Petr Kulhánek

Úsek dálnice z Chebu k česko-německé státní hranici je součástí stavby dálnice D6. Ta má po dokončení vést od Prahy přes Karlovy Vary a právě Cheb až k hranici a má nahradit současnou silnici I/6. Hlavní rozdíl mezi nynější a plánovanou komunikací je rozšíření počtu pruhů. Stavby i přípravné fáze úseků probíhají hned na několika místech.

Jedním z úseků, který je v současnosti ve fázi přípravy, je právě 6,6 km dlouhý úsek z Chebu do Pomezí nad Ohří, tedy k poslední obci před česko-německou státní hranicí. 

Centrální komise Ministerstva dopravy výstavbu tohoto úseku schválila v dubnu 2024 (.pdf, str. 4). Zahájení výstavby je plánované na rok 2029 a dokončení o dva roky později (str. 4).

Jelikož stavbu zmiňovaného úseku dálnice D6 k hranicím s Německem schválilo Ministerstvo dopravy a je nyní připravována, hodnotíme výrok hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka jako pravdivý.

Petr Kulhánek (STAN) svým výrokem navazuje na diskuzi ohledně průběhu výstavby dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů. Dálnice D6 je jednou z nejvíce rozestavěných dálnic v Česku. V současnosti probíhá výstavba tří úseků ve Středočeském a Ústeckém kraji o celkové délce 26,5 kilometru v oblastech Hořesedly, Hořovičky a mezi křižovatkou u Jesenice a Lubencem.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zveřejňuje pravidelné aktualizace o výstavbě dálnic včetně D6 ve svých veřejně dostupných dokumentech. Výstavba dálnice D6 probíhá v několika úsecích (.pdf, str. 2). Následující tabulka obsahuje přehled všech úseků D6 mezi Prahou a Karlovými Vary, které dosud nebyly zprovozněny.

Veškeré stavební práce v současnosti probíhají ve Středočeském a Ústeckém kraji, k zahájení výstavby na pěti úsecích D6 na území Karlovarského kraje by mělo dojít až v následujících letech. Petr Kulhánek tedy správně uvádí, že práce postupují směrem od Prahy (ke Karlovým Varům). Podle webu ŘSD byl harmonogram výstavby naposledy aktualizován k 28. srpnu 2024. Celá dálnice by měla být dokončena v roce 2028, její prodloužení (.pdf) z Chebu až na hranice s Německem je podle ŘSD ve výhledu na roky 2029–2031.

ŘSD zveřejňuje dostupné informace, které obsahují aktualizovaný harmonogram výstavby všech úseků dálnice D6. Tyto dokumenty ukazují, že výstavba opravdu pokračuje směrem od Prahy na západ. Výrok Petra Kulhánka proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Kulhánek mluví o úseku na silnici I/13, která začíná v Karlovarském kraji a vede přes Ústecký kraj do Libereckého až na hranice s Polskem. Úsek, na který hejtman Kulhánek zjevně naráží, vede z Ostrova do Smilova, tedy právě do sousedního Ústeckého kraje. Kvůli špatné dopravní situaci se dlouhodobě řeší možné varianty rozšíření silnice (.pdf).

Na základě veřejně dostupných zdrojů lze zjistit, že v roce 2020 proběhlo zadání studie, která měla za cíl najít možná řešení rozšíření úseku Ostrov–Smilov na čtyřpruhové uspořádání. Studie nabízí dvě varianty, které vedou po téměř identických trasách, ale ve druhé variantě je navíc zahrnutý tunel navržený v blízkosti čedičové žíly Boč (.pdf, str. 10, 21). Projektant studie se více klonil právě k druhé variantě, a to i přesto, že by byla spojena s vysokými investičními náklady a velkými zásahy do přírody (str. 38).

