Radim Špaček

Radim Špaček

Koruna Česká - monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska (KČ)

0
0
Bez tématu 4 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Sněmovní volby 2021 1 výrok
Pravda 4 výroky
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2021 2 výroky
Rok 2013 4 výroky
Pouze ve výběru Demagog.cz 1 výrok

Radim Špaček

Automobily, které jsou poháněné elektromotorem, mají zhruba stejnou uhlíkovou stopu jako automobily se spalovacím motorem za celou dobu své životnosti.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Životní prostředí
Nepravda
Elektromobily mají vyšší uhlíkovou stopu do najetí přibližně 50 000 km, od této najeté vzdálenosti mají vyšší uhlíkovou stopu vozidla se spalovacím motorem.

Podle studie (.pdf) mnichovského Výzkumného institutu pro energetické hospodářství (Forschungsstelle für Energiewirtschaft) vytváří i elektromobily velkou uhlíkovou stopu, a to především kvůli emisím při výrobě elektrobaterie a také z důvodu neekologického zdroje elektrické energie. Při porovnání s automobilem se spalovacím motorem došla tato studie k závěru, že elektromobil má vyšší uhlíkovou stopu než auto na spalovací motor do doby, než obě auta najedou přibližně 50 000 km (.pdf, str. 5). Nad touto hranicí je kumulovaná uhlíková stopa auta se spalovacím motorem vyšší než v případě elektromobilu a rozdíl se s najetými kilometry prohlubuje.

Upřesněme, že podle serveru Portál řidiče je běžná životnost baterie elektromobilu při denním používání osm a více let. Podle serveru fDrive.cz poskytuje většina automobilek záruku 160 000 kilometrů nebo 8 let na kapacitu minimálně 80 %. Životnost elektromobilů, lépe řečeno jejich baterií, tedy přesahuje zmiňovanou hranici 50 000 km. 

Zdroj: Forschungsstelle für Energiewirtschaft (.pdf)

Dodejme, že studie vychází z dat z roku 2015, kdy Německo na výrobu jedné kilowatthodiny elektrické energie produkovalo 580 g ekvivalentu CO₂, celá Evropská unie poté 460 g CO₂eq/kWh (.pdf, str. 5). Zmiňme také, že v roce 2020 produkoval český energetický mix 473 g CO₂eq/kWh, tedy srovnatelné množství emisí jako EU v roce 2015.

Tématu emisních dopadů elektromobilů se věnuje například i web CarbonBrief, který v květnu 2019 zveřejnil srovnání elektrického Nissanu Leaf a průměrného nového auta se spalovacím motorem ve Spojeném království. Za předpokladu, že obě auta najezdí 150 000 km za dvanáct let provozu, převýší uhlíková stopa auta se spalovacím motorem uhlíkovou stopu Nissanu Leaf po dvou letech.

Zdroj: CarbonBrief.org

Web také zmiňuje studii německého Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo), podle níž je uhlíková stopa elektromobilu Tesla Model 3 za dobu jeho životnosti větší než v případě vozu se spalovacím motorem Mercedes C Class. Uveďme však, že metodiku a závěry této studie zpochybnila řada zástupců odborné veřejnosti (.pdf). Někteří vědci například poukazovali na to, že studie německého institutu u automobilů se spalovacími motory pracuje s nejlepšími možnými výsledky, zatímco u elektromobilů s těmi nejhoršími.

Doplňme, že web CarbonBrief upozorňuje také na velké rozdíly mezi uhlíkovými stopami při výrobě různých druhů baterií nebo na závislosti na energetickém mixu země, ve které je elektromobil dobíjen. Jak například upozorňuje BBC, dle studie britských a nizozemských vědců z roku 2020 mají elektromobily nižší uhlíkovou stopu než auta se spalovacím motorem v 95 % světa. Výjimkou je například Polsko, které stále vyrábí většinu elektrické energie z uhlí.

