Ústava neurčuje lhůtu, po kterou má dosluhovat vláda v demisi. Jinými slovy, čistě absurdně vzato, ta vláda v demisi by teoreticky mohla dosloužit až do konce volebního období.
Ústava v čl. 62, bodu a) přiznává prezidentu právo přijímat demise vlády a jejích členů a zároveň právo je jmenovat a odvolávat. Pro jmenování nové vlády poté, co vláda předchozí podala demisi, však nestanoví lhůtu. Čl. 62, bod d) pak umožňuje pověřit vládu v demisi vykonáváním jejích funkcí, a to až do jmenování vlády nové.
Ostatně i na webu Vlády ČR nalezneme stejnou interpretaci uvedených ustanovení: “Délka tohoto období není definována. Záleží na prezidentu republiky, kdy pověří někoho jiného sestavením vlády.” Příkladem může být první Topolánkova vláda, která vládla v demisi od 3. října 2006, kdy nezískala důvěru ve sněmovně, až do 9. ledna 2007 (dle vládního webu).
Už jsem mnohokrát říkal, že si dovedu představit společnou obrannou politiku EU.
O důležitosti a pozitivním vztahu k jednotné evropské obranné a zahraniční politice se Miloš Zeman vyjádřil například v rozhovoru pro E15 v říjnu 2012, kde konkrétně uvedl: “ To, že jsem eurofederalista, znamená, že jsem pro jednotnou zahraniční a obrannou politiku EU. ” Stejně tak učinil i v prezidentské debatě v listopadu 2012 pořádané na Institutu ekonomických studií sdružením Evropské hodnoty. Další debata, kde svůj názor prezentoval, byla konána Informačním centrem o NATO a CEVRO Institutem. Dále uvádíme také článek na iDnes.cz z prosince roku 2011 a odkaz na stránky SPOZ, kde jsou rovněž uvedeny přepisy dalších rozhovorů v médiích.
Já jsem totiž v životě neřekl, že chci bombardovat Írán. Řekl jsem, že jsem za určitých podmínek, nebo minimálně nemohu vyloučit, preventivní úder buď na íránské odpalovací rampy nebo na íránská jaderná zařízení.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se nám nepodařilo dohledat, že by skutečně veřejně onu formulaci směrem k Íránu řekl.
Podle webu iDnes.cz se Miloš Zeman při setkání s odpůrci amerického radaru v Brdech skutečně vyjádřil o možnosti preventivního úderu na Írán. Doslovně říká: " Zasáhnout leteckým úderem. Preventivní úder je levnější a efektivnější." Preventivní úder ovšem podmiňuje zjištěním o budování ramp schopných odpalovat jaderné rakety. Preventivní vojenský úder na Írán Miloš Zeman podpořil i nedávno na galavečery Dny pro Izrael v Hradci Králové 15. října 2012. Výrok ve kterém by M. Zeman po bombardování Íránu přímo volal se nám dohledat nepodařilo.
Nevýhodou Paktu stability bylo, že neměl účinný sankční mechanismus a nakonec i Francie a Německo ho porušili.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Pakt stability a růstu, dokument přijatý roku 1997, má zajistit dodržování zodpovědné rozpočtové politiky po vstupu státu do eurozóny. Podle tohoto dokumentu mají země i po vstupu do eurozóny dodržovat kritéria nízkého rozpočtového deficitu pod 3 % HDP a vládního dluhu pod 60 % HDP (tato kritéria jsou také součástí tzv. maastrichtských kritérií). Sankcí je pak myšlena (str.114, ENG) kauce ve prospěch Evropské komise, a to až ve výši 0,5 % HDP. Pokud není nadměrný deficit do dvou let odstraněn, kauce nevratně propadá.
U Německa a Francie byly zahájeny předběžné procedury (tzn. porušení Paktu) v roce 2002 a hrozily také případné sankce. V listopadu 2003 však již bylo zřejmé, že doporučení, která vydala v této souvislosti Rada ministrů financí, nejsou brána v potaz a sankce tedy měly být na oba státy uvaleny. (.pdf, str. 59-60, ENG) Na nátlak francouzské a německé vlády ovšem došlo k “ odkladu uplatnění Paktu ”, v důsledku čehož se obě země sankcím vyhnuly. (.pdf, str. 59, ENG) Následná revize paktu pak proběhla v roce 2005.
A pokud jde o spojení s lobbistickými skupinami, tak Lukoil 29. listopadu v deníku Mladá fronta konstatoval, že žádné takové spojení není.
Velmi podobné vyjádření jsme pro vás ověřovali v rámci předvolebního vysílání pořadu Hyde Park s Milošem Zemanem. V něm původně Zeman tvrdil, že společnost Lukoil vydala oficiální prohlášení o tom, že Lukoil jeho kampaň ani jeho osobu nefinancuje, což jsme hodnotili jako nepravdivé tvrzení. Pokud jde ale o vyjádření Lukoilu v MF Dnes 29.11. 2012, tak v něm Bulat Subajev, ředitel středoevropské a východoevropské divize společnosti, skutečně financování Zemana popírá. Konkrétně uvedl: “Nesponzorujeme žádné politické strany a nehrajeme žádné politické hry. (...) Jako firma jsme zcela apolitičtí.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
...za mé vlády byla snížena sazba daně z přidané hodnoty na potraviny a na léky 5%, pane ministře. Opakuji pět procent. Za vaší vlády, a to jste ji ještě o jedno procento zvýšili, je teď kolik? 15%. Třikrát víc.
