Školství ve Středočeském kraji

Povinnost zřizovat základní a mateřské školy obcím ukládá školský zákon. Doslova říká, že „obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území“. Obce tedy ze zákona musí buď základní školu zřídit, nebo zajistit „plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí“. Stejná právní úprava platí také pro zajištění předškolního vzdělání.

Školský zákon tuto povinnost ukládá obcím bez ohledu na jejich velikost nebo počet obyvatel (.pdf, str. 4). Žáci s trvalým místem pobytu v dané obci pak mají přednostní právo na přijetí do spádové školy ve svém školském obvodu, a to až do naplnění její kapacity (.pdf, str. 5). Školský obvod tvoří území obce nebo jeho část v případě, že obec na svém území zřídila více základních škol. Stejným způsobem fungují spádové obvody i pro mateřské školy. 

Obce se v případě potřeby mohou spojit do dobrovolného svazku obcí (.pdf, str. 4), který přebírá povinnost zajistit dětem plnění předškolní a školní docházky (.pdf, str. 7). Přednostní právo k přijetí do spádové školy mají všechny děti s trvalým bydlištěm v obcích, které jsou členy svazku (.pdf, str. 7). V některých případech může mateřské a základní školy zřizovat kraj, jedná se zejména o školy pro děti a žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami.

Obce mají podle školského zákona skutečně povinnost zřizovat mateřské a základní školy nebo zajistit plnění povinné předškolní a školní docházky v jiné obci v rámci školského obvodu. Výrok Lucie Cirkvy Chocholové proto hodnotíme jako pravdivý.

Lídryně Pirátů v krajských volbách ve Středočeském kraji Lucie Cirkva Chocholová reaguje na dotaz moderátorky, jak by řešila problém s nedostatkem míst na středních školách. Kandidátka na hejtmanku po představení možných opatření zmiňuje, že současné vedení kraje činí kroky k výstavbě nových škol a jako příklad uvádí schválení uvedených memorand (video, čas 13:50).

Podpis memorand

Zastupitelé Středočeského kraje 9. září 2024 opravdu schválili znění dvou memorand (.pdf a .pdf), jejichž cílem je výstavba středních škol v Jesenici a Roztokách. Tyto plány zapadají do iniciativy Středočeského kraje k navýšení kapacit gymnázií – školy se rozšiřují také v Hostivici, Říčanech, Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi či Berouně.

Gymnázium v Jesenici

V memorandu týkajícím se výstavby Gymnázia Jesenice se Středočeský kraj zavazuje pokrýt z vlastního rozpočtu výstavbu budovy gymnázia, školní jídelny a tělocvičny (.pdf, str. 2). Nové gymnázium by do kraje mělo podle radního pro oblast vzdělávání a sportu Milana Váchy (STAN) přinést alespoň 12 nových tříd pro 360 žáků.

Střední škola v Roztokách

Podle memoranda o společném postupu výstavby základní a všeobecné střední školy (.pdf) se na financování projektu má podílet jak kraj, tak město Roztoky (str. 2-4). Nové třídy by měly otevřít místo odhadem 540 žákům, z toho 240 na středoškolské úrovni. Přijaté memorandum obsahuje zmínky o všeobecné střední škole, na rozdíl od jesenického memoranda ale neuvádí, zda by se mělo jednat právě o gymnázium. V Roztokách v posledních několika měsících probíhala diskuze o tom, jaký typ školy by měl ve městě vzniknout, podle srpnového vyjádření krajského radního Váchy by ale mělo skutečně jít o gymnázium.

Závěr

Lucie Cirkva Chocholová má tedy pravdu v tom, že zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo 9. září 2024 dvě memoranda o výstavbě Gymnázia Jesenice a „všeobecné střední školy“ v Roztokách, která by podle vyjádření radního pro oblast vzdělávání také měla být gymnáziem. Vzniknou tak zcela nová vzdělávací zařízení, která nabídnou místa stovkám žáků. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petra Pecková se stala hejtmankou Středočeského kraje po volbách v říjnu 2020, tedy během školního roku 2020/2021. V našem ověření jsme se proto zaměřili na období předcházejícího školního roku 2019/2020.

Neúspěšnost u maturit

Data o úspěšnosti a neúspěšnosti studentů u maturitních zkoušek zveřejňuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které spadá pod Ministerstvo školství. Organizace ve svých dokumentech uvádí i procento celkové neúspěšnosti studentů v jednotlivých krajích (.pdf, str. 21–22) a výsledky podle typu školy. Ve Středočeském kraji byla např. v jarním termínu roku 2020 neúspěšnost téměř 25 %, na středních odborných učilištích v regionu to bylo 44 %. Výsledky pro konkrétní školy ale tyto dokumenty neobsahují.

Informace o celkové neúspěšnosti pro konkrétní školu nelze vyčíst například ani z databáze, ve které CERMAT zveřejňuje podrobnější data. Přehled se totiž vztahuje jen k tzv. společné části maturitní zkoušky, nikoli už k profilové části, a neuvádí souhrnná čísla, ale jen čísla za jednotlivé předměty odděleně. Z těchto dat CERMATu například vyplývá, že u zkoušky z českého jazyka, která je jako jediná povinná pro všechny maturanty, se u některých škol míra neúspěšnosti v didaktickém testu pohybovala mezi 60 až 69 %. Nejvyšší byla na Středním odborném učilišti Sedlčany, kde v roce 2020 neuspělo 9 ze 13 studentů.

Na základě výše zmíněných výsledků didaktických testů z češtiny nicméně nelze potvrdit ani vyvrátit, že se na některých školách míra neúspěšnosti vyšplhala na 80 %. Další žáci, kterým se dařilo u testu z češtiny, totiž mohli či nemuseli propadnout u dalších předmětů. Přesná čísla se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Dodejme, že výroční zprávy za školní rok 2019/2020 nejsou na webech některých škol k dispozici.

Počty žáků ve třídách

Podobná je situace s počty žáků ve třídách. Ačkoliv Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňuje celkové počty žáků a tříd v daném kraji, nepíše, jaký je nejnižší počet studentů ve třídě. Ani z jiných veřejných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, zda bylo v nějaké třídě méně než 5 studentů.

