A když jsme u integrovaného povolení, tak v této chvíli, je to asi půl až tři čtvrtě roku zpět, chtěl dodavatel, tuším se jmenuje Sdružení Čistá Ostrava, hlavní dodavatelem toho sdružení je skupina GEOSAN GROUP, prodloužit integrované povolení, aby ten mezisklad mohl zůstat na těch Fifejdách po dobu dalších 24 měsíců.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Dle tiskové zprávy krajského úřadu je to osm měsíců, co krajský úřad zamítl žádost firmy GEOSAN související s možností skladovat palivo GEOBAL 4 v rámci areálu zařízení lagun Ostramo. Tato část výroku je pravdivá. Ovšem z informací ČT a ČTK vyplývá, že firma GEOSAN žádala o povolení na dobu 18měsíců a ne 24 měsíců, jak uvedl náměstek primátora Miroslav Novák. V kontextu těchto zjištění jsou tedy uvedené informace hodnoceny jako zavádějící.
Nikdo z nás neseděl nikdy v životě ve státní exekutivě ani poslanecké sněmovně...
Na základě dohledaných životopisů jednotlivých lídrů je výrok hodnocen jako pravdivý s jednou výhradou - i přes skutečnost, že všichni lídři skutečně nebyli členy Poslanecké sněmovny, lídr ODS byl po dobu půl roku zaměstnán na MMR.
V rámci této debaty diskutovali:
Jak vyplývá z životopisů jednotlivých lídrů, nikdo z nich skutečně nebyl členem Poslanecké sněmovny. Nicméně jde-li o "státní exekutivu", David Sventek ve svém CV uvádí, že v roce 2007 pracoval 7 měsíců pro Ministerstvo pro místní rozvoj a to konkrétně jako Zmocněnec regionálních rad ve vyjednávacím týmu NSRR (koordinace zájmů regionálních rad a jejich vyjednávání s Evropskou komisí). Výrok je i přes tuto nepřesnost hodnocen jako pravdivý, neboť angažmá lídra ODS bylo poměrně krátké a navíc post, který zastával, nelze přímo popsat jako státní exekutivu.
Vychází z údajů České inspekce životního prostředí především. První je, dámy a pánové: hodnoty prachu v Moravskoslezském kraji od let 1970 do roku letošního. Vidíme, že v roce 1970 byly hodnoty prachu v našem regionu ve výši 325 000 tun, dnes je to cirka 5 tisíc tun...
Na stránkách České inspekci životního prostředí (ani na jiných stránkách) se daná informace nepodařila dohledat. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
...za těch posledních devět let, kdy kraje mají pravomoc vydávat integrovaná povolení, se množství prachu v průmyslu snížilo o 2 000 tun.
Výrok náměstka Nováka hodnotíme na základě dohledaných informacích o prachových emisích od roku 2003 jako pravdivý.
Integrovaná povolení mají kraje pravomoc vydávat skutečně od roku 2003, a to na základě zákona 76/2002 Sb.
Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje o TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velké zdroje znečišťování):
Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění4,994,83,863,844,323,352,592,84
I přes skutečnost, že jsme nedohledali údaje za rok 2011, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý, neboť snížení o 2 tisíce tun u daného druhu a zdroje znečištění bylo dosaženo již v roce předchozím.
Na druhou stranu lokální topeniště nám zhruba z 1 200 tun ročně nám vyrostly dnes na 2 300 tun.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt přesné zdroje vyvracející či podporující uvedené informace.
Samotný Miroslav Novák ve svém vystoupení uvádí, že zmíněná čísla vycházejí z údajů České inspekce životního prostředí, Zdravotního ústavu či Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto instituce však uvedené údaje nezveřejnily, popř. nejsou dohledatelné. Jediným zdrojem částečně zmiňujícím informace ve výroku je rozhovor s vedoucím Oddělení ovzduší Zdravotního ústav se sídlem v Ostravě Jiřím Bílkem z 24. 2. 2012 uveřejnění na serveru Deník, který na otázku: "Jaký je v současnosti podíl lokálních topenišť na znečistění ovzduší v našem kraji?" odpověděl následující: "Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Vliv lokálních topenišť se za posledních šest let přibližně zdvojnásobil. Původní poměr v Moravskoslezském kraji byl posunutý u tuhých látek jednoznačně k průmyslu. V roce 2004 produkoval zdejší průmysl přibližně šest tisíc tun tuhých částic do ovzduší. V roce 2010 to byly „jenom“ tři tisíce tun. Lokální topeniště přitom vzrostla na současných asi dva tisíce tun tuhých látek emitovaných ročně." Vzhledem k tomu, že Bílek mluví o roku 2010, nelze tyto údaje použít jako jasný podklad pro potvrzení (či vyvrácení) výroku, který není ohraničen žádným časovým údajem.
