisuje nijak explicitně či podrobně.
