Ondřej Šimetka
ODS

Ondřej Šimetka

Koronavirus7 výroků
Ekonomika1 výrok
Školství, věda, kultura1 výrok
Zrušit filtry

Ondřej Šimetka

Jsme v situaci, kdy jsme v počtu úmrtí nejhorší na světě nebo před týdnem jsme byli nejhorší na světě, teďka nás přeskočila snad Bosna a Hercegovina, Lucembursko a Belgie.
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
V denní statistice úmrtí na mil. obyvatel při použití 7denního průměru se ČR držela na 1. místě od 24. října do 17. listopadu. Poté ji předstihly Belgie či Bosna a Hercegovina. Lucembursko ČR v této statistice nepředstihlo, zaznamenalo ale vyšší počty úmrtí v jednotlivých dnech.

Aktuální statistiky týkající se počtu úmrtí v jednotlivých zemích světa zveřejňuje například server Our World in Data. Uveďme, že tento web vychází z datové sady zveřejňované Univerzitou Johnse Hopkinse, která sbírá data nejen od Světové zdravotnické organizace (WHO) či Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), ale také z oficiálních zdrojů jednotlivých států. Právě s grafy serveru Our World in Data, které nabízejí ucelený přehled o průběhu pandemie covidu-19 ve světě a na jehož tvrobě se podílí např. univerzita v Oxfordu, v rámci tohoto odůvodnění pracujeme.

Jako první se můžeme podívat na 7denní průměry nových úmrtí na covid-19 na milion obyvatel, v jejich případě nejsou křivky pro jednotlivé země tak rozkolísané, jako je tomu u čistě denních přírůstků a situaci mezi státy tak lze lépe porovnat. V tomto žebříčku (7denních průměrů) se Česká republika držela na první příčce od 23. října až do 16. listopadu (viz graf níže). 17. listopadu Českou republiku v čele této statistiky předstihla Bosna a Hercegovina a Slovinsko, o den později i Belgie. 20. listopadu se k těmto zemím přidalo i Bulharsko a následně také Severní Makedonie. Lucembursko v tomto přehledu za celý týden před dnem rozhovoru nepřekročilo 5. pozici. 

Dodejme, že do této statistiky nezapočítáváme státy s populací menší než 100 tisíc obyvatel (tedy například Andorru s přibližně 77 tisíci obyvateli (.xlsx), která na konci října zaznamenávala větší počet úmrtí na milion obyvatel, než Česká republika). Ondřejem Šimetkou zmiňované Lucembursko má asi 626 tisíc obyvatel, Bosna a Hercegovina cca 3,3 miliony.

Pokud porovnáme čistě denní přírůstky počtu úmrtí při přepočtu na milion obyvatel, i zde se před dnem rozhovoru ČR držela na nejhorších příčkách. 20. listopadu byla například na 6. místě, o den dříve na místě druhém. 11. listopadu byla ČR v přírůstcích počtu úmrtí nejhorší na světě. Zde je však nutné uvést, že křivky přírůstků úmrtí jsou v rámci týdne značně rozkolísané a různé státy maximum zaznamenávají v různé dny týdne. 

Zhruba týden před dnem rozhovoru Lucembursko v této statistice začalo zaznamenávat podobné přírůstky jako Česká republika. Vyšší počet úmrtí na milion obyvatel než v České republice připadnul v Lucembursku na 12. a 16. listopad (jelikož však dochází ke zpětným úpravám dat, může se tento údaj mírně lišit).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, zvláště s ohledem na fakt, že Česká republika týden před dnem rozhovoru skutečně byla na prvním místě ve statistice počtu úmrtí na covid-19 (dle 7denních průměrů při přepočtu na milion obyvatel) a poté se před ni dostaly Belgie a Bosna a Hercegovina. Určité výhrady lze mít k zahrnutí Lucemburska mezi země, které ČR také předstihly, při srovnání přírůstků úmrtí za jednotlivé dny, nikoli 7denního průměru, však v některých dnech Lucembursko Českou republiku skutečně předstihlo.

Ondřej Šimetka

(…) poměr pozitivních testů v tom celkovém počtu testovaných je asi 25–30 %, což je strašně vysoké, jsou státy, které zavádí opatření už přitom, když se ten počet pozitivních testů přehoupne přes 5 %.
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
Denní poměr pozitivních testů ku celkovému počtu provedených testů na covid-19 v ČR se od 9. října pohybuje kolem 25–30 % a nyní mírně klesá. Některé státy, např. Německo, Velká Británie nebo Irsko zavedly protiepidemická opatření, když se tento poměr pohyboval nad hranicí 5 %.

Poměr pozitivních testů na covid-19 se v České republice kolem 25 % drží přibližně od 9. října. Zhruba od začátku listopadu toto číslo sice začalo klesat, avšak i těsně před datem rozhovoru, tedy ve dnech 20. a 21. listopadu, se tento poměr pohyboval mezi 22 a 23 procenty.

