Pavel Bělobrádek

Královéhradecký kraj, kde oba řečníci kandidují, respektive jím zřízená příspěvková organizace Správa silnic Královéhradeckého kraje (SSKHK), zajišťuje výkon vlastnických práv kraje k silnicím II. a III. třídy. Základním účelem činnosti SSKHK je zabezpečení správy, údržby, výstavby a oprav silnic.

Pavel Bělobrádek zřejmě hovoří o možnosti Parlamentu, dle jeho slov konkrétně Sněmovny, ovlivnit hospodaření kraje se silnicemi II. a III. třídy. Tohoto se v uplynulém období dotkl návrh jeho stranického kolegy Jaroslava Klašky.

Poslanec za KDU-ČSL Jaroslav Klaška předložil (.pdf) v květnu 2017 pozměňovací návrh (.pdf) k novele (.pdf) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve kterém navrhoval převedení části daňových výnosů do Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten by následně spolufinancoval opravy krajských silnic a zvýšil tak částku vyhrazenou právě na opravy. Pozměňovací návrh ovšem neprošel ani hlasováním v Poslanecké sněmovně. Z KDU-ČSL hlasovali pro 4 poslanci, 4 poslanci se zdrželi, 3 nebyli přihlášeni a 3 se omluvili. Do finálního znění se tak návrh Jaroslava Klašky nedostal.

Cílem návrhu Jaroslava Klašky bylo mimo jiné zajištění předvídatelného příjmu pro kraje na opravy silnic. V současné době totiž kraje nemají tento příjem předem jistý a záleží na rozhodnutí vlády, případně Poslanecké sněmovny při projednávání státního rozpočtu. V letošním roce rozhodla vláda o dotaci pro kraje ve výši téměř 4 miliard Kč na opravy silnic II. a III. třídy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Od roku 2019 plánuje vláda zavést nový systém, ve kterém by byl tento příspěvek přímo součástí rozpočtu a střednědobého výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Jak uvádí § 9 stranických stanov – Organizační struktury a orgánů KDU-ČSL, strukturu strany tvoří:

„a) celostátní organizace

b) krajské organizace

c) okresní organizace

d) místní nebo městské organizace“

Systém výročních členských schůzí se koná na místní úrovni. Dle § 10 čl. 4: „Orgány místní organizace KDU-ČSL jsou výroční členská schůze, členská schůze, výbor místní organizace.“ K tomu § 21 Stanov, čl. 1 říká: „Výroční členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace. Schází se nejméně jedenkrát do roka a vždy před uplynutím funkčního období nebo požádá-li o to nejméně 1/3 členů místní organizace.“

Dle § 10 odst. 2–3:

1. Orgány krajské organizace KDU-ČSL jsou krajská konference, krajský výbor, krajské předsednictvo, krajská revizní komise.
2. Orgány okresní organizace KDU-ČSL jsou okresní konference, okresní výbor, okresní předsednictvo, okresní revizní komise.

Vrcholným orgánem strany je pak sjezd, který podle § 15 Stanov, čl. 5, bodu a): „,volí a odvolává předsedu strany, prvního místopředsedu a až čtyři další místopředsedy strany.“ Proces volby delegátů na sjezd pak začíná právě na výroční členské schůzi místní organizační úrovně strany, kde se volí delegáti na okresní konferenci a podávají návrhy na delegáty krajské konference, jak uvádí § 21 Stanov, čl. 2, body e) a f). Volba delegátů sjezdu pak pokračuje na okresní konferenci strany, dle § 20 Stanov, čl. 5, bodu c): „,Okresní konference dále (...) volí a odvolává delegáty a náhradníky na krajskou konferenci a delegáty a náhradníky na sjezd strany.“

,,

Poslední volby do zastupitelstva Královéhradeckého kraje proběhly v roce 2016. Pokud se podíváme na výsledky všech kandidátů, Bělobrádek má mezi nimi opravdu největší počet preferenčních hlasů, a to konkrétně 3 689. Druhá na pásce skončila současná ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová s 2 909 hlasy. Třetí místo obsadil bývalý senátor Miroslav Antl s 2 656 preferenčními hlasy.