Radim Špaček

Hlavním skleníkovým plynem je vodní pára, která je za skleníkový efekt zodpovědná asi z 85 %.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Životní prostředí
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Na skleníkovém efektu, díky němuž má Země teplotu vhodnou pro život, se vodní pára podílí přibližně z 60 %, některé odborné zdroje uvádějí rozmezí 36–70 %. 85 % odpovídá podílu, jejž má na skleníkovém efektu vodní pára spolu s oblačností, kterou však ovlivňují také jiné faktory.

Vodní pára je nejrozšířenějším plynem v atmosféře a řadí se do skupiny tzv. skleníkových plynů (.pdf, str. 1). Ty jsou zodpovědné za skleníkový efekt, při němž zmíněné plyny absorbují většinu (.pdf, str. 2) infračerveného záření vyzařovaného zemským povrchem, čímž dochází k ohřívání vzduchu (.pdf, str. 18). I tento vzduch poté vyzařuje infračervené záření, a část energie se tak vrací zpět k zemskému povrchu, který se spolu s nejspodnějšími částmi atmosféry ohřívá (.pdf, str. 1). 

Uveďme, že právě díky tomuto efektu má Země teplotu vhodnou pro život (.pdf, str. 18). Zvyšování koncentrace skleníkových plynů však způsobuje, že se množství infračerveného záření směřujícího k povrchu Země zvyšuje, čímž dochází „ke zvyšování teploty na Zemi se všemi jeho důsledky“ (.pdf, str. 2).

Vodní pára se na skleníkovém efektu podílí přibližně z 60 %, avšak častěji je uváděn (.pdf, str. 17) rozptyl 36–70 %. Určit přesnou hodnotu není snadné mimo jiné z důvodu, že určitou část infračerveného záření (určité rozmezí vlnových délek) může pohlcovat více skleníkových plynů najednou. Horní hranice 70 % v tomto případě odpovídá podílu, který by měla na skleníkovém efektu vodní pára, pokud bychom nepočítali s absorpcí stejné části spektra infračerveného záření dalšími skleníkovými plyny.

Dalším problémem při určení přesného čísla je i skutečnost, že se obsah vodní páry ve vzduchu liší v závislosti na místě a čase. Doplňme také, že se vodní pára v atmosféře neudrží dlouho, ale jen několik dní (.pdf, str. 153). Oproti tomu jiné skleníkové plyny, mezi které patří například oxid uhličitý, metan nebo oxid dusný, se mohou v atmosféře udržet několik let až staletí a působí tedy mnohem déle.

Uveďme, že obsah vodní páry ve vzduchu je dán především teplotou (.pdf, str. 77). Ta limituje maximální množství vodní páry, které vzduch může obsahovat. Zjednodušeně lze říci, že při vyšší teplotě dokáže vzduch pojmout více vodní páry (.pdf, str. 153). Když je vzduch vodní párou nasycen na maximum a dojde ke snížení teploty, část vodní páry zkondenzuje na malé vodní kapky, které poté tvoří oblaka. Následně se tak voda vrací na povrch Země v podobě deště.

Zde dodejme, že hodnota 85 %, kterou ve výroku zmiňuje Radim Špaček, odpovídá podílu, který má na skleníkovém efektu dohromady vodní pára spolu s oblaky (v kapalném či pevném skupenství). Dle serveru Yaleovy univerzity se přesněji jedná o 66–85 %. Oblaka se v určitém ohledu chovají podobně jako skleníkové plyny, protože také absorbují infračervené záření, které poté z části vyzařují zpět

V tomto případě však hraje roli také množství přítomných aerosolů, které se do atmosféry dostávají i kvůli činnosti člověka (.pdf, str. 4). Pokud se ve vzduchu nachází větší koncentrace aerosolů, jsou oblaka tvořena větším počtem vodních kapek o menší velikosti, a odrážejí tak více infračerveného záření. Na tvorbu oblaků a množství jimi odraženého infračerveného záření tak nemá vliv pouze vodní pára, ale také další faktory. Podíl oblačnosti na skleníkovém efektu proto nelze zaměňovat s podílem vodní páry nebo ho do něj zahrnovat.

