Informaci o návštěvě Sokolovska se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo ověřit. Je ale pravdou, že se Pavel Poc těmto problémům Sokolovska věnuje.
Emisní obchodování je nástroj motivující ke snižování emisí skleníkových plynů. Subjekty, které mají možnost redukovat emise s nižšími náklady, mohou uspořené emisní povolenky nebo jiné emisní kredity prodat těm, u nichž by taková redukce byla nákladnější. Nejvýznamnějším systémem emisního obchodování je European Union Emission Trading Scheme (EU ETS), kterého se jako členský stát Evropské unie účastní i Česká republika. Tento systém byl zaveden roku 2005, jeho podmínky pro znečišťovatele se výrazně zpřísnily od roku 2013 (.pdf, str. 2).
Ministerstvo životního prostředí eviduje (.xlxs) všechna stacionární zařízení v České republice, která jsou součástí Evropského systému emisního obchodování. Na okrese Sokolov se nám podařilo dohledat 5 takových provozů.
- Teplárna Vřesová (Sokolovská uhelná a.s.)
- Synthomer a.s. (Synthomer a.s.)
- Elektrárna Tisová a.s. (Od října 2016 je majitelem Sokolovská uhelná a.s., elektrárnu odkoupila od společnosti ČEZ)
- závod Nové Sedlo (O-I Manufacturing Czech Republic, a.s.)
- LIAPOR (Lias Vintířov, LSM, k.s.)
Dopady emisních povolenek na Sokolovsko se skutečně diskutují. Společnost Sokolovská uhelná usiluje o změnu systému placení a následného rozdělování finančních prostředků z emisních povolenek. Požaduje, aby se tyto peníze vracely zpět do regionu. Podle předsedy dozorčí rady společnosti Františka Štěpánka „v sokolovském regionu dojde k urychlení útlumu oboru, který byl po mnoho generací zcela dominantní. Vlivem zdražení emisních povolenek na úroveň přesahující 20 EURO za jednu povolenku dosáhne v následujících letech platba za Sokolovskou uhelnou úroveň 2,5 miliardy Kč ročně.“
Společnost Sokolovská uhelná zároveň podle zprávy o hospodaření za rok 2017 (.pdf, str. 38) zaměstnávala 3 101 tisíce pracovníků, což z ní dlouhodobě činí jednoho z největších zaměstnavatelů (.doc, str. 3) v Karlovarském kraji. V rámci skupiny Sokolovská uhelná zaměstnávají dceřiné společnosti dalších asi 500 lidí (.pdf, str. 38). Sokolovská uhelná dokonce tvrdí, že útlum těžby se dotkne až 15 tisíc obyvatel regionu.
Součástí obchodování s emisemi je také sklářský závod Nové sedlo, který zaměstnává přibližně 200 lidí. Podle ředitele sklárny zaměstnanci spíše chybí, než že by bylo třeba propouštět. U závodu firmy Synthomer se nám nepodařilo dohledat informaci o počtu zaměstnanců, aktuálně ale hledá několik kvalifikovaných zaměstnanců na různé pozice. Také společnost Lias Vintířov shání zaměstnance na volná místa, od pracovníků ve výrobě po mistry, prodejce nebo řidiče.
Lze vyvodit, že emisní povolenky finančně zatěžují významného zaměstnavatele na Sokolovsku, Sokolovskou uhelnou. Emisní povolenky snižují konkurenceschopnost uhlí a tepla a elektřiny vyrobených z uhlí, což jsou hlavní obchodní aktivity společnosti. Toto ztížení podnikatelské činnosti, kdy firma musí doplácet za negativní externality svého podnikání, by logicky mohlo mít nepříznivý dopad na zaměstnanost. Na druhou stranu sama Sokolovská uhelná v poslední dostupné zprávě o hospodaření (.pdf, str. 38) uvádí, že meziročně se počet zaměstnanců společnosti snížil jen o 35 a důvodem byl především nedostatek pracovníků na trhu práce. Jedná se však s o významný propad oproti létům 2013 a 2014, kdy firma zaměstnávala (.pdf, str. 4) 3 856, respektive 3 570 lidí. Mezi léty 2013 a 2017 tak došlo k poklesu o 753 pracovníků. To je pokles o takřka pětinu.
Zaměstnanost v těžbě a zpracování uhlí na Sokolovsku klesá. Tento sektor je zatížen systémem emisních povolenek. Není ale zřejmé, jak důležitým faktorem jsou emisní povolenky a jakou roli hrají další skutečnosti, jako je např. zvyšování produktivity práce nebo vývoj cen a poptávky. Firma Sokolovská uhelná je zároveň schopna generovat zisk, který byl např. za rok 2017 (.pdf, str. 45) 526 841 000 Kč po zdanění. Tato skutečnost nenasvědčuje tomu, že by firma byla nucena propouštět. Firmy Synthomer a.s. a Lias Vintířov hledají nové zaměstnance. To je ostatně i případ Sokolovské uhelné.
Tři „menší“ firmy, které na Sokolovsku podléhají systému emisních povolenek, by tedy rády najaly více zaměstnanců. Propad počtu zaměstnanců zažil v posledních letech největší zaměstnavatel v regionu ovlivněný emisními povolenkami, Sokolovská uhelná. Sokolovská uhelná je však schopná produkovat poměrně vysoký roční zisk, není tedy zřejmé, že by propouštění bylo způsobena špatnými ekonomickými výsledky firmy, a tyto případné špatné ekonomické výsledky byly navíc důsledkem emisních povolenek.
