Prezident nemá zákonodárnou iniciativu obecně, v případě ústavních zákonů tím spíše.
Dle čl. 41, odst. 2 Ústavy ČR mohou návrhy zákonů předkládat (a mají tedy zákonodárnou iniciativu) "poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku." Nikoli prezident.
(Miloš Zeman hovoří o mezerách v ústavě) Funkční období vlády v demisi není rozumně omezeno. Je-li jmenována vláda, tak musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a ta jí do 30 dnů buď vysloví, nebo nevysloví důvěru. Ale je-li ta vláda v demisi, tak pokud se nekonají mimořádné volby, tak prezident republiky má možnost, které zatím nevyužil, nechávat, byť teoreticky, tu vládu v demisi kromobyčejně dlouho, dovedeno ad absurdum až do konání řádných voleb.
Tento problém nejednoznačnosti Ústavy ČR v otázce omezenosti funkčního období vlády v demisi rozebírá např. studie (.pdf) Parlamentního institutu z roku 2006 (str. 11) autorů JUDr. Jindřišky Syllové, CSc a PhDr. Petra Koláře, Ph.D., která vychází z komplexní analýzy (doplněné např. i o historické paralely s Ústavním textem z roku 1920) a interpretace dotčených článků. Text staví na komentářích předních českých odborníků na Ústavní právo (jmenovitě např. Jan Filip, Jan Baxa, Václav Pavlíček a další). Problematiku částečně řeší ústavní novela 319/2009 Sb., která prezidenta zavazuje k rozpuštění Poslanecké sněmovny na její návrh (následně musí dojít k vyhlášení nových voleb - článek 17 odst. 2 Ústavy). Pokud se však sněmovna "sama nerozpustí", možnost uskutečnění stavu popsaného ve výroku zůstává platná.
Miloš Zeman popisuje správně to, že vládne-li vláda v demisi a prezident teoreticky nejmenuje nového premiéra (ovšem reálně je třeba brát ohled i na politickou situaci), může tato vláda podle Ústavy vládnout fakticky až do termínu řádných voleb.
Např. živnostenský zákon byl novelizován asi 120 krát.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl skutečně novelizován již 121krát. Zákon v úvodu obsahuje seznam všech novelizací. Zatím poslední novela č. 458/2011 Sb. má nabýt platnosti od 1. ledna 2015.
Soudců je kolem 3 tisíc.
Podle informací Ministerstva spravedlnosti (.pdf na odkazované stránce) bylo v České republice k 1. září 2012 celkem 3046 soudců, výrok Miloše Zemana tak hodnotíme jako pravdivý.
...institut soudních úředníků. To existuje už dnes.
Vyšší soudní úředník je administrativní pracovník soudu, který se podílí na jeho rozhodovací a jiné činnosti. Jeho obdobou u státního zastupitelství je vyšší úředník státního zastupitelství. V České republice se úprava vyšších soudních úředníků vyskytla poprvé zákonem č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících. Nová a současně účinná úprava je provedená zákonem č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.
Jsem dlouhodobým odpůrcem druhého pilíře.
Na základě dohledaných mediálních vystoupení Miloše Zemana k důchodové reformě je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.
8. března 2011 se vyjádřil Miloš Zeman v rozhovoru pro Týden.cz, že: " Důchodovou reformu pokládám za třetí největších tunel v dějinách české ekonomiky. První tunel byla privatizace podniků, potom banky a toto je v podstatě tunel na budoucí úspory na stáří."
24. března 2011 vystoupil Miloš Zeman v pořadu České televize Máte slovo (video - např. 7:00), kde byl k důchodové reformě velmi kritický.
Maxwellův fond zkrachoval, fond Enron zkrachoval.
V kauze Enronvrcholní manažeři kryli účetní podvody, defraudovali a klamali akcionáře o stavu účetnictví jim svěřeného energetického gigantu. Při krachu této společnosti propadlo v penzijních fondech firmy přes dvě miliardy dolaru.
Mediální magnát Robert Maxwell vytunelovalpenzijní fondysvých zaměstanců ve snaze odvrátit krach svého impéria.
Vláda nejdříve mluvila, ale teď už o tom nemluví, že ke stabilizaci důchodového účtu použije výnos ze zvýšení DPH.
O tom, že vláda chce peníze z vyššího výnosu DPH přesměrovat na stabilizaci důchodového účtu se hovořilo například v únoru 2012. V poslední době se takovéto informace v médiích nereflektovaly a také členové vládní koalice v poslední době spojují růst DPH s rozpočtovou politikou a ne přímo se stabilizací důchodového účtu.
Při projednávání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně 19. prosince 2012 vystoupil jako předkladatel ministr financí Kalousek a návrh odůvodnil (celé vyjádření): "Dámy a pánové, se souborem těchto daňových změn, které jsou součástí fiskální strategie vlády a strategie snižování deficitu ve střednědobém výhledu, předstupuji před vás již poosmé. Dosavadní skóre je 6:1 ve prospěch tohoto návrhu, a já si vás dovolím požádat, abyste skóre zvýšili na 7:1. Děkuji."
Za mé vlády byla dluhová služba 20 miliard korun, v současnosti je zhruba 80 miliard korun.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako pravdivý, neboť přesně popisuje výši dluhové služby za jeho vlády a také za vlády Petra Nečase.
RokVýdaje na dluhovou službu200121,33 mld.200221,99 mld.2011 (.pdf) 78,5 mld.2012 (.pdf) 79,4 mld.
Velvyslance navrhuje vládě ministerstvo zahraničí, vláda je navrhuje prezidentovi.
Výrok Miloše Zeman hodnotíme na základě dohledaných informací z webu Pražského hradu jako pravdivý.
Otázku jmenování velvyslanců vyčerpávajícím způsobem popisuje web www.hrad.cz. "Jmenování a přijetí velvyslanců České republiky v zahraničíVedoucího zastupitelského úřadu České republiky v hodnosti mimořádného a zplnomocněného velvyslance u hlavy přijímajícího státu jmenuje prezident České republiky v souladu s čl. 63 Ústavy České republiky. Osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příslušné usnesení vlády schvaluje prezident republiky svým podpisem a postupuje je předsedovi vlády ke kontrasignaci. Poté žádá Ministerstvo zahraničních věcí ČR, prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR v příslušné zemi, úřady v přijímajícím státu o tzv. agrément, tj. o souhlas s osobou velvyslance. V případě souhlasu přijímajícího státu je budoucímu velvyslanci agrément udělen. Před odjezdem do země působení obvykle vykoná designovaný velvyslanec zdvořilostní přijetí u prezidenta České republiky. Velvyslanec se oficiálně ujímá svého úřadu v okamžiku předání pověřovacích listin, tj. předáním formálního dopisu prezidenta České republiky hlavě přijímajícího státu, kterým pověřuje velvyslance výkonem jeho poslání v zemi působení. Pověřovací listiny se předávají hlavě přijímajícího státu při slavnostní audienci. Seznam velvyslanců České republiky eviduje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky."