Aprobovanost učitelů

Ve školství se rozlišuje mezi kvalifikací a aprobací. Kvalifikovaný učitel je ten, který získal vzdělání předepsané v zákoně o pedagogických pracovnících. Termín aprobace česká školská legislativa nezná, ale obecně platí, že aprobovaný je ten učitel, který vyučuje předmět, který vystudoval. Kvalifikovaný učitel ovšem může učit i předměty, které nevystudoval, pak se jedná o učitele neaprobovaného.

Informaci o tom, že by v některé škole Středočeského kraje nebyla jediná hodina odučena aprobovaným učitelem, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít. 

Závěr

Ani jedno tvrzení hejtmanky Peckové se nám z veřejných zdrojů nepodařilo ověřit. Výroční zprávy škol ze školního roku 2019/2020 už většinou nejsou veřejně dostupné a ani statistiky CERMATU či ČSÚ neobsahují data, na jejichž základě by bylo možné pravdivost výroku potvrdit či vyvrátit. Výrok Petry Peckové tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Plánovanou výstavbu gymnázia ve středočeských Černošicích zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo (.pdf, str. 63) 30. října 2023. V hlasování o této otázce se pro výstavbu vyslovilo (video, čas 3:46:14) 42 z 50 přítomných zastupitelů. Zbylých osm zastupitelů, tedy všichni přítomní zástupci hnutí ANO, se hlasování zdrželo.

Při projednávání návrhu vystoupila (.pdf, str. 55–62) také zastupitelka za ANO Irena Bartoňová Pálková, která je zároveň členkou Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Mimo jiné k otázce výstavby gymnázia v Černošicích uvedla, že z její strany „to je podpora se vším všudy“.

Bartoňová Pálková ale kromě vyjádření podpory projektu nového gymnázia mluvila (.pdf, str. 55–62) také o předcházejícím jednání Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Dne 3. října 2023 totiž výbor jednal (.docx, str. 7) právě o výstavbě gymnázia, Bartoňová Pálková i další člen hnutí ANO se ale zdrželi, a výbor tak podporu nového gymnázia neschválil. Zastupitelka svůj postoj vysvětlovala (.pdf, str. 55) následovně: „My jsme byli ty dva hlasy, které se zdržely. Dopředu deklaruji, a říkala jsem to i na výboru, že to není o tom, že bychom nechtěli stavět to gymnázium.“ Podle Bartoňové Pálkové členové nedostali potřebné materiály včas a kompletní, proto se údajně zástupci hnutí ANO při hlasování výboru zdrželi, ačkoliv se stavbou jako takovou souhlasí.

Zástupci hnutí ANO ve Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost podle zastupitelky Bartoňové Pálkové výstavbu gymnázia v Černošicích podporují. I přesto se při výsledném hlasování krajského zastupitelstva všichni přítomní zástupci hnutí ANO zdrželi. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v kontextu debaty reaguje na poslance Tomáše Helebranta (ANO). Ten mluvil o postupu současného vedení Středočeského kraje v oblasti školství, který byl podle něj nedostatečný (video, čas 15:10). Hejtmanka poukazuje na čerstvé memorandum, které Středočeský kraj uzavřel s městem Roztoky o výstavbě střední školy.

Memoranda o výstavbě středních škol

Zastupitelé Středočeského kraje 9. září 2024 opravdu schválili znění dvou memorand (.pdf a .pdf), jejichž cílem je výstavba středních škol v Jesenici a Roztokách. Tyto plány zapadají do iniciativy Středočeského kraje k navýšení kapacit gymnázií – školy se rozšiřují také v Hostivici, Říčanech, Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi či Berouně.

Střední škola v Roztokách

Podle memoranda o společném postupu výstavby základní a všeobecné střední školy (.pdf) se na financování projektu má podílet jak kraj, tak město Roztoky (str. 2-4). Nové třídy by měly otevřít místo odhadem 540 žákům, z toho 240 na středoškolské úrovni. Přijaté memorandum obsahuje zmínky o všeobecné střední škole, na rozdíl od jesenického memoranda ale neuvádí, zda by se mělo jednat právě o gymnázium. V Roztokách v posledních několika měsících probíhala diskuze o tom, jaký typ školy by měl ve městě vzniknout, podle srpnového vyjádření krajského radního Váchy by ale mělo skutečně jít o gymnázium.

Závěr

Hejtmanka Petra Pecková má tedy pravdu v tom, že zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo 9. září 2024 memorandum o výstavbě střední školy v Roztokách. Samotné memorandum zmiňuje všeobecnou střední školu, podle vyjádření radního pro oblast vzdělávání by se ale mělo jednat o gymnázium. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jako součást základní školy v Sulicích letos skutečně vzniklo čtyřleté gymnázium, které v nové budově školy začalo fungovat od září. Do jeho jediné třídy škola plánovala přijmout cca 25 studentů. Na webu samotného gymnázia jsou aktuality pro nové žáky a další informace jsou dostupné na jeho instagramu. Školu zřizuje obec Sulice a je rovněž uvedena na portálu České školní inspekce.

Zejména ve spojitosti s předpokládaným vývojem počtu žáků začal Středočeský kraj rozšiřovat kapacity místních gymnázií formou přístaveb. V květnu letošního roku zástupci kraje konkrétně zmiňovali, že rozšiřování nebo přípravy na něj probíhají v případě gymnázia v Hostivici, Říčanech, Berouně či Brandýsu nad Labem.

Letos v září schválili radní Středočeského kraje výsledek výběrového řízení, v němž se rozhodovalo o firmě, která vypracuje projektovou dokumentaci na rozšíření gymnázia v Berouně (.pdf, str. 7–8). Kraj počítá s tím, že po dokončení dokumentace se v roce 2026 začne stavět přístavba s deseti učebnami.

V případě gymnázia v Hostivici krajští radní v lednu 2024 schválili smlouvu s dodavatelem, který postaví nástavbu budovy. Stavební práce, které by měly přinést šest nových učeben, začaly letos v únoru. Jejich dokončení se plánuje na rok 2025.

Gymnázium v Hostivici se tedy v současné době rozšiřuje a u gymnázia v Berouně Středočeský kraj začal s přípravami projektové dokumentace na vybudování přístavby. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v kontextu výroku zmiňuje plánovanou výstavbu gymnázií ve Středočeském kraji a upozorňuje na potřebu rozšíření středních odborných škol s maturitou. Podle ní chtějí totiž žáci osmých a devátých tříd na takových školách studovat, jak vyplynulo z průzkumu, který Středočeský kraj zpracoval spolu s Univerzitou Karlovou.

Výzkum preferencí o volbě střední školy

Průzkum, o kterém Petra Pecková v debatě mluví, si nechal Středočeský kraj zpracovat ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v červnu minulého roku. Cílem průzkumu bylo zmapovat, na jakou střední školu by chtěli pokračovat žáci 8. a 9. tříd základních škol za předpokladu, že by se nemuseli rozhodovat podle náročnosti přijímacích zkoušek. Do šetření se mohli zapojit i jejich rodiče.

Výsledky průzkumu ukazují, že 82 % žáků ze Středočeského kraje má zájem o studium na oborech s maturitou (.pdf, str. 9). Tomu však neodpovídá nabídka, jelikož ve Středočeském kraji je nejvíce míst na učilištích bez maturitní zkoušky, konkrétně jde o 44 % z celkového počtu. Z výsledků také vyplývá, že rodiče žáků ve Středočeském kraji za ideální vzdělání pro své děti považují střední odborné školy – tuto možnost upřednostnilo hned 42 % respondentů (.pdf, str. 13). Gymnázia považovalo za nejlepší školu 19 % dotázaných rodičů a lycea 14 %.

Výzkumníci se žáků dotazovali také na preferované typy středních škol v případě možnosti podání pěti přihlášek (.pdf, str. 17–18). Z výsledků vyplývá, že i mezi žáky je střední odborná škola nejvíce preferovanou variantou. Jako první volbu uvedlo tento typ školy 55 % žáků, zatímco gymnázium by si jako první volbu vybralo pouze 13 % z nich.

Podobný průzkum jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. Např. Seznam Zprávy v únoru 2022 publikovaly pouze článek, který porovnával zájem o studium konkrétních oborů. Nejednalo se ovšem přímo o průzkum, ale o srovnání dat, která autoři nashromáždili z krajských úřadů a Národního pedagogického institutu.

Závěr

Středočeský kraj skutečně provedl ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy průzkum, který mapoval rozhodování žáků 8. a 9. tříd o volbě střední školy. Z průzkumu vyplynulo, že maturitu chce získat většina žáků ve Středočeském kraji, a to hned 82 %. Více než polovina žáků by si při možnosti podání pěti přihlášek vybrala střední odbornou školu jako první volbu. Žáci posledních dvou ročníků základních škol ve Středočeském kraji tedy skutečně upřednostňují maturitní obory na středních odborných školách. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

DOPLNĚNÍ: Po vydání tohoto odůvodnění redakci Demagog.cz přišla odpověď od tiskového mluvčího Středočeského kraje, text jsme tak aktualizovali.

Petra Pecková mluví o změnách, které kraj za poslední 4 roky pod jejím vedením udělal ve struktuře středního vzdělávání. S odkazem na průzkum, který si Středočeský kraj nechal zpracovat od Univerzity Karlovy, uvádí, že žáci v kraji mají zájem především o obory zakončené maturitou. Kraj proto podle Peckové musel zasáhnout do oborové struktury tak, aby se počet míst zvýšil právě na maturitních oborech.

Petra Pecková se stala hejtmankou Středočeského kraje v listopadu 2020, tedy během školního roku 2020/2021. Tehdy na středních školách v kraji studovalo celkem 40 588 žáků, z toho 11 357 bylo přijatých do prvního ročníku. Jak ukazuje následující tabulka, počet studentů se v tomto volebním období neustále zvyšoval stejně jako počet žáků nově přijatých do prvního ročníku.

Ve stejném období došlo i ke značným přelivům v rámci jednotlivých oborů. Ačkoliv se navýšily stavy všech oborů ve Středočeském kraji, největší nárůst studentů zaznamenaly odborné školy zakončené maturitní zkouškou. Konkrétně v tomto typu škol počet studentů oproti školnímu roku 2020/2021 vzrostl o 5 155. Zároveň se navýšil i počet tříd na středních školách, a to o 202. To nicméně nemusí odrážet přesun míst mezi jednotlivými obory – kolik míst kraj takto změnil se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Kapacity maturitních oborů

Za funkční období hejtmanky Peckové tak ve Středočeském kraji vzrostl počet studentů na středních školách o více než 5 tisíc. To ovšem nemusí znamenat, že se zvýšila kapacita na školách, jelikož školy mohly mít v minulosti méně studentů, než byly schopny pojmout. Kapacita jednotlivých škol se dá najít v rejstříku, který spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V něm jsou ale k dispozici pouze současná data, nikoli historická k jednotlivým školním rokům.

K navýšení kapacit nicméně podle ČTK skutečně došlo, což redakci Demagog.cz potvrdil i mediální odbor Středočeského kraje s odkazem na data odboru školství. Dle vyjádření odboru školství narostly maximální kapacity středních škol v kraji o 3 570 míst. Na tiskového mluvčího jsme se obrátili i s navazujícím dotazem o přesunu míst mezi obory, do zveřejnění naší analýzy jsme ale odpověď neobdrželi. Po publikaci nám mluvčí přeposlal odpověď odboru školství, který ale konkrétní čísla neposkytl a uvedl mj., že „kapacity některých učebních oborů v některých okresech Středočeského kraje jsou naddimenzované".

Závěr

Během funkčního období Petry Peckové narostl počet žáků na středních školách ve Středočeském kraji. Podle informací odboru školství se zvýšily také kapacity středních škol, a to o 3 570 míst. Z dostupných zdrojů ale není jasné, kolik míst kraj přesunul mezi jednotlivými obory a jak se změnily kapacity maturitních oborů. Výrok hejtmanky Peckové proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kandidátka Zelených Magdalena Davis zmiňuje problém s nedostatečnou kapacitou středních škol ve Středočeském kraji, kterou podle ní trpí zejména oblasti nacházející se v nejbližším okolí Prahy. To dle jejích slov potvrzuje i demografická studie, kterou si Středočeský kraj slov nechal zpracovat.

