Petr Kajnar

Petr Kajnar v debatě jmenoval jednu z možností, jak pomoci lidem zasaženým energetickou krizí. Podle něj by takové opatření, kdy by město lidem prominulo poplatky za odpad, vedlo v případě čtyřčlenné rodiny k úspoře ve výši přibližně 3 tisíce korun měsíčně. 

Výše poplatku za komunální odpad v Ostravě činí pro rok 2022 498 Kč na osobu a kalendářní rok. Pro čtyřčlennou rodinu je to tedy 1 992 korun ročně. Od roku 2023 je naplánováno zvýšení tohoto poplatku na 720 korun na osobu a rok. Pro čtyřčlennou rodinu by se tedy mělo jednat o částku 2 880 korun. Pro děti do 7 let a osoby nad 65 let nicméně bude platit úleva z poplatku ve výši 222 korun.

Petr Kajnar tedy zřejmě zaměnil roční částku za částku měsíční. V roce 2023 by prominutí poplatků za odpad vedlo k roční úspoře téměř 3 tisíce korun. Vzhledem k tomu, že Kajnar jednoznačně hovořil o měsíční částce a následně se neopravil, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Nejdříve uveďme, že Petr Kajnar (ČSSD) byl primátorem Ostravy v letech 2006 až 2014. Po volbách pořádaných v říjnu 2014 ho na tomto postu vystřídal Tomáš Macura (hnutí ANO), který funkci primátora moravskoslezské metropole zastává doposud.

Tzv. umořovací fond, jejž ve výroku Petr Kajnar zmiňuje, má spojitost s emisí dluhopisů ve výši 100 milionů eur, které Ostrava v roce 2004 vydala, aby získala přibližně tři miliardy korun na investice do rozvoje města. Popisovaný fond městu konkrétně sloužil ke střádání finančních prostředků, z nichž mělo na konci doby splatnosti dojít k jednorázovému vyplacení dluhopisů. 

Upřesněme, že majitelé dluhopisů každý rok dostávali určitý výnos z toho, že cenný papír vlastnili. V roce 2014 jim poté Ostrava měla dluhopisy plně vyplatit, na což potřebovala 2,5 mld. Kč (.docx, str. 11). Do umořovacího fondu proto město každý rok odkládalo více než 300 milionů korun. V roce 2009 v tomto fondu bylo např. již 1,8 mld. Kč, na konci roku 2013 poté více než 2,4 mld. Kč (.pdf, str. 3).

Ke splacení dluhopisů (.pdf, str. 16) a využití 2,5 mld. Kč nastřádaných v umořovacím fondu došlo 28. července 2014 (.docx, str. 11), tedy ještě před komunálními volbami v říjnu téhož roku. V době, kdy vedení města přebíral Tomáš Macura tak tyto prostředky ve fondu již nebyly.

Dále zmiňme, že v roce 2013 dosahovala zadluženost města Ostravy k 6,7 mld. Kč. V prosinci roku 2014, tedy až po vyplacení dluhopisů, poté zadluženost výrazně klesla na 3,8 mld. Kč. Dluh Ostravy se tak na tuto úroveň snížil především díky použití umořovacího fondu. 

Město Ostrava tedy v roce 2014 nebylo v tak dobré finanční kondici, že by dlužilo necelé 4 mld. Kč a k tomu disponovalo téměř 3 miliardami ve fondu, jak uvádí Petr Kajnar. Z uvedených důvodů proto jeho výrok hodnotíme jako nepravdivý.