Nový způsob hodnocení výzkumných organizací schválila (.pdf) vláda v únoru 2017. Jak vyplývá z bodu II. usnesení vlády, metodiku navrhl ve spolupráci s dalšími ministry a institucemi Pavel Bělobrádek, tehdejší místopředseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Téměř padesátistránková metodika (.pdf) vznikla v roce 2018.

Původně se přitom uplatňoval systém známý jako „kafemlejnek“, kdy byl každý výsledek přepočítáván na body a na základě toho byly instituci přidělovány finance. Podrobně se přechodem mezi systémy zabývala např. ČT24:

„[Dřívější] systém hodnocení výzkumu [byl] postaven hlavně na četnosti vědeckých výsledků, nově by se ale měla posuzovat hlavně kvalita výsledku a jeho přínos pro praxi. Výzkumné organizace budou rozděleny do čtyř kvalitativních kategorií také s přihlédnutím k vybavení a intenzitě mezinárodní spolupráce. Pro větší jistotu financování budou současné rozpočty výzkumných organizací zafixovány. S přihlédnutím k výsledkům hodnocení se budou rozdělovat jen peníze, které na vědu půjdou navíc."

Změnou je například hodnocení výzkumných organizací ve třech různých úrovních (národní, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení oné výzkumné organizace). Dále pak rozdělení těchto organizací na tři skupiny: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace. Hodnocení je realizováno v několika modulech, jejichž součástí je hodnocení aplikovatelnosti v praxi, ale také společenská relevance a produktivita.

Dodejme, že hodnocení akademických výsledků je velkým a dlouhodobým tématem (eng) celosvětově, též kvůli financování výzkumu vládami. Přehled možností hodnocení a jeho vývoje lze vidět například v této studii (.pdf, eng). Je patrné, že se hodnocení přesouvá z pouhého počítání citací článků k složitějším metodám, které berou v potaz význam práce pro další rozvoj oboru, vliv na konkrétní změny nebo upozorňování na důležité téma (s. 6–7).