Daň z nemovitosti stanovuje obec, ne krajské zastupitelstvo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí dělí tyto daně na daně z pozemků a ze staveb. Základ daně a sazba daně u pozemků se řeší v § 5 a§ 6,u staveb pak v § 10 a§ 11.Obce mohou podle zákona upravovat koeficient, pomocí kterého se násobí základní sazba daně.
Víte přátelé, kde v Moravskoslezském kraji umírá nejvíce lidí na rakovinu? Kde je nejvíce nádorových onemocnění? Je to v Bruntále.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Dle grafů na str. 12 materiálu Hodnocení vlivu na veřejné zdraví podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2020 (.pdf) , standardizovaná úmrtnost mužů na nádory v okrese Bruntál byla nejvyšší v celém kraji pouze v určitých letech, u žen pak byla v r. 2010 úmrtnost dokonce nejmenší v celém kraji. V r. 2010 tedy na tom byla u mužů hůře Opava, Ostrava, Nový Jičín i Karviná, u žen pak Opava, Ostrava, Nový Jičín, Karviná i Frýdek-Místek.
Novější materiály se nám bohužel nepodařilo dohledat.
Spalovna nebo chceme-li, správný název je zařízení pro energetické využití odpadů, je v podstatě zařízení, které místo klasických fosilních paliv, jako je například černé uhlí v lokalitě Karviné-Barbory, používá k výrobě tepla a elektrické energie směsný komunální odpad. Výhřevnost směsného komunálního odpadu je srovnatelná s hnědým uhlím, přičemž emise, to znamená stejné množství vyrobeného tepla, které jsou vypouštěny do ovzduší, jsou mnohonásobně nižší než u klasických černouhelných či hnědouhelných tepláren.
Výhřevnost odpadů je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí, ale do značné míry závisí na vlastním složení odpadů - zvyšuje ji přítomnost dřeva či plastů. Emisní limity pro spalovny jsou regulovány směrnicí 76/2000 (.pdf)(str. 372-374) a jsou nastaveny přísněji než v případě hnědouhlených a černouhelných elektráren.
Moravskoslezský kraj má oproti zbytku republiky dvě obrovská specifika - tím prvním je jeho průmyslová tradice a skutečnost, že sto procent surového železa a sto procent výroby koksu v rámci České republiky, které významným způsobem přispívají k tvorbě HDP je vyrobeno právě u nás na Ostravsku a Třinecku.
Výrok Miroslava Nováka je, podle informací z Ministerstva průmyslu a obchodu a stránek společnosti NWR, pravdivý.
Průmyslová tradice je pro Moravskoslezský kraj opravdu typická (.pdf). Těžba uhlí zde byla zahájena již ve druhé polovině 18. století. První vysoká pec s využitím koksu se začala stavět roku 1830. Roku 1839 byly založeny Třinecké železárny.
Výroba železa v ČR je, podle dokumentu (.pdf, str. 145) Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2010 publikovaného 23. února 2012, dlouhodobě koncentrována do tří dominantních společností:- ArcelorMittal Ostrava, a.s.- Třinecké železárny, a.s.- EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.Všechny tyto společnosti se nacházejí na území Moravskoslezského kraje.
Co se týče výroby koksu, podle informací ze stránek společnosti New World Resources koksovny nikde jinde v České republice než v Moravskoslezském kraji nefungují.
K těm klasickým zdrojům znečištění ovzduší, mezi které patří průmysl, doprava, lokální a střední topeniště přibývá nemalý vliv z polské strany.
Tento výrok označujeme jako pravdivý, neboť jej potvrzuje studie Analýza kvality ovzduší v Ostravě a legislativa v ochraně ovzduší (.pdf) vypracovaná Zdravotním ústavem v Ostravě. Na straně 25 zmíněné studie je např. uvedeno následující: "Nejvyšší úroveň znečištění ovzduší je pro PM10 a SO2 ve dnech s prouděním ze severovýchodního kvadrantuna stanici Bohumín, tedy v návětří Ostravy. Tato skutečnost potvrzuje, že úroveň znečištění ovzduší je naOstravsku v cca 10 % dnů výrazně ovlivňována zdroji emisí ze sousedního Polska."
