Když jsme nastoupili, tak byly ve Středočeském kraji školy, které měly osmdesátiprocentní neúspěšnost studentů u maturit. Také byly školy, kde bylo ve třídě průměrně 4,8 studenta a nebyla tam jediná hodina odučená s probovaným učitelem.
Data o celkové neúspěšnosti studentů u maturit v jednotlivých školách se nám ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat. Ověřit se nám nepodařilo ani tvrzení o počtu dětí ve třídách a neaprobovaných učitelích v roce 2020. Dokumenty z té doby nejsou u některých škol k dispozici.
Petra Pecková se stala hejtmankou Středočeského kraje po volbách v říjnu 2020, tedy během školního roku 2020/2021. V našem ověření jsme se proto zaměřili na období předcházejícího školního roku 2019/2020.
Neúspěšnost u maturit
Data o úspěšnosti a neúspěšnosti studentů u maturitních zkoušek zveřejňuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které spadá pod Ministerstvo školství. Organizace ve svých dokumentech uvádí i procento celkové neúspěšnosti studentů v jednotlivých krajích (.pdf, str. 21–22) a výsledky podle typu školy. Ve Středočeském kraji byla např. v jarním termínu roku 2020 neúspěšnost téměř 25 %, na středních odborných učilištích v regionu to bylo 44 %. Výsledky pro konkrétní školy ale tyto dokumenty neobsahují.
Informace o celkové neúspěšnosti pro konkrétní školu nelze vyčíst například ani z databáze, ve které CERMAT zveřejňuje podrobnější data. Přehled se totiž vztahuje jen k tzv. společné části maturitní zkoušky, nikoli už k profilové části, a neuvádí souhrnná čísla, ale jen čísla za jednotlivé předměty odděleně. Z těchto dat CERMATu například vyplývá, že u zkoušky z českého jazyka, která je jako jediná povinná pro všechny maturanty, se u některých škol míra neúspěšnosti v didaktickém testu pohybovala mezi 60 až 69 %. Nejvyšší byla na Středním odborném učilišti Sedlčany, kde v roce 2020 neuspělo 9 ze 13 studentů.
Na základě výše zmíněných výsledků didaktických testů z češtiny nicméně nelze potvrdit ani vyvrátit, že se na některých školách míra neúspěšnosti vyšplhala na 80 %. Další žáci, kterým se dařilo u testu z češtiny, totiž mohli či nemuseli propadnout u dalších předmětů. Přesná čísla se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Dodejme, že výroční zprávy za školní rok 2019/2020 nejsou na webech některých škol k dispozici.
Počty žáků ve třídách
Podobná je situace s počty žáků ve třídách. Ačkoliv Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňuje celkové počty žáků a tříd v daném kraji, nepíše, jaký je nejnižší počet studentů ve třídě. Ani z jiných veřejných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, zda bylo v nějaké třídě méně než 5 studentů.
Aprobovanost učitelů
Ve školství se rozlišuje mezi kvalifikací a aprobací. Kvalifikovaný učitel je ten, který získal vzdělání předepsané v zákoně o pedagogických pracovnících. Termín aprobace česká školská legislativa nezná, ale obecně platí, že aprobovaný je ten učitel, který vyučuje předmět, který vystudoval. Kvalifikovaný učitel ovšem může učit i předměty, které nevystudoval, pak se jedná o učitele neaprobovaného.
Informaci o tom, že by v některé škole Středočeského kraje nebyla jediná hodina odučena aprobovaným učitelem, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít.
Závěr
Ani jedno tvrzení hejtmanky Peckové se nám z veřejných zdrojů nepodařilo ověřit. Výroční zprávy škol ze školního roku 2019/2020 už většinou nejsou veřejně dostupné a ani statistiky CERMATU či ČSÚ neobsahují data, na jejichž základě by bylo možné pravdivost výroku potvrdit či vyvrátit. Výrok Petry Peckové tedy hodnotíme jako neověřitelný.
