Demagog.cz

Kandidáti na senátora Martin Červíček a Pavel Bělobrádek

V duelu na Českém rozhlase se střetli kandidáti na senátora za obvod Náchod, bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. U toho jsme nemohli chybět. Hlavním tématem byla doprava, ale mluvilo se i o reálných možnostech senátorů ovlivnit lokální problémy.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 10. října 2018 (moderátor Jan Pokorný, záznam)

20 ověřených výroků

Martin Červíček

Martin Červíček

Byl jsem mimo jiné policejním prezidentem, odpovídal jsem za bezpečnost této země. V současné době dva roky dělám regionální politiku, věnuji se věcem v každodenním životě, jsem náměstkem hejtmana.

Martin Červíček skutečně zastával či zastává všechny jím zmíněné pozice.

skrýt celé odůvodnění

Martin Červíček, policista a armádní generál, v letech 2012–2014 zastával funkci prezidenta Policie České republiky. Ve funkci nahradil odvolaného Petra Lessyho.

Kandidát do senátu za Občanskou demokratickou stranu je zároveň od roku 2014 členem zastupitelstva obce Vysokov a v neposlední řadě od roku 2016 zastává funkci náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána. Zodpovědný je za oblast dopravy a silničního hospodářství. V komunální politice je tedy od roku 2014, dva roky funguje na úrovni Královéhradeckého regionu.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Při zaměstnání jsem si dokázal udělat druhý doktorát, publikoval jsem. Co se týká politické práce, tak jsem šel krok po kroku od komunální, krajské až parlamentní úrovně až do vlády.

Pavel Bělobrádek získal vedle MVDr. i titul Ph.D. na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Byť jsme nenalezli jeho odborné publikace, psal například na svém blogu na serveru iDnes.cz a prošel postupně různými stupni politiky od komunální až po vládní.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek prošel během své kariéry různými stupni politiky. Nejdříve byl v roce 2010 zvolen zastupitelem města Náchod. Poté byl v roce 2012 zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. V roce 2013 se pak stal poslancem Parlamentu, a díky tomu o rok později dosáhl pozice místopředsedy vlády.

Bělobrádek je absolventem magisterského studijního programu na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, s jehož dokončením získal titul Doktor veterinární medicíny (MVDr.). Na stejné univerzitě následně získal i doktorský titul Ph.D. Odborné publikace, které by měly být součástí postgraduálních programů, se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Přestože jsme nedohledali jeho odborné výstupy, Bělobrádek například od roku 2007 píše na svůj blog na serveru iDnes.cz.

Odůvodnění jsme upravili na základě připomínky Pavla Bělobrádka. Původně jsme mylně uváděli, že druhý doktorát získal na Cevro Institutu, kde však Bělobrádek obdržel titul MPA (Master of Public Administration).

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

To je vidět (Bělobrádkovo působení v kraji, pozn. Demagog.cz) na té podpoře starostů z různých stran i z místních sdružení a uskupení, ať už se jedná o Jaroměř, Nové Město nad Metují a další. I v Náchodě je to nějaká osobní zkušenost ze zastupitelstva, kde spolu sedíme s panem starostou už taky třetí období.

Pavel Bělobrádek byl třikrát zvolen do zastupitelstva města Náchod (2010, 2014, 2018) a dvakrát do zastupitelstva Královéhradeckého kraje (2012, 2016).

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek a starosta Náchoda Jan Birke byli zvoleni členy náchodského zastupitelstva ve volbách 2010, 2014 a 2018. Tedy oba začínají společné třetí období v zastupitelstvu města Náchod.

O podpoře do voleb mluvil Pavel Bělobrádek pro iDnes v rámci komentáře příprav na druhé kolo senátních voleb. Podporu Bělobrádka Birke potvrdil například v rozhovoru pro iDnes.cz: „Budu volit Pavla Bělobrádka. Vyjádřil jsem mu také podporu.

Před prvním kolem senátních voleb byly také některé osobnosti zmíněny na oficiálních volebních materiálech Pavla Bělobrádka (.pdf). Jiří Klepsa, starosta Jaroměře, jej podpořil společnou fotografií, rovněž skrze Facebook byla avizována podpora Petra Habla, starosty Nového Města nad Metují, zmiňovaného Jana Birkeho nebo Jana Bitnara, starosty Broumova.



Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

S Jiřím Drahošem jsme spolupracovali 4 roky.

Pokud má Bělobrádek na mysli spolupráci po dobu, kdy on byl vicepremiérem pro vědu a výzkum a Drahoš předsedou Akademie věd ČR, pak tato doba tvoří něco málo přes 3 roky.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek zastával od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017 funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace (od 5. do 13. prosince v demisi). Šlo tedy bezmála o 4 roky. Jiří Drahoš byl předsedou Akademie věd ČR od 13. března 2009 do března roku 2017. Ve funkcích se tak mohli potkat jen přibližně 3 roky a 2 měsíce.

