Já pouze vyslovil pochybnost, nic více, ale nic také méně, jestli dobrým ministrem vnitra je člověk, který za devět měsíců absolvoval plzeňskou Právnickou fakultu. A řekl jsem také, že jsem velmi rád, že navrhovanou kandidátkou na ministryni spravedlnosti je právě profesorka Válková, která byla první, která tyto jemně řečeno pochybné operace odhalila.
Výrok je hodnocen jako pravdivý. Zeman na tiskové konferenci připomněl aféru s rychlostudenty na plzeňských právech a uvedl ji jako výtku ke vzdělání jednoho z kandidátů na ministry, který titul získal během devíti měsíců. Pravdivá je také část výroku o Heleně Válkové, která byla mezi prvními, kdo poměry na plzeňské Právnické fakultě kritizovali.
Miloš Zeman na své tiskové konferenci 10. ledna uvedl několik výtek k navrženým kandidátům na ministry ve formující se vládě. Vzdělání jednotlivých uchazečů se týkala druhá výtka. Zeman zapochyboval, zda kvalifikační předpoklady adepta, který svůj titul získal během devíti měsíců na plzeňské Právnické fakultě, jsou na post jakéhokoliv ministra dostatečné a zda nevzbuzují přinejmenším oprávněné pochybnosti.
K Heleně Válkové, kandidátce na ministryni spravedlnosti, se Zeman dostal při dotazech od novinářů. Jeden z dotazů zněl, zda by Zeman doporučil, aby na některých ministerstvech byli ponecháni ministři Rusnokovy vlády, například na postech náměstků. Na to Zeman odpověděl, že ministři Rusnokovi vlády skutečně kompetentní byli a že ti, kteří se ve vládě osvědčili, by v rolích náměstků jistě byli užiteční. Přitom však také pochválil některé z kandidátů budoucí Sobotkovy vlády, konkrétně adepta na post ministra dopravy, Antonína Prachaře a také Helenu Válkovou, neboť byla mezi prvními, kdo upozornili na poměry na plzeňských právech.
Helena Válková, v té době vedoucí katedry trestního práva, skutečně patřila k těm, kdo začali kritizovat vedení fakulty a celkově podivné poměry na plzeňských právech. Reakcí na to bylo její odvolání z funkce. Toto opatření bylo nakonec jen přechodné, Válková však fakultu definitivně opustila v roce 2011.
Tak především na rozdíl od lustračního osvědčení žádný zákon nevyžaduje, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku. Důvod mých pochybností nespočíval v tom, že ji nemá, ale v tom, že podle informací, které jsem dostal, a nezapomeňte, že prezident má právo používat informací právě při prověřování příslušných kandidátů, tak tato bezpečnostní prověrka mu (Janu Mládkovi – pozn. Demagog.cz) byla odmítnuta, nikoli přerušena.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odvoláním na následující informace z médií.
Na tom, že bezpečnostní prověrka není pro členy vlády nutná, se nejen v souvislosti s aktuálním případem Jana Mládka shodují mnozí ústavní odborníci. Například Marek Antoš z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK říká: „Na členy vlády se hledí, jako by bezpečností prověrku měli automaticky, čili oni ji vlastně nepotřebují. Jiná věc by byla, pokud by tady byla nějaká silná indicie, kterou by třeba prezident mohl získat od tajných služeb, že nějaká konkrétní osoba je bezpečnostním rizikem pro stát – to by samozřejmě mohlo být důvodem pro odepření jmenování“.
Sám Jan Mládek po tiskové konferenci, kde Miloš Zeman vyjádřil své výhrady, vydal tiskové prohlášení, ve kterém říká: „O prověrku NBÚ jsem sám požádal v listopadu 2005, kdy jsem byl na Úřadu vlády, proces jejího získání nebyl dokončen. V roce 2007 jsem byl NBÚ požádán, ať doložím, nač prověrku potřebuji, což jsem doložit nemohl, protože jsem byl od září 2006 v soukromém sektoru. NBÚ následně prověrku zastavil”.
Již v květnu 2006 však přinesl server idnes.cz zprávu, že v roce 2001 odmítl Národní bezpečnostní úřad udělit tehdejšímu náměstku ministra financí Janu Mládkovi prověrku na stupeň “tajný” a bylo mu uděleno pouze osvědčení na stupeň “vyhrazený”, tedy nejnižší ze čtyř stupňů. Důvodem měly být Mládkovy styky s ruskými podnikateli.
