Petr Pavel

Předně uveďme, že zde Petr Pavel reaguje na otázku, která se týkala jeho studia ve zpravodajském kurzu v době minulého režimu. Na to, jak podle dostupných informací tento kurz probíhal, se zaměříme v následujících odstavcích.

Podle dokumentů z Archivu bezpečnostních složek, které Petr Pavel zveřejnil na svém webu, se během postgraduálního studia (PGS) věnoval studijnímu oboru velitelsko-štábnímu zpravodajskému (zkráceně se o něm hovoří jako o zpravodajském kurzu), jehož studenti spadali pod Zpravodajskou správu Generálního štábu armády (ZS/GŠ ČSLA) (video, 3:45). Tato správa byla pověřena organizací a zabezpečováním vojenského výzvědného zpravodajství (.pdf, str. 3), plnila tedy roli vojenské rozvědky v komunistickém Československu.

ZS/GŠ ČSLA spadala pod Ministerstvo národní obrany, zatímco vojenská kontrarozvědka (VKR) byla v gesci tehdejšího Ministerstva vnitra. Na rozdíl od ZS/GŠ (.pdf, str. 9) bylo úkolem VKR odhalovat aktivity nejen „vnějších“ nepřátel a západních zpravodajců, ale také případy velezrady, teroru, zběhnutí aj.

Studium výše zmiňovaného kurzu bylo rozděleno do tří ročníků (.pdf, str. 31), z nichž první probíhal na Vojenské akademii v Brně a další dva pak v ústředí Zpravodajského institutu v Praze. Tento institut spadal pod úsek agenturního průzkumu ZS/GŠ (.pdf, str. 182) a jeho úkolem byla „speciální příprava a školení příslušníků agenturního průzkumu“ (.pdf, str. 186).

Proces „základního výběru“ do zpravodajského kurzu ZS/GŠ byl s Petrem Pavlem zahájen v roce 1987. Do té doby působil jako výsadkář v Prostějově. V Pavlově posudku ke přijetí k postgraduálnímu studiu výběrová komise uvedla, že motivem Pavla k přechodu pod ZS/GŠ „není útěk z dosavadní funkce“, ale možnost uplatnit se v „pro něj zajímavější práci“. Pavel ve svém životopise ze stejného roku zmiňuje, že u výsadkářů není spokojen a dosavadní činnost považuje za přípravu na práci, kterou by jednou rád dělal. Popisuje v něm také, že po dokončení studia angličtiny a složení zkoušky 3. stupně chce zahájit studium dalšího jazyka.

Zkoušku pro anglické překladatele skutečně úspěšně vykonal v květnu 1988 a o pár měsíců později – na konci srpna téhož roku – poslal žádost o vyslání k tříletému postgraduálnímu studiu. Svůj nástup ke zpravodajskému kurzu nahlásil do centrální evidence na začátku září 1988.

První ročník studia ukončil v červnu 1989, kdy mu bylo vystaveno hodnocení za uplynulý rok. V rozhovoru pro DVTV uvedl, že první rok postgraduálního studia „byl zaměřen především na jazykovou přípravu“ (video, 2:30), na kterou dle svých slov docházel na Vojenskou akademii v Brně (video, 6:31), dnešní Univerzitu obrany, což potvrzuje (.pdf, str. 31) také jeden z výše uvedených veřejně dostupných zdrojů.

V červenci 1989 pak složil odbornou vojenskou jazykovou zkoušku z francouzštiny. Mezi dalšími předměty v prvním ročníku zpravodajského kurzu patřily kromě francouzštiny například i ruština, marxisticko-leninská filozofie (MLF) či velení vojskům.