Po tuto dobu však opravdu spolupracovali. V roce 2017 zároveň Bělobrádkovi neunikl ani Sněm Akademie věd ČR. V rozhovoru pro Reflex navíc sám Drahoš spolupráci potvrdil, hodnotil ji přitom velmi kladně:

Otázka Reflexu: Se kterým představitelem vlády se vám jednalo nejlépe?

JD: Určitě se mi dobře jedná s Pavlem Bělobrádkem, nejen proto, že to je člověk, jenž má jako místopředseda vlády na starost vědu a výzkum, ale přesto, že ve vědě nikdy nepracoval, nechá si spoustu věcí vysvětlit, což je u politika vždy důležité. 







Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Nastavili jsme světově srovnatelné hodnocení vědy, aby se hodnotilo, jaká je výkonnost té vědecké instituce, ne jen kolik se napublikuje článků.

Bělobrádkem navržená metodika z roku 2017 přináší nová kritéria pro hodnocení vědeckých institucí, čímž se upouští od systému, kdy byly jakékoliv výsledky pouze přepočítávány na body a na základě toho následně přidělovány finance.

skrýt celé odůvodnění

Nový způsob hodnocení výzkumných organizací schválila (.pdf) vláda v únoru 2017. Jak vyplývá z bodu II. usnesení vlády, metodiku navrhl ve spolupráci s dalšími ministry a institucemi Pavel Bělobrádek, tehdejší místopředseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Téměř padesátistránková metodika (.pdf) vznikla v roce 2018.

Původně se přitom uplatňoval systém známý jako „kafemlejnek“, kdy byl každý výsledek přepočítáván na body a na základě toho byly instituci přidělovány finance. Podrobně se přechodem mezi systémy zabývala např. ČT24:

[Dřívější] systém hodnocení výzkumu [byl] postaven hlavně na četnosti vědeckých výsledků, nově by se ale měla posuzovat hlavně kvalita výsledku a jeho přínos pro praxi. Výzkumné organizace budou rozděleny do čtyř kvalitativních kategorií také s přihlédnutím k vybavení a intenzitě mezinárodní spolupráce. Pro větší jistotu financování budou současné rozpočty výzkumných organizací zafixovány. S přihlédnutím k výsledkům hodnocení se budou rozdělovat jen peníze, které na vědu půjdou navíc."

Změnou je například hodnocení výzkumných organizací ve třech různých úrovních (národní, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení oné výzkumné organizace). Dále pak rozdělení těchto organizací na tři skupiny: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace. Hodnocení je realizováno v několika modulech, jejichž součástí je hodnocení aplikovatelnosti v praxi, ale také společenská relevance a produktivita.

Dodejme, že hodnocení akademických výsledků je velkým a dlouhodobým tématem (eng) celosvětově, též kvůli financování výzkumu vládami. Přehled možností hodnocení a jeho vývoje lze vidět například v této studii (.pdf, eng). Je patrné, že se hodnocení přesouvá z pouhého počítání citací článků k složitějším metodám, které berou v potaz význam práce pro další rozvoj oboru, vliv na konkrétní změny nebo upozorňování na důležité téma (s. 6–7).



Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Co se týká legislativy, připravili jsme nový zákon, který měl parametry, abychom přestali být montovnou a abychom dokázali zvýšit platy tím, že bude vysoká přidaná hodnota a že tu bude vysoká produktivita práce, která souvisí s inovacemi a s přesunem těch výsledků vědeckých do konkrétní praxe potom do byznysu.

Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli návrh nového zákona o podpoře výzkumu, který by dle zprávy RIA mohl mít Bělobrádkem zmiňované pozitivní dopady.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli návrh nového zákona (.pdf) o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Věcný záměr tohoto zákona byl schválen 24. srpna 2016, paragrafové znění zákona bylo sice vytvořeno, ale zatím nebylo vládou projednáno, a tudíž nemohlo být ani předloženo Poslanecké sněmovně.

Dle zprávy RIA (.pdf, str. 52–53) (Regulatory Impact Assessment, hodnocení dopadů regulace) k věcnému návrhu zákona je cílem návrhu zjednodušení poskytování podpory výzkumu či podpora transformace českého hospodářství založeného na výrobě meziproduktů, což dle zprávy není dlouhodobě udržitelné. Návrh toho chce dosáhnout mimo jiné i vytvořením (.pdf, str. 76) Ministerstva pro výzkum a vývoj, pod které by byla podřazená stávající Grantová agentura ČR i Technologická agentura ČR.

