Petra Pecková

DOPLNĚNÍ: Po vydání tohoto odůvodnění redakci Demagog.cz přišla odpověď od tiskového mluvčího Středočeského kraje, text jsme tak aktualizovali.

Petra Pecková mluví o změnách, které kraj za poslední 4 roky pod jejím vedením udělal ve struktuře středního vzdělávání. S odkazem na průzkum, který si Středočeský kraj nechal zpracovat od Univerzity Karlovy, uvádí, že žáci v kraji mají zájem především o obory zakončené maturitou. Kraj proto podle Peckové musel zasáhnout do oborové struktury tak, aby se počet míst zvýšil právě na maturitních oborech.

Petra Pecková se stala hejtmankou Středočeského kraje v listopadu 2020, tedy během školního roku 2020/2021. Tehdy na středních školách v kraji studovalo celkem 40 588 žáků, z toho 11 357 bylo přijatých do prvního ročníku. Jak ukazuje následující tabulka, počet studentů se v tomto volebním období neustále zvyšoval stejně jako počet žáků nově přijatých do prvního ročníku.

Ve stejném období došlo i ke značným přelivům v rámci jednotlivých oborů. Ačkoliv se navýšily stavy všech oborů ve Středočeském kraji, největší nárůst studentů zaznamenaly odborné školy zakončené maturitní zkouškou. Konkrétně v tomto typu škol počet studentů oproti školnímu roku 2020/2021 vzrostl o 5 155. Zároveň se navýšil i počet tříd na středních školách, a to o 202. To nicméně nemusí odrážet přesun míst mezi jednotlivými obory – kolik míst kraj takto změnil se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Kapacity maturitních oborů

Za funkční období hejtmanky Peckové tak ve Středočeském kraji vzrostl počet studentů na středních školách o více než 5 tisíc. To ovšem nemusí znamenat, že se zvýšila kapacita na školách, jelikož školy mohly mít v minulosti méně studentů, než byly schopny pojmout. Kapacita jednotlivých škol se dá najít v rejstříku, který spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V něm jsou ale k dispozici pouze současná data, nikoli historická k jednotlivým školním rokům.

K navýšení kapacit nicméně podle ČTK skutečně došlo, což redakci Demagog.cz potvrdil i mediální odbor Středočeského kraje s odkazem na data odboru školství. Dle vyjádření odboru školství narostly maximální kapacity středních škol v kraji o 3 570 míst. Na tiskového mluvčího jsme se obrátili i s navazujícím dotazem o přesunu míst mezi obory, do zveřejnění naší analýzy jsme ale odpověď neobdrželi. Po publikaci nám mluvčí přeposlal odpověď odboru školství, který ale konkrétní čísla neposkytl a uvedl mj., že „kapacity některých učebních oborů v některých okresech Středočeského kraje jsou naddimenzované".

Závěr

Během funkčního období Petry Peckové narostl počet žáků na středních školách ve Středočeském kraji. Podle informací odboru školství se zvýšily také kapacity středních škol, a to o 3 570 míst. Z dostupných zdrojů ale není jasné, kolik míst kraj přesunul mezi jednotlivými obory a jak se změnily kapacity maturitních oborů. Výrok hejtmanky Peckové proto hodnotíme jako neověřitelný.

Petra Pecková se stala hejtmankou Středočeského kraje po volbách v říjnu 2020, tedy během školního roku 2020/2021. V našem ověření jsme se proto zaměřili na období předcházejícího školního roku 2019/2020.

Neúspěšnost u maturit

Data o úspěšnosti a neúspěšnosti studentů u maturitních zkoušek zveřejňuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které spadá pod Ministerstvo školství. Organizace ve svých dokumentech uvádí i procento celkové neúspěšnosti studentů v jednotlivých krajích (.pdf, str. 21–22) a výsledky podle typu školy. Ve Středočeském kraji byla např. v jarním termínu roku 2020 neúspěšnost téměř 25 %, na středních odborných učilištích v regionu to bylo 44 %. Výsledky pro konkrétní školy ale tyto dokumenty neobsahují.

Informace o celkové neúspěšnosti pro konkrétní školu nelze vyčíst například ani z databáze, ve které CERMAT zveřejňuje podrobnější data. Přehled se totiž vztahuje jen k tzv. společné části maturitní zkoušky, nikoli už k profilové části, a neuvádí souhrnná čísla, ale jen čísla za jednotlivé předměty odděleně. Z těchto dat CERMATu například vyplývá, že u zkoušky z českého jazyka, která je jako jediná povinná pro všechny maturanty, se u některých škol míra neúspěšnosti v didaktickém testu pohybovala mezi 60 až 69 %. Nejvyšší byla na Středním odborném učilišti Sedlčany, kde v roce 2020 neuspělo 9 ze 13 studentů.

Na základě výše zmíněných výsledků didaktických testů z češtiny nicméně nelze potvrdit ani vyvrátit, že se na některých školách míra neúspěšnosti vyšplhala na 80 %. Další žáci, kterým se dařilo u testu z češtiny, totiž mohli či nemuseli propadnout u dalších předmětů. Přesná čísla se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Dodejme, že výroční zprávy za školní rok 2019/2020 nejsou na webech některých škol k dispozici.

