Miloš Zeman

O zásilce celkem 200 tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V informoval z košického letiště tehdejší slovenský premiér Igor Matovič na začátku března. Tento poměrně nečekaný nákup následně vyvolal kritiku od koaličních stran Za ľudí a Svoboda a solidarita (SaS), které o připravovaných krocích premiéra nevěděly. Situace vyústila až v koaliční krizi, na konci níž Igor Matovič (OĽaNO) 30. března rezignoval a vyměnil si premiérský post s ministrem financí Eduardem Hegerem.

Dodanou ruskou vakcínu Sputnik V nechalo Slovensko testovat v laboratořích Biomedicínského centra Slovenské akademie věd (SAV), které skutečně nejsou oficiální součástí sítě laboratoří Evropské unie.

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) na svém Facebooku uvedl, že požádal při laboratorní kontrole o spolupráci 30 oficiálních laboratoří určených pro kontrolu léků a vakcín v Evropské unii a akreditovanou laboratoř Biomedicínského centra Slovenské akademie věd (SAV). Laboratoře Evropské unie vzhledem k jejich vytíženosti nemohly žádosti slovenského ŠÚKLu vyhovět. Z tohoto důvodu ŠÚKL navázal spolupráci s Biomedicínským centrem SAV.

ŠÚKL ve svém vyjádření k vakcíně Sputnik V uvedl, že „není prokázána porovnatelnost a konzistentnost různých šarží vyrobených na různých místech. Ve více případech se zdá, že jde o vakcíny s rozdílnými vlastnostmi“. ŠÚKL také doporučil očkovat pouze registrovanými vakcínami, tedy Comirnaty, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský 9. dubna 2021 potvrdil, že Slovensko bude i nadále používat jen vakcíny schválené certifikovanou laboratoří nebo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) požádal o laboratorní posouzení ruské vakcíny Sputnik V Biomedicínské centrum Slovenské akademie věd (SAV), které není součástí mezinárodní sítě laboratoří na kontrolu léků a vakcín v Evropské unii (OMCL). ŠÚKL kromě Biomedicínského centra SAV požádal o spolupráci i 30 oficiálních laboratoří Evropské unie, které jeho požadavkům nevyhověly.

Doplňme, že 8. dubna ŠÚKL ve svém vyjádření k vakcíně Sputnik V uvedl, že „není prokázána porovnatelnost a konzistentnost různých šarží vyrobených na různých místech. Ve více případech se zdá, že jde o vakcíny s rozdílnými vlastnostmi“. Z tohoto důvodu a také kvůli chybějícím údajům od výrobce ŠÚKL konstatoval, že není schopný přesně definovat přínosy a rizika Sptuniku V.

Dle Ruského fondu přímých investic (RDIF) Slovensko posouzením očkovací látky mimo oficiální OMCL laboratoře porušilo kontrakt. Následně RDIF vyzval slovenskou vládu, aby dodávku vakcín Sputnik V vrátilo.

Také bývalý slovenský premiér a současný ministr financí Matovič za tento krok ŠÚKL kritizoval. 8. dubna 2021 se v Moskvě setkal s výkonným ředitelem RDIF Kirillem Dmitrievem, s nímž probíral právě otázku vakcín. Na tiskové konferenci (video, čas 6:00) o den později Igor Matovič naznačil, že Slovensko vakcíny nebude muset Rusku vracet. 9. dubna se také ministr Matovič dle svého vyjádření dohodl s Viktorem Orbánem na testování slovenské dodávky vakcín Sputnik V v maďarské laboratoři, které spadá pod OMCL.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová 12. dubna 2021 navštívila Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby mu dle svých slov (video, čas 0:12) vyjádřila podporu. Poté ve svém vyjádření kritizovala výroky ministra financí Matoviče a jeho následnou cestu do Moskvy a Budapešti.

Podle oficiálního webu Sputniku V byla tato vakcína schválena v 60 zemích světa. Seznam zemí, které vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však ne zcela překrývá se seznamem zemí, v nichž se Sputnikem V reálně očkuje. 

Vedle evropských zemí, kterými jsou Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá Hora a Republika srbská v Bosně a Hercegovině, se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji, Palestině, Bahrainu a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám tedy dohledat nejméně 21 zemí světa, v nichž se ruská vakcína k očkování používá.

V lednu 2021 uvedl ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško, že vakcínu Sputniku V dostalo více než 800 tisíc Rusů. Podle lednového vyjádření ruských představitelů tuto vakcínu dostalo 1,5 milionu lidí po celém světě. 15. března 2021 poté bylo v Rusku evidováno 3,5 milionu Rusů, kteří byli očkováni dvěma dávkami vakcíny Sputnik V.

