Petr Kajnar

Petr Kajnar v debatě jmenoval jednu z možností, jak pomoci lidem zasaženým energetickou krizí. Podle něj by takové opatření, kdy by město lidem prominulo poplatky za odpad, vedlo v případě čtyřčlenné rodiny k úspoře ve výši přibližně 3 tisíce korun měsíčně. 

Výše poplatku za komunální odpad v Ostravě činí pro rok 2022 498 Kč na osobu a kalendářní rok. Pro čtyřčlennou rodinu je to tedy 1 992 korun ročně. Od roku 2023 je naplánováno zvýšení tohoto poplatku na 720 korun na osobu a rok. Pro čtyřčlennou rodinu by se tedy mělo jednat o částku 2 880 korun. Pro děti do 7 let a osoby nad 65 let nicméně bude platit úleva z poplatku ve výši 222 korun.

Petr Kajnar tedy zřejmě zaměnil roční částku za částku měsíční. V roce 2023 by prominutí poplatků za odpad vedlo k roční úspoře téměř 3 tisíce korun. Vzhledem k tomu, že Kajnar jednoznačně hovořil o měsíční částce a následně se neopravil, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Nejdříve uveďme, že Petr Kajnar (ČSSD) byl primátorem Ostravy v letech 2006 až 2014. Po volbách pořádaných v říjnu 2014 ho na tomto postu vystřídal Tomáš Macura (hnutí ANO), který funkci primátora moravskoslezské metropole zastává doposud.

Tzv. umořovací fond, jejž ve výroku Petr Kajnar zmiňuje, má spojitost s emisí dluhopisů ve výši 100 milionů eur, které Ostrava v roce 2004 vydala, aby získala přibližně tři miliardy korun na investice do rozvoje města. Popisovaný fond městu konkrétně sloužil ke střádání finančních prostředků, z nichž mělo na konci doby splatnosti dojít k jednorázovému vyplacení dluhopisů. 

Upřesněme, že majitelé dluhopisů každý rok dostávali určitý výnos z toho, že cenný papír vlastnili. V roce 2014 jim poté Ostrava měla dluhopisy plně vyplatit, na což potřebovala 2,5 mld. Kč (.docx, str. 11). Do umořovacího fondu proto město každý rok odkládalo více než 300 milionů korun. V roce 2009 v tomto fondu bylo např. již 1,8 mld. Kč, na konci roku 2013 poté více než 2,4 mld. Kč (.pdf, str. 3).

Ke splacení dluhopisů (.pdf, str. 16) a využití 2,5 mld. Kč nastřádaných v umořovacím fondu došlo 28. července 2014 (.docx, str. 11), tedy ještě před komunálními volbami v říjnu téhož roku. V době, kdy vedení města přebíral Tomáš Macura tak tyto prostředky ve fondu již nebyly.

Dále zmiňme, že v roce 2013 dosahovala zadluženost města Ostravy k 6,7 mld. Kč. V prosinci roku 2014, tedy až po vyplacení dluhopisů, poté zadluženost výrazně klesla na 3,8 mld. Kč. Dluh Ostravy se tak na tuto úroveň snížil především díky použití umořovacího fondu. 

Město Ostrava tedy v roce 2014 nebylo v tak dobré finanční kondici, že by dlužilo necelé 4 mld. Kč a k tomu disponovalo téměř 3 miliardami ve fondu, jak uvádí Petr Kajnar. Z uvedených důvodů proto jeho výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Kajnar byl primátorem Ostravy mezi lety 2006 a 2014, ve funkci tedy skutečně zažil ekonomickou krizi po roce 2008. V rámci ověření jeho výroku se zaměříme na klíčové roky 2009 a 2010, kdy se v Česku recese výrazněji projevila. Rozpočty z těchto let bohužel nelze dohledat na oficiálních webových stránkách Ostravy ani v jiných veřejně přístupných zdrojích, a tak budeme vycházet z mediálních a jiných zmínek.

Na úvod zmiňme, že příjmy měst a obcí v Česku do značné míry dlouhodobě závisí na daňových příjmech z výnosů daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Celostátní výnos ze zmíněných daní se přerozděluje mezi více úrovní veřejných rozpočtů. Obcím se dle zákona o rozpočtovém určení daní uděluje 25,84 % z celostátního hrubého výnosu zmíněných daní. Tento zákon o rozpočtovém určení daní také popisuje algoritmus, kterým se určuje procentní podíl jednotlivých měst a obcí na celkovém daňovém výnosu.

Vzhledem k tomu, že v roce 2009 meziročně poklesly daňové příjmy (.xls) u zmíněných daní, logicky musely klesnout i příjmy obcí včetně statutárního města Ostravy.

V listopadu 2009 (25. listopadu, 13:08) Český rozhlas uvedl, že „hospodářská krize stále více doléhá na obecní rozpočty. Rozpočtové schodky se prohlubují, protože daňové příjmy letos klesají o 15 %. (…) Příští rok to může být ještě horší. Očekává se až 20% výpadek." O hospodaření Ostravy za rok 2009 pak v červenci 2010 psal s odkazem na ČTK Deník. „Město muselo snížit rozpočet a potýkalo se, stejně jako celá Česká republika, s poklesem daňových příjmů, které byly o 874 milionů korun nižší než v roce 2008,“ řekl ČTK finanční náměstek primátora Lukáš Ženatý. Pro rok 2010 Ženatý plánoval přibližně o dvě miliardy nižší rozpočet než v roce 2009: „Letošní snížení rozpočtu je vyvoláno opět především předpokládanými nižšími příjmy z daní, a to zhruba o 600 milionů korun.“

Právě za rok 2010 již jsou dostupná data v Monitoru státní pokladny provozovaném Ministerstvem financí. Z nich vyplývá, že i v tom roce došlo k dodatečné úpravě rozpočtu, skutečné daňové příjmy na konci roku ale za rozpočtem zaostaly „jen“ cca o 350 milionů Kč. Vícero dodatečných změn rozpočtu ale proběhlo již v roce 2009. Moravskoslezský deník např. 11. srpna popisoval (str. 2) dvojité snížení některých položek městského rozpočtu.

Byť nemáme k dispozici detailní rozpočty či výsledky hospodaření ani zápisy z jednání rady či zastupitelstva, na základě mediálních zmínek můžeme hodnotit výrok Petra Kajnara jako pravdivý. Během jeho času v křesle premiéra skutečně Ostrava vícekrát upravovala svůj rozpočet v důsledku 15–20% výpadku daňových příjmů od státu.