Výsledky studie

Demografická studie pro Středočeský kraj a jeho obce s rozšířenou působností (ORP) do roku 2050 vznikla v únoru 2024 a zpracoval ji kolektiv autorů, mezi kterými byl např. Tomáš Soukup provozující výzkumnou agenturu nebo Tomáš Peltan z pražské ČZU.

Studie se zabývá především prognózou demografického vývoje v kraji a kromě témat, jako je bytová výstavba (.pdf, str. 23) nebo dopravní infrastruktura (str. 39), se tak věnuje i předpokládanému vývoji počtu a věku středočeského obyvatelstva či právě naplnění kapacit základních a středních škol (str. 57–183). Studie rozděluje Středočeský kraj na celkem 28 lokalit, které kromě Černošic odpovídají ORP. Podle výzkumu kapacity SŠ nedostačují tím více, čím blíže Praze se daná oblast nachází (str. 6).

Součástí studie je i online přehled za jednotlivé ORP, ve kterém jsou prognózy vývoje počtu mladistvých ve věku 15 až 18 let. Jak lze vyčíst z grafů, v lokalitách přiléhajících k Praze jako jsou např. Hostivice + Roztoky, Jesenice + Jílové u Prahy či Říčany počet osob ve zmíněné věkové kategorii překračuje 85% hranici kapacity středních škol i několikanásobně. Tuto hranici podle studie přesahují i školy v oblasti Brandýs nad Labem–Stará Boleslav (.pdf, str. 106), kterou dokument řadí mezi oblasti okolo Prahy (str. 8). Naopak oblasti vzdálenější od hlavního města jako je Příbram, Kolín či Kutná Hora dané hranice ani nedosahují.

Závěr

Středočeský kraj si skutečně nechal vypracovat demografickou studii, která ukazuje, že nedostatečnou kapacitou středních škol nejvíce trpí oblasti kolem Prahy. Výrok Magdaleny Davis tak hodnotíme jako pravdivý.

Magdalena Davis, kandidátka Zelených a SEN 21 ve volbách ve Středočeském kraji, uvádí, že se v okrese Praha-západ nenachází žádné gymnázium. To označuje za historický dluh a kvituje, že chce kraj ve spolupráci s městy vybudovat nové střední školy.

Ve zmíněném okrese se nachází tři gymnázia, z nichž jen jedno je veřejné. Jedná se o gymnázium Hostivice, které vzniklo 1. ledna 2011, a jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Škola na svých webových stránkách uvádí, že k jejímu založení došlo kvůli demografickému vývoji a potřebám obyvatel na rozšíření nabídek středních škol.

Jedno soukromé gymnázium je v Dolních Břežanech, kde je možnost studovat od roku 2015. Druhé, bilingvní gymnázium, se nachází v Jesenici.

V okrese Praha-západ se tedy nachází tři gymnázia, jedno z nich je veřejné. Jedná se o gymnázium v Hostivicích, které zřizuje Středočeský kraj. Výrok Magdaleny Davis tak hodnotíme jako nepravdivý.

Kandidát koalice SPOLU na středočeského hejtmana Jan Skopeček (ODS) v kontextu výroku mluví o nutnosti posílit kapacitu středních škol v kraji. Jako jeden z důvodů pro své tvrzení uvádí, že podle demografických projekcí se počet obyvatel ve věku 15 až 18 let ve Středočeském kraji zvýší ze současných 64 tisíc o 10 tisíc.

Podle demografické studie z února 2024, kterou si Středočeský kraj nechal zpracovat, bylo v roce 2022 ve Středočeském kraji 64 265 obyvatel ve věku 15 až 18 let (.xlsx). Podle prognózy bude nárůst této věkové skupiny pokračovat přibližně do roku 2025, kdy má čítat přibližně 74 tisíc obyvatel (.pdf, str. 81). Poté má dojít k ustálení tohoto počtu a mírný pokles dle predikce nastane až po roce 2035 (str. 6, 81).

Závěr

Podle demografické studie pro Středočeský kraj v regionu v roce 2022 žilo cca 64 tisíc obyvatel ve věku 15 až 18 let. Dle predikce má tento počet skutečně narůst o deset tisíc, a to přibližně do roku 2025. Výrok Jana Skopečka tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a lídr koalice SPOLU v krajských volbách ve Středočeském kraji reaguje na slova Magdaleny Davis, která v debatě tvrdila, že v okrese Praha-západ není žádné gymnázium. To dle Skopečka není pravda, jelikož se nachází v Hostivicích.

Gymnázium v Hostivicích opravdu je. Bylo založeno 1. ledna 2011 a jeho zřizovatelem je Středočeský kraj. Škola na svých webových stránkách uvádí, že k jejímu založení došlo kvůli demografickému vývoji a potřebám obyvatel na rozšíření nabídek středních škol. V době vzniku bylo a v současné době stále je jediným veřejným gymnáziem v okrese Praha-západ.

V okrese existují také dvě soukromá gymnázia. Jedno z nich se nachází v Dolních Břežanech, kde vzniklo jako součást tamní školy v roce 2015. Druhé, bilingvní gymnázium je pak v Jesenici.

Jan Skopeček má tedy pravdu v tom, že se v okrese Praha-západ nachází gymnázium. To veřejné je přitom skutečně v Hostivicích. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát na hejtmana Středočeského kraje za koalici SPOLU Jan Skopeček kritizuje, že kraj podle něj neinvestoval peníze do středních škol. Upozorňuje také na problém, že některé školy sídlí v památkově chráněných budovách, což investice prodražuje.

Střední průmyslová škola v Mladé Boleslavi byla v roce 2017 mezi 15 nemovitými památkami, které tehdejší vláda Bohuslava Sobotky svým nařízením zapsala na seznam národních kulturních památek, a je tedy chráněna Národním památkovým úřadem. Ministerstvo kultury ji na seznam navrhlo, jelikož představuje „stavbu občanské vybavenosti z první poloviny 20. století dokumentující architektonickou různorodost daného období“.

