Ondřej Šimetka

Podíváme-li se na graf, který znázorňuje 7denní průměr počtu denních přírůstků případů covidu-19 na milion obyvatel, Česká republika zaujímala 1. místo od 10. do 22. října. Poté ji v čele této statistiky vystřídala Belgie. Od 23. října se ČR držela až do 8. listopadu na druhé pozici (výjimkou byl jen 3. listopad). Do té doby Česká republika v žebříčku začala postupně sestupovat na nižší pozice, den před rozhovorem 21. listopadu byla na 20. místě. 

Uveďme, že v grafu níže jsou vynechány státy s populací menší než 100 000 obyvatel. Tuto hranici jsme zvolili také kvůli tomu, že Ondřej Šimetka těsně před tímto výrokem zmiňuje světovou statistiku počtu úmrtí a mluví např. o Lucembursku (video, čas 11:22), které má přibližně 626 tisíc obyvatel (.xlsx).

Pokud bychom se podívali na jiný ukazatel, kterým je výpočet čistých denních přírůstků přepočítaných na milion obyvatel, ČR se objevovala na 1. místě v průběhu října, naposledy však 4. listopadu. Například na 2. místě se Česká republika umístila naposledy 10. listopadu a následně se začala v této statistice propadat. Dne 20. listopadu byla například na 18. místě. Zde je však nutné uvést, že křivky denních přírůstků obecně v rámci týdne kolísají a maxima mohou v různých zemích připadat na různé dny v týdnu.

Ani pokud se zaměříme na vývoj počtu aktivních případů koronaviru na milion obyvatel, není Česká republika „nejhorší na světě“, jak uvádí Ondřej Šimetka. Ačkoliv nejsou k dispozici data pro komplexní porovnání (například Velká Británie nebo Španělsko údaje ohledně aktivních případů neuvádí), můžeme srovnat například situaci v ČR a v Belgii v posledním týdnu před 21. listopadem. Na základě tohoto srovnání je patrné, že má Belgie v tomto období násobně vyšší počty aktivních případů než ČR.

Co se týče personálního stavu hygienických stanic, je pravdou, že dlouhodobě trpí nedostatkem personálu. Za posledních 13 let se počet zaměstnanců krajských hygien zmenšil přibližně na polovinu. O kolapsu krajských hygienických stanic se skutečně v září mluvilo v souvislosti s nedostatečnou kapacitou pro včasné trasování. 

Odborníky bylo na jaře doporučeno, aby pro zvládnutí druhé vlny pandemie covidu-19 byla zajištěna kapacita pro trasování v rozmezí 1 000 až 3 000 osob. Trasujících v září bylo 1 401 (.pdf), jednalo se ovšem o celkový počet zapojených osob, který kromě hygieniků zahrnuje (.pdf, str. 2) například i příslušníky Armády ČR, celníky atd. 

V září byl maximální počet trasujících osob v jednom dni 801, a to 30. září. Doporučený počet 1 000 trasujících osob byl poprvé dosažen 6. října (1 005 trasujících). Mezi zářím a říjnem pak byla celková kapacita navýšena z 1 401 na 3 389. Z grafu níže je vidět, že počty trasujících v jednotlivých dnech rostly zhruba do 5. listopadu, od té doby poté začaly mírně klesat. Dne 20. listopadu se jednalo například o 1 242 trasovačů. Data o celkovém počtu trasujících osob nejsou ale za listopad dostupná. 

Pro úplnost dodejme, že propady na křivce odpovídají víkendovým dnům či státním svátkům. Nepodařilo se nám také nalézt údaje za 1. a 2. listopad.

Zdroje dat tabulky: září, říjen, 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

Aby se zmiňovanému kolapsu předešlo, mělo podle odborníků dojít ke zřízení externího call centra, s čímž ostatně počítal i vládní dokument z května 2020. Podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha k tomu nedošlo, jelikož „na to, aby se vysoutěžilo externí call centrum, nebyl od nikoho žádný oficiální návrh“. Dále také za úskalí označil nevůli krajských hygienických stanic ke spolupráci s externisty. To ale naopak odmítá šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.

Data o úspěšnosti trasování za jednotlivé dny se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se s žádostí o poskytnutí dat obrátili prostřednictvím e-mailu na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Z dat, která nám poskytl, tedy v tomto odůvodnění vycházíme.

Z grafu níže je vidět, že úspěšnost trasování se u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů za dny 1. až 21. listopadu pohybuje okolo 80 %. Uveďme, že o víkendových dnech je dle grafu zaznamenávána nižší úspěšnost než ve všední dny (viz např. propad 7. a 14. listopadu).

Z těchto dvou grafů tedy lze vyčíst, že během listopadu došlo k poklesu denního počtu trasujících osob, tato skutečnost se však na úspěšnosti vytrasování nijak zásadně negativně neprojevila. Na konci sledovaného období byl oproti začátku listopadu počet trasujících sice nižší, stejně jako úspěšnost vytrasování rizikových případů – u vytrasování pozitivních případů však byla úspěšnost srovnatelná, ne-li vyšší.

Určitý pokles v úspěšnosti trasování je pak podle ministra Blatného i hlavní hygieničky Jarmily Rážové dán tím, že klesá i dovolatelnost. „(…) procento vytrasovaných záleží na tom, jak se navolávači jsou schopni dovolat lidem. Hodně záleží na tom, jak lidé berou telefony,“ uvedla k tomuto tématu Rážová. Z dat Chytré karantény například vyplývá, že dovolatelnost byla v listopadu (do dne rozhovoru) menší než 70 % (.pdf).

Jak vyplývá z čísel v grafu níže, krajské hygienické stanice skutečně do jisté míry call centry nazývat můžeme, jelikož za období 3. až 21. listopadu provedly celkem 338 819 hovorů. Denní průměr byl pak 17 833 hovorů. Do průměru, ani celkového počtu nejsou započítány první dva listopadové dny, jelikož k nim nejsou dostupná data. 

Zdroje dat tabulky: 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

O kolapsu v souvislosti s hygienickými stanicemi a jejich nestíhání trasovat se v září skutečně mluvilo. Od té doby ovšem došlo k nárůstu počtu trasujících osob a ke kolabování nedochází. Za poslední týden se úspěšnost trasování pohybuje průměrně zhruba okolo 80 %. Důvodem, proč toto číslo není vyšší, však již podle hygieniků není personální nedostatek krajských hygienických stanic, ale neochota lidí se stanicemi komunikovat. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.