Dále také uveďme, že na udržování teploty či jejím zvyšování se vodní pára podílí opačným způsobem než ostatní skleníkové plyny. Sama zvýšení teploty nezpůsobuje, naopak na něj reaguje. Čím vyšší bude teplota povrchu Země, tím vyšší bude také výpar a obsah vodní páry v atmosféře, čímž se dále zesílí skleníkový efekt (.pdf, str. 19). Z tohoto pohledu lze říci, že koncentrace vodní páry souvisí se změnou koncentrací ostatních skleníkových plynů v atmosféře – čím silnější bude skleníkový efekt způsobený ostatními plyny, tím větší bude teplota a tím větší bude koncentrace vodní páry. Tímto způsobem tedy vodní pára významně umocňuje skleníkový efekt způsobený jinými skleníkovými plyny.

Pro úplnost doplňme, že na rozdíl od ostatních skleníkových plynů můžeme množství vodní páry v atmosféře ovlivnit jen velmi málo. Lidstvem vytvářené emise vodní páry, způsobené například odlesňováním nebo zavlažováním půdy, jsou považovány za zanedbatelné (.pdf, str. 153) v porovnání s vypařováním vody z přírodních vodních ploch.

Na závěr shrňme, že 85 %, o nichž ve výroku mluví Radim Špaček, je hodnota podílu, který má na skleníkovém efektu vodní pára spolu s oblačností. Nikoliv vodní pára samotná, v jejímž případě se jedná o podíl 36–70 %. Jelikož se Radimem Špačkem zmiňovaných 85 % nevešlo do naší 10% tolerance, hodnotíme výrok jako nepravdivý. 

Radim Špaček

Mimo jiné se ukázalo i tím, že v rámci toho personálního zemětřesení, které teda tato vláda provádí ve všech resortech, tak že odvolali i paní Šimůnkovou z postu ředitelky odboru.
Interview Daniely Drtinové, 18. října 2013
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, vláda Jiřího Rusnoka skutečně od svého nástupu provedla citelné personální změny ve vícero resortech. O případu Moniky Šimůnkové, která byla odvolána z postu ředitelky vládní sekce pro lidská práva informovala např. Česká televize :"Šéf Úřadu vlády Radek Augustin (SPOZ) odvolal Moniku Šimůnkovou v úterý z funkce šéfky vládní sekce pro lidská práva. Ta následně ve čtvrtek rezignovala na post zmocněnkyně pro lidská práva. Šimůnková se s vládou dle svých slov neshodne v názoru na pojetí lidských práv. "V poslední době cítím tlak na svou osobu. Cítím snahy ministra vnitra o to, aby se celá lidskoprávní agenda dostala do gesce ministerstva vnitra. Nepovažuji to za dobré řešení. Agenda nemůže být takto zaštítěna, byla by to neúcta k občanské společnosti," řekla Šimůnková." Pro představu níže uvádíme ještě několik dalších příkladů personálních změn, tento výběr je však pouze ilustrativní. Server týden potom v souvislosti s personálním změnami nve vládních resortech uvádí následující: " Jen za první měsíc například ministr zemědělství Miroslav Toman vyměnil ve svém úřadě devět lidí a šéfy několika institucí, například Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Povodí Labe nebo Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Teď se chystá vybrat nového ředitele státního podniku Lesy České republikyPersonální změny však nastaly i na jiných ministerstvech. Například na ministerstvu práce skončilo po nástupu Františka Koníčka pět manažerů. Ministr vnitra Martin Pecina zase odvolal exministra dopravy Radka Šmerdu z dozorčí rady České pošty. Ministr financí Jan Fischer se zbavil na svém úřadě například Radka Šnábla, bývalého spolupracovníka Miroslava Kalouska.(...)Nejvýraznější tažení však zahájil ministr dopravy Zdeněk Žák. Na svém ministerstvu vyměnil šéfa kabinetu a obměnil dozorčí radu Českých drah. Ta nová záhy odvolala generálního šéfa ČD Petra Žaludu. Na počátku října Žák odvolal šéfy Ředitelství silnic a dálnic Davida Čermáka, Ředitelství vodních cest Jana Skalického a Drážního úřadu Pavla Kodyma." Dalším známým případem personální změny (byť ne v politickém úřadu) bylo odvolání Jana Buriana z pozice ředitele Národního Divadla, Česká televize v souvislosti s tím uvádí následující:"Odvolání ředitele Národního divadla (ND) v Praze Jana Buriana vzbudilo reakce politiků napříč spektrem(...) Burian končí v čele ND, aniž začal. Dnes se měl totiž ujmout funkce. Důvodem k jeho odvolání je podle Balvína to, že Burianovo jmenování nevzešlo z výběrového řízení."