Ve Spojených státech amerických, kde dochází k rekordním přírůstkům pozitivně testovaných (nejnovější data ukazují přes 150 tisíc nových případů denně) a kde se zmiňovaný poměr v posledních dnech pohybuje kolem 10 %, začaly některé státy zavádět protiepidemická opatření a nařízení. Například stát New York 11. listopadu (při poměru 2,4 %) vyhlásil zákaz provozu barů a restaurací po 22. hodině. Guvernér Kalifornie 19. listopadu (při poměru 5,6 %) oznámil zákaz vycházení po 22. hodině platící pro vybrané kalifornské okresy.

V Německu začala platit celostátní karanténa 2. listopadu, když byl poměr pozitivních testů 6,6 % (viz graf níže). Na celý měsíc se tak zavřely restaurace, bary a divadla a omezilo se shromažďování lidí.

Premiér Velké Británie Boris Johnson oznámil 31. října zavedení čtyřtýdenní karantény pro Anglii od 5. listopadu. Uveďme, že na začátku listopadu se poměr pozitivních testů ve Spojeném království pohyboval kolem 8 %. Omezeno tak bylo vycházení a uzavřely se bary a restaurace, avšak školy zůstaly otevřené.

Irská republika se 21. října (při poměru 7,2 %) posunula do 5. stupně, který znamenal šestitýdenní uzavření země. Obyvatelé byli požádáni, aby zůstali doma, bary a restaurace mohou poskytovat občerstvení s sebou a shromažďování bylo taktéž, jako v případě předešlých zemí, omezeno.

Ondřej Šimetka

(Sněmovna, pozn. Demagog.cz) taky uložila to, že se musí nějak vypořádat s tou připomínkou diskriminace těch malých živnostníků.
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Ekonomika
Pravda
Poslanecká sněmovna 19. listopadu vydala usnesení, ve kterém mimo jiné pověřuje vládu, aby zajistila ukončení diskriminace českých obchodníků oproti velkým nadnárodním obchodním řetězcům, a to do 23. listopadu 2020.

Ve čtvrtek 19. listopadu 2020 jednala Poslanecká sněmovna o prodloužení nouzového stavu, který měl skončit 20. listopadu. Během jednání vystoupil například předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Oba kritizovali diskriminaci malých obchodníků na úkor velkých obchodních řetězců.

Poslanecká sněmovna po schválení prodloužení nouzového do 12. prosince následně vyjádřila souhlas také s pirátským návrhem doprovodného usnesení vydaným jako usnesení č. 1356 (.pdf). V něm stojí: „Poslanecká sněmovna pověřuje vládu k provedení následujícího opatření do 23. listopadu 2020: a) zajistit ukončení diskriminace českých obchodníků proti velkým nadnárodním řetězcům, nastavit provoz maloobchodních prodejen za dodržování stejných hygienických opatření, aby nedocházelo ke zvýšení koncentrace osob v některých obchodech a koncentrace lidí v několika dnech před Vánoci.“

Dále v tomto usnesení Poslanecká sněmovna žádá vládu (.pdf), aby první stupeň Protiepidemického systému ČR (PES) nevyžadoval nouzový stav a ukládá vládě předložit zprávu o dalších postupech a vyhodnocení dosavadních opatření, a to minimálně den před koncem nouzového stavu. V usnesení Sněmovna také vyjadřuje poděkování všem, kteří se starají o pacienty s covidem-19, anebo se podílejí na provozu webu covid.gov.cz.

Ondřej Šimetka

Izrael, Polsko, Spojené státy, Německo – všude se ukázalo, že po otevření škol s nějakou latencí 2–3 týdny dochází ke zhoršení té epidemie.
Partie, 22. listopadu 2020
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Pravda
V případě Izraele, Polska a Německa došlo po 2–3 týdnech od plošného otevření škol k nárůstu počtu potvrzených případů koronaviru. V případě USA je provoz škol řešen na lokální úrovni, a to rozdílně dle konkrétní epidemické situace.

Izrael

Školy v Izraeli byly uzavřeny od 13. března 2020, výjimku měly jen mateřské, speciální a internátní školy. V polovině března došlo k přijetí dalších restriktivních opatření, která se týkala například omezení ekonomických aktivit a snahy izolovat obyvatele s cílem zastavit šíření epidemie koronaviru. K rozvolnění restrikcí týkajících se školství došlo v průběhu května. Na začátku tohoto měsíce byl s určitými omezeními povolen návrat do škol pro nejnižší a závěrečné ročníky, v polovině května se pak školská zařízení otevřela celoplošně a pro všechny stupně.

Následně bylo v Izraeli možné pozorovat nárůsty případů koronaviru. Na začátku června se v karanténě ocitlo zhruba 10 tisíc učitelů a žáků, přičemž některé školy byly kvůli výskytu viru znovu uzavřeny. Otevření škol bylo tehdy v Izraeli kritizováno některými odborníky, zejména v souvislosti s absencí řádných opatření, kdy bylo například v závislosti na vlně veder povoleno vyučování bez roušek. Školy se následně uzavřely 25. září (opět s výjimkou speciálních škol). Od 24. listopadu je umožněna prezenční výuka jen některým ročníkům.