Vláda, ve které byl Pavel Bělobrádek místopředsedou pro vědu, výzkum a inovace, se pak kvalitní vědeckou činnost a její přenos do praxe snažila podpořit i vytvořením nové Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020. Podle opatření 10 (.pdf, str. 40) této politiky je jejím cílem nové hodnocení výzkumu, které „bude zároveň stimulovat výzkumné organizace ke zlepšení strategického řízení organizací, rozvoji mezinárodní spolupráce a vytváření vazeb s aplikační sférou.“

Nová metodika hodnocení výzkumných organizací pak byla schválena v únoru 2017. Dle této metodiky (.pdf, str. 11–12) je výzkum nově hodnocen a financován na základě např. jeho výkonnosti, kvality výsledků, relevance pro společnost či mezinárodní spolupráce, což má podpořit právě spolupráci výzkumných organizací s aplikační sférou.

Martin Červíček

Martin Červíček

Jsem vděčný za to, že náš silný protikandidát z prvního kola (Koleta, pozn. Demagog.cz) vyjádřil podporu v tom smyslu, že je přesvědčen, že já budu ten člověk, který se bude věnovat tomu regionu a jednotlivým problémům, které musím každodenně řešit i z pozice náměstka hejtmana.

Neúspěšný kandidát senátních voleb za hnutí ANO Petr Koleta podle informací České televize vyjádřil Martinu Červíčkovi podporu do druhého kola.

skrýt celé odůvodnění

Petr Koleta, 48letý živnostník, je od roku 2016 zastupitelem Královéhradeckého kraje a zároveň od roku 2010 zastupitelem Hronova. V prvním kole senátních voleb kandidát za hnutí ANO skončil na 3. místě, právě za Martinem Červíčkem. Rozdíl v hlasech přitom nebyl nijak významný – od druhého místa ho dělilo 1771 hlasů a od zvítězivšího Pavla Bělobrádka pak 1829 hlasů. Podrobné výsledky voleb jsou k náhledu zde.

Pro server iRegiony se Petr Koleta vyjádřil takto: „Pro mě je to ohromný úspěch. Neměl jsem vyvěšený ani jeden banner a možná jsem ani po kraji nebyl vidět. Za mě jsem s výsledkem spokojený.“ I pro web hradec.idnes.cz hodnotí výsledky voleb jako veskrze pozitivní. Možnou podporu jednoho ze zbývajících kandidátů v danou chvíli nepotvrzoval, ale ani do budoucna nevylučoval. Následně o ní přinesla informaci Česká televize.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Vstupoval jsem do strany, která byla na kolenou, a šel jsem krok po kroku.

Pavel Bělobrádek vstoupil do strany v roce 2004, kdy KDU-ČSL nebyla ve špatné kondici. Její stranické preference se pohybovaly na 7,5 %, zatímco dnes to je 2,5 %. Od roku 2004 si prošel různými úrovněmi. „Na kolenou“ byla strana až v roce 2010, kdy se stal předsedou.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek vstoupil do KDU-ČSL v roce 2004, v této době strana nebyla v nijak špatné kondici. Bělobrádek prošel během své kariéry různými stupni politiky. Nejdříve byl v roce 2010 zvolen zastupitelem v městě Náchod. Poté byl v roce 2012 zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. V roce 2013 se již stal poslancem Parlamentu a díky tomu o rok později dosáhl pozice místopředsedy vlády.

Předsedou strany se stal v roce 2010 poté, co se KDU-ČSL nedostala do Sněmovny, jejich volební výsledek byl tehdy 4,39 %. V dalších dvou volbách se již KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny dostala, a to s výsledky 6,78 % a 5,8 %. Je tedy faktem, že se strana pod jeho vedením vrátila do vrcholné politiky, respektive do Sněmovny, jak je vidět i na grafu níže.

Není však pravdou, že by KDU-ČSL byla ve špatné kondici v době, kdy do ní Pavel Bělobrádek vstupoval. Ilustrovat to lze na stranickém potenciálu, který je na základě dat CVVM ukázán na grafu níže. Vidíme, že v roce vstupu Bělobrádka do strany byl potenciál 7,5 %, zatímco poslední šetření ukazuje 2,5 %. V roce 2010, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou, to byla 2 %.

(Nutno dodat, že stranický potenciál počítá CVVM z otevřené otázky, koho by voliči volili, pokud by příští týden byly volby. Nejedná se o předpovídající volební model, tedy kolik procent by strana získala při zvážení volební účasti, atd. Jsou zde zahrnuti i voliči, kteří nejsou rozhodnutí nebo třeba nepůjdou volit.)

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Podařilo se ve Sněmovně prosadit, aby obchvaty Jaroměře a Náchoda byly prioritními stavbami.

