Minule před 2 lety byla snaha některých senátorů, aby pan Štěch nebyl předsedou Senátu, protože dalo se to zvolit i jinak. KDU-ČSL držela tu to nepsané pravidlo, ale je to nepsané.
Přestože KDU-ČSL deklarovala v roce 2016 uznání nepsaného pravidla, podle něhož má ČSSD jakožto nejpočetnější senátorský klub nárok na předsedu Senátu, Milana Štěcha (ČSSD) na post předsedy nepodpořila. Staví-li se výrokem do opozice k této „snaze některých senátorů“, pak zavádí.
Milan Štěch byl podruhé zvolen předsedou Senátu v listopadu roku 2016 tajným hlasováním, kdy získal 56 hlasů ze 78 odevzdaných. Jako jediný kandidát byl zvolen v prvním kole tajné volby.
Štěcha se na post předsedy Senátu rozhodly nepodpořit kluby senátorů za KDU-ČSL a STAN. Důvodem pro výhrady klubů vůči Štěchovi byl ten, že se podepsal pod prohlášení o respektu k Číně a její územní celistvosti. Text vznikl po setkání některých českých politiků s tibetským duchovním vůdcem Dalajlamou, který navštívil Českou republiku téhož roku v říjnu.
Oba senátorské kluby podle mediálních zpráv uznávaly nepsané pravidlo, podle něhož má ČSSD jakožto nejsilnější strana v Senátu nárok na předsedu. Výhrady ale měly k osobě Milana Štecha. Jak vyplývá i ze stenozáznamu rozpravy před volbou předsedy, tyto otázky se řešily na zasedání klubů; v rozpravě se k nim pak zástupci KDU-ČSL ani STAN nevyjadřovali. Naproti tomu ODS Štecha podpořila s tím, že nechce ČSSD diktovat, koho má na post nominovat.
Informace o alternativách, které se v roce 2016 nabízely a o nichž Pavel Bělobrádek hovoří, se nepodařilo dohledat. Je možné, že se objevovaly během zákulisního vyjednávání.
