Participativní tvorba rozpočtu, kterou zmiňují i jiné strany, se odvíjí od toho, že město dá občanům šanci hlasovat o prioritách některých položek rozpočtu, případně i navrhovat některé položky. A tím tak mohou mírně směřovat rozvoj města.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Kromě Grassovy strany ProOlomouc prosazují participativní rozpočet už pouze Občané pro Olomouc.
Je pravdou, že tzv. participativní rozpočtování mají i Občané pro Olomouc jako další kandidující subjekt.
Participativní rozpočet skutečně funguje na principu, že o některých složkách obecních rozpočtů rozhodují sami občané. Pilotní projekty participativního rozpočtování fungují například na Praze 7 nebo ve slovenském Ružomberku či Bratislavě.
My v tom jdeme dál. V programu máme i participativní plánování. To znamená vše, co se týká činnosti samosprávy. Takže nejenom možnost vyjádřit se ke struktuře rozpočtu, ale i k tomu, jakým způsobem či v jakých lokalitách by se město mělo rozvíjet. A to i s dopadem do územního plánování, od něhož se vlastně odvíjí i priority rozpočtu.
Tzv. metod participativního plánování existuje celá řada. Jedná se například o veřejné projednávání, dny otevřených dveří, plánování tvorby veřejných prostranství, tvorba vize komunity, kulaté stoly, expertní panely a mnoho dalších.
Ve svém programu má pak sdružení ProOlomouc uvedeno: "Začneme s participativním rozpočtem – o užití části peněz z městského rozpočtu budou rozhodovat přímo občané. Občané budou moci přímo ovlivňovat také podobu města – prostřednictvím participativního plánování".
Například, když se stavěla Šantovka, u náhonu kolem ulice Domovina se nemyslelo na vodáky, chybí tu tak nyní například břehy na vystupování.
Investigativní prohlídkou náhonu Mlýnského potoka podél ulice Domovina jsme zjistili, že v této části skutečně chybí břehy pro vystupování vodáků. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
první úsek náhonu
druhý úsek náhonu
třetí úsek náhonu
čtvrtý a závěrečný úsek náhonu