Třetí semestr, který začal v září 1989 (video, 6:19), tedy ještě před změnou režimu, se podle Pavla věnoval nejen přípravě studentů na práci zpravodajců, ale i dalším možným zaměřením budoucích absolventů. Hodnocení za tento semestr mu bylo vystaveno v únoru 1990 a je v něm uvedeno, že Pavel stále spadal do francouzské jazykové skupiny. „Při praktických cvičeních potvrdil adaptabilnost, dokázal vhodným způsobem využívat legend při plnění cílů i při vytěžování informátorů a schopnost úsporně, ale reálně a logicky vybírat a získávat podstatné údaje. (…) Výsledky praktické přípravy potvrdily, že dokázal aplikovat teoretické zásady do agenturní praxe na velmi dobré úrovni,” stojí na první straně hodnocení. Postgraduální studium Pavel ukončil 26. července 1991. 

Závěrem je vhodné uvést shrnutí informací o Pavlově studiu zpravodajského kurzu. Do prvního ročníku, který skutečně absolvoval na Vojenské akademii v Brně, nastoupil 1. září 1988 a podle dostupných dokumentů během něj opravdu studoval francouzštinu, ale i další předměty. První ročník dokončil v červnu 1989. Druhý ročník (tj. třetí semestr/pololetí), který absolvoval na Zpravodajském institutu, a za nějž dostal hodnocení v únoru 1990, nicméně začal již v září 1989, tedy ještě před 17. listopadem 1989 a následnou změnou režimu. Petr Pavel tak opomíjí fakt, že přinejmenším část z jím zmiňovaných posledních dvou let zpravodajského kurzu, probíhala ještě v době komunistického Československa. Z tohoto důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

V části rozhovoru, ze které výrok Petra Pavla pochází (video, čas 4:40–7:02), moderátorka Veronika Sedláčková otevřela téma Pavlova studia vojenského zpravodajství na Vojenské akademii v Brně a na Zpravodajském institutu (.pdf, str. 16, 31). Toho se Pavel účastnil mezi lety 1988 a 1991, tedy částečně ještě za komunistického režimu. Sedláčková přitom zmiňovala dřívější kritiku ze strany historika Petra Blažka, podle kterého Pavel svou minulost v Komunistické straně Československa a především ve zpravodajském kurzu „relativizuje“.

Sedláčková dále poukazovala na to, že Pavel budoval kariéru v armádě, která byla „socialistická a komunistická”, a zůstal na Zpravodajském institutu. Její následující otázka na Petra Pavla konkrétně zněla: „Když říkáte, že třeba toho litujete, nebo, když čtu vaše webové stránky či poslouchám některé z rozhovorů, tak jestli se vám to třeba naopak nevyplatilo, že jste tam byl od roku 1985 v komunistické straně a poté i v té škole pro rozvědčíky.” Na to pak Pavel reaguje právě slovy, že dříve řekl, že to považuje za chybu.

Co se týče KSČ, Pavel skutečně označil své členství ve této straně za chybu, což uvádí také na svých webových stránkách. Stejně se vyjadřoval i pro média. Otázka moderátorky nicméně nesměřovala jen na jeho členství v KSČ, ale i na studium vojenského zpravodajství. To ale Pavel za chybu veřejně neoznačil. V červnu 2022 např. uvedl (audio, čas 12:12), že na tomto studiu nebylo nic, za co by „se dnes musel stydět“.

V rozhovoru pro DVTV z 8. září 2022 také na dotaz, zda komunistickou minulost včetně studia vojenského zpravodajství považuje za morální problém, odpověděl (video, čas 7:45): „Zpravodajský kurz v žádném případě.“ V následujících větách tehdy znovu zopakoval, že členství v KSČ považuje za chybu. Studium v rámci zpravodajského kurzu obhajoval tvrzením (video, čas 2:45), že se v předlistopadové době orientovalo primárně na výuku jazyků.

Petr Pavel má tedy pravdu v tom, že v minulosti označil za chybu své členství v KSČ. Jeho vyjádření však vytváří zavádějící dojem, že takto dříve klasifikoval i své studium v rámci zpravodajského kurzu.