...jeden rodinný domek na základě experimentálního měření Vysoké školy báňské vyprodukuje - pokud topí správně uhlím, bez těch odpadků podotýkám - zhruba 120 kg prachu.
Na základě studie Emise POP a těžkých kovů z malých zdrojů a jejich emisní faktory, kterou vypracovala Vysoká škola báňská v Ostravě na zadání Ministerstva životního prostředí ČR, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Studie (.pdf) je zveřejněna na stránkách ministerstva životního prostředí. Na straně 14, v tabulce č. 9 najdeme informace o produkci prachu z jednoho domu v kilogramech za rok. Údaje se liší podle použitého paliva a typu spalovacího zařízení. Ani jeden z údajů neodpovídá Miroslavem Novákem zmíněným 120 kg. Všechna čísla jsou výrazně menší, až na jednu možnou kombinaci - v případě, že má dům prohořívací kotel a spaluje hnědé uhlí, vyprodukuje za rok 249 kg prachu.
Je to z dat Českého statistického úřadu od posledního sčítání obyvatel před dvěma lety. Přátelé budete překvapeni, já ho znám 14 dnů. Budete překvapeni. Moravskoslezský kraj v rámci obcí s rozšířenou působností - v první desítce je pět obcí z našeho regionu s největší hustotou lokálních topenišť na jeden kilometr čtvereční. Orlová a Bohumín dokonce na prvních dvou místech z celé České republiky.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme jako pravdivý. Oficiální výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z března 2011 o hustotě lokálních topenišť nehovoří, avšak vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza si nechal na základě tohoto sčítání lidu vypracovat statistiky, která tyto data poskytují. Informuje o tom například iDnes.cz či Denik.cz.
Chci říci, že jedním ze zásadních bodů programu sociální demokracie v Moravskoslezském kraji je zákonodárná iniciativa, na základě které poplatky, které jsou zaplaceny v místě svého vzniku se do něj mají vrátit a mají být příjmem krajským rozpočtům.
Výrok Miroslava Nováka je hodnocen na základě dohledaného bodu z programu ČSSD jako pravdivý.
Volební program ČSSD pro volby do krajských zastupitelstev 2012 obsahuje v sekci Životní prostředí konkrétní tezi: "Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí, a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody, nikoliv například protikůrovcová opatření na Šumavě." Tato podporuje výrok Miroslava Nováka, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Prodloužená Rudná je stavba, která je v gesci státu, která je v řádu několik miliard korun.
Náměstek Novák mluví o výstavbě komunikace, která by propojila Rudnou s nově vybudovanou částí silnice I-11 (směr Opava). Bližší, byť stručné informace poskytuje např. Ředitelství silnic a dálnic ČR (.pdf), které je objednatelem stavby (stavba je tak "v gesci státu", tedy této státní příspěvkové organizace), jejíž smluvní cena je necelých 2,5 mld. korun.
Ale bohužel my meziročně dostáváme v rozpočtu Ministerstva dopravy stále nižší a nižší částky a nejsou prostředky státu na zahájení nových staveb.
Na základě uveřejněných Rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury pro roky 2010, 2011 a 2012 označuje výrok za pravdivý.
Základní databáze akcí - předfinancování akcí Rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro Moravskoslezský kraj tvořila v roce 2010 (.pdf) 1 315 000 Kč, v roce 2011 (.pdf) 285 000 Kč a v roce 2012 (.pdf) 0 Kč. Je nutné poznamenat, že rozpočet dále tvoří prostředky určené nikoliv kraji, ale přímo na jednotlivé akce (proto se v Moravskoslezském kraji nadále staví). Více o aktuálním stavu obsahuje např. uveřejněná tisková zpráva Moravskoslezského kraje.