Nový způsob hodnocení výzkumných organizací schválila (.pdf) vláda v únoru 2017. Jak vyplývá z bodu II. usnesení vlády, metodiku navrhl ve spolupráci s dalšími ministry a institucemi Pavel Bělobrádek, tehdejší místopředseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Téměř padesátistránková metodika (.pdf) vznikla v roce 2018.

Původně se přitom uplatňoval systém známý jako „kafemlejnek“, kdy byl každý výsledek přepočítáván na body a na základě toho byly instituci přidělovány finance. Podrobně se přechodem mezi systémy zabývala např. ČT24:

„[Dřívější] systém hodnocení výzkumu [byl] postaven hlavně na četnosti vědeckých výsledků, nově by se ale měla posuzovat hlavně kvalita výsledku a jeho přínos pro praxi. Výzkumné organizace budou rozděleny do čtyř kvalitativních kategorií také s přihlédnutím k vybavení a intenzitě mezinárodní spolupráce. Pro větší jistotu financování budou současné rozpočty výzkumných organizací zafixovány. S přihlédnutím k výsledkům hodnocení se budou rozdělovat jen peníze, které na vědu půjdou navíc."

Změnou je například hodnocení výzkumných organizací ve třech různých úrovních (národní, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení oné výzkumné organizace). Dále pak rozdělení těchto organizací na tři skupiny: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace. Hodnocení je realizováno v několika modulech, jejichž součástí je hodnocení aplikovatelnosti v praxi, ale také společenská relevance a produktivita.

Dodejme, že hodnocení akademických výsledků je velkým a dlouhodobým tématem (eng) celosvětově, též kvůli financování výzkumu vládami. Přehled možností hodnocení a jeho vývoje lze vidět například v této studii (.pdf, eng). Je patrné, že se hodnocení přesouvá z pouhého počítání citací článků k složitějším metodám, které berou v potaz význam práce pro další rozvoj oboru, vliv na konkrétní změny nebo upozorňování na důležité téma (s. 6–7).

Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli návrh nového zákona (.pdf) o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Věcný záměr tohoto zákona byl schválen 24. srpna 2016, paragrafové znění zákona bylo sice vytvořeno, ale zatím nebylo vládou projednáno, a tudíž nemohlo být ani předloženo Poslanecké sněmovně.

Dle zprávy RIA (.pdf, str. 52–53) (Regulatory Impact Assessment, hodnocení dopadů regulace) k věcnému návrhu zákona je cílem návrhu zjednodušení poskytování podpory výzkumu či podpora transformace českého hospodářství založeného na výrobě meziproduktů, což dle zprávy není dlouhodobě udržitelné. Návrh toho chce dosáhnout mimo jiné i vytvořením (.pdf, str. 76) Ministerstva pro výzkum a vývoj, pod které by byla podřazená stávající Grantová agentura ČR i Technologická agentura ČR.

Vláda, ve které byl Pavel Bělobrádek místopředsedou pro vědu, výzkum a inovace, se pak kvalitní vědeckou činnost a její přenos do praxe snažila podpořit i vytvořením nové Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020. Podle opatření 10 (.pdf, str. 40) této politiky je jejím cílem nové hodnocení výzkumu, které „bude zároveň stimulovat výzkumné organizace ke zlepšení strategického řízení organizací, rozvoji mezinárodní spolupráce a vytváření vazeb s aplikační sférou.“

Nová metodika hodnocení výzkumných organizací pak byla schválena v únoru 2017. Dle této metodiky (.pdf, str. 11–12) je výzkum nově hodnocen a financován na základě např. jeho výkonnosti, kvality výsledků, relevance pro společnost či mezinárodní spolupráce, což má podpořit právě spolupráci výzkumných organizací s aplikační sférou.