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která zahrnula silnici I/33 procházející Jaroměří i Náchodem jako prioritní stavbu.

skrýt celé odůvodnění

Skupina poslanců (ze všech poslaneckých klubů) předložila v lednu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Návrh byl upraven pozměňovacím návrhem, předloženým Hospodářským výborem, který připojil do vybraných prioritních dopravních staveb i silnici I/33, jakožto důležitou (mp3, 1:27:09) spojnici mezi dálnicí D11 a Polskem.

Pozměněný poslanecký návrh zákona byl takto schválen 29. června 2018, postoupen v této verzi do Senátu a s téže výjimkou pro I/33 byl po projednání Senátem přijat. Prezident zákon podepsal začátkem srpna.

Díky tomu, že je silnice I/33 uvedena v příloze zákona jako prioritní stavba, může proběhnout vyvlastňovací řízení týkající se pozemků dotčených stavbou v jednodušším režimu, což umožňuje rychlejší výstavbu (mimo jiné) zmíněných obchvatů. Děje se tak ovšem pouze tehdy, když jsou podmínky pro vyvlastnění splněny natolik, že chybí pouze určit výši náhrady.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Jsem rád, že už teď Ministerstvo pro místní rozvoj čerpá z konceptu dostupného bydlení.

Dostupnost bydlení prezentuje KDU-ČSL jako jedno ze svých stěžejních témat, zároveň bylo bodem předvolebního programu v r. 2017. Konkrétní návrhy však v programech nepřináší. MMR úspěšně plní některé cíle vládní Koncepce bydlení do roku 2020, z tohoto hlediska z konceptu čerpá.

skrýt celé odůvodnění

KDU-ČSL klade důraz na dostupnost bydlení zejména pro mladé rodiny, které si i přes běžné příjmy nemohou dovolit bydlení za tržní cenu. V rámci prezentace svých stěžejních témat podporuje "vytvoření nabídky všeobecně dostupných bytů vytvořených revitalizací zbytného majetku státu, krajů a měst." Ve volebním programu 2017 (str. 4) dále vyzdvihují: "Podpoříme obce a města v budování finančně dostupného bydlení pro mladé rodiny a seniory s regulovaným nájmem." Žádné konkrétní body, které by podle Bělobrádkových slov byly teď realizovány MMR, nejsou v těchto materiálech zřetelné.

Pokud tedy přistoupíme k existujícím strategickým dokumentům, klíčovým koncepčním dokumentem vlády, potažmo ministerstev, pro oblast dostupného bydlení je revidovaní Koncepce (.pdf) bydlení České republiky do roku 2020, kterou dne 27. července 2016 schválila vláda usnesením. Předvídá mimo jiné vytvoření zákona o sociálním bydlení, ale počítá také s podpůrnými dotacemi. Ministerstvo pro místní rozvoj je v současné době proti schválení zákona o sociálním bydlení, protože se domnívá, že takové řešení je příliš pomalé, a dostupnost bydlení se snaží řešit právě pomocí dotačních programů.

Na str. 38 a následujících koncepce uvádí některé kroky, které směrem k dostupnosti bydlení chce učinit. Jedním z kroků je bod č. 1.2 "analýza potřebnosti podpory stabilizace pracovních sil v rozvojových regionech formou zvýšené nabídky nájemního bydlení (obecní, podniková nebo družstevní výstavba)." Tato analýza opravdu byla zadána, o čemž svědčí smlouva mezi MMR a Univerzitou Palackého v Olomouci ze dne 20. 4. 2017. Ještě v roce 2017 byla i zpracována (.pdf). Rovněž plánovaný bod 1.3 "analýza potřebnosti podpory výstavby nájemních bytů pro mladé domácnosti v rozvojových regionech a malých a středních městech ležících v jejich území" vznikl (.pdf) ve spolupráci s Univerzitou Palackého. Mladým domácnostem byl v roce 2016 také otevřen nový program (.pdf, str. 14) Státního fondu pro rozvoj bydlení zvaný "Program 600." Ten je určen na pořízení bydlení osobami mladšími 36 let pečujícími o dítě do 6 let. V koncepci je tento program zmíněn jako připravený pro spuštění v roce 2016 (str. 28).

Martin Červíček

Martin Červíček

Za dopravu poslední dva roky odpovídám (v Královéhradeckém kraji, pozn. Demagog.cz).

Martin Červíček má přímou odpovědnost za oblast dopravy a silničního hospodářství v radě Královéhradeckého kraje, a to od roku 2016.

skrýt celé odůvodnění

Martin Červíček (ODS) byl do krajského zastupitelstva v Královéhradeckém kraji zvolen v roce 2016. V radě Královéhradeckého kraje pak působí jako 1. náměstek hejtmana, přičemž přímou odpovědnost má za oblast dopravy a silničního hospodářství.