Tam, kde nástroje máme, byť omezené, je průmysl, kdy od roku 2003 kraje v rámci zákona o integrované prevenci nařizují emisní limity jednotlivým provozovatelům velkých zdrojů.
Výrok lídra ČSSD je na základě dohledané legislativy hodnocen jako pravdivý. Miroslav Novák má na mysli § 13, odstavec 4, písm. a) zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, v jehož rámci kraje stanovují emisní limity provozovatelům zařízení.
Nám se podařilo vykomunikovat s Ministerstvem životního prostředí možnou míru podpory ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí nám k odprášení průmyslových aglomerací v rámci Moravskoslezského kraje.
Tento výrok potvrzuje tisková zpráva "Moravskoslezský kraj rozdělí miliardy na čistší vzduch" uveřejněná na stránkách Ministerstva životního prostředí.
Koneckonců když ta diskuze tady jde tak daleko, tak Moravskoslezský kraj to byl a já, který to v dubnu roku 2010 tehdejší ministryní životního prostředí, tento požadavek jako první z tohoto regionu adresoval.
Výrok označujeme jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti nalezení potřebných zdrojů potvrzujících uvedený fakt první iniciace zmíněných požadavků ze strany sociálnědemokratického kandidáta na hejtmana.
Aktivitu prvního náměstka Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka směrem k jednání s tehdejší ministryní životního prostředí Rút Bízkovou ve zmíněném období duben 2010 z veřejných zdrojů dohledat lze. Např. článek uveřejněný na serveru Deník zmiňuje návštěvu ministryně na Ostravsku s asistencí náměstka Nováka. Ministryně explicitně pro Deník uvádí, že: "Ministerstvo životního prostředí chce s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek pro čerpání peněz z části Operačního programu Životní prostředí určeného na zlepšení stavu ovzduší." Dalším zdrojem může být také tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.
Fakt, zdali byl Miroslav Novák prvním iniciátorem požadavků Moravskoslezského kraje směrem k Ministerstvu životního prostředí a podpoře ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí, bohužel dohledat nelze.
A vrátím - li se k těm integrovaným povolením, tak náš závazek je, že do dvou let, tzn. do roku 2014 vydá krajský úřad v rámci výkonu přenesené působnosti, v rámci výkonu státní správy integrovaná povolení, která budou respektovat, respektive bude v nich obsažena, evropská směrnice, která v této chvíli ještě není součástí českého právního řádu a která hovoří o tom, že v hutním průmyslu a energetice, když to zobecním, je potřeba instalovat nejdokonalejší dostupné technologie právě v oblasti ochrany ovzduší.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě volebního programu ČSSD jako pravdivý.
Ve volebním programu pro krajské volby 2012 naleznete kapitolu Životní prostředí a podkapitolu Ochrana ovzduší. Zde se ČSSD výslovně zavazuje: " Nejpozději do 2 let zakotvíme nové nařízení EK (2012) o tzv. BAT (nejlepší dostupné technice) do všech integrovaných povolení pro průmyslové podniky v kraji. "
Tou druhou oblastí, kde kraj má pravomoci v té samosprávní činnosti, jsou lokální topeniště.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Kraj ve spolupráci s MŽP realizuje projekt tzv. kotlíkových dotací určený k výměně neekologických kotlů. V rámci ochrany ovzduší vykonává kraj např. zprávu poplatků za znečištění ovzduší, stanovuje podmínky provozu stacionárních zdrojů znečištění, vydává závazné stanovisko k jejich umístění, informuje občany a vydává varování v případě překročení prahových hodnot znečištění.