KDU-ČSL klade důraz na dostupnost bydlení zejména pro mladé rodiny, které si i přes běžné příjmy nemohou dovolit bydlení za tržní cenu. V rámci prezentace svých stěžejních témat podporuje "vytvoření nabídky všeobecně dostupných bytů vytvořených revitalizací zbytného majetku státu, krajů a měst." Ve volebním programu 2017 (str. 4) dále vyzdvihují: "Podpoříme obce a města v budování finančně dostupného bydlení pro mladé rodiny a seniory s regulovaným nájmem." Žádné konkrétní body, které by podle Bělobrádkových slov byly teď realizovány MMR, nejsou v těchto materiálech zřetelné.

Pokud tedy přistoupíme k existujícím strategickým dokumentům, klíčovým koncepčním dokumentem vlády, potažmo ministerstev, pro oblast dostupného bydlení je revidovaní Koncepce (.pdf) bydlení České republiky do roku 2020, kterou dne 27. července 2016 schválila vláda usnesením. Předvídá mimo jiné vytvoření zákona o sociálním bydlení, ale počítá také s podpůrnými dotacemi. Ministerstvo pro místní rozvoj je v současné době proti schválení zákona o sociálním bydlení, protože se domnívá, že takové řešení je příliš pomalé, a dostupnost bydlení se snaží řešit právě pomocí dotačních programů.

Na str. 38 a následujících koncepce uvádí některé kroky, které směrem k dostupnosti bydlení chce učinit. Jedním z kroků je bod č. 1.2 "analýza potřebnosti podpory stabilizace pracovních sil v rozvojových regionech formou zvýšené nabídky nájemního bydlení (obecní, podniková nebo družstevní výstavba)." Tato analýza opravdu byla zadána, o čemž svědčí smlouva mezi MMR a Univerzitou Palackého v Olomouci ze dne 20. 4. 2017. Ještě v roce 2017 byla i zpracována (.pdf). Rovněž plánovaný bod 1.3 "analýza potřebnosti podpory výstavby nájemních bytů pro mladé domácnosti v rozvojových regionech a malých a středních městech ležících v jejich území" vznikl (.pdf) ve spolupráci s Univerzitou Palackého. Mladým domácnostem byl v roce 2016 také otevřen nový program (.pdf, str. 14) Státního fondu pro rozvoj bydlení zvaný "Program 600." Ten je určen na pořízení bydlení osobami mladšími 36 let pečujícími o dítě do 6 let. V koncepci je tento program zmíněn jako připravený pro spuštění v roce 2016 (str. 28).

Zákon, o kterém Pavel Bělobrádek mluví, je novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, schvalovaná v letošním roce (v médiích je tento zákon označován také jako zákon o liniových stavbách). V srpnu 2018 byl pak vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 169/2018 Sb. Pro dopravní stavby zahrnuté nově v příloze (.pdf, str. 6) tohoto zákona mohou být použita speciální opatření, která by měla urychlit jejich výstavbu. Jedním z takových opatření (.pdf, str. 4) je institut předběžného uvedení v držbu. V rámci tohoto institutu by stavba mohla být započata i na pozemku, který ještě není zcela vyvlastněn.

Rychlost výstavby pak ovlivňují i další zákony zmíněné Pavlem Bělobrádkem. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), upravuje mj. povolovací řízení pro stavby. Ministerstvo dopravy chce zřídit specializované stavební úřady, které by měly na starosti pouze stavby dopravního charakteru. Ministerstvo pro místní rozvoj pak připravuje návrh zcela nového stavebního zákona. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, pak upravuje samotné řízení před správními úřady a ovlivňuje tak např. délku a komplikovanost procesu při schvalování i dopravních staveb.