Tato zpráva tedy koresponduje se zmíněnými informacemi Miloše Zemana.
Mimochodem, pane Moravče, tentokrát těch nových poslanců bude 118…
Je pravdou, že z říjnových předčasných voleb se do dvousetčlenné Sněmovny dostalo 118 nových poslanců. Po volbách o tom informovala např. Česká televize a to jak v přiloženém textu, tak i v reportáži, která se nachází na konci tohoto textu.
Jak víte, tato krize začala policejním zásahem na Úřadu vlády, po několika dnech pokračovala demisí ministerského předsedy a v souladu s ústavou následnou demisí celé vlády.
Zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který se odehrál v noci 13. června 2013, skutečně odstartoval pád vlády premiéra Petra Nečase. I dle slov premiéra Nečase byly patrně události spojené se zásahem ÚOOZ dominantním motivem pro jeho demisi.
Petr Nečas se ve svém projevu z 16. června vyjádřil takto: „Jsem si plně vědom toho, jak peripetie mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu i Občanskou demokratickou stranu...” a „Já jsem samozřejmě velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou a jsem si vědom toho, jaké to pro mě má konsekvence. Proto jsem dnes oznámil členům politického grémia Občanské demokratické strany a posléze i našim koaličním partnerům, že zítra podám demisi na pozici předsedy vlády.”
Premiér Nečas podal demisi 17. června 2013, tedy 4 dny po policejním zásahu na ÚOOZ, tento krok dle článku 73 Ústavy ČR znamená faktickou demisi celé vlády.
Tady jde o souvislou, několikaletou řadu průzkumů různých agentur, které ukazují, že v současné době míra nedůvěry vůči bývalé vládě kolísá mezi 80 - 90 %.
Výrok je hodnocen na základě dohledaných průzkumů různých agentur z minulých let jako pravdivý.
Nečasovu kabinetu na podzim roku 2012 podle agentury STEM nedůvěřovalo 83 % respondentů (42 % určitě nedůvěřuje, 41 % spíše nedůvěřuje).
Agentura Sanep, která svůj průzkum prováděla ve dnech 18. - 23. června 2013, zveřejnila takové výsledky, podle kterých vrcholné politické reprezentaci nedůvěřovalo 85,4 % respondentů (61,2 % nedůvěřuje, 24,2 % spíše nedůvěřuje).
Podle agentury CVVM (.pdf)v červnu 2013 důvěřovalo vládě 18 % obyvatel (jedná se o součet odpovědí “rozhodně důvěřuje” a “spíše důvěřuje”, 82 % odpovědí jsou součtem “rozhodně nedůvěřuje”, “spíše nedůvěřuje” a “nevím”).
V červnovém šetření agentura CVVM (.pdf) nechala respondenty ohodnotit činnost politických stran a vybraných institucí za použití školní klasifikace. 1 % udělilo vládě známku 1, 10 % známku 2, 26 % známku 3, 33% známku 4 a 28 % známku 5. 2 % dotázaných odpověděla “nevím”.
V dnešním teletextu jsem v přehledu tisku zjistil, že novou ministryní vnitra má být paní Karolína Peake...
V teletextu České televize v sekci „Z TISKU“ (str. 152, trvalý odkaz) byla 7. srpna 2013 publikována informace, že předsedkyni politické strany LIDEM Karolíně Peake byl výměnou za příslib podpory nabídnut post ministryně vnitra v případné vládě sestavované Miroslavou Němcovou. Jako zdroj této zprávy je uveden deník Mladá fronta DNES.
Dodáváme však, že tuto informaci Karolína Peake následně veřejně popřela.
A nyní mi dovolte, abych přešel k třetí variantě, a tou bylo přirozené pověření druhé nejsilnější strany, přesněji řečeno nejsilnější strany, která vyhrála volby, a nejsilnější opoziční strany a požádat ji, respektive jejího předsedu, aby se pokusil sestavit vládu. Jak dobře víte, z logických a pochopitelných důvodů to pan předseda Sobotka odmítl se zdůvodněním, že nemá dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně.
