Já musím přiznat, že se ta situace výrazně zlepšila. Když jsme tady byli v 1. období od roku 2004, tak jsme téměř nikdy neznali českou pozici.
Nepodařilo se nám ověřit, jestli byla česká pozice k jednotlivým směrnicím ve volebním období od roku 2004 formulována, nebo nikoli. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Železniční balíček byl výrazně seškrtán, pokud jde o prostředky, a nikoho to nezajímá.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný kvůli nejasnosti vyjádření. Podle dostupných materiálů totiž balíček vůbec neřeší finanční prostředky.
Jak shrnuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR, cílem balíčku je především liberalizace evropských železnic, dále snížení administrativní zátěže, ochrana pracovníků železnic a oddělení vlastníků kolejí od provozovatelů dopravy.
Podobně balíček shrnuje Evropská komise, která 30. ledna 2013 schválila jeho původní znění. Od té doby balíček prošel Radou a výbory a 26. února 2014 také prvním čtením na plénu Evropského parlamentu. Pravdou ale je, že o tomto schválení neinformovalo ani Ministerstvo dopravy ani například parlamentní Výbor pro evropské záležitosti nebo České dráhy.
Když jsme měli české předsednictví v době Topolánkovy vlády, tak jsme byli téměř zoufalí, že třeba i naši ministři nechodili na jednání, která měli vést.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný vinou nedostatku sekundárních zdrojů.
Nalezli jsme pouze několik dílčích informací o jednáních, jichž se účastnil Ivan Langer a Jiří Pospíšil [1, 2 (.pdf, str. 1)], Miroslav Kalousek, Martin Říman a Cyril Svoboda. K případným absencím se nám nepodařilo najít žádné podklady.
Nedávno se zveřejnilo, že u nás je nezaměstnanost 8,6, podle Eurostatu (...) by bylo 6,8. Reálně, kdybychom počítali nezaměstnané z té ekonomicky aktivní populace, tak by byla 11,5. To znamená, že u nás se týká dneska nějakých 1 a půl, dvou milionů lidí.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Miloslav Ransdorf počet nezaměstnaných zhruba trojnásobně nadsadil. Nezaměstnaných mezi ekonomicky aktivními je pouze 6,8 %, což představuje zhruba 630 000 lidí.
Na úvod je potřeba předeslat, že výrok operuje se třemi způsoby měření nezaměstnanosti, přičemž třetí je nesmyslný.
Prvním ukazatelem – který používá Ministerstvo práce a sociálních věcí – je podíl nezaměstnaných osob. Ten „vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku,“ přičemž jsou jeho podklady zjišťovány z evidence úřadů práce. Lednová nezaměstnanost byla podle Ministerstva práce a sociálních věcí skutečně 8,6 %.
Druhým způsobem měření je obecná míra nezaměstnanosti, která vystihuje „podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle“ (neboli ekonomicky aktivní populaci). Je získávána pomocí výběrového šetření a využívá ji Český statistický úřad a Eurostat. Eurostat má nejnovější dostupná data z prosince minulého roku, ta ukazovala opravdu 6,8% míru nezaměstnanosti.
Třetí výpočet, jenž se Miloslav Ransdorf snaží využívat, jsou „nezaměstnaní z ekonomicky aktivní populace“. Neboť je však „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“ pouze jiným názvem (.pdf, str. 1) pro „pracovní sílu“, jde stále o obecnou míru nezaměstnanosti, s níž počítá ČSÚ a Eurostat a která činí 6,8 %, nikoli Miloslavem Ransdorfem zmiňovaných 11,5 %.
V zemích EU jsou pouze 3 země, které mají nižší nezaměstnanost, než mají Spojené státy. Tam je 6,7 a jenom Německo, Rakousko a Lucembursko mají nižší nezaměstnanost.
Dle údajů statistického úřadu amerického ministerstva práce byla nezaměstnanost v prosinci 2013 6,7 % a v lednu 2014 6,6 %. Pro srovnání stavu nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi používáme data Eurostat pro prosinec 2013.
USA
6.7
Řecko
-
Nizozemsko
7
Německo
5.1Španělsko
25.9
Polsko
10
Rakousko
4.9
Francie
10.8
Portugalsko
15.3
Lucembursko
6.2
Chorvatsko
18.7
Rumunsko
7.3
Belgie
8.5
Itálie
12.7
Slovinsko
10.1
Bulharsko
13
Cyprus
17.2
Slovensko
13.8
Česká republika
6.8
Litva
11.5
Velká Británie
Dánsko
7.2
Lotyšsko
10.9
Finsko
8.3
Estonsko
Maďarsko8.8
Švédsko
8
Irsko
12
Malta
Všechny Miloslavem Ransdorfem uvedené země mají nižší míru nezaměstnanosti než Spojené státy a žádné další členské země nemají nižší nezaměstnanost, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
(pokr. předchozího výroku) A v této tradici pokračuje EU, která zřídila protibyrokratickou komisi, kterou vede bývalý bavorský premiér Stoiber.
Evropská Komise zřídila v roce 2007 takzvanou Skupinu na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, která měla za cíl "snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012". Jejího předsednictví se ujal bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber.
V prosinci 2012 prodloužila Komise Skupině mandát do konce roku 2014 a definovala nové cíle.
Jsou exemplární případy, kdy to nefunguje, vzpomeňte si na to, když se přijímaly zásady o tom, že se nesmí doslazovat vína a tak dále (...) tohleto si prosadili zástupci jižních zemí, vznikl blok, který si toto prosadil, aby převálcoval konkurenci zemí z té střední a severnější části Evropy.
Reforma trhu s vínem, o níž mluví Miloslav Ransdorf, tak jak byla definitivně Evropskou unií schválena v dubnu 2008, neobsahovala zákaz doslazování vín řepným cukrem.
Tento bod se objevil pouze v návrhu reformy z roku 2007, ovšem vyvolal značné spory mezi členskými státy EU. Blok, o kterém mluví Miloslav Ransdorf, tvořili jen Italové a Španělé, podporovaní Řeky a částečně i předsedajícími Portugalci. Tábor odpůrců tvořených většinou zeměmi střední Evropy pak vedli Němci. Ostře protestovali i Češi.
Proti návrhu reformy tehdy vystupovala například i česká europoslankyně Zuzana Roithová: "Protestuji proti zákazu doslazování vín ve střední Evropě včetně Moravy, aniž by bylo zakázáno zase dokyselování vín na Jihu. Nechápu, proč by vinaři z Moravy měli nakupovat drahé mošty od jižanů, aby tím nahradili dvousetletou tradici doslazování cukrem a měnit tak tradiční vůni a chuť svých kvalitních vín. Je to v rozporu s principy vnitřního trhu a s tím nemohu souhlasit".
Sporný bod o zákazu doslazování vín, jak už bylo zmíněno v úvodu, ale z konečného znění reformy vypadl, a tak nelze hovořit o bloku, který si něco prosadil, aby převálcoval konkurenci.
Uvedu konkrétní příklad uhelného ocelářského fondu. Formálně je otevřený, ale v praxi ho ty země, které přišly v roce 2004, dodnes nemohou čerpat.
Na základě informací z médií a webových stránek fondu hodnotíme výrok Miroslava Ransdorfa jako nepravdivý.
Výzkumný fond pro uhlí a ocel (RFCS, Research Fund forCoal and Steel) byl založen v souvislosti s vypršením smlouvy Evropského společenství uhlí a oceli v červenci v roce 2002. Fond má k dispozici každý rok rozpočet (pdf.) přibližně 60 milionů eur, jimiž podporuje výzkum a projekty na poli produkce oceli a těžby uhlí.
To v praxi znamená podporu konkurenceschopnosti uhelného a ocelářského průmyslu, zajištění energetické bezpečnosti, zlepšování pracovních podmínek, zavádění nových postupů a technologií do těžby a výroby a také snahu o minimalizaci zásahů do životního prostředí (podrobněji viz dokument, .pdf).
Nicméně námi vyhledané dokumenty, studie a oficiální prohlášení nehovoří nic o tom, že by nově přijaté země (v roce 2004 a 2007) nemohly peníze z fondu čerpat.
Podle zakládajícího dokumentu (str. 5, .pdf) může čerpat finanční prostředky z fondu: “Jakýkoliv podnik, veřejný orgán, výzkumná organizace, instituce středoškolského nebo vysokoškolského vzdělávání…“z členských států EU.Zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu mluví spíše o neschopnosti či nízké motivaci průmyslových společností v ČR čerpat peníze z fondu.
Podobně hovoří studie (rok 2010, .pdf) Ing. Marcely Šafářové z Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, která v závěru říká, že: „možnost spolufinancování projektů pro oblast uhlí z Výzkumného fondu pro uhlí a ocel není organizacemi v České republice plně využívána“,odlišná situace panuje v sousedním Polsku, kde „spolufinancování z Fondu velmi úspěšně využívá řada polských podniků, které se účastní až 80 % podávaných projektů“.
Takže oni měli (Španělsko - pozn. Demagog.cz) poměrně robustní růst po dlouhou dobu...
Výrok europoslance Ransdorfa hodnotíme jako neověřitelný, neboť i když jsou dohledatelná data o růstu španělského HDP za poměrně dlouhé období, nelze přesně určit, co míní Ransdorf "poměrně širokým růstem", resp. dlouhou dobou. Pro informaci přikládáme vývoj HDP ve Španělsku od roku 1995.
Podle dat Eurostatu od roku 1995 ve Španělsku HDP oproti předchozímu roku klesal v letech 1996, 2001, 2002, 2007, 2008, 2009 a 2012. Naopak rostl v letech 1997, 1998, 1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2010 a 2011.
HDP na osobu o roku 1995
19954,8
19962,3
19973,6
19984,1
19994,2
20004,2
20012,5
20021,22003
1,420041,620051,920062,5
20071,62008-0,72009-4,4
2010-0,6
20110,3
2012-1,5f
2013-1,2f
20141,0f
(f za číslem znamená předpověď)
Takže oni měli (Španělsko - pozn. Demagog.cz) poměrně robustní růst po dlouhou dobu, no, a najednou vlastně jsou v situaci, kdy zaměstnanost v sektoru mladých do 25 let je 53 % a čtvrtina populace je celkově tedy bez zaměstnání...
Výrok, že čtvrtina populace ve Španělsku je bez zaměstnání, lze označit jako pravdivý. Podle aktuálních dat Eurostatu (tj. únor 2013) je nezaměstnanost ve Španělsku 26,3%.
Nezaměstnanost mladých lidí do 25 let je ve Španělsku podle těchto údajů Eurostatu 55,7%, zaměstnanost lidí v této věkové skupině je tedy 44,3% a ne 53%. Tento výrok je tedy nepravdivý.
