Roman Onderka

Zavádějící
Onderkovo srovnání platí jen při započtení zkrácených úvazků, kterých se návrh ČSSD netýká. Pro plné úvazky jsou rozdíly menší. Poslanec zároveň pomíjí zkracování pracovní doby od roku 1918, kdy se ještě pracovalo 48h týdně.
Pravda
Vláda ANO a ČSSD ve svém programovém prohlášení uvádí, že zruší superhrubou mzdu. Místo ní má navrhnout sníženou 19% sazbu z hrubé mzdy a ponechat solidární zvýšení daně zavedením sazby 23 %. Tomu odpovídá návrh Jana Hamáčka, Andrej Babiš ale navrhuje sníženou sazbu ve výši 15 %.
Pravda
Státní rozpočet na rok 2020 byl po úpravách schválen s plánovaným schodkem 500 mld. Kč. Rozpočet na rok 2021 je připravován se schodkem 320 mld. Kč.
Pravda
Dle záznamu hlasování na webu Poslanecké sněmovny Roman Onderka skutečně hlasoval pro vládní návrh státního rozpočtu na rok 2021. Před samotným hlasováním tento návrh kritizoval, nicméně uvedl, že je lepší mít nedokončenou podobu rozpočtu než rozpočtové provizorium.
Pravda
Na pořadu 65. schůze Poslanecké sněmovny PČR, která se bude konat od 19. listopadu 2020, je naplánované třetí čtení tzv. daňového balíčku, tedy návrhu, který upravuje některé zákony v oblasti daní. Případné schválení tohoto balíčku ovlivní konečnou podobu státního rozpočtu.
Pravda
Roman Onderka při svém vystoupení v Poslanecké sněmovně kritizoval návrh státního rozpočtu na rok 2021 a zmínil, že se jedná o nedokončený návrh. Onderkovi se nelíbí například nezahrnutí daňových změn připravovaných vládou do návrhu rozpočtu.
Zavádějící
V prvním čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2021 byly schváleny pouze jeho základní údaje, konkrétně výše příjmů, výdajů, saldo a jeho vypořádání. Otázka navýšení platů v sociálních službách sice byla na plénu Sněmovny projednávána, nebyla však předmětem schvalování.
Pravda
Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu na rok 2021. S dopady daňového balíčku, včetně zrušení superhrubé mzdy, který je v současnosti také schvalován, však návrh nepočítá.
Neověřitelné

Poslanec Jiří Mašek z hnutí ANO byl zvolen (odst.57) 105 hlasy z celkových 175. V tomto případě je třeba uvést, že podle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny (§75, odst.1) je volba předsedy komise pro kontrolu GIBS tajná. Proto můžeme jen spekulovat, kteří poslanci pro Maška, který nakonec zvítězil, hlasovali.

Pokud jde o existenci či neexistenci nepsané hlasovací koalice ANO, KSČM a SPD, Demagog.cz toto již analyzoval. Vzhledem k charakteru volby předsedy komise pro kontrolu GIBS však tento poznatek nelze aplikovat na tento případ. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Pravda

Výrok je hodnocený jako pravdivý, protože hnutí ANO v době jednání o složení kontrolních komisí Parlamentu několikrát potvrdilo, že není proti tomu, aby předsedové kontrolních komisí byli poslanci z řad opozice. Hnutí toto stanovisko navíc dodrželo – až do zvolení Jiřího Maška (ANO) jako předsedy kontrolní komise pro GIBS.

Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek se v době jednání o obsazení nové Poslanecké sněmovny několikrát zmínil (Novinky.cz, Lidovky.cz), že ANO nemá nic proti tomu, aby předsedy kontrolních komisí byli členové opozice (zde myšleni členové ostatních parlamentních stran mimo ANO).

Parlament dle jednacího řádu (§ 47) může vytvářet trvalé i dočasné komise. Dle současné praxe jsou to pak především komise zřizované dle jednacího řádu, dále pak kontrolní komise a dočasné ad hoc vyšetřovací komise. Po jednom předsedovi mají Piráti, STAN a TOP 09. Strany ODS a SPD mají pak po dvou předsedech.

V případě kontrolních komisí Poslanecké sněmovny tak hnutí ANO nemělo, až do zvolení Jiřího Maška (ANO) dne 18. dubna 2018, žádného člena na místě předsedy těchto komisí.