A když si vynásobíme těch 55 tisíc domácností s průměrnou emisí jednoho kotle za topnou sezónou, což je zhruba 120 kilogramů. Dostaneme se někde přes 5 tisíc tun prachu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný - není jasné, jaká je průměrná výše emisí prachu domácnosti v Moravskoslezském kraji.
Podle webu Lokální topeniště nebo tabulky ČSÚ (.pdf) je v Moravskoslezském kraji skutečně 55 000 domácností, topících kotly na tuhá paliva.
K určení průměrné hodnoty emisí prachu jednoho domu za rok může sloužit studie (.pdf, str. 14), kterou zpracovala Vysoká škola báňská, a jejíž výsledky přejala například i studie ekologické organizace Arnika (.pdf, str. 13, tab. č. 5).
Abychom však mohli určit průměrnou míru emisí domácností v Moravskoslezském kraji, museli bychom mít k dispozici informace jak o počtech jednotlivých druhů kotlů v moravskoslezských domácnostech, ale i o typech paliva, které používají. Hodnoty se totiž právě na základě typu kotle i paliva výrazně liší (od 2 do 249 kilogramů prachu za rok). Studii zohledňující tyto faktory, potvrzující nebo vyvracející slova Miroslava Nováka, se nám nepodařilo najít.
V té době hodnota prachu vypouštěného průmyslem a jsou to čísla přesná, poněvadž dochází ke kontinuálnímu měření Českou inspekcí životního prostředí, bylo 5 tisíc tun ročně. My jsme dnes na zhruba 3 tisících, pardon dnes jsme na 2 tisících tunách.
(Pozn.: "v té době" - míněno v roce 2003)
Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k "Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010" jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velkých zdrojů znečišťování):
Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění (tis. tun)4,994,83,863,844,323,352,592,84
Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat aktuálnější informace o míře znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako neověřitelný - jeho výrok se výslovně vztahuje k současnému stavu.
A když jsme u integrovaného povolení, tak v této chvíli, je to asi půl až tři čtvrtě roku zpět, chtěl dodavatel, tuším se jmenuje Sdružení Čistá Ostrava, hlavní dodavatelem toho sdružení je skupina GEOSAN GROUP, prodloužit integrované povolení, aby ten mezisklad mohl zůstat na těch Fifejdách po dobu dalších 24 měsíců.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Dle tiskové zprávy krajského úřadu je to osm měsíců, co krajský úřad zamítl žádost firmy GEOSAN související s možností skladovat palivo GEOBAL 4 v rámci areálu zařízení lagun Ostramo. Tato část výroku je pravdivá. Ovšem z informací ČT a ČTK vyplývá, že firma GEOSAN žádala o povolení na dobu 18měsíců a ne 24 měsíců, jak uvedl náměstek primátora Miroslav Novák. V kontextu těchto zjištění jsou tedy uvedené informace hodnoceny jako zavádějící.
Moravskoslezský kraj vydával integrované povolení, ve kterém stanovil podmínky, na základě kterých musí probíhat ten technologický proces likvidace, který vybral stát.
Integrované povolení Moravskoslezského kraje (.pdf) k této záležitosti (laguny Ostramo) je veřejně k dispozici, výrok náměstka Nováka je na jeho základě hodnocen jako pravdivý.
K těm klasickým zdrojům znečištění ovzduší, mezi které patří průmysl, doprava, lokální a střední topeniště přibývá nemalý vliv z polské strany.
Tento výrok označujeme jako pravdivý, neboť jej potvrzuje studie Analýza kvality ovzduší v Ostravě a legislativa v ochraně ovzduší (.pdf) vypracovaná Zdravotním ústavem v Ostravě. Na straně 25 zmíněné studie je např. uvedeno následující: "Nejvyšší úroveň znečištění ovzduší je pro PM10 a SO2 ve dnech s prouděním ze severovýchodního kvadrantuna stanici Bohumín, tedy v návětří Ostravy. Tato skutečnost potvrzuje, že úroveň znečištění ovzduší je naOstravsku v cca 10 % dnů výrazně ovlivňována zdroji emisí ze sousedního Polska."
Je to zakázka Ministerstva průmyslu České republiky. ("Ostravské laguny")
Výrok je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý.
