Petr Nečas

Na základě informací EU o průběhu tzv. evropského semestru, hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Premiér Nečas zřejmě mluví o tzv. evropském semestru, který je podle stránek Evropské komise zaměřený na každoroční hodnocení hospodářských a rozpočtových priorit, jako součást posílení společného hospodářského programu přísnějším dohledem EU. Konkrétně jde o šestiměsíční cyklus, v rámci kterého se koordinuje rozpočtová, makroekonomická a strukturální politika jednotlivých členských států.

Dělí se na etapy (.pdf, ang.), přičemž v lednu Komise vydává roční analýzu růstu stanovující priority EU pro nadcházející rok. V březnu hlavy států a vlád EU vydávají na základě roční analýzy růstu pokyny EU pro vnitrostátní politiku. Následně v dubnu členské státy předkládají plány udržení dobrého stavu veřejných financí a reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociální začlenění (národní programy reforem). Tyto programy Komise posuzuje v červnu a v případě potřeby vydává jednotlivým zemím doporučení, která následně projednává Rada EU a schvaluje Evropská rada. Jednotlivá doporučení jsou pak přijímaná koncem června nebo začátkem července, aby je členské státy obdržely ještě před tím, než začnou sestavovat konečnou podobu svých státních rozpočtů na další rok.

Pokud členský stát nevezme doporučení Rady v daném časovém rozmezí v potaz, může mu být zasláno politické varování. Jestliže dojde k přílišným makroekonomickým a rozpočtovým výkyvům, lze provedení daných doporučení vynutit prostřednictvím pobídek a sankcí.

Vzhledem k tomu, že prorůstový balíček má upravovat státní rozpočet pro budoucí rok, a jeho schvalování podléhá koordinaci s EU, která má své doporučení přijmout až na přelomu června a července, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Co se týče prosazené legislativy, je vláda na cestě ke zřízení jednotného inkasního místa.

Zavedení jednotného inkasního místa (JIM) se jako třetí pilíř reformy veřejných financí připravuje ke dni 1. ledna 2014. Podle plánu byl mj. nejprve schválen zákon o finanční správě, na konci roku 2011 pak zákon o změně zákonů související se zřízením JIM, jehož hlavní části vstoupí v platnost 1. ledna 2013.

Faktické zavedení JIM ale nespočívá v legislativní úpravě, nýbrž ve změně fungování finanční správy. Ta se musí modernizovat, provést inovaci informačních technologií a celý proces elektronizovat. Ministerstvo financí (MF) na podzim 2011 vydalo studii proveditelnosti (.pdf, 711 stran), která se zabývala zaváděním JIM. Tým, který tuto studii pro MF vyhodnotil, ve své prezentaci (.pdf) uvádí, že právě inovace a modernizace fungování daňové správy jsou ministerstvem podceněny.

Z hlediska prosazené legislativy jde premiérem zmíněné zavádění jednotného inkasního místa podle plánu. Premiér tvrdí, že "by to mělo fungovat" od 1. ledna 2014, což nelze hodnotit jinak, než jako pravdivé.

Výdaje ministerstva školství opravdu mají přibližnou výši 100 miliard Korun.

Z údajů ministerstva financí o výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

(výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu v rozpočtu MŠMT, proto je rozdělen)

Rozpočet ministerstva školství se tímto skutečně snížil přibližně o 2%.

Z údajů ministerstva financío výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje hodnotíme výrok jako pravdivý.

(výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu ve výdajích MŠMT, proto je rozdělen)

Ministr školství mládeže a tělovýchovy Pavel Dobeš oznámil svou rezignaci dne 22. března 2012 po jednání vlády ohledně škrtů v jednotlivých resortech. Svůj odchod zdůvodnil plánovanými škrty ve svém resortu, které by se dotkly platů učitelů.

Ministr podal svou rezignaci 23. března a premiér Nečas ji doručil prezidentu České republiky Václavu Klausovi dne 30.března. Prezident rezignaci přijal. Výkon funkce ministra Dobeše skončil 31. března.

Působnost Bezpečnostní informační služby je vymezena zákonem o zpravodajských službách ČR č. 153/1994 Sb. Konkrétně je zde uvedeno pět bodů, kterými se BIS zabývá:

(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace

a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,

b) o zpravodajských službách cizí moci,

c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,

d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,

e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.

Na internetových stránkách BIS jsou pak blíže upřesněny hlavní oblasti zájmu BIS, kterými jsou terorismus, ochrana ekonomických zájmů státu, kontrašpionáž, extrémismus, šíření zbraní hromadného ničení, obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami, organizovaný zločin, nelegální migrace, bezpečnosti informačních systémů a ochrana utajovaných informací.

Klíčovost daných oblastí je subjektivním hodnocením. V každém případě jsou ale premiérem zmíněné oblasti součástí BIS a výrok proto hodnotíme jako pravidvý.

Tento výrok označujeme za pravdivý. Evropská komise skutečně v současnosti vede jednání hned s několika evropskými zeměmi o přibližně jedné třetině ohrožených operačních programů. Přesto je nutné zmínit, že důvody, kvůli kterým je čerpání evropských fondů v jednotlivých zemích ohroženo, jsou odlišné.

Operační programy, o jejichž založení vyjednává každá členská země s Evropskou komisí, zprostředkovávají prostředky fondů Evropské unie jednotlivým projektům v členských státech. Obvykle jsou změřeny tematicky či geograficky (viz kompletní seznam Regionálních rozvojových programů pro období 2007-2013).

Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál dne 20. března, že „Evropská komise přitvrdila vůči všem zemím“ a „programy byly pozastaveny v sedmnácti zemích EU“, tedy konkrétně 35 programů. Rovněž v Ekonomice ČT24 dne 21. března 2012 potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková, že Evropská komise jedná v rámci celé Evropské unie o více než osmdesáti ohrožených operačních programech. Například v Maďarsku a ve Francii bylo již čerpání dotací pozastaveno úplně. Pokud je tedy v rámci národních, multiregionálních a regionálních programů, kterých je okolo 240, ohrožena osmdesátka programů, jedná se skutečně o 1/3.

Pro širší kontext je ale důležité se podívat na případ Maďarska. Na základě tiskové zprávy Evropské komise ze dne 22. února 2012 zjistíme, že programy byly pozastaveny plošně z důvodu selhání této země při řešení nadměrného schodku veřejných financí. Tímto krokem Evropská komise tlačí Maďarsko k přijetí efektivních opatření, která by stlačila deficit veřejných financí. Evropská komise však na základě vytýkacího dopisu poukázala na problémy České republiky při kontrole a auditech operačních programů jako takových. Přestože problémy České republiky s operačními programy nejsou z pohledu na celou EU „specifické“, důvody ohrožení programů (tzn. výtky ze strany Evropské komise) jsou v jednotlivých zemích jen obtížně srovnatelné.

Statistické údaje uváděné Petrem Nečasem v médiích jsou totožné s údaji zveřejněnými na oficiálních stránkách věnovaných problematice čerpání evropských fondů www.strukturalni-fondy.cz. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Stručný přehled stavu čerpání ze strukturálních fondů lze nalézt na straně 12 v dokumentu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 (.pdf). Na dalších stranách jsou poté detailně rozpracovány finanční a věcné pokroky v čerpání za období od vydání předešlé zprávy. Na straně 15 naleznete přesný počet žádostí a jejich celkovou finanční výši rozdělenou podle stavu, v jakém se právě v rámci rozhodovacího procesu o udělení dotace nacházejí. Strana 16 nabízí detailní zpracování údajů o aktuálním stavu čerpání prostředků a to jak procentuálně, tak i z pohledu finančního rámce.

Uvedená monitorovací zpráva je sice vládním zdrojem, my ji však akceptujeme podobně jako vládní statistiky, protože údaje se kterými pracují nejsou zpochybňovány ani veřejností, ani Evropskou unií. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o činnosti a funkcích Národního orgánu pro koordinaci (NOK), který je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice finacované ze strukturálních fondů.

Rizika vystupujicí z kontrolní činnosti příslušných autorit zohledňuje NOK vydávaním metodických dokumentů, které slouží jako návod k řízení rizik při čerpání ze strukturálních fondů.

Role Národního orgánu pro koordinaci byla schválen usnesením (.doc) vlády 198/2006 z 22. února 2006.

Na základě materiálu z Výroční konference ROP Severozápad vrchní ředitelky sekce Národního orgánu pro koordinaci JUDr. Olgy Letáčkové označujeme tento výrok za pravdivý.

Ministerstvo pro místní rozvoj zřizuje tzv. Národní orgán pro koordinaci (NOK), který zastřešuje všechny operační programy strukturálních fondů a Fondů soudržnosti EU. V roce 2009 vydal tento orgán dokument (.pdf), který směrem k jednotlivým řídícím orgánům operačních programů nastavuje rámcově metodiku řízení rizik, které se mohou objevit během čerpání evropských dotací. Dále byl, jak uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský 8. února 2011, pro rizikové operační programy nastaven tzv. „systém zesíleného řízení rizik“.

Národní orgán pro koordinaci vydává každoměsíční monitorovací zprávu, která představuje hlavní výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů. Z poslední doposud zveřejněné Měsíční monitorovací zprávy (.pdf) za měsíc leden 2012 explicitně nevyplývá, které operační programy se nacházejí v tzv. „zesíleném řízení rizik“. Ve zprávě se pouze uvádí, že „s ohledem na dosavadní stav čerpání vůči pravidlu n+3 / n+2 MMR-NOK vede s některými operačními programy tzv. zesílené řízení rizik“.

Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo dne 3. února 2012, že identifikovalo problémy při čerpání v některých operačních programech. Konkrétně se zmínilo o Operačním programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, na který byl na základě rozhodnutí vlády (.pdf) z 20. července 2011 aplikován zmiňovaný systém řízení rizik.

Na základě emailové korespondence nám 23. března 2012 rovněž manažer pro komunikaci a publicitu OP Výzkum a vývoj pro inovace Radek Melichar z MŠMT potvrdil, že „zesílené řízení rizik bylo primárně zavedeno u operačních programů, kde hrozí nesplnění tzv. pravidla N+3 (hrozí vracení prostředků do rozpočtu EU). Za OP VaVpI je nutné říci, že ačkoliv je stále v zesíleném řízení rizik zahrnuto, pravidlo N+3 v roce 2012 má již splněno…“

V materiálu (.pdf) JUDr. Olgy Letáčkové z Výroční konference ROP Severozápad, uskutečněné 10. listopadu 2011 v Ústí nad Labem, jsou mezi OP, na které bylo aplikováno „zesílené řízení rizik“, tyto:

• OP Vzdělávání pro Konkurenceschopnost (MŠMT)

• Integrovaný OP (MMR)

• OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT)

• OP Životní prostředí (MŽP)

• OP Technická pomoc (MMR).

3. prosince 2012 pak MMR v tiskové zprávě uvádí, že v případě OP Technická pomoc došlo k realokaci prostředků, zesílené řízení rizik tedy uplatněno nebylo. Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.