Limity u například hutnictví železa tady u Mittalu, který je humny Radvanic, jsou u nás krajským úřadem stanoveny na 20 mg/kubický metr, přičemž evropská norma je 50 a závody podobné, popřípadě stejného vlastníka v Polsku mají 100 mg.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Na stránkách Ministerstva životního prostředí byl publikován článek shrnující důležité informace z debaty s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Ten v odpovědi na poslední z otázek uvádí: " Klasickým příkladem je Arcelor Mittal, kdy pro letošní rok u nás má limit 20, zatímco tatáž továrna v Polsku má limit 100. "
Limity stanovené evropskou normou jsou odvislé od výkonu zdroje. V emisní vyhlášce (.pdf) na straně 21 však můžete zhlédnout tabulku pro zdroje, které obdržely povolení v letech 2003-2013, což je případ koksovny a vysokých pecí společnosti ArcelorMittal (záložka Povolovací řízení). Jejich výkon nám však není znám, a proto nemůžeme určit limity stanovené pro tyto zdroje Evropskou unií.
V roce 2003 získaly kraje kompetence, kde mohou vydávat takzvaná integrovaná povolení.
Kraje získaly možnost vydávat integrovaná povolení v roce 2003. Tato integrovaná povolení nahradila dílčí povolení v oblasti ovzduší, vod nebo odpadů.
V té době hodnota prachu vypouštěného průmyslem a jsou to čísla přesná, poněvadž dochází ke kontinuálnímu měření Českou inspekcí životního prostředí, bylo 5 tisíc tun ročně. My jsme dnes na zhruba 3 tisících, pardon dnes jsme na 2 tisících tunách.
(Pozn.: "v té době" - míněno v roce 2003)
Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k "Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010" jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velkých zdrojů znečišťování):
Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění (tis. tun)4,994,83,863,844,323,352,592,84
Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat aktuálnější informace o míře znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako neověřitelný - jeho výrok se výslovně vztahuje k současnému stavu.
Jsou to čísla a data veřejně dostupná na stránkách České inspekce životního prostředí. Dnes je celkové množství spádu prachu na území Moravskoslezského kraje cirka 5000 tun. V roce 1970 to bylo 325 tisíc, to znamená 70 krát více.
Bohužel se nám informace, které uvádí Miroslav Novák na webu České inspekce životního prostředí nepodařilo dohledat. České inspekci životního prostředí byl již poslán e-mail a zjištěné informace doplníme do komentáře co nejdříve. Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.
A my víme, podle posledního sčítání obyvatelstva z roku 2010 a velmi nás ta čísla překvapila, že v Moravskoslezském kraji je 55 tisíc domácností, které používají k vytápění lokální topeniště.
Na základě informací na stránkách www.lokalni-topeniste.cz a dle tabulky (.pdf) Českého statistického úřadu, která shrnuje výsledky sčítání lidu v roce 2011 v oblasti způsobů vytápění bytů v Moravskoslezském kraji, lze výrok Miroslava Nováka hodnotit jako pravdivý.
Dle výše zmíněné zprávy ČSÚ bylo 29 683 bytů v Moravskoslezském kraji vytápěno uhlím, koksem a briketami, 26 138 bytů bylo vytápěno dřevem. Celkem šlo o 55 821 bytů. Stránky www.lokalni-topeniste.cz pak udávají Miroslavem Novákem citovaných 55 000 lokálních topenišť.
A když si vynásobíme těch 55 tisíc domácností s průměrnou emisí jednoho kotle za topnou sezónou, což je zhruba 120 kilogramů. Dostaneme se někde přes 5 tisíc tun prachu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný - není jasné, jaká je průměrná výše emisí prachu domácnosti v Moravskoslezském kraji.
Podle webu Lokální topeniště nebo tabulky ČSÚ (.pdf) je v Moravskoslezském kraji skutečně 55 000 domácností, topících kotly na tuhá paliva.
K určení průměrné hodnoty emisí prachu jednoho domu za rok může sloužit studie (.pdf, str. 14), kterou zpracovala Vysoká škola báňská, a jejíž výsledky přejala například i studie ekologické organizace Arnika (.pdf, str. 13, tab. č. 5).