Radim Špaček

Daniela DRTINOVÁ: Tak proč by se měla Česká republika změnit na konstituční monarchii. Vznik státu považujete za nejvážnější omyl československé politiky. To píšete v programu. Radim ŠPAČEK: Ano, to píšeme v programu a má to tedy několik, několik rozměrů. První je to, co jste naznačila, že vznik nebo rozpad toho podunajského mocnářství opravdu považujeme za strašlivý omyl.
Interview Daniely Drtinové, 18. října 2013
Pravda

Výrok hodnotíme na základě volebního programu strany jako pravdivý V části Stát program říká: " Dějiny českého státu nezačínají v roce 1993, ani v roce 1918, ale o celé tisíciletí dříve. Tendenci budovat po první světové válce zcela nový stát bez návaznosti na předchozí politické a právní tradice, považujeme za jeden z nejvážnějších omylů československé politiky."

Radim Špaček

A když se podíváme na fungující monarchie, kterých je v Evropě zhruba 12...
Interview Daniely Drtinové, 18. října 2013
Pravda

V Evropě v současnosti skutečně existuje 12 státních jednotek (ang.) s monarchickou formou státu. Sedm zemí má status království, dále se zde nachází tři knížectví a jedno velkovévodství. Specifickým případem je pak Městský stát Vatikán, který je považován za určitou formu teokracie, kdy papež (it., čl. 1, odst. 1) suverénně vykonává moc zákonodárnou, výkonnou i soudní.

StátStatusBelgiekrálovstvíDánskokrálovstvíNizozemíkrálovstvíNorskokrálovstvíŠpanělskokrálovstvíŠvédskokrálovstvíVelká BritániekrálovstvíAndorraknížectvíLichtenštejnskoknížectvíMonakoknížectvíLucemburskovelkovévodstvíVatikánteokracie

Radim Špaček

Ne, ne, ne, ale už teď, už teď při udělování státního občanství je vyžadována zkouška z češtiny, aby se ten adept dokázal vůbec domluvit na úřadech, dokázal domluvit ve škole, prostě se zbytkem společnosti.
Interview Daniely Drtinové, 18. října 2013
Pravda

Státní občanství České republiky může Ministerstvo vnitra udělit při splnění stanovených podmínek, jednou z nich je, že žadatel „prokáže pohovorem před příslušným úřadem znalost českého jazyka (nevztahuje se na žadatele, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky)”.

Pro získání trvalého pobytu na území ČR, což je další podmínkou pro podání žádosti o udělení občanství, je pak nutné ve zkoušce prokázat znalost na úrovni A1 (viz vyhláška MŠMT), což mimo jiné zahrnuje schopnost

a) vytvořit jednoduché věty o jemu známých lidech a místech,
b) popsat jednoduchým způsobem sám sebe a místo, kde žije,
c) vyjadřovat se o běžných každodenních činnostech,
d) komunikovat jednoduchým způsobem v běžných každodenních situacích a
e) udržet krátkou společenskou konverzaci, klást jednoduché otázky na běžná hovorová témata a na podobné otázky odpovídat.

K dispozici je i vzorový test, který testuje schopnost porozumět krátkému psanému i mluvenému textu a základní slovní zásobu ohledně orientace, jednání na úřadech či u lékaře, vyplňování formulářů či základní časové údaje.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů