Roman Onderka
SOCDEM

Roman Onderka

Bez tématu14 výroků
Rozpočet 20216 výroků
Ekonomika3 výroky
Sociální politika1 výrok
Zrušit filtry

Roman Onderka

(…) máme deficity v letošním roce 500 miliard, v příštím roce zatím nachystaných 320 miliard.
Události, komentáře, 11. listopadu 2020
Pravda
Státní rozpočet na rok 2020 byl po úpravách schválen s plánovaným schodkem 500 mld. Kč. Rozpočet na rok 2021 je připravován se schodkem 320 mld. Kč.

Poslanec Onderka ve svém výroku hovoří o plánovaných schodcích státního rozpočtu na roky 2020 a 2021.

Deficit státního rozpočtu na rok 2020 byl původně schválen (.pdf, str. 1) ve výši 40 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl následně třikrát navýšen v reakci na aktuální vývoj pandemie covidu-19 a prováděná opatření ke stimulaci ekonomiky, opatření na podporu regionálního rozvoje, cestovního ruchu atd. Poslední z těchto novel zákona o státním rozpočtu navýšila (.pdf, str. 1) deficit rozpočtu na letošní rok na 500 miliard korun.

11. listopadu letošního roku pak došlo v Poslanecké sněmovně k projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2021. Návrh (.pdf) byl poslanci v prvním čtení schválen. Počítá s příjmy ve výši 1 488,3 miliard korun a výdaji ve výši 1 808,3 miliard korun. Plánovaný schodek je tak 320 miliard korun (str. 1). Parametry rozpočtu podle Ministerstva financí zohledňují zejména dopady probíhající pandemie, rozpočet dle vyjádření rezortu také „zvyšuje prostředky na ohodnocení práce pedagogů, výrazně finančně posiluje zdravotnictví a nezapomíná ani na důchodce“.

Roman Onderka

Sociální demokracie drží programové prohlášení, které jasně mluví o 23 a 19% daních. O žádných 15 tam nic napsáno není, co předkládá pan premiér.
Události, komentáře, 11. listopadu 2020
Rozpočet 2021
Pravda
Vláda ANO a ČSSD ve svém programovém prohlášení uvádí, že zruší superhrubou mzdu. Místo ní má navrhnout sníženou 19% sazbu z hrubé mzdy a ponechat solidární zvýšení daně zavedením sazby 23 %. Tomu odpovídá návrh Jana Hamáčka, Andrej Babiš ale navrhuje sníženou sazbu ve výši 15 %.

Druhá vláda premiéra Andreje Babiše, jejíž součástí je ČSSD jako koaliční partner, schválila finální podobu svého programového prohlášení 27. června 2018. Prohlášení obsahuje (.pdf) 16 tematických oblastí, přičemž hned jednu z prvních představují finance a hospodaření státu, kam spadá také téma daní.

V této oblasti se ANO i ČSSD zavázaly (.pdf, str. 5) zrušit superhrubou mzdu a namísto ní navrhnout novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. K tomu by zůstalo zachováno solidární zvýšení daně, a to zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy. Další nové daňové sazby v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy programové prohlášení nezmiňuje. 

Uveďme, že během léta se koaliční ČSSD a ANO dohodly, že po zrušení superhrubé mzdy bude základní daňová sazba na úrovni 15 % z hrubé mzdy (pro osoby s příjmy do 140 tisíc korun). V posledních týdnech nicméně tato dohoda padla a jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) předložili k projednávané novelizaci některých zákonů v oblasti daní své vlastní pozměňovací návrhy.

Zatímco premiér Babiš navrhuje (.docx, str. 3, 7–8) po zrušení superhrubé mzdy základní sazbu 15 % z hrubé mzdy, vicepremiér Hamáček prosazuje (.docx, str. 3, 6) sazbu uváděnou v programovém prohlášení ve výši 19 %. Na výši druhé sazby, tedy 23 % z hrubé mzdy, se již oba ve svých návrzích shodují.

Srovnání návrhů Andreje Babiše a Jana Hamáčka a jejich výše navrhovaných sazeb. Zdroj: ČT24

O nové 15% daňové sazbě v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy se programové prohlášení vlády nezmiňuje, hovoří jen o sazbě 19 %. Pro kontext však znovu připomeňme, že Andrejem Babišem navrhovaná 15% sazba byla původně výsledkem letní dohody mezi koaličními partnery.

Roman Onderka

Nejsou (v návrhu státního rozpočtu na rok 2021, pozn. Demagog.cz) započítané některé změny, které mohou nastat v rámci schvalování daňového balíčku.
Události, komentáře, 11. listopadu 2020
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu na rok 2021. S dopady daňového balíčku, včetně zrušení superhrubé mzdy, který je v současnosti také schvalován, však návrh nepočítá.