Jak stojí v památkovém katalogu, budova patří mezi díla architekta Jiřího Krohy, který ji zrealizoval mezi lety 1923 až 1927. Památkovou hodnotu podle katalogu představuje zachovalý původní stav, který reprezentuje Krohův funkcionalistický styl.

Budova Střední průmyslové školy v Mladé Boleslavi je tedy skutečně chráněna památkovým úřadem. Výrok Jana Skopečka tak hodnotíme jako pravdivý.

Finance na inovaci škol i výuky ve Středočeském kraji mají posloužit, jak uvádí hejtmanka Pecková, k modernizaci škol, nákupu strojů a dalšího odborného vybavení. Radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN) zmínil, že jde například o modernizaci počítačových učeben, zřizování robotických pracovišť, nákupů odborného vybavení jako jsou traktory s vybavením pro precizní zemědělství, strojů pro automechaniky nebo vybavení do laboratoří na krajských gymnáziích i dalších školách.

Současná hejtmanka kraj vede od listopadu 2020. Středočeský kraj zveřejňuje své investice a finanční nabídky na svých webových stránkách, podle kterých poskytuje finance na takzvané inovace do krajských škol od roku 2021. V prosinci 2023 kraj informoval o tom, že na inovace ve výuce do daného okamžiku vyčlenil celkem 330 milionů korun. Od té doby schválilo vedení kraje dalších 102 milionů v květnu 2024 a 68 milionů v srpnu.

Celkem už tak kraj školám na projekty inovací poskytl v posledním volebním období zhruba půl miliardy korun. Výrok hejtmanky Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Petra Pecková v debatě mluví o středních školách ve Středočeském kraji a v hlavním městě Praze. Seznam škol v těchto regionech je možné najít v Rejstříku škol, který spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Praha

Obory, které patří do kategorie zemědělství a lesnictví, se podle zmíněného rejstříku v Praze vyučují na celkem osmi středních školách. Žádná z nich ale nenabízí obor Zemědělec – farmář nebo Agropodnikání, které běžně patří do nabídky typických zemědělských škol. Žádná z uvedených škol se také sama neoznačuje přímo za zemědělskou školu, pouze jedna se prezentuje jako „střední zahradnická škola“.

Na pěti z těchto osmi škol je možné studovat obory Zahradnictví, Zahradnické práce nebo Zahradnická výroba. Rejstřík mezi ně řadí i Střední odborné učiliště v Nuslích, které vzdělává odsouzené ve výkonu trestu, a také speciální Odborné učiliště pro žáky s více vadami.

Na zbývajících třech pražských středních školách, na kterých se podle rejstříku vyučují zemědělské obory, lze studovat chovatelství, chovatelství cizokrajných zvířat a v posledním případě opravářství zemědělských strojů.

Středočeský kraj

Ve Středočeském kraji je naopak nejméně pět klasických zemědělských středních škol, které mají v nabídce obory Zemědělec – farmář či Agropodnikání. Kromě toho je zde také lesnická škola na Křivoklátě.

Dalších devatenáct škol podle rejstříku nabízí zahradnické obory, studium chovatelství nebo opravářství zemědělských strojů.

Závěr

V Praze sice mohou žáci na několika středních školách studovat zahradnické či chovatelské obory, žádná z těchto škol se ale sama neoznačuje přímo za zemědělskou školu. Ani jedna z nich také v nabídce nemá obor Zemědělec – farmář nebo Agropodnikání. Tyto obory se naopak vyučují na klasických zemědělských školách ve Středočeském kraji, kterých je v tomto regionu nejméně pět. Nachází se zde i střední lesnická škola na Křivoklátě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) reaguje na dotaz, zda by kraj mohl revidovat své majetky a poskytnout nějaké prostory obcím na budování školek. Proces pasportizace, který Pecková v odpovědi zmiňuje, slouží k zaevidování hmotného i nehmotného majetku do databáze. Výsledný „pasport“ pak obsahuje přehled majetku včetně informací o jeho technickém stavu, a umožňuje tak majiteli efektivnější správu.

Dokumenty dostupné na webu Středočeského kraje ukazují, že v předcházejícím volebním období v letech 2016–2020 kraj spustil projekt pasportizace všech sportovišť v regionu, včetně obecních i soukromých. První etapa tohoto projektu probíhala od července 2019 do ledna 2020, druhá etapa se zatím neuskutečnila. Některé další materiály z daného období zmiňují plány na provedení pasportizace objektů kvůli lepšímu hospodaření s energiemi (.pdf, str. 184) nebo plány na pasportizaci cyklostezek (.doc, str. 7 z 30). O tom, že by došlo k naplnění těchto plánů, ovšem kraj neinformoval.

Pasportizaci majetku Středočeského kraje se v končícím volebním období věnoval radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek Libor Lesák (ODS). Na zasedání krajského zastupitelstva v říjnu 2023 Lesák zmiňoval (.pdf, str. 101), že proces pasportizace majetku kraje začal už v roce 2016, kdy byl místopředsedou majetkové komise. Po výměně vládnoucí koalice v roce 2017 se podle něj pasportizaci věnoval nový radní pro majetek Tomáš Beneš (za ANO), který však krátce po svém nástupu do funkce musel ze zdravotních důvodů skončit. Sám Beneš v roce 2018 řekl, se mu projekt proto nepodařilo dotáhnout do konce. Lesák dále upozorňoval, že se poté do konce volebního období na pozici radního pro majetek vystřídali ještě další dva lidé a práce na pasportizaci se výrazně neposunuly (.pdf, str. 101).

Ve výroční zprávě Středočeského kraje za rok 2021 Lesák uvedl, že kraj proces pasportizace opět zahájil právě v roce 2021 (.pdf, str. 46). Podle výroční zprávy za rok 2023 bylo již dokončeno zaevidování majetku v gesci odboru sociálních věcí, zbývá dokončit evidenci majetku odboru školství nebo kultury (.pdf, str. 84, 87). S dokončením procesu Středočeský kraj počítá do konce roku 2024 (.pdf, str. 87).

