Miroslav Novák

(Pozn.: "v té době" - míněno v roce 2003)

Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k "Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010" jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velkých zdrojů znečišťování):

Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění (tis. tun)4,994,83,863,844,323,352,592,84

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat aktuálnější informace o míře znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako neověřitelný - jeho výrok se výslovně vztahuje k současnému stavu.

Bohužel se nám informace, které uvádí Miroslav Novák na webu České inspekce životního prostředí nepodařilo dohledat. České inspekci životního prostředí byl již poslán e-mail a zjištěné informace doplníme do komentáře co nejdříve. Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný - není jasné, jaká je průměrná výše emisí prachu domácnosti v Moravskoslezském kraji.

Podle webu Lokální topeniště nebo tabulky ČSÚ (.pdf) je v Moravskoslezském kraji skutečně 55 000 domácností, topících kotly na tuhá paliva.

K určení průměrné hodnoty emisí prachu jednoho domu za rok může sloužit studie (.pdf, str. 14), kterou zpracovala Vysoká škola báňská, a jejíž výsledky přejala například i studie ekologické organizace Arnika (.pdf, str. 13, tab. č. 5).

Abychom však mohli určit průměrnou míru emisí domácností v Moravskoslezském kraji, museli bychom mít k dispozici informace jak o počtech jednotlivých druhů kotlů v moravskoslezských domácnostech, ale i o typech paliva, které používají. Hodnoty se totiž právě na základě typu kotle i paliva výrazně liší (od 2 do 249 kilogramů prachu za rok). Studii zohledňující tyto faktory, potvrzující nebo vyvracející slova Miroslava Nováka, se nám nepodařilo najít.

Výrok současného náměstka hejtmana pro dopravu, životní prostředí a zemědělství Miroslava Nováka bohužel nelze ověřit, jelikož návrh rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2013 je nedohledatelný.

Výrok označujeme jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti nalezení potřebných zdrojů potvrzujících uvedený fakt první iniciace zmíněných požadavků ze strany sociálnědemokratického kandidáta na hejtmana.

Aktivitu prvního náměstka Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka směrem k jednání s tehdejší ministryní životního prostředí Rút Bízkovou ve zmíněném období duben 2010 z veřejných zdrojů dohledat lze. Např. článek uveřejněný na serveru Deník zmiňuje návštěvu ministryně na Ostravsku s asistencí náměstka Nováka. Ministryně explicitně pro Deník uvádí, že: "Ministerstvo životního prostředí chce s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek pro čerpání peněz z části Operačního programu Životní prostředí určeného na zlepšení stavu ovzduší." Dalším zdrojem může být také tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.

Fakt, zdali byl Miroslav Novák prvním iniciátorem požadavků Moravskoslezského kraje směrem k Ministerstvu životního prostředí a podpoře ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí, bohužel dohledat nelze.

Na stránkách České inspekci životního prostředí (ani na jiných stránkách) se daná informace nepodařila dohledat. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt přesné zdroje vyvracející či podporující uvedené informace.

Samotný Miroslav Novák ve svém vystoupení uvádí, že zmíněná čísla vycházejí z údajů České inspekce životního prostředí, Zdravotního ústavu či Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto instituce však uvedené údaje nezveřejnily, popř. nejsou dohledatelné. Jediným zdrojem částečně zmiňujícím informace ve výroku je rozhovor s vedoucím Oddělení ovzduší Zdravotního ústav se sídlem v Ostravě Jiřím Bílkem z 24. 2. 2012 uveřejnění na serveru Deník, který na otázku: "Jaký je v současnosti podíl lokálních topenišť na znečistění ovzduší v našem kraji?" odpověděl následující: "Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Vliv lokálních topenišť se za posledních šest let přibližně zdvojnásobil. Původní poměr v Moravskoslezském kraji byl posunutý u tuhých látek jednoznačně k průmyslu. V roce 2004 produkoval zdejší průmysl přibližně šest tisíc tun tuhých částic do ovzduší. V roce 2010 to byly „jenom“ tři tisíce tun. Lokální topeniště přitom vzrostla na současných asi dva tisíce tun tuhých látek emitovaných ročně." Vzhledem k tomu, že Bílek mluví o roku 2010, nelze tyto údaje použít jako jasný podklad pro potvrzení (či vyvrácení) výroku, který není ohraničen žádným časovým údajem.

Na internetových stránkách Zdravotního ústavu Ostrava se nepodařila dohledat informace ohledně zmiňované studie. Výrok hodnotíme jako neověřitelný.