A do tohoto projektu se nám podařilo získat již 420 milionů korun z evropských zdrojů. (navazuje na předchozí výrok)
Na základě informací z Regionálního podnikatelského zpravodaje hodnotíme výrok jako pravdivý.
V březnovém vydání Regionálního podnikatelského zpravodaje (.pdf, str.9) vyšel bilanční článek o dosavadním fungování projektu. V něm výkonný manažer paktu Josef Beneš prakticky potvrzuje slova Miroslava Nováka: " K 31. 12. 2011 bylo v rámci IPRZ schváleno či je již realizováno 15 projektů v celkovém objemu finanční podpory ve výši 422,3 mil. Kč z příslušných operačních programů. "
A toto je projekt za částku 1,2 miliardy korun na 80 hektarech. (krajská průmyslová zóna v Karviné)
Na základě dohledaných informací z jednání Rady města Karviná a mediálních zpráv hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.
Miroslav Novák má na mysli projekt průmyslové zóny Karviná-Barbora. Informace (.pdf) z jednání Rady města Karviná ze dne 29. května 2012 mluví o průmyslové zóně a její rozloze následovně: " Předmětná studie hodnotí území o rozloze cca 100 ha v lokalitě Karviná-Doly v prostoru průsečíkudvou lokálně významných komunikací, a to jižně od silnice I/59, která tvoří dopravní osu mezi městy Karviná a Orlová, a dále východně od silnice II/474, která tvoří dopravní napojení ze směru Havířov-Horní Suchá. Podle studie se předpokládá možnost využití cca 85 ha ploch z toho cca 65 ha pro vlastní nabídkové plochy potenciálním investorům."Karvinský deník a také server Realit.cz popisují ve svých textech čásku, která má být na projekt vynaložena. Píší o 1,1 miliardě korun.
Oba údaje, o nichž mluví Miroslav Novák víceméně odpovídají informacím dohledaným z veřejně dostupných zdrojů, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Limity u například hutnictví železa tady u Mittalu, který je humny Radvanic, jsou u nás krajským úřadem stanoveny na 20 mg/kubický metr, přičemž evropská norma je 50 a závody podobné, popřípadě stejného vlastníka v Polsku mají 100 mg.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Na stránkách Ministerstva životního prostředí byl publikován článek shrnující důležité informace z debaty s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Ten v odpovědi na poslední z otázek uvádí: " Klasickým příkladem je Arcelor Mittal, kdy pro letošní rok u nás má limit 20, zatímco tatáž továrna v Polsku má limit 100. "
Limity stanovené evropskou normou jsou odvislé od výkonu zdroje. V emisní vyhlášce (.pdf) na straně 21 však můžete zhlédnout tabulku pro zdroje, které obdržely povolení v letech 2003-2013, což je případ koksovny a vysokých pecí společnosti ArcelorMittal (záložka Povolovací řízení). Jejich výkon nám však není znám, a proto nemůžeme určit limity stanovené pro tyto zdroje Evropskou unií.
Ale bohužel my meziročně dostáváme v rozpočtu Ministerstva dopravy stále nižší a nižší částky a nejsou prostředky státu na zahájení nových staveb.
Na základě uveřejněných Rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury pro roky 2010, 2011 a 2012 označuje výrok za pravdivý.
Základní databáze akcí - předfinancování akcí Rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro Moravskoslezský kraj tvořila v roce 2010 (.pdf) 1 315 000 Kč, v roce 2011 (.pdf) 285 000 Kč a v roce 2012 (.pdf) 0 Kč. Je nutné poznamenat, že rozpočet dále tvoří prostředky určené nikoliv kraji, ale přímo na jednotlivé akce (proto se v Moravskoslezském kraji nadále staví). Více o aktuálním stavu obsahuje např. uveřejněná tisková zpráva Moravskoslezského kraje.
A vrátím - li se k těm integrovaným povolením, tak náš závazek je, že do dvou let, tzn. do roku 2014 vydá krajský úřad v rámci výkonu přenesené působnosti, v rámci výkonu státní správy integrovaná povolení, která budou respektovat, respektive bude v nich obsažena, evropská směrnice, která v této chvíli ještě není součástí českého právního řádu a která hovoří o tom, že v hutním průmyslu a energetice, když to zobecním, je potřeba instalovat nejdokonalejší dostupné technologie právě v oblasti ochrany ovzduší.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě volebního programu ČSSD jako pravdivý.