Z veřejně dostupných zdrojů nelze zjistit, která z variant byla nakonec vybrána, ani jestli došlo ke schválení projektu. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskovou mluvčí Karlovarského kraje. Následně nám odpověděla Veronika Svobodová z Oddělení komunikace a marketingu. Ta uvedla, že „na základě podnětu Karlovarského kraje bylo ze strany ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic, pozn. Demagog.cz) přistoupeno k rozhodnutí o vypracování nové studie“, která porovnávala hned čtyři možnosti rozšíření silnice I/13.

Svobodová také napsala, že Centrální komise Ministerstva dopravy v červenci 2024 přijala usnesení, ze kterého vyplývá, že ŘSD bude v úseku Horní Žďár–Klášterec nad Ohří (tedy od části Ostrova až do Ústeckého kraje) pokračovat v přípravě dle varianty, která podél levé strany Ohře navrhla uspořádání pruhů ve formátu 2+1. Tento závěr Centrální komise ministerstva redakci Demagog.cz potvrdil také mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.

Závěr

Z vyjádření Oddělení komunikace a marketingu Karlovarského kraje a mluvčího Ministerstva dopravy tedy vyplývá, že Centrální komise resortu dopravy skutečně schválila rozšíření pruhů silnice I/13 z Ostrova do Ústeckého kraje, a to v uspořádání 2+1. Výrok Petra Kulhánka tak hodnotíme jako pravdivý.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek z hnutí STAN v kontextu výroku mluví o již připravené transformaci kraje v souvislosti se zastavením těžby hnědého uhlí (video, čas: 5:51). Podle něj však bude nějaký čas trvat, než se rozsáhlé změny projeví, nicméně už dnes jsou dle jeho slov v procesu projekty, které by měly zastavit odliv lidí z kraje a naopak přilákat nové.

Plán spravedlivé územní transformace

V září 2021, tedy v době, kdy již Petr Kulhánek zastával funkci hejtmana Karlovarského kraje, schválili (.pdf, str. 15) karlovarští zastupitelé tzv. „Plán spravedlivé územní transformace“ (.pdf). Jeho cílem je pomoci kraji v přeměně z tradičně těžařského regionu na ekonomicky a sociálně vyspělejší území. Díky tomu by se podle Kulhánka mělo zamezit dalšímu odlivu mladých lidí, zlepšit možnosti pro nalezení zaměstnání a měla by se zvýšit celková kvalita života v kraji. Plán tak počítá s 11 strategickými projekty, které mají pomoci těchto cílů dosáhnout (.pdf, str. 104–108).

Plán proměny Karlovarského kraje navazuje na cíl EU dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 (.pdf, str. 14). Pro Karlovarský kraji je navíc v rámci transformace uhelných regionů z rozpočtu Evropské unie přidělena dotace ve výši 6,3 miliardy korun. Celkově bylo pro Českou republiku vyhrazeno z Fondu pro spravedlivou transformaci, který je zaměřený na zmírnění negativních dopadů spojených s odklonem od uhlí, přibližně 40 miliard korun. Kromě Karlovarského kraje tyto finanční prostředky připadnou ještě Ústeckému a Moravskoslezskému kraji.

Dodejme, že nehodnotíme, zda plán proměny skutečně povede k proměně krajské ekonomiky. Strategické projekty kritizovali někteří opoziční zastupitelé Karlovarského kraje, kterým vadil převážně výběr projektů určených k realizaci. Samotný Fond pro spravedlivou transformaci se už dřív potýkal s kritikou např. kvůli tomu, že některé projekty pochází od samotných uhelných firem. Transparency International pak za nedostatek fondu považovala neprůhlednost rozhodovacích procesů, které dle ní nahrávají korupčním rizikům a prosazování soukromých zájmů (.pdf, str. 39).

Závěr

Plán spravedlivé územní transformace Karlovarského kraje byl vypracován a následně schválen krajskými zastupiteli v září 2021. Cílem tohoto plánu je proměna Karlovarského kraje z těžařského regionu v přívětivější místo pro život a tím i zamezení dalšímu odlivu lidí z tohoto regionu. Výrok Petra Kulhánka tak hodnotíme jako pravdivý.