Pavel Bělobrádek

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou k počtu uváděných kapitol. Těch je celkem 13. Bělobrádek má ovšem pravdu v zákonné povinnosti, v jejímž rámci musel návrh předkládat.

Podle Zákona o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 SB. § 4 a § 8b návrh střednědobého výhledu překládá ministerstvo po spolupráci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Je pak předložen spolu s návrhem státního rozpočtu, a to do 31. května.

Podle webu vyzkum.cz (.pdf - Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace) se výdaje pro roky 2015 a 2016 týkají celkem 13 kapitol státního rozpočtu. Konkrétně to jsou: Úřad vlády ČR, ministerstva obrany, vnitra, životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství, školství, kultury, zdravotnictví, spravedlnosti a dále pak Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR a Akademie věd ČR.

Struktura státní správy s ohledem na vědu, výzkum a inovace je vidět na diagramu z dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016-2020 z roku 2016:

Od ledna 2014, kdy se stal Andrej Babiš ministrem financí došlo v čele obou úřadů ke změnám. Už na konci dubna 2014 rezignoval na svůj post generálního ředitele finanční správy Jan Knížek. Řízením byl pověřen Jiří Žežulka. Ještě na podzim však došlo k další změně, ředitelem Generálního finančního ředitelství se stal Martin Janeček.

V červenci 2014 podal generální ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný žádost o propuštění ze služebního poměru. Vedením celní správy byl na základě výběrového řízení pověřen Petr Kašpar. Ten ovšem vydržel ve funkci pouze zhruba rok a půl. Poté, co byl v květnu tohoto roku protimafiánským útvarem zatčen jeden z jeho podřízených Kašpar, rezignoval. Dle oficiální zprávy Ministerstva financí odstoupil ze zdravotních důvodů.

Změny ani na jedné z institucí nepodléhaly mediální debatě mezi jednotlivými stranami koalice, jako je tomu aktuálně v případě změn ve strukturách Policie ČR.

Od 1. června, kdy se o celé otázce reorganizace policie začalo psát, Pavel Bělobrádek opravdu s vyjádřením vyčkával. Až 8. června 2016 řekl, " že šéfové stran dnes dostali o slučování informaci. (...) Vyslechli jsme si pouze zdůvodnění policejního prezidenta a doplnění ministra vnitra s tím, že jsem si se zájmem vyslechl věci, které tam říkal ministr spravedlnosti a ministr financí." Dále doplnil, že " s úsudkem chce počkat, jde podle něj o velmi citlivou věc." Dále také řekl, že " již proběhlo koaliční jednání k reorganizaci policie. Osobně se nejdříve seznámím s výsledky sněmovního výboru, nebudu dělat unáhlené soudy. "

Dále 9. června reagoval převážně na prohlášení ministra Babiše a k samotné kauze prohlásil, že je " na straně zákona. Policie je nezávislá a policejní prezident nemá dělat věci podle vůle politiků. (...) Případné sloučení útvarů je ale podle něj tak citlivé, že je třeba zároveň vyvrátit podezření z ohrožení vyšetřování živých kauz, což je teď na ministru vnitra, popřípadě policejním prezidentovi. "

10. června mj. dodal, že " pokládá za chybu, že policejní prezident a ministr vnitra se svým záměrem neseznámili partnery a veřejnost dříve. Za chybu pokládá i reakci ANO, které kvůli administrativní změně v řízení policejních útvarů vyvolalo dohadovací koaliční jednání a hrozí demisemi. "

O platbách do systému zdravotního pojištění, respektive o rozdílech odvedených částek mezi zaměstnanci a živnostníky se zmínil už Václav Moravec během OVM. „Zatímco zaměstnanec s hrubým platem 25 tisíc korun měsíčně odvede spolu se svým zaměstnavatelem na zdravotním pojištění přes 3300 korun, živnostník se stejným hrubým příjmem a 60% paušálem zaplatí 1800 korun, více viz změny v platbě zdravotního pojištění.“ Pokud se podíváme na zákoník práce, můžeme vidět, na co má zaměstnanec na rozdíl od živnostníka nárok. Například: právo na dovolenou, povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance po dobu jeho dočasné pracovní neschopnost, či určitá ochrana proti ztrátě zaměstnání.