Ve volebním programu pro krajské volby 2012 naleznete kapitolu Životní prostředí a podkapitolu Ochrana ovzduší. Zde se ČSSD výslovně zavazuje: " Nejpozději do 2 let zakotvíme nové nařízení EK (2012) o tzv. BAT (nejlepší dostupné technice) do všech integrovaných povolení pro průmyslové podniky v kraji. "
Moravskoslezský kraj má oproti zbytku republiky dvě obrovská specifika - tím prvním je jeho průmyslová tradice a skutečnost, že sto procent surového železa a sto procent výroby koksu v rámci České republiky, které významným způsobem přispívají k tvorbě HDP je vyrobeno právě u nás na Ostravsku a Třinecku.
Výrok Miroslava Nováka je, podle informací z Ministerstva průmyslu a obchodu a stránek společnosti NWR, pravdivý.
Průmyslová tradice je pro Moravskoslezský kraj opravdu typická (.pdf). Těžba uhlí zde byla zahájena již ve druhé polovině 18. století. První vysoká pec s využitím koksu se začala stavět roku 1830. Roku 1839 byly založeny Třinecké železárny.
Výroba železa v ČR je, podle dokumentu (.pdf, str. 145) Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2010 publikovaného 23. února 2012, dlouhodobě koncentrována do tří dominantních společností:- ArcelorMittal Ostrava, a.s.- Třinecké železárny, a.s.- EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.Všechny tyto společnosti se nacházejí na území Moravskoslezského kraje.
Co se týče výroby koksu, podle informací ze stránek společnosti New World Resources koksovny nikde jinde v České republice než v Moravskoslezském kraji nefungují.
Spalovna nebo chceme-li, správný název je zařízení pro energetické využití odpadů, je v podstatě zařízení, které místo klasických fosilních paliv, jako je například černé uhlí v lokalitě Karviné-Barbory, používá k výrobě tepla a elektrické energie směsný komunální odpad. Výhřevnost směsného komunálního odpadu je srovnatelná s hnědým uhlím, přičemž emise, to znamená stejné množství vyrobeného tepla, které jsou vypouštěny do ovzduší, jsou mnohonásobně nižší než u klasických černouhelných či hnědouhelných tepláren.
Výhřevnost odpadů je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí, ale do značné míry závisí na vlastním složení odpadů - zvyšuje ji přítomnost dřeva či plastů. Emisní limity pro spalovny jsou regulovány směrnicí 76/2000 (.pdf)(str. 372-374) a jsou nastaveny přísněji než v případě hnědouhlených a černouhelných elektráren.
Daň z nemovitosti stanovuje obec, ne krajské zastupitelstvo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí dělí tyto daně na daně z pozemků a ze staveb. Základ daně a sazba daně u pozemků se řeší v § 5 a§ 6,u staveb pak v § 10 a§ 11.Obce mohou podle zákona upravovat koeficient, pomocí kterého se násobí základní sazba daně.
Tam, kde nástroje máme, byť omezené, je průmysl, kdy od roku 2003 kraje v rámci zákona o integrované prevenci nařizují emisní limity jednotlivým provozovatelům velkých zdrojů.
Výrok lídra ČSSD je na základě dohledané legislativy hodnocen jako pravdivý. Miroslav Novák má na mysli § 13, odstavec 4, písm. a) zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, v jehož rámci kraje stanovují emisní limity provozovatelům zařízení.
K těm klasickým zdrojům znečištění ovzduší, mezi které patří průmysl, doprava, lokální a střední topeniště přibývá nemalý vliv z polské strany.
Tento výrok označujeme jako pravdivý, neboť jej potvrzuje studie Analýza kvality ovzduší v Ostravě a legislativa v ochraně ovzduší (.pdf) vypracovaná Zdravotním ústavem v Ostravě. Na straně 25 zmíněné studie je např. uvedeno následující: "Nejvyšší úroveň znečištění ovzduší je pro PM10 a SO2 ve dnech s prouděním ze severovýchodního kvadrantuna stanici Bohumín, tedy v návětří Ostravy. Tato skutečnost potvrzuje, že úroveň znečištění ovzduší je naOstravsku v cca 10 % dnů výrazně ovlivňována zdroji emisí ze sousedního Polska."