Dne 11. listopadu 2020 Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu na rok 2021. Sněmovna se zatím dohodla na základních parametrech rozpočtu (.pdf), tedy na příjmech, výdajích a schodku: „Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun a celkově s růstem ekonomiky o 3,9 %.

Nicméně, rozpočet nezohledňuje tzv. daňový balíček, který bude Sněmovna schvalovat od 19. listopadu. Vláda jej předložila Sněmovně 24. června 2020 a obsahuje změny v oblasti daní, které mohou mít na rozpočet zásadní vliv.

Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík upozornil, že „schvalovaný daňový balíček počítá mimo jiné se zavedením stravenkového paušálu, se snížením spotřební daně z nafty a případně se snížením daně z příjmů zaměstnanců“.

Daňového balíčku se týkají také návrhy na zrušení superhrubé mzdy, které k němu byly předloženy jako pozměňovací návrhy. Dne 26. října 2020 premiér Babiš navrhnul zrušení superhrubé mzdy (.doc, str. 2, 9) a její nahrazení zdaňováním hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 % a v případě, že je základ daně vyšší než 4násobek průměrné mzdy (tedy zhruba 140 000 korun měsíčně), sazbou 23 % (.doc, str. 3, 10). Tento návrh by podle důvodové zprávy způsobil ve státním rozpočtu navýšení schodku o dalších 52,1 miliard korun (.doc, str. 8).

Podobný pozměňovací návrh předložil dne 27. října 2020 i vicepremiér Jan Hamáček. Navrhuje zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 19 %, doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy nad 140 tisíc korun měsíčně (.doc, str. 3). Podle Hamáčka by se tím schodek státního rozpočtu navýšil o 10 miliard korun (.doc, str. 6).

Závěrečné schvalování státního rozpočtu je naplánováno na 16. prosinec 2020.

Roman Onderka

To je to, co jsem kritizoval dneska i při svém vystoupení, paní ministryně financí, protože jsem přesvědčen o tom, že poslanci si zaslouží, aby měli rozpočet hotový.
Události, komentáře, 11. listopadu 2020
Rozpočet 2021
Pravda
Roman Onderka při svém vystoupení v Poslanecké sněmovně kritizoval návrh státního rozpočtu na rok 2021 a zmínil, že se jedná o nedokončený návrh. Onderkovi se nelíbí například nezahrnutí daňových změn připravovaných vládou do návrhu rozpočtu.

Roman Onderka 11. listopadu ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně kritizoval návrh státního rozpočtu na rok 2021 předložený Alenou Schillerovou s tím, že je „téměř neakceptovatelný“ a nedokončený, přesto jej podpořil. Rozpočet poté prošel prvním čtením, ve kterém 54 poslanců hlasovalo pro a 49 proti. 

Jeden z problémů rozpočtu je podle slov Romana Onderky nezahrnutí daňových změn, a to především daňového balíčku, kterého se týkají i pozměňovací návrhy Andreje Babiše, č. 6592 (.doc), a Jana Hamáčka, č. 6610 (.doc), o zrušení superhrubé mzdy. Příjmy státního rozpočtu se tak podle Národní rozpočtové rady můžou propadnout o 58,1 miliard korun. Státní rozpočet je tak připravován za situace, kdy není zřejmé, zda bude moci s uvedenou sumou počítat. Tuto skutečnost kritizoval během svého vystoupení poslanec Onderka, když prohlásil, že „kdyby takto někdo plánoval domácí výdaje, nazveme ho nezodpovědným bláznem“.

Dodejme, že projednávání daňového balíčku a návrhů s ním spojených je navrženo na 65. schůzi Poslanecké sněmovny 19. listopadu.

Roman Onderka

Devatenáctého tento měsíc budeme jednat o tom, jaké další parametry se budou schvalovat v rámci rozpočtu na příští rok 21, takzvaný daňový balíček.
Události, komentáře, 11. listopadu 2020
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Na pořadu 65. schůze Poslanecké sněmovny PČR, která se bude konat od 19. listopadu 2020, je naplánované třetí čtení tzv. daňového balíčku, tedy návrhu, který upravuje některé zákony v oblasti daní. Případné schválení tohoto balíčku ovlivní konečnou podobu státního rozpočtu.

Návrh státního rozpočtu na rok 2021 prošel 11. listopadu 2020 prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Tím byla schválena celková výše příjmové a výdajové stránky rozpočtu, stejně jako výše výsledného schodku, který dosahuje hodnoty 320 mld. Kč (.pdf, str. 1). V dalším čtení bude stále možné projednávat změny a přesuny v rámci rozpočtu, nikoliv však změny týkající se jeho základních parametrů. Návrh rozpočtu byl dále postoupen k projednání sněmovním výborům.