Z posledního zápisu jednání krajského Výboru pro dopravu ze dne 12. června 2018 (.pdf, str. 3) vyplývá, že naposledy se Červíček zabýval například výběrovým řízením na autobusového dopravce pro Královéhradecký kraj nebo rozpočtem pro opravy silnic v kraji.

Martin Červíček

Martin Červíček

Výstavbu D11 má na starosti stát, včetně obchvatu Jaroměře.

Ředitelství silnic a dálnic (příspěvková organizace Ministerstva dopravy) zajišťuje výstavbu, správu, údržbu a opravy dálnic a silnic I. třídy. Plánovaný obchvat Jaroměře leží na silnici I. třídy I/33 a jeho výstavbu, stejně jako výstavbu dálnice D11, má na starosti stát (ŘSD).

skrýt celé odůvodnění

Stát, respektive jím zřízená příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic, zajišťuje výkon vlastnických práv státu k dálnicím a silnicím I. třídy. Základním účelem činnosti ŘSD je zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy.

Plánovaný obchvat Jaroměře má za cíl odklonění trasy silnice I/33 mimo město Jaroměř pomocí přeložky s napojením na dálnici D11. Silnice I/33 je silnicí první třídy, tudíž je její výstavba (stejně jako výstavba dálnice D11) v kompetenci státu (ŘSD).

Zdroj: YouTube.com

Od 1. září je účinná novela zákona 416/2009 Sb., která zahrnula silnici I/33 mezi prioritní stavby celostátního významu, u kterých je umožněn rychlejší průběh vyvlastňovacího řízení a v důsledku i rychlejší průběh výstavby.

Martin Červíček

Martin Červíček

V Královéhradeckém kraji se podařilo přesvědčit Ministerstvo dopravy, aby pamatovalo na to, že jsme vedle nejdůležitějšího železničního uzlu v Pardubicích a že náš kraj musí modernizovat, například dvoukolejní trasu Velký Osek-Hradec-Týniště. Musíme investovat do trasy Hradec-Trutnov v návaznosti na Vysokoskou spojku na Náchod. To jsou témata, které jsem v posledních měsících zdvihl.

Modernizace na železniční trati Velký Osek-Hradec Králové-Týniště by měla začít v roce 2022 a o revitalizaci trati Hradec Králové-Náchod a Hradec Králové-Trutnov byla uskutečněna jednání. Je tedy pravdou, že se v plánech na tyto stavby během Červíčkova působení postupuje.

skrýt celé odůvodnění

Podle vyjádření mluvčí SŽDC Kateřiny Šubové pro zpravodajský portál iDnes.cz (z března 2018) je revitalizace trati Velký Osek-Hradec Králové-Choceň rozdělena do čtyř dílčích staveb a aktuálně by mělo probíhat zpracování dokumentace k územnímu rozhodnutí. Projekt úseku železnice z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí postoupil do stádia posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA. Stavba dvoukolejky by měla začít v roce 2022, předpokládaná délka je tři roky. 

Hejtmanství Královéhradeckého kraje začalo jednat se SŽDC a ministrem dopravy o další modernizaci tratí Hradec Králové-Náchod a Hradec Králové-Trutnov v roce 2017. Za hejtmanství o modernizaci tratě mezi Hradcem Králové a Trutnovem měl vyjednávat náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu Martin Červíček. Tiskový mluvčí SŽDC uvedl, že se pracuje na studii proveditelnosti a bude dále záležet na posouzení Ministerstva dopravy.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Je to zákonem, což se podařilo ve Sněmovně prosadit, aby některé stavby byly prioritní ze zákona. Zákon schvaluje Sněmovna i Senát. Už jsme ho ve Sněmovně měli. Je to otázka i státního rozpočtu a dalších zákonných norem, které ovlivňují, jak rychle postupovat: od zákona o liniových stavbách přes stavební zákon i správní řád.

Zákon, o kterém se Bělobrádek zmiňuje, určuje, u kterých dopravních staveb se uplatní zvláštní režim, který má dopomoci k urychlení jejich výstavby. Postupy a jejich rychlost ovlivňují i další zmíněné zákony. Senátor má však na podobu zákonů menší vliv než poslanec.

skrýt celé odůvodnění

Zákon, o kterém Pavel Bělobrádek mluví, je novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, schvalovaná v letošním roce (v médiích je tento zákon označován také jako zákon o liniových stavbách). V srpnu 2018 byl pak vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 169/2018 Sb. Pro dopravní stavby zahrnuté nově v příloze (.pdf, str. 6) tohoto zákona mohou být použita speciální opatření, která by měla urychlit jejich výstavbu. Jedním z takových opatření (.pdf, str. 4) je institut předběžného uvedení v držbu. V rámci tohoto institutu by stavba mohla být započata i na pozemku, který ještě není zcela vyvlastněn.