Prezident tento výrok uvedl v kontextu, kdy mluví o postoji Sobotky před jmenováním Rusnokovy vlády. Sobotka si skutečně řekl o 2. pokus až po jmenování tohoto kabinetu.
Server Idnes uvedl 22. července 2013 následující: ”ČSSD odmítla možnost, že by podpořila úřednickou vláda, kterou podle šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga preferuje prezident Miloš Zeman. Širší vedení ČSSD se v sobotu shodlo, že nová vláda má vzejít až z nových voleb. Strana se tak postavila jak proti tomu, že by některý její politik mohl přijmout pověření sestavit vládu, tak proti úřednické vládě.(...)" Ve staré Poslanecké sněmovně se žádná rozumná vláda postavit nedá. V této Sněmovně bychom nebyli schopni plnit závazky, které jsme dali voličům," řekl po jednání ústředního výkonného výboru ČSSD předseda Bohuslav Sobotka.”
Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Takový krok jsem učinil tím, že před jmenováním premiéra Jiřího Rusnoka přinejmenším vedoucí představitelé TOP 09 veřejně a opakovaně prohlásili - cituji: "Bude-li jmenována úřednická vláda, potom se připojíme k opozičním stranám a budeme hlasovat pro předčasné volby."
Strana TOP 09 se snažila zachovat původní vládní koalici tvořenou stranami ODS, LIDEM a TOP 09, jak ale informovaly zpravodajské servery ihned.cz (ze dne 19. června 2013) nebo aktuálně.cz (ze dne 22. června 2013), vedoucí představitel TOP 09 Karel Schwarzenberg připustil, že jeho strana „v případě neúspěchu při jednáních o novém premiérovi návrh na rozpuštění sněmovny podpoří. Je to podle ní lepší řešení než úřednická vláda, která by vedla zemi až do řádných voleb v roce 2014. Po jednání s ČSSD Karel Schwarzenberg také dodal, že " vzhledem k situaci v republice je dobře, že demokratické strany mezi sebou mluví, a tedy nejenom v koalici, ale i s opozicí."
Ačkoliv se nám konkrétní citované prohlášení nepodařilo dohledat, výrok Miloše Zemana je na základě informací ze zpravodajských serverů hodnocen jako pravdivý, neboť vedoucí představitelé TOP 09 se před jmenováním Jiřího Rusnoka hlavou úřednického kabinetu, ke kterému došlo 10. července 2013, a o čemž například informoval server aktuálně.cz, vyjádřili se stejným stanoviskem jako znělo ve výroku.
Je to vláda složená z nestranických odborníků, která v první fázi své činnosti během několika málo týdnů udělala podle mého názoru řadu užitečných věcí, jako bylo například zvýšení minimální mzdy, dohoda s kraji, která byla minulou vládou po několik let blokována, anebo dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu na jedné straně a Ministerstvem zahraničí na straně druhé, která byla několik měsíců blokována Ministerstvem zahraničí a která nyní umožňuje to, čemu se říká ekonomická diplomacie, to znamená posílení role obchodních zastupitelství.
Z uvedeného výroku nehodnotíme slova o užitečnosti Rusnokovou vládou učiněných kroků nebo odbornost jejích členů. Pouze konkrétní vyjmenované kroky.
Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se s účinností od 1. 8. 2013 skutečně zvedla minimální mzda, konkrétně o 500 Kč na částku 8 500 Kč měsíčně.
Co se týká dohody s kraji, Miloš Zeman má nejspíše na mysli výstupy společného jednání vlády České republiky a Asociace krajů České republiky, které se uskutečnilo 19. 7. 2013. Dohoda byla nalezena především v otázce “zřízení řídícího týmu k problematice evropských fondů za účasti premiéra, ministra financí a ministra proto místní rozvoj. Na straně krajů se práce v týmu zúčastní vybraní hejtmani.”
Na tiskové konferenci z úst premiéra Rusnoka zaznělo (přepis videozáznamu): “ Byla tam samozřejmě záležitost kofinancování evropských fondů, jak známo minulá vláda zrušila, zřejmě to měl být nějaký politický trest, zrušila kofinancování pro kraje, nikoliv pro jiné operační programy, i o tom jsme se bavili." Mezi Nečasovou vládu a kraji existovalo ve věci spolufinancování projektů čerpajících finance z evropských fondů skutečně napětí. Zásadní neshody o podobě čerpání fondů lze vysledovat i do minulosti. Byť se tedy nedá jednoznačně říct, která strana nesla na blokaci vinu, Rusnokova vláda dohodu skutečně uzavřela.
