Z částí výročních zpráv České inspekce životního prostředí týkajících se napadení lesních porostů kůrovcem nelze jednoznačně posoudit zvladatelnost, či nezvladatelnost situace.
Česká inspekce životního prostředí každoročně provádí kontroly za účelem ochrany lesů, ve kterých se mimo jiné zaměřuje na obnovu lesních porostů, poškození při lesních činnostech (např. těžba), zvěř, ochranu lesního půdního fondu, a také na napadení lesního porostu kůrovcem (str. 74).
Česká inspekce životního prostředí se ve svých výročních zprávách pravidelně kůrovcem zabývá. Výroční zpráva za rok 2014 uvádí, že „vážná je situace v působnosti obce s rozšířenou působností Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Šternberk a Zábřeh v Olomouckém kraji. Naopak pozitivně lze zhodnotit stav hmyzích škůdců v NP Šumava, kde je situace oproti předchozím létům příznivější.“ (str. 57). V roce 2015 došlo k dalšímu rozvoji kůrovce ve stejné oblasti (podle ČIŽP je situace vážná), ale „pozitivně lze zhodnotit stav hmyzích škůdců v NP Šumava, kde je situace sice oproti předchozím létům příznivější, ovšem nárůst kůrovcového dříví lze jako důsledek enormního sucha v roce 2015 reálně předpokládat“ (str. 69).
Ve výroční zprávě za rok 2016 ČIŽP konstatovala, že se kůrovcová situace v NP Šumava „významně zlepšila oproti roku 2010 a 2011“ (str. 66). Naopak fenomén hynutí smrku v nedostatku vláhy a napadení kůrovcem na střední a severní Moravě je podle ČIŽP v posledních letech zásadním jevem. „Současné kapacity orgánů ochrany lesa neumožňují na stav adekvátně plošně reagovat, a to i při vědomí, že primárně se jedná o úkoly pro vlastníky lesa, odborné lesní hospodáře a státní správu lesů v intencích lesního zákona“ (str. 68).
V roce 2017 došlo k mírnému zvýšení výskytu kůrovce i objemu kůrovcové těžby v NP Šumava (str. 76). „Opakovaně nepříznivá i pro rok 2018 je kalamitní situace v rozvoji kůrovců v Moravskoslezském kraji, Olomouckém kraji a Zlínském kraji, kde je za přispění sucha a václavky často ohrožena sama podstata lesa.“ V Olomouckém kraji navíc „běžná obranná opatření (lapáky, lapače) nejsou podle ČIŽP účinná. Stav je navíc zhoršován snížením cen dříví a s tím spojeným poklesem zájmu o kůrovcové dříví“ (str. 73–74).
Vzhledem k tomu, že podrobnější informace o kontrolách zásahů proti kůrovci nejsou k dispozici, hodnotíme výrok jako neověřitelný. Z výročních zpráv ČIŽP nelze jednoznačně určit, jestli v nich obsažené závěry o kůrovcové situaci poukazují na to, že by situace nebyla zvladatelná, nebo ne.
