S automobilkou Hyundai v Nošovicích je to investiční akce, kterou tehdy zahájila vláda sociální demokracie usnesením z roku 2005.
Vláda ČR na svém jednání dne 16. listopadu 2005 přijala usnesení (.doc) "K zabezpečení investiční přípravy území pro realizaci výrobního závodu společnosti Hyundai Motor Company v České republice".
Pro úplnost dodáváme, že v té době šlo o vládu premiéra Paroubka.
90% zaměstnanců v Nošovicích v automobilce pochází z Moravskoslezského kraje.
Výrok je na základě informace ředitele PR Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. pana Petra Vaňka hodnocen jako pravdivý.
Kompletní vyjádření: "Za společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC) tedy konstatuji, že z celkového počtu zaměstnanců HMMC k 1. lednu 2012 (3481 osob) jich bylo 3341 (96%) občanů České republiky a z nich pak 3174 občanů Moravskoslezského kraje, což je 91,18% celkového počtu zaměstnanců. Pan hejtman M. Novák tedy pravdu měl – výsledné číslo zaokrouhlil na desítky procent."
Limity u například hutnictví železa tady u Mittalu, který je humny Radvanic, jsou u nás krajským úřadem stanoveny na 20 mg/kubický metr, přičemž evropská norma je 50 a závody podobné, popřípadě stejného vlastníka v Polsku mají 100 mg.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Na stránkách Ministerstva životního prostředí byl publikován článek shrnující důležité informace z debaty s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Ten v odpovědi na poslední z otázek uvádí: " Klasickým příkladem je Arcelor Mittal, kdy pro letošní rok u nás má limit 20, zatímco tatáž továrna v Polsku má limit 100. "
Limity stanovené evropskou normou jsou odvislé od výkonu zdroje. V emisní vyhlášce (.pdf) na straně 21 však můžete zhlédnout tabulku pro zdroje, které obdržely povolení v letech 2003-2013, což je případ koksovny a vysokých pecí společnosti ArcelorMittal (záložka Povolovací řízení). Jejich výkon nám však není znám, a proto nemůžeme určit limity stanovené pro tyto zdroje Evropskou unií.
V roce 2003 získaly kraje kompetence, kde mohou vydávat takzvaná integrovaná povolení.
Kraje získaly možnost vydávat integrovaná povolení v roce 2003. Tato integrovaná povolení nahradila dílčí povolení v oblasti ovzduší, vod nebo odpadů.
V té době hodnota prachu vypouštěného průmyslem a jsou to čísla přesná, poněvadž dochází ke kontinuálnímu měření Českou inspekcí životního prostředí, bylo 5 tisíc tun ročně. My jsme dnes na zhruba 3 tisících, pardon dnes jsme na 2 tisících tunách.
(Pozn.: "v té době" - míněno v roce 2003)
Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k "Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010" jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velkých zdrojů znečišťování):
Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění (tis. tun)4,994,83,863,844,323,352,592,84
Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat aktuálnější informace o míře znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako neověřitelný - jeho výrok se výslovně vztahuje k současnému stavu.
Jsou to čísla a data veřejně dostupná na stránkách České inspekce životního prostředí. Dnes je celkové množství spádu prachu na území Moravskoslezského kraje cirka 5000 tun. V roce 1970 to bylo 325 tisíc, to znamená 70 krát více.
Bohužel se nám informace, které uvádí Miroslav Novák na webu České inspekce životního prostředí nepodařilo dohledat. České inspekci životního prostředí byl již poslán e-mail a zjištěné informace doplníme do komentáře co nejdříve. Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.
A my víme, podle posledního sčítání obyvatelstva z roku 2010 a velmi nás ta čísla překvapila, že v Moravskoslezském kraji je 55 tisíc domácností, které používají k vytápění lokální topeniště.
Na základě informací na stránkách www.lokalni-topeniste.cz a dle tabulky (.pdf) Českého statistického úřadu, která shrnuje výsledky sčítání lidu v roce 2011 v oblasti způsobů vytápění bytů v Moravskoslezském kraji, lze výrok Miroslava Nováka hodnotit jako pravdivý.
Dle výše zmíněné zprávy ČSÚ bylo 29 683 bytů v Moravskoslezském kraji vytápěno uhlím, koksem a briketami, 26 138 bytů bylo vytápěno dřevem. Celkem šlo o 55 821 bytů. Stránky www.lokalni-topeniste.cz pak udávají Miroslavem Novákem citovaných 55 000 lokálních topenišť.
A když si vynásobíme těch 55 tisíc domácností s průměrnou emisí jednoho kotle za topnou sezónou, což je zhruba 120 kilogramů. Dostaneme se někde přes 5 tisíc tun prachu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný - není jasné, jaká je průměrná výše emisí prachu domácnosti v Moravskoslezském kraji.
Podle webu Lokální topeniště nebo tabulky ČSÚ (.pdf) je v Moravskoslezském kraji skutečně 55 000 domácností, topících kotly na tuhá paliva.
K určení průměrné hodnoty emisí prachu jednoho domu za rok může sloužit studie (.pdf, str. 14), kterou zpracovala Vysoká škola báňská, a jejíž výsledky přejala například i studie ekologické organizace Arnika (.pdf, str. 13, tab. č. 5).
Abychom však mohli určit průměrnou míru emisí domácností v Moravskoslezském kraji, museli bychom mít k dispozici informace jak o počtech jednotlivých druhů kotlů v moravskoslezských domácnostech, ale i o typech paliva, které používají. Hodnoty se totiž právě na základě typu kotle i paliva výrazně liší (od 2 do 249 kilogramů prachu za rok). Studii zohledňující tyto faktory, potvrzující nebo vyvracející slova Miroslava Nováka, se nám nepodařilo najít.
Právě v tom dotačním titulu, který vymyslel Moravskoslezský kraj, tohle to smluvní ustanovení je. Ten, kdo si nainstaluje nový kotel z dotací, vysokoúčinný, nízkoemisní, se zavazuje k tomu, že musí umožnit provést kontrolu, zda jej využívá a zda zcela zlikvidoval a odstavil ten původní kotel, ve kterém se dalo topit čímkoliv.
Dle Podmínek Společného programu kraje a Ministerstva ŽP na podporu výměny ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nízkoemisní automatické kotlese skutečně žadatel o dotaci zavazuje: „...že umožní poskytovateli kontrolu provozu nového kotle pořízeného v rámci tohoto Programu v nemovitosti, do které jej pořídil, a to po dobu 15 let od pořízení nového kotle a v případě zcizení nebo pronajmutí rodinného domu třetí osobě smluvně zajistí právo poskytovatele na kontrolu i u těchto třetích osob po dobu 15 let od pořízení nového kotle.“
Žadatel musí také doložit: „Doklad o likvidaci (znehodnocení) stávajícího kotle včetně písemného popisu, vystaveného firmou provádějící instalaci, a fotodokumentaci znehodnoceného stávajícího kotle.“
Zdravotní ústav v Ostravě, a je to asi 2 až 3 měsíce zpátky, prezentoval na odborném semináři, jaká je citová studie ve dnech, kdy je inverzní situace a převládá nám tady severovýchodní proudění z Polska.
Na internetových stránkách Zdravotního ústavu Ostrava se nepodařila dohledat informace ohledně zmiňované studie. Výrok hodnotíme jako neověřitelný.