Jedním z návrhů, který může ještě výrazně změnit podobu navrhovaného rozpočtu, je tzv. daňový balíček, o kterém mluví poslanec Onderka ve svém výroku. Jedná se o vládní návrh zákona (.pdf), kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Návrh byl v červnu předložen Poslanecké sněmovně a nyní míří do třetího čtení. Toto projednávání by mělo proběhnout na 65. schůzi Poslanecké sněmovny, která se bude konat od 19. listopadu 2020. Vzhledem k tomu, že schůze začne ve čtvrtek a třetí čtení jsou zásadně na programu v pátky (a středy), lze očekávat projednání daňového balíčku až v pátek 20. listopadu.

Zmiňovaný návrh zákona (.pdf, str. 35) je souhrnnou novelizací, která obsahuje změny vztahující se k většímu počtu zákonů. Upravuje například znění zákona o dani z nemovitých věcí, dani z příjmů, ale také znění zákona o spotřebních daních nebo o působnosti orgánů Celní správy ČR. Důvodem (.pdf, str. 37) zařazení navrhovaných změn do jednoho právního předpisu je kromě jejich věcné souvislosti také větší přehlednost a snazší orientace.

Dodejme, že k této obsáhlé novele bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. Například návrh premiéra Andreje Babiše (.docx) a vicepremiéra Jana Hamáčka (.docx), které se týkají plánovaného zrušení superhrubé mzdy.  Příjmy státního rozpočtu se tak podle Národní rozpočtové rady můžou propadnout o 58,1 miliard korun a schválení tohoto balíčku, případně pozměňovacích návrhů, může ještě ovlivnit konečnou podobu rozpočtu.

Roman Onderka

Přesto jsem pro to hlasoval (pro návrh státního rozpočtu, pozn. Demagog.cz) a odůvodnil jsem, proč jsem pro to hlasoval, protože i špatná věc nebo nedokonalá věc, abych byl přesný, v rámci rozpočtu je pořád lepší než rozpočtové provizorium, které by nás čekalo od ledna příštího roku.
Události, komentáře, 11. listopadu 2020
Rozpočet 2021
Pravda
Dle záznamu hlasování na webu Poslanecké sněmovny Roman Onderka skutečně hlasoval pro vládní návrh státního rozpočtu na rok 2021. Před samotným hlasováním tento návrh kritizoval, nicméně uvedl, že je lepší mít nedokončenou podobu rozpočtu než rozpočtové provizorium.

Ve středu 11. listopadu 2020 proběhlo v Poslanecké sněmovně 1. čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, který podpořil svým hlasem i Roman Onderka (ČSSD). Tento návrh Sněmovna v 1. čtení schválila a nyní má dojít k jeho projednávání ve výborech. Uveďme, že kromě přítomných poslanců ČSSD se pro návrh vyslovilo hnutí ANO a KSČM.

Ještě před samotným hlasováním Roman Onderka na plénu Poslanecké sněmovny uvedl, že návrh při hlasování podpoří, i když nesouhlasí s jeho podobou: „Rozpočet roku 2021 je dle mého názoru zlo, které ale bohužel potřebujeme. (…) Objem schodku je obrovský. Otevřeně říkám, že to pro mě je rozpočet téměř – a zdůrazňuji slovíčko téměř – neakceptovatelný. Nicméně musím dodat, že rozpočet podpořím. Jakkoli ho považuji spíše za polotovar, pořád je lepší mít takovou trochu amorfní a nedodělanou, nejasnou věc než rozpočtové provizorium, a to zvláště v této době.“ Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rozpočtové provizorium by 1. ledna 2021 nastalo v případě, pokud by zákon o státním rozpočtu Poslanecká sněmovna neschválila do 31. prosince 2020. Dodejme, že současný návrh rozpočtu musí po projednání ve výborech projít ještě druhým a třetím čtením ve Sněmovně a následně musí být postoupen k podpisu prezidentovi republiky. V důsledku rozpočtového provizoria by výdaje v každém měsíci v roce 2021 nesměly překročit jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího státního rozpočtu. 

Dodejme, že předmětem našeho hodnocení není, zda je návrh rozpočtu „lepší než rozpočtové provizorium“, ale pouze to, zda pro uvedený návrh skutečně hlasoval a zda své hlasování odůvodnil uvedenými slovy.

Roman Onderka

Hnutí ANO při vzniku orgánů, které se zřizovaly hned po volbách v Poslanecké sněmovně, tak hnutí ANO deklarovalo, že komise náleží opozici. A i se takovýmto způsobem chovalo.
Český rozhlas PLUS, 18. dubna 2018
Pravda

Výrok je hodnocený jako pravdivý, protože hnutí ANO v době jednání o složení kontrolních komisí Parlamentu několikrát potvrdilo, že není proti tomu, aby předsedové kontrolních komisí byli poslanci z řad opozice. Hnutí toto stanovisko navíc dodrželo – až do zvolení Jiřího Maška (ANO) jako předsedy kontrolní komise pro GIBS.

Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek se v době jednání o obsazení nové Poslanecké sněmovny několikrát zmínil (Novinky.cz, Lidovky.cz), že ANO nemá nic proti tomu, aby předsedy kontrolních komisí byli členové opozice (zde myšleni členové ostatních parlamentních stran mimo ANO).

Parlament dle jednacího řádu (§ 47) může vytvářet trvalé i dočasné komise. Dle současné praxe jsou to pak především komise zřizované dle jednacího řádu, dále pak kontrolní komise a dočasné ad hoc vyšetřovací komise. Po jednom předsedovi mají Piráti, STAN a TOP 09. Strany ODS a SPD mají pak po dvou předsedech.

V případě kontrolních komisí Poslanecké sněmovny tak hnutí ANO nemělo, až do zvolení Jiřího Maška (ANO) dne 18. dubna 2018, žádného člena na místě předsedy těchto komisí.

Roman Onderka

Dnešní (18. dubna 2018, pozn. Demagog.cz) prohlášení předsedy klubu ANO pana Faltýnka o tom, že opozice nemá společného kandidáta (do čela komise pro kontrolu GIBS, pozn. Demagog.cz) – no to neměla, ani když ANO hlasovalo pro pana Ondráčka z KSČM.
Český rozhlas PLUS, 18. dubna 2018
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože byť je hlasování o předsedovi komise pro kontrolu GIBS tajné, Andrej Babiš sám připustil, že se na zvolení Ondráčka předsedou této komise podíleli i poslanci hnutí ANO. Při této volbě opozice skutečně neměla společného kandidáta.

O předsedovi komise pro kontrolu GIBS hlasovala Poslanecká sněmovna v tomto volebním období již několikrát. Během minulé volby, v březnu tohoto roku, kandidovali na pozici předsedy této komise Ondráček (KSČM), Ferjenčík (Piráti) a Majerová Zahradníková (ODS). Ondráček získal v prvním kole 74 hlasů a v kole druhém 79 hlasů. Vzhledem k tomu, že KSČM sama disponuje ve sněmovně 15 poslanci, museli jejího kandidáta podpořit i poslanci jiných stran. Šéf hnutí ANO Babiš se na svém facebookovém profilu omluvil s tím, že měl své kolegy z ANO více přesvědčovat, aby nepodporovali ve volbě Ondráčka, a dodal: „Když jsme to ráno na klubu debatovali, bylo vidět, že zhruba polovina našich pro Ondráčka hlasovat nebude.“

Dodejme ještě, že k hlasování o předsedovi komise pro kontolu GIBS došlo již v prosinci loňského roku, kdy Ondráček získal v jednotlivých kolech volby 85 a 95 hlasů, a v lednu tohoto roku, kdy získal 83 hlasů. Během těchto voleb byl Ondráček jediným kandidátem na předsedu komise.

Roman Onderka

Já jsem dlouhodobě říkal, že nikdy nezasednu ve vládě na jakékoliv úrovni, kde by byla koaliční vláda s komunistickou stranou.
ČT24, 24. září 2014
Pravda

Výrok je označen jako pravdivý, protože Roman Onderka skutečně dlouhodobě odmítá spolupráci ČSSD s KSČM. Dokonce se snažil v ČSSD prosadit úplný zákaz spolupráce s KSČM a to na jakékoli úrovni.

A například v předvolební diskuzi z roku 2010, kterou přinesl Český rozhlas veřejnost opětovně ujišťoval, že " Nikdy nebude podpis Romana Onderky na koaliční smlouvě s komunistickou stranou ", což dokazuje stálost Onderkova přesvědčení.

Roman Onderka

Rada města Brna dala doporučení městským částem na plošné zakázání hazardu ve městě Brně a to všech her, které lze ze zákona z města regulovat.
ČT24, 24. září 2014
Pravda

Na webu města Brna nelze dohledat v tuto chvíli (25. září) zápis z jednání Rady města Brna. Poslední zveřejněný zápis pochází z jednání 10. září. V navrženém programu pro jednání, o němž Roman Onderka mluví, tento bod absentuje také.

Nicméně v tiskové zprávě po jednání Rady města Brna je zmíněn na závěr bod " RMB souhlasí s úplným zákazem provozování loterií a jiných podobných her na území statutárního města Brna ". TZ tento bod uvádí číslem 165, program jednání obsahoval pouze 164 bodů. Je tedy zřejmé, že oproti plánovanému programu byl bod na jednání Rady navržen až při samotném jednání.