Za Zemanovy vlády byla léčiva od DPH dokonce osvobozena.
Podle § 32 odst. 3 zákona o DPH (znění z r. 2003, v podobném znění platil již v r. 1998) byl "prodej a výdej léčiv" od daně osvobozen, pouze prodej některých zdravotnických pomůcek, nikoli léků, podléhal sazbě 5 %.
Daň u potravin činila (dle přílohy 1 uvedeného zákona, kde je vyjmenováno zboží ve snížené sazbě), ve většině skutečně 5 % (tu stanovil § 2, odst. 2, bod t).
Léky již (dle § 58 zákona o DPH) od daně osvobozeny nejsou, vládní návrh zákona v r. 2012 skutečně zvýšil sníženou sazbu (kam dle přílohy 3 zákona o DPH potraviny a léky patří) ze 14 na 15 %. V této části tedy Zeman hovoří pravdu.
S tím rozdílem, pane Moravče, že vedle základní sazby je takzvaná snížená sazba a my máme v programu tuto sníženou sazbu redukovat z dnešních patnácti na deset procent, ale pokud jde o luxusní zboží, tak nemáme nic proti mírnému zvýšení daně z přidané hodnoty.
Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), tedy strany, jejímž čestným předsedou je právě Miloš Zeman, najdeme totéž, co tvrdí.
Web SPOZ: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %. (...) Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní."
Názory Miloše Zemana: "Já osobně jsem zastáncem zvyšování daní, a to korporátních i osobních, a podporuji progresivní zdanění. Nemám nic proti zvyšování daně z luxusních výrobků, ale myslím si, že u základních potravin a léků by měla být DPH snížena."
Aktuální výše DPH podle Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:základní sazba daně ve výši 21 %, nebosnížená sazba daně ve výši 15 %."
Knihy tam nejsou, mýlíte se. (myšleno v základní sazbě DPH)
Jak tvrdí Miloš Zeman, knihy skutečně nepodléhají základní sazbě daně z přidané hodnoty a od 1. ledna 2013 se na tom nic nemění. Podrobněji o DPH a jejích změnách níže.
Aktuálně.cz: "Co patří do snížené sazby DPH?Jde zejména o potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu, knihy, časopisy a noviny, ubytovací služby, vstupné na kulturní akce, léky a v zásadě také stavební práce týkající se bydlení."
Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:
Pokud jde o rozsah zboží a služeb, jejich zařazení do snížené nebo základní sazby daně se nemění, s výjimkou přeřazení dětských plen a některých zdravotnických prostředků do základní sazby DPH. (viz vyjádření ministerstva financí) Podrobnosti jsou uvedeny v části druhé zákona č. 500/2012Sb. (.pdf) ., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů."
Strana práv občanů, jíž jsem čestným předsedou, tam, kde uspěla (myšleno v krajských volbách - pozn. Demagog.cz), to znamená v Pardubickém a Zlínském kraji, vstoupila do koalice právě se sociální demokracií.
Strana práv občanů - Zemanovci (SPOZ) uspěla v Pardubickém a Zlínském kraji, kde získala, 5,31 %, respektive 7,21 %. V Pardubickém kraji uzavřela koaliční smlouvu nejen s ČSSD, ale i s Koalicí pro Pardubický kraj. Ve Zlínském kraji uzavřela koalici nejen s ČSSD, ale také s Komunistickou stranou Čech a Moravy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Velvyslance navrhuje vládě ministerstvo zahraničí, vláda je navrhuje prezidentovi.
Výrok Miloše Zeman hodnotíme na základě dohledaných informací z webu Pražského hradu jako pravdivý.
Otázku jmenování velvyslanců vyčerpávajícím způsobem popisuje web www.hrad.cz. "Jmenování a přijetí velvyslanců České republiky v zahraničíVedoucího zastupitelského úřadu České republiky v hodnosti mimořádného a zplnomocněného velvyslance u hlavy přijímajícího státu jmenuje prezident České republiky v souladu s čl. 63 Ústavy České republiky. Osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příslušné usnesení vlády schvaluje prezident republiky svým podpisem a postupuje je předsedovi vlády ke kontrasignaci. Poté žádá Ministerstvo zahraničních věcí ČR, prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR v příslušné zemi, úřady v přijímajícím státu o tzv. agrément, tj. o souhlas s osobou velvyslance. V případě souhlasu přijímajícího státu je budoucímu velvyslanci agrément udělen. Před odjezdem do země působení obvykle vykoná designovaný velvyslanec zdvořilostní přijetí u prezidenta České republiky. Velvyslanec se oficiálně ujímá svého úřadu v okamžiku předání pověřovacích listin, tj. předáním formálního dopisu prezidenta České republiky hlavě přijímajícího státu, kterým pověřuje velvyslance výkonem jeho poslání v zemi působení. Pověřovací listiny se předávají hlavě přijímajícího státu při slavnostní audienci. Seznam velvyslanců České republiky eviduje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky."