Senát se na přijímání těchto zákonů podílí, dle čl. 45–47 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je návrh zákona nejprve schválen Poslaneckou sněmovnou. Následně se návrh postoupí Senátu, který ve lhůtě třiceti dnů může návrh přijmout. Pak je zákon postoupen prezidentovi republiky k podepsání. Ten může návrh zákona zamítnout či vrátit návrh Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Dle čl. 48 Ústavy České republiky může Senát také vyjádřit vůli nezabývat se návrhem zákona, i v tomto případě je zákon přijat a postoupen prezidentovi k podpisu.

Pokud Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s připomínkami, mohou poslanci buď většinou přítomných pozměněný návrh přijmout, nebo 101 hlasy přijmout zákon v původním znění, tj. ve znění bez senátních pozměňovacích návrhů. V obou případech pak návrh putuje k podpisu prezidentovi. V případě, že Poslanecká sněmovna návrh neschválí, legislativní proces končí.

Poslanecká sněmovna pak může i přehlasovat negativní postoj Senátu k návrhu zákona, a to opět minimálně 101 hlasy. Zákon o státním rozpočtu, který určuje, kolik peněz půjde na rozvoj dopravní infrastruktury, pak projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna bez účasti Senátu.

Dále uveďme, že vlastníkem dálnic a silnic prvních tříd je stát, který tyto silnice spravuje prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, což je příspěvková organizace Ministerstva dopravy. Vláda, včetně ministra dopravy, je však dle čl. 68 Ústavy odpovědná pouze Poslanecké sněmovně, jako senátor by tedy poslanec Bělobrádek neměl např. možnost interpelovat ministry a jeho možnost ovlivnit správu a výstavbu těchto silnic by poklesla. Vlastníkem a správcem silnic II. a III. tříd jsou pak kraje a Senát nemá na způsob, jakým kraje silnice spravují, žádný vliv (vyjma schvalovaných zákonů).

Pavel Bělobrádek byl zvolen členem náchodského zastupitelstva ve volbách 2010, 2014 a 2018.

V případě krajského zastupitelstva pak Pavel Bělobrádek byl zvolen v roce 2012 a 2016 jako krajský zastupitel za KDU-ČSL.

Pavel Bělobrádek prošel během své kariéry různými stupni politiky. Nejdříve byl v roce 2010 zvolen zastupitelem města Náchod. Poté byl v roce 2012 zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. V roce 2013 se pak stal poslancem Parlamentu, a díky tomu o rok později dosáhl pozice místopředsedy vlády.

Bělobrádek je absolventem magisterského studijního programu na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, s jehož dokončením získal titul Doktor veterinární medicíny (MVDr.). Na stejné univerzitě následně získal i doktorský titul Ph.D. Odborné publikace, které by měly být součástí postgraduálních programů, se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Přestože jsme nedohledali jeho odborné výstupy, Bělobrádek například od roku 2007 píše na svůj blog na serveru iDnes.cz.

Odůvodnění jsme upravili na základě připomínky Pavla Bělobrádka. Původně jsme mylně uváděli, že druhý doktorát získal na Cevro Institutu, kde však Bělobrádek obdržel titul MPA (Master of Public Administration).

Pavel Bělobrádek a starosta Náchoda Jan Birke byli zvoleni členy náchodského zastupitelstva ve volbách 2010, 2014 a 2018. Tedy oba začínají společné třetí období v zastupitelstvu města Náchod.

O podpoře do voleb mluvil Pavel Bělobrádek pro iDnes v rámci komentáře příprav na druhé kolo senátních voleb. Podporu Bělobrádka Birke potvrdil například v rozhovoru pro iDnes.cz: „Budu volit Pavla Bělobrádka. Vyjádřil jsem mu také podporu.“

Před prvním kolem senátních voleb byly také některé osobnosti zmíněny na oficiálních volebních materiálech Pavla Bělobrádka (.pdf). Jiří Klepsa, starosta Jaroměře, jej podpořil společnou fotografií, rovněž skrze Facebook byla avizována podpora Petra Habla, starosty Nového Města nad Metují, zmiňovaného Jana Birkeho nebo Jana Bitnara, starosty Broumova.