Dalším příkladem může být Argentina, která po obdržení 300 000 dávek Sputniku V začala své obyvatele touto ruskou vakcínou očkovat 22. prosince 2020. K 22. březnu 2021 pak bylo v Argentině vyočkováno 3,2 milionu dávek různých vakcín proti covidu-19, z nichž nejméně 1,7 milionu představoval Sputnik V. 

Ačkoli je údaj „miliony lidí“ neurčitý a skutečný počet naočkovaných lidí ve všech 21 zemích, kde se Sputnikem V očkuje, je těžko ověřitelný, jen v Rusku a Argentině bylo již v březnu 2021 vyočkováno téměř 8 milionů dávek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident republiky Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk porovnával účinnost ruské vakcíny Sputnik V, vyvinuté Galamejovým institutem, s americko-německou vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech.

Podle únorové publikace 3. fáze klinické studie ruských vědců v odborném časopise The Lancet dosahuje vakcína Sputnik V účinnosti 91,6 %, zatímco vakcína Comirnaty má dle aktualizované studie z počátku dubna účinnost 91,3 %.

Pokládáme za užitečné podotknout, že uvedené účinnosti byly v rámci klinických studií zjišťovány především na variantách viru rozšířených v roce 2020. U nových variant, jako je britská, jihoafrická nebo brazilská, se mohou hodnoty lišit. Účinnost očkování bez ohledu na vakcínu samotnou záleží také kupříkladu na zdravotním stavu a věku očkované osoby nebo na době, která od vakcinace uběhla.

Obě výše uvedené hodnoty se od 92 % uvedených prezidentem Zemanem liší pouze nepatrně. Účinnosti obou vakcín se od sebe navíc nevzdalují o více než 0,3 procentního bodu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident republiky Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk porovnával účinnost čínské vakcíny BBIBP-CorV od společnosti Sinopharm s ruskou vakcínou Sputnik V, vyvinutou Galamejovým institutem, americko-německou vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech a britsko-švédskou vakcínou Vaxzevria od společnosti AstraZeneca.

Zatímco ruská vakcína Sputnik V a americko-německá vakcína Comirnaty mají dle posledních údajů z února a dubna účinnost 91,6, resp. 91,3 %, čínská vakcína BBIBP-CorV z předběžných výsledků 3. fáze klinické studie z konce minulého roku vykazuje účinnost 79,34 %. To je nepatrně vyšší účinnost, než jakou v poslední aktualizované březnové studii udává společnost AstraZeneca, výrobce vakcíny Vaxzevria, jež by měla být účinná ze 76 %.

Pokládáme za užitečné podotknout, že uvedené účinnosti byly v rámci klinických studií zjišťovány především na variantách viru rozšířených v roce 2020. U nových variant, jako je britská, jihoafrická nebo brazilská, se mohou hodnoty lišit. Účinnost očkování bez ohledu na samotnou vakcínu záleží také kupříkladu na zdravotním stavu a věku očkované osoby nebo na době, která od vakcinace uběhla.

Útvar pro ochranu prezidenta republiky je specializovaným orgánem Policie České republiky s celostátní působností. Zajišťuje ochranu jak současného, tak i bývalých prezidentů ČR a dalších osob v jejich blízkosti. Do působnosti tohoto útvaru náleží např. také ochrana Pražského hradu a korunovačních klenotů.

Nadřízeným orgánem Policie ČR, a tedy i Útvaru pro ochranu prezidenta republiky, je skutečně Ministerstvo vnitra, jak ve výroku uvádí Miloš Zeman. Doplňme, že prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky, tedy i Hradní stráže, která spadá pod Ministerstvo obrany.

Prezident Miloš Zeman o svém záměru počkat na vakcínu Johnson & Johnson hovořil už v lednu 2021 v rámci pořadu serveru Blesk.cz S prezidentem v Lánech. V něm si posteskl, že se mu nesplnila naděje, že mu vakcína bude aplikována jen jednou. „Bude to, jako vždy, dvakrát, protože ta jednodávková vakcína Johnson & Johnson sem dorazí až v březnu a kromě toho ještě ani nemá certifikaci,“ dodal.

V námi ověřovaném rozhovoru i v rozhovoru z ledna 2021 prezident Zeman v tomto kontextu zmínil, že se bojí jehel, čímž preferenci jednodávkové vakcíny Johnson & Johnson odůvodňuje.

Kvůli pozdějšímu schválení i dodání uvedené vakcíny však nakonec Miloš Zeman ve dnech 20. ledna a 12. února podstoupil očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. A to i přesto, že původně chtěl podle svých slov vyčkávat až do začátku února, jelikož nechtěl „nikoho předbíhat“.