S pasportizací se ve Středočeském kraji sice začalo již ve volebním období 2016–2020, projekt se tehdy ale nepodařilo dokončit. Při nástupu nové koalice pod vedením Petry Peckové na konci roku 2020 tedy nebyla databáze s evidencí krajského majetku hotová. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Hejtmanka Středočeského kraje a lídryně kandidátky STAN Petra Pecková odpovídá na otázku, zda by kraj nemohl převést některé své pozemky a budovy do vlastnictví obcí za účelem zřízení škol. Petra Pecková uvádí, že Středočeský kraj postupně předává vhodné budovy obcím, ve kterých už začaly fungovat základní školy. Jako příklad uvádí základní školu ve Středoklukách a školy v Příbrami a Českém Brodě.

Rozšíření škol ve Středočeském kraji

Středočeský kraj prodal v roce 2024 obci Středokluky areál bývalé střední školy, takzvané Kubrovy školy (.pdf, str. 3). Obec si již od roku 2021 část areálu pronajímala a od roku 2022 v něm provozovala druhý stupeň ZŠ Středokluky. Ke vzniku nové základní školy ve Středoklukách ve volebním období 2020 až 2024 nedošlo, tamní základní škola ale od roku 2022 využívá budovu bývalé Kubrovy školy. Petra Pecková tedy nepřesně mluví o vzniku již existující školy. Je nicméně pravda, že uvedený prostor se nově využívá jako základní škola.

V březnu 2023 prodal Středočeský kraj městu Český Brod areál bývalé zemědělské školy v části Liblice. Město plánovalo v areálu zřídit nové učebny Střední školy managementu a grafiky a později také novou ZŠ a MŠ. V říjnu 2023 obec zkolaudovala nové učebny SŠ managementu a grafiky (.pdf, str. 11), čímž se zvýšila kapacita školy (str. 3). V Českém Brodu se připravuje rovněž výstavba nového pavilonu ZŠ Žitomírská, která má rozšířit její celkovou kapacitu (.pdf, str. 23). Stavba má být podle starosty města Tomáše Klineckého dokončená v roce 2025.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít žádné informace o rozšíření kapacity škol v Příbrami, k čemuž mělo podle Peckové dojít ve volebním období 2020–2024. V plánu je pouze vybudování nových tříd a zázemí pro učitele v rámci půdní vestavby v ZŠ Březové Hory (.pdf, str. 43). V daném volebním období došlo v Příbrami rovněž ke sloučení dvou krajem zřizovaných gymnázií: Gymnázia Příbram a Gymnázia pod Svatou Horou. Podle vyjádření odboru školství Středočeského kraje pro Demagog.cz tak došlo k uvolnění prostor, které nově začala využívat Základní škola pod Svatou Horou. Ta „má díky tomu prostory pro zajištění výuky žáků z okolních obcí“. V Příbrami tedy nedošlo k převedení krajské budovy městu, díky sloučení krajských gymnázií se ale podařilo uvolnit prostory pro rozšíření kapacity základní školy.

Závěr

Středočeský kraj ve volebním období 2020–2024 skutečně přispěl k rozšíření některých základních škol. Kraj pronajal a později prodal základní škole ve Středoklukách budovu bývalé střední školy a základní škola může díky tomu využívat pro výuku na 2. stupni nové prostory. V budově bývalé Kubrovy školy tak skutečně vznikla, respektive začala fungovat, základní škola. V Českém Brodě již došlo díky prodeji budovy bývalé zemědělské školy k rozšíření kapacity střední školy a město plánuje zřídit v areálu i základní školu. V Příbrami se sloučila dvě krajská gymnázia a díky tomu se uvolnily prostory pro rozšíření kapacity ZŠ pod Svatou Horou. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Jedním z cílů infrastrukturního fondu, který hejtmanka Petra Pecková (STAN) v debatě zmiňuje, je snížit finanční zátěž obcí a měst při realizaci projektů v oblasti školství. Středočeský kraj od roku 2017 (.pdf, str. 10–11) umožňuje zájemcům čerpat z tohoto fondu podporu ve výši až 10 milionů korun (.pdf, str. 3).

V případě oblasti školství fond poskytuje dotace v rámci dvou programů, jejichž účelem je navýšení nedostatečných kapacit škol. První program se zaměřuje na podporu „rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ (.pdf, str. 10), druhý je určen jen na rozvoj základních škol.

Informace o výši finanční podpory pro jednotlivé projekty zveřejňuje Středočeský kraj na svých webových stránkách. V přehledech se ovšem nenachází všechny poskytnuté dotace za rok 2023, zároveň dokumenty u některých let uvádějí jen výši „navrhovaných“, ne přímo „poskytnutých“ dotací (.pdf). Částky, které na projekty fond nakonec skutečně vyplatil, tak mohou být ve výsledku nižší než právě navržené dotace.

S žádostí o přesná data o poskytnutých dotacích jsme se obrátili na tiskové oddělení Středočeského kraje. Tiskový mluvčí David Šíma poslal redakci Demagog.cz přehled, který ukazuje, že od roku 2017 bylo z fondu mateřským školám poskytnuto necelých 87 milionů korun.

Ze srovnání poskytnutých dat a údajů na webu Středočeského kraje vyplývá, že v přehledu jsou započítány pouze dotace, které kraj poskytl přímo mateřským školám – nikoliv institucím, které fungují jako ZŠ a MŠ zároveň. Výsledná částka tak může být ještě o něco vyšší (.pdf, .pdf). V roce 2022 totiž například na tyto projekty kombinovaných základních a mateřských škol putovalo 12 milionů Kč.

V tabulce není uveden rok 2024, protože zájemci mohou podávat žádosti o podporu až do 27. září (.pdf, str. 4). V dokumentech k dotačnímu programu Středočeský kraj uvádí, že na rok 2024 je na podporu základních a mateřských škol dohromady vyčleněno dalších 50 milionů korun (str. 2). Mateřské školy tak mohou z této částky získat další prostředky. Doplňme, že MŠ, které fungují samostatně, dosud z fondu čerpaly 15,8 % celkové poskytnuté částky, zbytek připadl základním školám nebo kombinovaným ZŠ a MŠ.

