Petra Pecková

Smlouva (.pdf) mezi Středočeským a Libereckým krajem má sloužit k zajištění spolupráce při zajištění dopravní obslužnosti mezi oběma kraji. Rovněž je nástrojem k podpoře dopravní integrace.

Integrovaný dopravní systém Liberecké kraje (IDOL) vydal Plán dopravní obslužnosti Libereckého kraje na období let 2019–2023. Interní analýza obsažená v tomto plánu popisuje dopravní spojení příměstskou autobusovou dopravou mezi Středočeským a Libereckým krajem jako „silnou stránku“ (.pdf, str. 34) mezikrajské dopravy.

Mapa železničních linek udává, že vlakové stanice na Mladoboleslavsku budou do systému IDOL zařazeny ode dne vyhlášení. Schéma je platné od 15. prosince 2019. Také mapa veřejné dopravy Libereckého kraje zobrazuje např. Mladoboleslavsko jako součást IDOL.

Na tarifní mapě IDOL lze vidět, že určité oblasti na severu Středočeského kraje jsou zapojeny do systému integrované autobusové dopravy Libereckého kraje. Jedná se např. o Mladou Boleslav, Mnichovo Hradiště či o Bělou pod Bezdězem.

V rámci Středočeské integrované dopravy (SID) pak probíhá rozsáhlá integrace s Pražskou integrovanou dopravou (PID). Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID je pak zřejmé i z mediálních článků. Právě z mapy linek PID (severní část označená „mimo tarif PID“) lze vyčíst, že část těchto linek vede i na území Libereckého kraje. Určitá integrace tedy probíhá oběma směry.

Hromadná doprava na území Středočeského a Libereckého kraje není plně integrována tak, jako je tomu například v případě Královehradeckého a Pardubického kraje a jejich systému IREDO. Přesto zde však existuje několik „přeshraničních“ linek a určitá spolupráce, resp. integrace tedy existuje. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Pro lepší pochopení výroku se nejprve zaměřme na jeho kontext v rámci debaty. Petra Pecková (STAN) v předvolební debatě kritizovala (čas 1:37:07) podle ní nedostatečnou aktivitu Středočeského kraje při spolupráci s obcemi, což dokládá tím, že kraj nijak nepodpořil město Mnichovice, v němž je starostkou, při výstavbě záchytného parkoviště u místního nádraží. Uvádí, že Mnichovice samy, bez pomoci kraje, musely vykupovat pozemek od Správy železnic a společně s Mirošovicemi žádat o dotaci.

Petra Pecková ve výroku hovoří o bezbariérovosti nádraží v Mnichovicích. V těsné blízkosti nádražního podchodu toto město v roce 2020 vybudovalo záchytné parkoviště P+R (.pdf). Na fotografiích z výstavby parkoviště pak lze zmiňovaný podchod dobře spatřit (pro porovnání doplňujeme také snímek z Mapy.cz z doby ještě před stavbou).

Dle informací na webu města Mnichovice tento bezbariérový podchod (str. 10) s přístupovým chodníkem nechala postavit Správa železnic už v roce 2009. Českými drahami je přístup do budovy stanice popisován jako bezbariérový, stejně jako „přístup na všechna nástupiště“ například v jízdním řádu z roku 2014 (.pdf, str. 1 a 11).

Petra Pecková „bezbariérovým napojením na nádraží“ pravděpodobně myslí napojení prostoru parkoviště na prostor nádraží. V projektu (.pdf) na stavbu záchytného parkoviště lze nalézt chodníkovou rampu se sklonem 12,5 %. Dokument přiložený k zadání veřejné zakázky na stavbu parkoviště uvádí (.zip, dokument A..doc, str. 8), že tato šikmá rampa je navržena „pro bezbariérový vstup z parkoviště do podchodu“. Doplňme, že podle informací k projektu nicméně i přes tyto skutečnosti „došel hodnotící orgán k závěru, že mnichovické nádraží bezbariérové není“.

Zdůrazněme, že zmiňovaná rampa je pak do prostoru parkoviště zcela zakomponovaná a stavba parkoviště byla projektem města, což Petra Pecková před tímto výrokem uvedla (čas 1:37:07). Bylo by tak poněkud zavádějící tvrdit, že záležitosti týkající se napojení na chodník v těsné blízkosti by měl řešit někdo jiný než právě město, jak ve výroku naznačuje Petra Pecková.