Doplňme, že vakcína firmy Johnson & Johnson byla Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) i Evropskou komisí podmínečně schválena až 11. března 2021 a do České republiky se zatím nedostala.

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru z 4. dubna 2021 pro TV Nova a TN.cz uvedl, že nouzový stav, který končí v neděli 11. dubna 2021, se už nebude prodlužovat. Další mimořádná a ochranná opatření budou vyhlašována na základě pandemického zákona.

6. dubna 2021 informoval server CNN Prima NEWS, že premiér Andrej Babiš má v plánu odvolat tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného a ministra školství Roberta Plagu. Tentýž den se Jan Blatný a Robert Plaga na tiskové konferenci po jednání vlády vyjádřili, že takovou informaci od premiéra nemají. Tehdejší ministr zdravotnictví se také vyjádřil k opatřením, která s koncem nouzového stavu již nebudou platit: „s koncem nouzového stavu padají omezení pohybu mezi okresy, padají omezení shromažďování ve smyslu dva na dva tak, jak byly doposud, a je tam nastaveno pro shromáždění a veřejné akce omezení deset uvnitř, dvacet venku, a padá také zákaz nočního vycházení“.

7. dubna 2021 Jan Blatný oznámil, že jej prezident Zeman na návrh premiéra Babiše odvolal. Nahradil ho Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Petr Smejkal, člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), se již 7. dubna 2021 v rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřil k plánovanému rozvolnění, které navrhoval Jan Blatný. Podle epidemiologa Smejkala je míra rozvolnění příliš velká vzhledem ke stále vysokému počtu lidí nakažených koronavirem.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger 10. dubna oznámil, že v pondělí 12. dubna 2021 navrhne vládě, aby se venku a uvnitř mohli sejít pouze dva lidé. Toto rozhodnutí konzultoval s odbornou skupinou MeSES. V České televizi v pořadu Události okomentoval (čas 0:18) situaci: „Můj předchůdce 6. 4. vydal mimořádné opatření, které umožňovalo trošku širší pohled na věc, tzn. deset uvnitř lidí a dvacet venku. (…) Skupina MeSES, což jsou právě ti odborníci, které bychom měli poslouchat, protože mají nejlepší přehled o tom, jak se epidemie vyvíjí, tak velmi byli proti tomu (…) a trvali na tom, aby zůstala ta opatření stejná, jako platí dnes a budou platit ještě zítra, to znamená dva lidé uvnitř, dva lidé venku."

Doplňme, že vláda na svém jednání 12. dubna 2021 návrh ministra zdravotnictví na zachování setkávání jen ve dvojici potvrdila.
 

K odkladu otevření škol v okrese Děčín došlo na základě mimořádného opatření Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje ze dne 10. dubna 2021 (.pdf, bod 4, str. 2). Opatření je účinné od 12. dubna 2021 do 18. dubna 2021 do 23.59 hodin na území okresu Děčín. Mimo jiné je opatřením zakázána „osobní přítomnost žáků na základním vzdělávání“ s výjimkou základních škol při zdravotnických zařízeních, individuálních konzultací a škol zřízených pro výkon ústavní výchovy.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZČR) dle ČTK schválilo odklad otevření škol na Děčínsku dne 9. dubna 2021. Podle Českého rozhlasu je důvodem přetrvávající vážná epidemická situace. 

Prezenční výuka byla v ostatních okresech České republiky částečně obnovena v rámci první fáze rozvolňování mimořádným opatřením MZČR ze dne 6. dubna 2021 s účinností od 12. dubna 2021 (.pdf).

Miloš Zeman hovoří o sjezdu ČSSD, který se konal online ve dnech 9. a 10. dubna 2021 a na kterém se mj. volilo vedení strany.

Kateřina Valachová oznámila svou kandidaturu na funkci předsedkyně ČSSD v rozhovoru pro Českou televizi 31. března. Poslankyně Valachová uvedla: „Rozhodla jsem se nečekat na změnu, jestli přijde, nebo nepřijde s tím nebo kterým kandidátem, a rozhodla jsem se, že budu sama kandidovat na předsedkyni sociální demokracie.“

Zájem ucházet se o funkci předsedy ČSSD dříve projevili rovněž stávající předseda, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček, tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček a starosta brněnské městské části Líšeň Břetislav Štefan. Doplňme, že Břetislav Štefan na post předsedy ČSSD nakonec nekandidoval.

Post předsedy ČSSD obhájil Jan Hamáček, který získal 140 hlasů z 270. Tomáš Petříček dostal 95 hlasů a poslankyně Kateřina Valachová skutečně obdržela 23 hlasů, jak uvádí Miloš Zeman.