Rychlost výstavby pak ovlivňují i další zákony zmíněné Pavlem Bělobrádkem. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), upravuje mj. povolovací řízení pro stavby. Ministerstvo dopravy chce zřídit specializované stavební úřady, které by měly na starosti pouze stavby dopravního charakteru. Ministerstvo pro místní rozvoj pak připravuje návrh zcela nového stavebního zákona. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, pak upravuje samotné řízení před správními úřady a ovlivňuje tak např. délku a komplikovanost procesu při schvalování i dopravních staveb.

Senát se na přijímání těchto zákonů podílí, dle čl. 45–47 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je návrh zákona nejprve schválen Poslaneckou sněmovnou. Následně se návrh postoupí Senátu, který ve lhůtě třiceti dnů může návrh přijmout. Pak je zákon postoupen prezidentovi republiky k podepsání. Ten může návrh zákona zamítnout či vrátit návrh Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Dle čl. 48 Ústavy České republiky může Senát také vyjádřit vůli nezabývat se návrhem zákona, i v tomto případě je zákon přijat a postoupen prezidentovi k podpisu.

Pokud Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s připomínkami, mohou poslanci buď většinou přítomných pozměněný návrh přijmout, nebo 101 hlasy přijmout zákon v původním znění, tj. ve znění bez senátních pozměňovacích návrhů. V obou případech pak návrh putuje k podpisu prezidentovi. V případě, že Poslanecká sněmovna návrh neschválí, legislativní proces končí.

Poslanecká sněmovna pak může i přehlasovat negativní postoj Senátu k návrhu zákona, a to opět minimálně 101 hlasy. Zákon o státním rozpočtu, který určuje, kolik peněz půjde na rozvoj dopravní infrastruktury, pak projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna bez účasti Senátu.

Dále uveďme, že vlastníkem dálnic a silnic prvních tříd je stát, který tyto silnice spravuje prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, což je příspěvková organizace Ministerstva dopravy. Vláda, včetně ministra dopravy, je však dle čl. 68 Ústavy odpovědná pouze Poslanecké sněmovně, jako senátor by tedy poslanec Bělobrádek neměl např. možnost interpelovat ministry a jeho možnost ovlivnit správu a výstavbu těchto silnic by poklesla. Vlastníkem a správcem silnic II. a III. tříd jsou pak kraje a Senát nemá na způsob, jakým kraje silnice spravují, žádný vliv (vyjma schvalovaných zákonů).

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Kraj je zodpovědný za silnice II. a III. tříd, tam to lze ovlivnit, spíš je to záležitost Sněmovny. Navrhovali jsme, aby se na opravy silnic II. a III. třídy dalo více peněz.

Kraj vlastní silnice II. a III. třídy, na které dostávají příspěvky ze Státního fondu dopravní infrastruktury. O nich rozhoduje vláda, nikoli Sněmovna. Dle lidoveckého návrhu měly být tyto příspěvky navýšeny skrze novelu zákona, tedy přes Sněmovnu. Návrh však neprošel.

skrýt celé odůvodnění

Královéhradecký kraj, kde oba řečníci kandidují, respektive jím zřízená příspěvková organizace Správa silnic Královéhradeckého kraje (SSKHK), zajišťuje výkon vlastnických práv kraje k silnicím II. a III. třídy. Základním účelem činnosti SSKHK je zabezpečení správy, údržby, výstavby a oprav silnic.

Pavel Bělobrádek zřejmě hovoří o možnosti Parlamentu, dle jeho slov konkrétně Sněmovny, ovlivnit hospodaření kraje se silnicemi II. a III. třídy. Tohoto se v uplynulém období dotkl návrh jeho stranického kolegy Jaroslava Klašky.

Poslanec za KDU-ČSL Jaroslav Klaška předložil (.pdf) v květnu 2017 pozměňovací návrh (.pdf) k novele (.pdf) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve kterém navrhoval převedení části daňových výnosů do Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten by následně spolufinancoval opravy krajských silnic a zvýšil tak částku vyhrazenou právě na opravy. Pozměňovací návrh ovšem neprošel ani hlasováním v Poslanecké sněmovně. Z KDU-ČSL hlasovali pro 4 poslanci, 4 poslanci se zdrželi, 3 nebyli přihlášeni a 3 se omluvili. Do finálního znění se tak návrh Jaroslava Klašky nedostal.

Cílem návrhu Jaroslava Klašky bylo mimo jiné zajištění předvídatelného příjmu pro kraje na opravy silnic. V současné době totiž kraje nemají tento příjem předem jistý a záleží na rozhodnutí vlády, případně Poslanecké sněmovny při projednávání státního rozpočtu. V letošním roce rozhodla vláda o dotaci pro kraje ve výši téměř 4 miliard Kč na opravy silnic II. a III. třídy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Od roku 2019 plánuje vláda zavést nový systém, ve kterém by byl tento příspěvek přímo součástí rozpočtu a střednědobého výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury.



Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Minule před 2 lety byla snaha některých senátorů, aby pan Štěch nebyl předsedou Senátu, protože dalo se to zvolit i jinak. KDU-ČSL držela tu to nepsané pravidlo, ale je to nepsané.

Přestože KDU-ČSL deklarovala v roce 2016 uznání nepsaného pravidla, podle něhož má ČSSD jakožto nejpočetnější senátorský klub nárok na předsedu Senátu, Milana Štěcha (ČSSD) na post předsedy nepodpořila. Staví-li se výrokem do opozice k této „snaze některých senátorů“, pak zavádí.

skrýt celé odůvodnění

Milan Štěch byl podruhé zvolen předsedou Senátu v listopadu roku 2016 tajným hlasováním, kdy získal 56 hlasů ze 78 odevzdaných. Jako jediný kandidát byl zvolen v prvním kole tajné volby.

Štěcha se na post předsedy Senátu rozhodly nepodpořit kluby senátorů za KDU-ČSL a STAN. Důvodem pro výhrady klubů vůči Štěchovi byl ten, že se podepsal pod prohlášení o respektu k Číně a její územní celistvosti. Text vznikl po setkání některých českých politiků s tibetským duchovním vůdcem Dalajlamou, který navštívil Českou republiku téhož roku v říjnu.

Oba senátorské kluby podle mediálních zpráv uznávaly nepsané pravidlo, podle něhož má ČSSD jakožto nejsilnější strana v Senátu nárok na předsedu. Výhrady ale měly k osobě Milana Štecha. Jak vyplývá i ze stenozáznamu rozpravy před volbou předsedy, tyto otázky se řešily na zasedání klubů; v rozpravě se k nim pak zástupci KDU-ČSL ani STAN nevyjadřovali. Naproti tomu ODS Štecha podpořila s tím, že nechce ČSSD diktovat, koho má na post nominovat.

Informace o alternativách, které se v roce 2016 nabízely a o nichž Pavel Bělobrádek hovoří, se nepodařilo dohledat. Je možné, že se objevovaly během zákulisního vyjednávání.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Děje se to tak i ve Sněmovně (že je člen nejsilnější strany či klubu předseda komory, pozn. Demagog.cz). Výjimkou byla myslím jen koaliční smlouva, kdy došlo k rozdělení té pseudokoalice na základě dohody Miloše Zemana a Václava Klause, tedy ČSSD a ODS.

Mimo případ opoziční smlouvy k tomuto stavu došlo ještě dvakrát, a to v roce 2006 a v roce 2010.

skrýt celé odůvodnění

Nestandardní situace předcházející opoziční smlouvě nastala už v roce 1996, kdy zvítězila ODS, přesto s ODA a KDU-ČSL měly pouhých 99 křesel, což jim k získání důvěry nestačilo. Dohodou s ČSSD, druhou ve volbách, vyměnily důvěru vládě za křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, kam tedy usedl opoziční Miloš Zeman. Už v roce 1998 se odehrály předčasné volby, a to po rozpuštění Sněmovny ústavním zákonem. Ve volbách 1998 zvítězila ČSSD s Milošem Zemanem v čele, avšak nepodařilo se jí sestavit koaliční vládu. S opoziční ODS pod vedením Václava Klause tak nakonec uzavřely Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice (.pdf), častěji označovanou jako Opoziční smlouvu. Tou de facto obrátily fungování z předchozího období: předsedou Sněmovny byl Klaus za ODS, strana za to podpořila vznikající vládu, když měla menšinu.

O právu opoziční strany na post předsedů obou komor Parlamentu, tedy Sněmovny i Senátu, se v Opoziční smlouvě hovoří v článku 3: „Výše jmenované strany (ODS a ČSSD, pozn. Demagog.cz) se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, a vyjádří respektování tohoto práva hlasováním pro kandidáty navržené opoziční stranou.

Nejsilnější poslanecký klub měla s 75 členy ČSSD. ODS, která měla v osobě Václava Klause funkci předsedy Poslanecké sněmovny, byla ve velikosti poslaneckého klubu až na druhém místě s 65 členy.

Co se týče běžné praxe udělení postu předsedy Sněmovny nejsilnějšímu poslaneckému klubu či vítězi voleb, k tomu uvádíme následující data z jednotlivých funkčních období od roku 1993 do roku 2018:


Kromě dvou zmíněných případů jsou zde ještě dva, a to roky 2006, kdy přes vítězství ODS stanul v čele Sněmovny sociální demokrat Vlček, a rok 2010, kdy v čele Sněmovny stanula Miroslava Němcová, přestože nejsilnějším poslaneckým klubem byla ČSSD.