Vývoj počtu denních případů koronaviru v Izraeli od počátku května, kdy započalo uvolňování restrikcí ve školství, pak ukazuje následující graf. Postupný nárůst potvrzených denních případů je možné pozorovat na začátku června, tedy zhruba dva týdny poté, co byly školy celoplošně otevřeny.

Polsko

V Polsku byly školy uzavřeny od 16. března 2020 a uzavřené zůstaly až do letních prázdnin. Jejich plošné otevření přišlo s novým školním rokem, konkrétně v týdnu od 1. září. Ministerstvo školství zavedlo pro jednotlivé školy možnost přejít do hybridního či úplného online režimu, a to v závislosti na výskytu koronaviru v jednotlivých školách. Plošná povinnost nosit roušku ve všech školních prostorách zavedena nebyla, ale jednotliví ředitelé dostali možnost takové opatření zavést v rámci společných prostor. Opětovné uzavření škol, včetně některých dalších restriktivních opatření, pak přišlo 7. listopadu.

V grafu níže lze postupný nárůst potvrzených denních případů v Polsku pozorovat zejména od druhé poloviny září.

Německo

Co se týče Německa, vzhledem k jeho federální struktuře neprobíhalo uzavírání škol a jejich následné otevírání jednotně a nebylo řízeno centrálně. Německé školy byly na základě rozhodnutí jednotlivých spolkových vlád postupně uzavřeny zhruba v polovině března. Ještě před letními prázdninami, konkrétně od začátku května, se do škol začali postupně vracet žáci posledních ročníků prvního a druhého stupně základních škol, a to v omezeném režimu. Na tomto postupném uvolňování restrikcí ve školství se dohodla kancléřka Merkelová s ministerskými předsedy spolkových vlád. Školy se ovšem v tomto omezeném rozsahu neotevřely všude, například v Berlíně bylo rozhodnuto, že ke znovuotevření dojde až po letních prázdninách.

V červenci se němečtí představitelé dohodli na plošném otevření škol s novým školním rokem. V Německu začátek školního roku ovšem kvůli rozdílným termínům letních prázdnin jednotlivých spolkových zemí nelze spojit s konkrétním datem. První školy tak byly otevřeny začátkem srpna, jiné až v první polovině září.

Nastavení konkrétních opatření bylo taktéž přenecháno jednotlivým spolkovým vládám k rozhodnutí. Co se týče aktuálního stavu v listopadu, německé školy i přes zavedení jiných restriktivních opatření plošně uzavřeny nebyly, jelikož německá vláda zachování prezenční výuky považuje za klíčové pro udržení chodu hospodářství.

V následujícím grafu, který shrnuje vývoj počtu potvrzených případů v Německu od 1. srpna, lze vidět, že k vyšším nárůstům začalo docházet od začátku října. Tedy zhruba tři týdny po plošném otevření posledních škol.

Spojené státy americké

K prvnímu plošnému uzavření základních škol ve Spojených státech došlo 16. března 2020, a to konkrétně v Kentucky, Marylandu, Ohiu, Michiganu a Novém Mexiku. K 25. březnu pak byly všechny americké veřejné školy uzavřeny či bylo alespoň doporučeno jejich uzavření. Obdobně jako v případě Německa plošné uzavírání škol a jejich následné otevření nebylo řešeno na federální úrovni, nýbrž v rámci jednotlivých států. Takové opatření pak mohl doporučit či nařídit guvernér nebo příslušný školský orgán. Aktuální doporučení a nařízení konkrétních států směrem k výuce ukazuje interaktivní mapa portálu Education Week.

O zákazu prezenční výuky bylo stejně jako o jejím obnovení ovšem ve většině případů rozhodováno na lokální úrovni v závislosti na epidemické situaci konkrétních regionů. V rámci jednoho státu tak mohou platit různá opatření a zmíněné souvislosti mezi otevřením škol a zhoršením epidemie nelze porovnávat v celostátním měřítku jako v případě ostatních států, které ve výroku zmiňuje Ondřej Šimetka.

V září však některé úřady nárůsty pozitivních případů koronaviru u dětí či mladistvých spojovaly právě s podzimním znovuotevřením škol nebo s obnovením sportovních aktivit. Zvýšení podílu pozitivních testů u dětí během září potvrdila i Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.

Některé školy deklarovaly už s předstihem, že budou školní rok začínat online. Zhruba měsíc po otevření byla část veřejných škol z důvodu šíření koronaviru uzavřena například na Floridě, po osmi týdnech od otevření také ve městě New York, které bylo jedním z ohnisek nákazy již na jaře.

Deník The New York Times uvádí, že k velmi rychlému šíření koronaviru, co se týče amerických škol, dochází v rámci univerzit a univerzitních kampusů. Zároveň zmiňuje, že přesné získávání dat pozitivních případů je problémem vzhledem k netransparentnosti škol či rozdílným systémům trasování jednotlivých univerzit.