Počty žáků ve třídách

Podobná je situace s počty žáků ve třídách. Ačkoliv Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňuje celkové počty žáků a tříd v daném kraji, nepíše, jaký je nejnižší počet studentů ve třídě. Ani z jiných veřejných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, zda bylo v nějaké třídě méně než 5 studentů.

Aprobovanost učitelů

Ve školství se rozlišuje mezi kvalifikací a aprobací. Kvalifikovaný učitel je ten, který získal vzdělání předepsané v zákoně o pedagogických pracovnících. Termín aprobace česká školská legislativa nezná, ale obecně platí, že aprobovaný je ten učitel, který vyučuje předmět, který vystudoval. Kvalifikovaný učitel ovšem může učit i předměty, které nevystudoval, pak se jedná o učitele neaprobovaného.

Informaci o tom, že by v některé škole Středočeského kraje nebyla jediná hodina odučena aprobovaným učitelem, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít. 

Závěr

Ani jedno tvrzení hejtmanky Peckové se nám z veřejných zdrojů nepodařilo ověřit. Výroční zprávy škol ze školního roku 2019/2020 už většinou nejsou veřejně dostupné a ani statistiky CERMATU či ČSÚ neobsahují data, na jejichž základě by bylo možné pravdivost výroku potvrdit či vyvrátit. Výrok Petry Peckové tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Zejména ve spojitosti s předpokládaným vývojem počtu žáků začal Středočeský kraj rozšiřovat kapacity místních gymnázií formou přístaveb. V květnu letošního roku zástupci kraje například mluvili o tom, že rozšiřování nebo přípravy na něj probíhají v případě gymnázia v Hostivici, Říčanech, Berouně či Brandýsu nad Labem. Gymnázium v Benešově v daném výčtu nicméně zmíněno nebylo.

Informace o tom, že by mělo dojít k rozšíření kapacity tohoto gymnázia, se nám nepodařilo dohledat na webu školy ani stránkách Středočeského kraje, který je jejím zřizovatelem. S dotazem jsme se proto obrátili jak na vedení gymnázia i na kraj, dosud jsme však nedostali odpověď. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Středočeský kraj si skutečně nechal v roce 2019 zpracovat studii, která měla navrhnout podobu výstavby 11 parkovišť ve Středočeském kraji. Nepodařilo se nám ale dohledat, jestli za poslední čtyři roky obce samy postavily 25 parkovišť. Webové stránky Integrovaného regionálního operačního programu zmiňují 13 projektů výstavby parkovišť v obcích Středočeského kraje, jen 11 z nich ale má charakter P+R.

Studie zadaná Středočeským krajem měla (.pdf, str. 1) „prověřit možnosti realizace a navrhnout podobu – technické řešení výstavby záchytných parkovišť ‚park and ride‘ (dále jen P+R) v 11 zadavatelem určených lokalitách na území Středočeského kraje.“ 

Smlouva o vypracování studie byla uzavřena v srpnu 2019, podle plánu měla být výstavba parkovišť placena převážně z programu Integrovaných teritoriálních investic (ITI). V květnu 2020 byl zveřejněn dodatek smlouvy, ve kterém byly upraveny původní plány výstavby, některá vybraná místa pro parkoviště byla zrušena a nahrazena jiným apod.

Z dotačního programu IROP tedy bylo obcemi vystavěno jen 11 parkovišť P+R a 13 parkovišť celkem. Protože ale nemůžeme vyloučit, že další parkoviště byla postavena bez evropských dotací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Město Mnichovice, v nichž je Petra Pecková starostkou, v červnu 2020 dostavělo záchytné parkoviště P+R. Dle projektu (.pdf) leží toto parkoviště svou největší částí na pozemku s parcelním číslem 1717/8. V registru smluv lze dohledat smlouvu mezi Mnichovicemi a Správou železnic (dříve Správa železniční dopravní cesty) na odkup pozemku s parc. č. 1717/8 v ceně 527 tisíc korun (.pdf, str. 2).

Dodejme, že Správa železnic je státní organizací, která hospodaří s majetkem státu. Prodej zmiňovaného pozemku v Mnichovicích (.pdf, str. 3) pak odsouhlasila (.pdf) také vláda.

Na projekt parkoviště získaly Mnichovice dotační podporu pomocí tzv. integrované teritoriální investice (ITI) (.pdf, str. 1) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Podmínky získání dotace na nákup pozemku pak upravují Obecná pravidla pro žadatele a příjemce IROP (.pdf, str. 126) nebo například Specifická pravidla pro žadatele a příjemce integrovaných projektů ITI (.pdf, str. 30). V těchto dvou dokumentech ani v jiných veřejně dostupných zdrojích se nám nicméně nepodařilo dohledat, zda je z dotační podpory vyloučen nákup pozemku od státu. Nicméně nemůžeme vyloučit, že pravidlo, na jehož základě by úplatné převody majetku od státu nebyly způsobilými výdaji pro evropské dotace, není zakotveno přímo v evropské legislativě. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na závěr doplňme, že Mnichovice plánovaly koupit pozemek nejméně od roku 2016 (.pdf, str. 11). Tehdy město odhadovalo cenu pozemku na zhruba 400 tisíc korun a výši dotací na 0 %.