V roce 2006 kvůli zablokované Sněmovně v jejím čele stanul Miloslav Vlček za ČSSD, přestože vítězem voleb byla ODS. Neměla však dostatečný počet křesel k většinové vládě. Přes původní záměr obsadit křeslo předsedy jen dočasně nakonec však zůstal až do roku 2010.

V roce 2010, kdy vznikla koalice ODS, TOP 09 a VV a obešla tak vítěze voleb ČSSD, byla předsedkyní Sněmovny zvolena Miroslava Němcová (ODS). Tehdejší předseda strany s nejsilnějším poslaneckým klubem, Bohuslav Sobotka (ČSSD), pro server iDNES.cz dne 9. června 2010 k volbě předsedkyně Sněmovny uvedl: „ODS, Věci veřejné a TOP 09 popírají svá původní prohlášení a nerespektují fakt, že volby vyhrála sociální demokracie a má i největší klub ve Sněmovně. Předseda strany s nejsilnějším poslaneckým klubem tedy tento krok za standardní nepovažoval. Vznikající vládní koalice ale argumentovala tím, že funkci předsedy Sněmovny má plnit zástupce sněmovní většiny, tedy někdo z koalice ODS, TOP 09 a VV.







Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

U nás jako u demokratické strany je systém výročních členských schůzí na místní úrovni, potom okresních a krajských konferencí, a pak vrcholným orgánem je sjezd. (…) Nominace jsou už od místních buněk.

Stanovy KDU-ČSL potvrzují zmíněnou organizační strukturu a systém nominací delegátů na sjezd, který je vrcholným orgánem strany.

skrýt celé odůvodnění

Jak uvádí § 9 stranických stanov – Organizační struktury a orgánů KDU-ČSL, strukturu strany tvoří:

a) celostátní organizace

b) krajské organizace

c) okresní organizace

d) místní nebo městské organizace

Systém výročních členských schůzí se koná na místní úrovni. Dle § 10 čl. 4: „Orgány místní organizace KDU-ČSL jsou výroční členská schůze, členská schůze, výbor místní organizace.“ K tomu § 21 Stanov, čl. 1 říká: „Výroční členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace. Schází se nejméně jedenkrát do roka a vždy před uplynutím funkčního období nebo požádá-li o to nejméně 1/3 členů místní organizace.

Dle § 10 odst. 2–3:

  1. Orgány krajské organizace KDU-ČSL jsou krajská konference, krajský výbor, krajské předsednictvo, krajská revizní komise.
  2. Orgány okresní organizace KDU-ČSL jsou okresní konference, okresní výbor, okresní předsednictvo, okresní revizní komise.

Vrcholným orgánem strany je pak sjezd, který podle § 15 Stanov, čl. 5, bodu a): „,volí a odvolává předsedu strany, prvního místopředsedu a až čtyři další místopředsedy strany. Proces volby delegátů na sjezd pak začíná právě na výroční členské schůzi místní organizační úrovně strany, kde se volí delegáti na okresní konferenci a podávají návrhy na delegáty krajské konference, jak uvádí § 21 Stanov, čl. 2, body e) a f). Volba delegátů sjezdu pak pokračuje na okresní konferenci strany, dle § 20 Stanov, čl. 5, bodu c): „,Okresní konference dále (...) volí a odvolává delegáty a náhradníky na krajskou konferenci a delegáty a náhradníky na sjezd strany.











,,



Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

V krajských volbách jsem ze všech kandidátů dostal nejvíc preferenčních hlasů z kandidátů v kraji.

Bělobrádek opravdu dostal s přehledem největší počet preferenčních hlasů v kraji, a to při volbách do krajského zastupitelstva v roce 2016.

skrýt celé odůvodnění

Poslední volby do zastupitelstva Královéhradeckého kraje proběhly v roce 2016. Pokud se podíváme na výsledky všech kandidátů, Bělobrádek má mezi nimi opravdu největší počet preferenčních hlasů, a to konkrétně 3 689. Druhá na pásce skončila současná ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová s 2 909 hlasy. Třetí místo obsadil bývalý senátor Miroslav Antl s 2 656 preferenčními hlasy.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Třetím obdobím jsem byl zvolen městským zastupitelem a druhým obdobím krajským zastupitelem.

Pavel Bělobrádek byl opravdu třikrát zvolen městským a dvakrát krajským zastupitelem.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek byl zvolen členem náchodského zastupitelstva ve volbách 2010, 2014 a 2018.

V případě krajského zastupitelstva pak Pavel Bělobrádek byl zvolen v roce 2012 a 2016 jako krajský zastupitel za KDU-ČSL.