Stejně tak ministr zahraničních věcí Jan Kohout a ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala podepsali dne 25. července 2013 Ujednání (.pdf) MZV ČR a MPO ČR o zásadách spolupráce při budování, provozování a řízení sítě zahraničních zastoupení organizace zřízené ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle ministra Kohouta “ Začíná nová etapa spolupráce v oblasti hájení ekonomických zájmů České republiky. Oba naše resorty budou v tandemu úzce spolupracovat ve prospěch české ekonomiky. Stojí tak bok po boku, jako výkonná ekonomická ministerstva.” Podle zprávy uveřejněné na webu MZV tak například V některých případech budou ekonomičtí experti působit přímo v prostorách zastupitelských úřadů, zejména v oblastech s náročnými podmínkami, například v Iráku. Tuto dohodu tak lze chápat jako posílení role obchodních zastupitelství. Pro údajnou blokaci ze strany ministerstva zahraničí (v té době pod vedením Karla Schwarzenberga) platí stejná poznámka jako pro otázku dohody o spolufinancování výše.
...a za druhé bych chtěl velmi zdvořile připomenout obdobnou situaci, která nastala v roce 1998. Tehdy úřednická vláda Josefa Tošovského zdaleka neměla zajištěnou důvěru v Poslanecké sněmovně a Václav Havel tehdy vystoupil s naléhavým projevem, z něhož mi dovolte ocitovat pouze jednu jedinou, byť delší větu:"Jestliže Poslanecká sněmovna nepřijme vládu Josefa Tošovského, budu týdny a týdny přemýšlet, diskutovat a uvažovat a pověřovat jednáním o sestavení vlády další a další osoby, a pak opět budu týdny a týdny uvažovat, až nakonec žádné předčasné volby nebudou." Konec citátu Václava Havla z roku 1998.Pro stručnost podotýkám, že Tošovského vláda byla schválena a předčasné volby byly.
Je pravdou, že v roce 1998 vznikla úřednická vláda Josefa Tošovského, která byla sestavena z nestraníků, členů KDU-ČSL, ODA a čtyř členů ODS. To, zda získá vláda důvěru Poslanecké sněmovny skutečně nebylo zcela zřejmé - ODS vládu podpořit odmítla s tím, že Václav Havel nerespektuje volební výsledky z roku 1996. Ani druhá nejsilnější strana - ČSSD - důvěru vládě předem nepřislíbila. Vládu odmítly podpořit rovněž KSČM a Sládkovi republikáni. Vláda měla zajištěnou podporu KDU-ČSL, ODA a US (jejichž hlasy k vyslovení důvěry vládě nestačily). (Kopeček, Lubomír (1998): Jak se zrodila opoziční smlouva. Analýza vzniku jednoho z nejkontroverznějších paktů české politiky, s. 4-5).
Miloš Zeman hovoří pravdu také ohledně vyjádření Václava Havla. Ten měl v pátek 23. ledna novinářům sdělit, že považuje za svou povinnost, aby činil kroky vedoucí k získání důvěry Tošovského vládě. Pakliže by nedostala důvěru, prezident bude " týdny hledat takového muže či ženu, který bude mít naději důvěru dostat. Nedostane-li důvěru, budu týdny hledat dalšího, každý z nich bude mít měsíc na vypracování programového prohlášení. Předčasných voleb se těžko dočkají ti, co je chtěj í." (Právo, 24. ledna 1998) O tomto vyjádření 26. ledna 1998 referovalo také Radio Prague.
Vládě Josefa Tošovského byla následně 28. ledna 1998 důvěra vyslovena (viz záznam hlasování 19. schůze PSP ČR, 28. ledna 1998). Předčasné volby do Poslanecké sněmovny se konaly na základě Ústavního zákona č. 69/1998 Sb., o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny 19. a 20. června 1998.
Jisté paralely, ovšem také zásadní odlišnosti, lze v postupu Václava Havla v roce 1998 a v současném postupu Miloše Zemana nalézt. Do jaké míry jsou si tyto dvě situace podobné necháváme na posouzení každého jednotlivce.