Na jednání Vlády ČR dne 18. června 2007 připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu (.doc) "Uzavřených smluv státních podnikůa připravovaných výběrových řízení na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací". Ta popisuje také projekt sanace tzv. lagun. Analýza uvádí, že realizační smlouvy k projektu sanací jsou uzavřeny mezi státním podnikem DIAMO a sdružením Čistá Ostrava. Jelikož je MPO zakladatelem státního podniku DIAMO, výrok je hodnocen jako pravdivý.
Existuje trasa dále směrem Bruntál - Krnov, která by nepřejížděla přes Opavu. A to je obrovský apel Moravskoslezského kraje na zodpovědné instituce, především Ministerstvo dopravy a státní fond dopravní infrastruktury, protože paní náměstkyně mně potvrdí, že Moravskoslezský kraj je jediný, který v těch posledních letech investoval do části jižního obchvatu, který tu problematiku nevyřeší, a poskytl městě Opavě na projektovou dokumentaci na výstavbu severního obchvatu.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dosavadní část obchvatu Opavy byla financována z peněz kraje, města a ze strukturálních fondů EU. Celková částka, kterou kraj zatím poskytl, činí 176,5 mil. Kč z celkových 573 mil.
Česká televize: " Investorem je Moravskoslezský kraj. Celkové náklady na stavbu dosáhly 573 milionů korun. Město poskytlo 31,5 milionu korun a částkou 365 milionů přispěla ze svých programů Evropská unie. Zbývající peníze uvolnil kraj. "
Ve směru Opava - Bruntál se jedná o silnici č. 11 a ve směru na Krnov č. 57. (viz mapa) Obchvat Opavy by měl výrazně omezit tranzitní dopravu v centru města. Část severního obchvatu stojí od roku 2009 a letos v srpnu byl dokončen jižní obchvat. Konečné vyřešení dopravní situace je však podmíněno dokončením celého obchvatu. (viz článek ČT)
Tam, kde nástroje máme, byť omezené, je průmysl, kdy od roku 2003 kraje v rámci zákona o integrované prevenci nařizují emisní limity jednotlivým provozovatelům velkých zdrojů.
Výrok lídra ČSSD je na základě dohledané legislativy hodnocen jako pravdivý. Miroslav Novák má na mysli § 13, odstavec 4, písm. a) zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, v jehož rámci kraje stanovují emisní limity provozovatelům zařízení.
Moravskoslezský kraj má oproti zbytku republiky dvě obrovská specifika - tím prvním je jeho průmyslová tradice a skutečnost, že sto procent surového železa a sto procent výroby koksu v rámci České republiky, které významným způsobem přispívají k tvorbě HDP je vyrobeno právě u nás na Ostravsku a Třinecku.
Výrok Miroslava Nováka je, podle informací z Ministerstva průmyslu a obchodu a stránek společnosti NWR, pravdivý.
Průmyslová tradice je pro Moravskoslezský kraj opravdu typická (.pdf). Těžba uhlí zde byla zahájena již ve druhé polovině 18. století. První vysoká pec s využitím koksu se začala stavět roku 1830. Roku 1839 byly založeny Třinecké železárny.
Výroba železa v ČR je, podle dokumentu (.pdf, str. 145) Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2010 publikovaného 23. února 2012, dlouhodobě koncentrována do tří dominantních společností:- ArcelorMittal Ostrava, a.s.- Třinecké železárny, a.s.- EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.Všechny tyto společnosti se nacházejí na území Moravskoslezského kraje.
Co se týče výroby koksu, podle informací ze stránek společnosti New World Resources koksovny nikde jinde v České republice než v Moravskoslezském kraji nefungují.
Ale problém našeho regionu nejsou oxidy síry ani oxidy dusíku, jsou to problémy s prachem, nebo chceme-li tuhými znečišťujícími látkami.
Tento výrok je pravdivý, neboť jej potvrzují např. webové stránky Ministerstva životního prostředí v sekci věnované Moravskoslezskému kraji, které označují nadlimitní zatížení tuhými znečišťujícími látkami jako největší problém ovzduší v regionu. Další zdrojem mohou být zveřejněná měření (.pdf) Oddělení ochrany ovzduší pobočky ČHMÚ Ostrava.