Abychom však mohli určit průměrnou míru emisí domácností v Moravskoslezském kraji, museli bychom mít k dispozici informace jak o počtech jednotlivých druhů kotlů v moravskoslezských domácnostech, ale i o typech paliva, které používají. Hodnoty se totiž právě na základě typu kotle i paliva výrazně liší (od 2 do 249 kilogramů prachu za rok). Studii zohledňující tyto faktory, potvrzující nebo vyvracející slova Miroslava Nováka, se nám nepodařilo najít.
Právě v tom dotačním titulu, který vymyslel Moravskoslezský kraj, tohle to smluvní ustanovení je. Ten, kdo si nainstaluje nový kotel z dotací, vysokoúčinný, nízkoemisní, se zavazuje k tomu, že musí umožnit provést kontrolu, zda jej využívá a zda zcela zlikvidoval a odstavil ten původní kotel, ve kterém se dalo topit čímkoliv.
Dle Podmínek Společného programu kraje a Ministerstva ŽP na podporu výměny ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nízkoemisní automatické kotlese skutečně žadatel o dotaci zavazuje: „...že umožní poskytovateli kontrolu provozu nového kotle pořízeného v rámci tohoto Programu v nemovitosti, do které jej pořídil, a to po dobu 15 let od pořízení nového kotle a v případě zcizení nebo pronajmutí rodinného domu třetí osobě smluvně zajistí právo poskytovatele na kontrolu i u těchto třetích osob po dobu 15 let od pořízení nového kotle.“
Žadatel musí také doložit: „Doklad o likvidaci (znehodnocení) stávajícího kotle včetně písemného popisu, vystaveného firmou provádějící instalaci, a fotodokumentaci znehodnoceného stávajícího kotle.“
Tuto povinnost vyměnit klasické prohřívací kotle za nízkoemisní, které my dnes dotujeme, má každý občan České republiky do roku 2022 podle zákona o ochraně ovzduší, který vstoupil v platnost 1. 9. letošního roku.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu Ministerstva životního prostředí ČR jako zavádějící. Náměstek Novák opomenul ve svém výroku možnost částečné úpravy stávajících kotlů.
Zmiňovaný Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., je platný od 13. 6. 2012 a účinný od 1. 9. 2012.
Podle zprávy ministerstva životního prostředí k tomuto zákonu, má tento zákon přispět k zajištění kvality vnějšího ovzduší na úrovni, která nepředstavuje zdravotní rizika.
Ministerstvo však v tiskové zprávě zdůrazňuje, že není nutná výměna celého kotle, je možné také vybavit stávající kotel automatickým podavačem paliva, zvláštním automatickým hořákem apod., což zajistí splnění parametrů pro 3. emisní třídu, které skutečně musí každý kotel v roce 2022 splňovat.
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Moravskoslezským krajem však poskytuje dotace pouze na zakoupení nového kotle v této emisní třídě.
(V posledním návrhu krajského rozpočtu na rok 2013, který převezme nové zastupitelstvo, které vzejde z voleb, jestli tam budu nebo nebudu, tak budoucí náměstek tam má uložených 25 milionů z krajských prostředků) plus 10 milionů korun, které jsem minulý týden podepsal s největšími průmyslovými podniky, že přispějí do fondu kraje.
Dle tiskové zprávy Moravskoslezského kraje ze dne 24. 9. 2012 velké průmyslové podniky (ArcelorMittal Ostrava, a.s., OKD, a.s., Třinecké železárny, a.s. a ČEZ, a.s.) kraji skutečně věnovaly deset milionů korun. Symbolické šeky předali zástupci společností náměstkovi hejtmana Miroslavu Novákovi.
Pane doktore, my máme možná příliš mnoho náměstků hejtmana ve srovnání s ostatními kraji, ale nemáme žádné uvolněné radní.
Rada Moravskoslezského kraje má 7 uvolněných členů, kteří vykonávají funkci hejtmana a náměstka/náměstkyně. Jak vyplývá ze zápisu (bod 9) z ustavujícího jednání zastupitelstva kraje pro toto volební období, další uvolněné radní kraj skutečně nemá.
Počet náměstků hejtmana v jiných krajích: Zlínský: 2 Olomoucký: 7 Jihomoravský: 4 Pardubický: 2 Vysočina: 2 Jihočeský: 2 Středočeský: 5 Plzeňský: 3 Karlovarský: 4 Ústecký: 1 Liberecký: 4 Královéhradecký: 3
Vzhledem k tomu, že až na 1 kraj má skutečně Moravskoslezský kraj větší počet náměstků hejtmana a současně nemá žádné uvolněné radní, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.