Závěr

Ze získaných dat vyplývá, že v letech 2017 až 2023 poskytl Středočeský kraj z infrastrukturního fondu mateřským školám necelých 87 milionů korun. Tato částka se pohybuje lehce mimo naši 10% hranici tolerance, nejméně dalších 12 milionů Kč ovšem putovalo z fondu na projekty kombinovaných mateřských a základních škol. Mateřské školy také mohou v roce 2024 čerpat ještě další prostředky z 50milionového balíčku, který fond vyhradil dohromady na podporu mateřských a základních škol. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

V kontextu výroku mluví Petra Pecková o infrastrukturním fondu Středočeského kraje, který podporuje kromě jiného i projekty z oblasti školství a pomáhá obcím a městům s jejich financováním. Žadatelé se mohou o finanční podporu z fondu hlásit od roku 2017 (.pdf, str. 10–11).

Na výstavbu škol poskytuje fond dotace v rámci dvou programů, jejichž účelem je navýšení nedostatečných vzdělávacích kapacit. První program se zaměřuje na podporu „rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ a o dotace v něm mohou žádat obce (nebo svazky obcí), které na projekt získaly dotace od státu nebo z fondů EU (.pdf, str. 10). Druhý program je určen výhradně na rozvoj základních škol a lze v něm žádat o dotace, pouze pokud projekt není podpořen z jiných veřejných zdrojů.

Z obou programů infrastrukturního fondu je skutečně možné čerpat dotace ve výši až 10 milionů korun. Podle dokumentů na webu Středočeského kraje jsou výjimkou jen projekty spolufinancované Ministerstvem pro místní rozvoj, u kterých strop činí 2 miliony korun. Středočeský kraj podpořil 10 miliony Kč například rozšíření kapacity základní školy v Kamenných Žehrovicích nebo Chrášťanech.

Závěr

Maximální částka, kterou mohou žadatelé ze středočeského infrastrukturního fondu získat, skutečně činí 10 milionů korun. Výrok Petry Peckového tak hodnotíme jako pravdivý.

V kontextu výroku mluví Petra Pecková o infrastrukturním fondu Středočeského kraje, který podporuje kromě jiného i projekty z oblasti školství a pomáhá obcím a městům s jejich financováním. Žadatelé se mohou o finanční podporu z fondu hlásit od roku 2017 (.pdf, str. 10–11).

Na výstavbu škol poskytuje fond dotace v rámci dvou programů, jejichž účelem je navýšení nedostatečných vzdělávacích kapacit. První program se zaměřuje na podporu „rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ a o dotace v něm mohou žádat obce (nebo svazky obcí), které na projekt získaly dotace od státu nebo z fondů EU (.pdf, str. 10). Druhý program je určen výhradně na rozvoj základních škol a lze v něm žádat o dotace, pouze pokud projekt není podpořen z jiných veřejných zdrojů.

Informace o výši finanční podpory pro jednotlivé projekty zveřejňuje Středočeský kraj na svých webových stránkách. V přehledech se ovšem nenachází všechny poskytnuté dotace za rok 2023, zároveň dokumenty u některých let uvádějí jen výši „navrhovaných“, ne přímo „poskytnutých“ dotací (.pdf). Částky, které fond na projekty nakonec skutečně vyplatil, mohou být nižší než navržené dotace.

S žádostí o přesná data o poskytnutých dotacích jsme se proto obrátili na tiskové oddělení Středočeského kraje. Tiskový mluvčí David Šíma redakci Demagog.cz poslal přehled, který ukazuje, že v rámci programu „Podpora rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ v letech 2017–2023 získaly základní školy na výstavbu téměř 437 milionů korun. Dalších 30 milionů Kč kraj poskytl z druhého programu určeného jen pro základní školy. Celkově tak základní školy z fondu získaly 467 milionů korun.

V tabulce není uveden rok 2024, protože zájemci mohou podávat žádosti o podporu až do 27. září (.pdf, str. 4). V dotačním programu, který se zaměřuje jen na podporu základních škol, je pro rok 2024 vyčleněno 20 milionů korun (.pdf, str. 2).

V programu, který poskytuje podporu na výstavbu nejen základních, ale i mateřských škol, dosahuje alokace pro rok 2024 50 milionů korun (.pdf, str. 2). ZŠ tak mají možnost využít i tuto částku, ovšem část z této sumy nakonec mohou získat školky.

Závěr

Za celou dobu existence fondu poskytl Středočeský kraj základním školám necelých 467 milionů korun. V letošním roce mohou ZŠ v součtu čerpat až 70 milionů Kč, přičemž část této sumy mohou získat i mateřské školy. Petra Pecková tak u přidělené podpory uvádí nepřesnou částku, a její výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) v kontextu debaty popisuje svůj dlouhodobý zájem o problematiku nedostatečných kapacit základních škol ve Středočeském kraji, zejména pak v „suburbanizačním prstenci“ kolem Prahy. Uvádí, že na toto téma již v roce 2012, tehdy jako neuvolněná místostarostka města Mnichovice a studentka Univerzity Karlovy, zpracovala analýzu (.pdf), na jejímž základě měla „spolu se starosty obcí“ iniciovat vznik zmíněných dotačních titulů (video, čas 31:24).

Na základě tohoto kontextu jsme provedli rešerši dotačních programů, které mohly zmírnit problém nedostatečných kapacit pro žáky z okolí Prahy, zejména tzv. prstence Prahy tvořeného středočeskými okresy Praha-východ a Praha-západ, a umožnit vznik 11 tisíc nových žákovských míst.

Dotační programy Prstenec I a II

Na podporu výstavby škol v okolí Prahy jsou zaměřené například programy Prstenec I a II. Program Prstenec I schválila v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a vyhradila pro něj částku 1,66 miliardy korun. Účastnilo se ho deset škol ze Středočeského kraje a Prahy a pomohl financovat jak budování zcela nových škol, tak přístaveb, a to například v Psárech, Jesenici-Zdiměřicích, Rudné u Prahy či v Čelákovicích. Většina těchto projektů už je dokončena, některé se stále staví (.pdf, str. 64). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) počítá s tím, že ve Středočeském kraji a v Praze vznikne díky programu dohromady téměř 2 700 žákovských míst.

