Pavla Brady

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v současnosti v Opavě skutečně neexistuje záchytné parkoviště typu park and ride jako například v Praze. Dopravní situace v Opavě stále není vyřešena, přestože letos v srpnu byl dokončen jižní obchvat.

První část severního obchvatu byla dokončena v roce 2009, s realizací druhé části se začne patrně nejdříve v roce 2013. "Opavě by měla definitivně ulevit až třetí část severního obchvatu. Na ni však peníze také chybějí. Hovoří se dokonce až o termínu 2025."

Intenzita dopravy v Opavě podle sčítání ŘSD ČR - legenda zde.

Výrok je dle seznamu hlavních zdrojů znečištění v Situační zprávě k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf.) pravdivý. Je však záhodno dodat, že mezi velké zdroje též patří Třinecké železárny a tím pádem by se výčet měst se zásadním dopadem velkých zdrojů rozrostl ještě o Třinec (str. 7).

Dle Situační zprávy k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf) je podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) na emisích tuhých znečišťujících látek 42,4 % (str. 5).

Výrok Pavly Brady je hodnocen jako pravdivý, a to na základě informací dostupných na webu statutárního města Opava. Zpráva o stavu smogu v Opavě se o zdrojích znečištění zmínila takto:

"...V Opavě nelze jednoduše ukázat na velké znečišťovatele. Situaci u nás proto mapovala rozptylová studie. Z ní je zřejmý vliv dálkových zdrojů. Nicméně nejvýraznějšími znečišťovateli jsou lokální topeniště a v blízkost frekventovaných cest navíc doprava."

Vliv z Polska potvrdila krajská hygienička Miroslava Rýparová dne 23. listopadu 2010 pro Opavský deník těmito slovy:

"Na kvalitě ovzduší se podílí lokální zdroje lehkého průmyslu, obytné zástavby a doprava. Opavsko je rovněž dotčeno přeshraničními vlivy sousední průmyslové oblasti Polska."

Dopravu odpadů do spalovny měly opravdu zajišťovat automobily s trasou délky až 50 km.

Zastupitelka Brady mluví o výstavbě a provozu "Krajského integrovaného centra ve městě využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji", velké spalovny odpadů.

Přesné údaje o projektu najdeme v dokumentaci (.zip, dokumentace EIA.pdf, zejm. str. 90-92) pro vyhodnocení jeho dopadu na životní prostředí. Odpady do KIC, umístěného v areálu dolu Barbora u Karviná, měly přijíždět z 5 překladišť v kraji. Nejvzdálenějšími byla překladiště ve Studénce (46km) a Velkých Hošticích (u Opavy, 50km). V projektu se nezmiňuje okres Bruntál, nešlo by tedy, zdá se, o dopravu přes celý kraj ve smyslu od západu na východ, ovšem z jihu na sever slova zastupitelky platí.

Doprava odpadů by přitom byla zajišťována (dle stejného dokumentu, str. 90) nákladními vozy. I v tomto můžeme slova zastupitelky považovat za pravdivá, tedy i celý její výrok.