Dle zprávy organizace OECD Taxing Wages 2014 (možno prohlížet zde) se v porovnání zdanění práce pro rok 2013 umístila Česká republika na devátém místě s 42.4 %.

Německo se ve stejném srovnání umístilo na druhém místě s 49.3 % za první Belgií s 55.8 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, vláda skutečně prosadila v loňském roce úpravu paušálů. Tato úprava má podle návrhu přinést inkaso ve výši půl miliardy korun.

Vládní koalice skutečně upravovala zmíněné paušály a to prostřednictvím novely zákona o daních z příjmu. Tento zákon byl projednán a schválen v druhé polovině roku 2014.

Samotný zákon (.pdf - str.70) k tomu uvádí:

"Paušální výdajeNa základě Programového prohlášení vlády se u činností spadajících do paušálů ve výši 80 % a 60 % absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezuje na 1 600 tis. Kč resp. 1 200 tis. Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 80 % nebo 60 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč)." K potenciálnímu dopadu novely návrh uvádí (str. 76): " Dle údajů z ADISz daňových přiznání očekáváme pozitivní dopad na inkaso ve výši cca 0,5 mld. Kč v roce 2016."

Jak lze na webu Ministerstva zemědělství dohledat, otázka biopaliv tedy skutečně spadá pod gesci ministra Mariána Jurečky za KDU-ČSL.

Ministerstvo pod jeho vedením pro vládu připravilo v roce 2014 " Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na rok 2015-2020 ", což dokládá věcnou zodpovědnost Mariána Jurečky za problematiku biopaliv. o které hovořil Pavel Bělobrádek.

Je třeba poznamenat, že zákon (na což upozornili členové Demagog.CZ již dříve), který určuje parametry daňového zvýhodnění vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše.

Lze ovšem konstatovat, že obecně spadá problematika biopaliv pod ministerstvo zemědělství, ministerstvo financí řeší pak konkrétní daňové dopady.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Biopalipa tzv. první generace (vyráběné z potravinářských plodin) již delší dobu ztrácejí podporu v rámci Evropské unie. Jejich přinosy jsou totiž značně diskutabilní. Evropská komise tak navrhuje, aby se biopaliva první generace na oněch 10 % podílely maximálně z poloviny. Naopak více se mají podporovat biopaliva nové generace (odpadky a řasy), která jsou ekologicky efektivní. Bělobrádek má pravdu v tom, že se ovšem tato biopaliva u nás zatím neprodukují.

Posilování pravomocí Evropského parlamentu je skutečně již dlouhodobý proces v případě evropské integrace. Ve prospěch Pavla Bělobrádka hovoří stránky Evropského parlamentu, které uvádějí:

"Parlament s každou novou smlouvou získává větší demokratické, kontrolní a legislativní pravomoci. Bruselskou smlouvou (podepsanou v roce 1975) získal pravomoc kontrolovat každoročně na konci roku účty EU, aby posoudil, zda Komise prostředky z rozpočtu EU vydávala uvážlivě a správně. Nová ustanovení obsažená v Jednotném evropském aktu (podepsaném v roce 1986) zajistila, aby byl pro přistoupení každého nového státu k EU nutný souhlas Parlamentu. Amsterodamská smlouva (podepsaná v roce 1997) Parlamentu zaručila mnohem silnější pozici při společném vytváření předpisů s Radou v celé řadě oblastí, na něž se vztahuje právo EU (např. ochrana spotřebitele, možnost legálně pracovat v jiné zemi, otázky životního prostředí a další)."

Lisabonská smlouva rovněž pravomoci EP posiluje. Ten se stává "plnoprávným spolutvůrcem právních předpisů s většími pravomocemi v oblasti rozpočtu." Také je mu udělena klíčová pravomoc při volbě předsedy Evropské komise. Tímto jsme se již zabývali také ve výroku Martina Schultze.

Další zdroj: Fiala, Petr; Pitrová, Markéta (2009): Evropská unie, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, s. 307-321

Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny skutečně vede lidovec Ondřej Benešík.