Program Prstenec II schválila v červenci 2021 vláda Andreje Babiše. Nová fáze dotačního programu má za cíl zajistit do roku 2028 zhruba 10 tisíc žákovských míst, na což stát vyhradil 7,4 miliardy korun (.pdf, str. 64–65). Některé nové školy postavené z těchto zdrojů se dle plánů ministerstva otevřou v roce 2025, další projekty jsou v přípravě. Většina z nich se nachází právě ve Středočeském kraji, některé také v Plzeňském kraji.

Další programy MŠMT a Ministerstva financí

S žádostí o upřesnění programů, na které při debatě Petra Pecková poukazovala, jsme se obrátili na tiskového mluvčího hejtmanky. Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Středočeského kraje David Šíma nás ve své odpovědi odkázal na čtyři programy.

Podle jeho odpovědi mluvila hejtmanka Pecková o programu Prstenec I (.pdf, str. 64) a programu „Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky“, které spadají do gesce MŠMT. Dále se dle mluvčího jedná o dva programy Ministerstva financí, konkrétně o podprogram „Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst“ č. 298213 (29821300) a podobný podprogram zaměřený na školy v působnosti obcí č. 298D2280.

U těchto programů, které začaly být vyhlašovány mezi lety 2014 a 2019, lze dohledat řadu projektů, které z nich byly po celé republice financovány. Žádný veřejně dostupný zdroj však neshrnuje počet nových žákovských míst, která díky nim do roku 2021 vznikla ve Středočeském kraji. Kontaktovali jsme proto Ministerstvo financí (MF) i příslušná oddělení na MŠMT.

MF pro Demagog.cz uvedlo, že k navýšení kapacit ZŠ byl určen podprogram pro podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst (podprogram č. 298D213), tzv. „školský program MF“. Prostředky z něj se uvolňovaly mezi lety 2014 a 2021. „Za celou dobu trvání podprogramu byla (…) navýšena ve Středočeském kraji kapacita ZŠ o 11 068 nových míst“, uvedl Stefan Fous z tiskového oddělení MF.

Z odpovědi, kterou jsme dostali od MŠMT, vyplývá, že díky jeho dotačním programům vzrostl do roku 2021 počet žákovských míst nejméně o 883. Ve dvou z těchto programů se přitom staví nebo připravují ještě další navýšení kapacit ZŠ.

Závěr

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít počet žákovských míst, která měla do roku 2021vzniknout na základě dotačních titulů zmiňovaných hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou (STAN). Mluvčí hejtmanky na základě dotazu Demagog.cz upozornil na čtyři dotační programy MF a MŠMT, které k tomu měly sloužit.

Podrobnější informace o jejich vlivu na kapacitu základního školství ve Středočeském kraji však nejsou veřejně k dispozici. S žádostí o upřesnění jsme se proto obrátili na MF a MŠMT. MF pro Demagog.cz uvedlo, že na základě jednoho z dotačních programů MF byla kapacita ZŠ ve Středočeském kraji mezi lety 2014 a 2021 navýšena o 11 068 míst. Díky dotacím z MŠMT počet míst prozatím vzrostl nejméně o dalších 883. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v debatě mluví o nedostatečné kapacitě základních škol v kraji. Zmiňuje však, že díky dotacím Ministerstva financí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v regionu na ZŠ vznikají nová místa. Jako příklad uvádí výstavbu nových svazkových škol.

Základní školy podle zákona zřizují obce, mohou se také spojit v dobrovolném svazku obcí, který zajišťuje plnění povinné školní docházky pro žáky z členských obcí (.pdf, str. 9). Svazek obcí může zřídit svazkovou školu se sídlem v jedné z nich, ostatní školy pak fungují jako její odloučená pracoviště. Obce tak mezi sebou mohou například sdílet pedagogy a snadněji dosáhnout na dotace.

Výstavba šesti svazkových škol ve Středočeském kraji je součástí podprogramu MŠMT na podporu rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání (.docx, str. 4). K 10. září 2024 (tedy ke dni vysílání debaty) byly ve Středočeském kraji ve výstavbě celkem čtyři svazkové školy:

• ZŠ LOŠBATES (Louňovice, Štíhlice, Tehovec, Svojetice)
• Svazková škola Chýně – Hostivice
• Svazková škola Drahelčice – Úhonice
• Svazková školaPod Beckovem (Líbeznice, Bašť, Měšice, Zlonín, Předboj, Bořanovice)

Součástí dotačního titulu MŠMT (.docx, str. 4) je také Svazková škola Český Brod – Doubravčice, jejíž výstavba se zpozdila kvůli neúspěšné stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a Svazková škola Povýmolí v Úvalech (Úvaly, Hradešín, Květnice, Dobročovice a Přišimasy), která se zasekla ve fázi výběrového řízení.

Závěr

Zmíněný dotační titul MŠMT financuje vznik šesti nových svazkových škol ve Středočeském kraji. Čtyři z nich byly k 10. září 2024 ve výstavbě, další dvě byly teprve ve fázi přípravy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zejména ve spojitosti s předpokládaným vývojem počtu žáků začal Středočeský kraj rozšiřovat kapacity místních gymnázií formou přístaveb. V květnu letošního roku zástupci kraje například mluvili o tom, že rozšiřování nebo přípravy na něj probíhají v případě gymnázia v Hostivici, Říčanech, Berouně či Brandýsu nad Labem. Gymnázium v Benešově v daném výčtu nicméně zmíněno nebylo.

Informace o tom, že by mělo dojít k rozšíření kapacity tohoto gymnázia, se nám nepodařilo dohledat na webu školy ani stránkách Středočeského kraje, který je jejím zřizovatelem. S dotazem jsme se proto obrátili jak na vedení gymnázia i na kraj, dosud jsme však nedostali odpověď. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.