Stanislav Grospič

Na základě výpočtu Ministerstva kultury, který je obsažen i v důvodové zprávě (.pdf, str. 29) původního návrhu zákona č. 428/2012 Sb., se při vypočtení finančního vypořádání použila cena 44,48 Kč/m2 pro zemědělské půdy a cena 27,74 Kč/m2 pro lesní půdy. Dále se pro potřeby vypořádání počítalo s cenou 20 Kč/m2 pro vodní plochy a 1106,78 Kč/m2 pro zastavěné plochy.

Výpočet provedl i Český statistický úřad, jehož ocenění se od uvedených cifer z navrhovaného zákona liší. Příčinou je odlišná metodika výpočtu.

Český statistický úřad v roce 2015 vypracoval statistické hodnocení církevních restitucích, které publikoval ve svém měsíčníku Statistika&My. Odhad tržní ceny za zemědělskou půdu stanovil na 7,50 Kč za metr čtvereční, přičemž uvedl, že se jedná o průměr a tržní cena by mohla dosáhnout až na 14 Kč za metr čtvereční v závislosti na kvalitě půdy a poloze pozemku. Složitější výpočet ovšem nastává u lesní půdy, kdy se ocenění za metr čtvereční pohybuje od 1 Kč do 10 Kč.

Disproporčnost cen užitých v restitucích obecně a v církevních restitucích je komplexním problémem. Ministerstvo kultury na otázku, proč byly ceny zemědělské půdy stanovovány odlišně než v 90. letech, kdy se s restituováním majetku začínalo, odpovídá:

„Zemědělskou půdou se rozumí půda, která byla zemědělská v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší zemědělské půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena zemědělské půdy ve venkovských oblastech (např. v případě hl. m. Prahy došlo od roku 1948 k navýšení plochy intravilánu o 44 %, z toho zemědělská půda činí přes 60 %). Zemědělská půda tak zahrnuje 4 druhy pozemků (...). Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny zemědělské půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává.“

Dále Ministerstvo kultura uznává, že „ceny se kterými se pracovalo v restituci podle zákona o půdě jsou odlišné. Takové srovnání je však chybné, neboť zákon o půdě pracuje s odlišnou koncepcí a byl přijímán v době, kdy tržní ceny neexistovaly.“

Server iRozhlas.cz pátral po existenci analýzy, podle níž byly údajně církevní restituce předraženy a na kterou se odkazovala ministryně financí Schillerová. Posudek dokazující takové předražení však neexistuje.

Je také zavádějící srovnávat restituce majetku fyzickým a právnickým osobám s církevními restitucemi. Cílem restitučního zákona č. 403/1990 Sb. bylo totiž pouze zmírnění následků majetkových křivd. Zákon o církevních restitucích však navíc zavádí majetkovou odluku církví od státu. Stát postupně sníží příspěvek na jejich činnost a v roce 2030 pak přestane církvím přispívat úplně. Církve se tak stanou majetkově samostatné. Například v roce 2016 přitom státní příspěvek na činnost církví činil 1,4 miliardy korun. Finanční náhrada církvím má tedy kromě restituční funkce také funkci odlukovou a je pochopitelné, že tato náhrada bude vyšší než v případě běžných restitucí.

KSČM navrhla zákon o zdanění církevních restitucí již v minulém volebním období v březnu 2016. Vláda k němu nezaujala žádné stanovisko a návrh se nestihl projednat do konce volebního období.

Sociální demokraté v programu (.pdf, str. 30) před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 nepožadovali explicitně zdanění restitucí. Nicméně program zmiňoval v souvislosti s církvemi požadavek zkrácení nákladů. „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“

ČSSD následně po volbách utvořila vládní koalici s KDU-ČSL a hnutím ANO a návrh zdanění restitucí nebyl během volebního období projednán. Vláda nenašla k návrhu jednotný postoj.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje navrhlo (.doc) na jaře 2016 zákonodárnou iniciativu na vydání novely zákona o církevních restitucích. S návrhem přišel hejtman Jiří Zimola z ČSSD. Podle návrhu (.pdf) měly být zdaněny vyplácené náhrady za církevní majetek, který nelze vydat, a finanční příspěvky na činnost církví a náboženských společností.

V důvodové zprávě návrhu (.pdf, str. 5–6) bylo uvedeno, že cílem je především narovnání postavení jednotlivých poplatníků daně před zákonem. Dále zpráva uváděla, že aktuální legislativa o majetkovém vyrovnání zvýhodňuje jednu skupinu daňových subjektů oproti jiným skupinám, jejichž příjmy nejsou od této daně osvobozeny.

Tento návrh kritizoval předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Připomeňme ještě, že v tu dobu již v Poslanecké sněmovně ležel podobný, již zmiňovaný, návrh KSČM. Návrhy komunistů a Jihočeského kraje nebyly do konce volebního období projednány.

Aktuálně se v Poslanecké sněmovně jedná o novém návrhu zdanění církevních restitucí, který KSČM předložila v prosinci 2017. Vláda tentokrát návrh podpořila (.pdf) a byl také schválen v prvním kole Poslaneckou sněmovnou. Senát ovšem návrh zamítl a vrátil Sněmovně. Aby nyní návrh prošel, bude potřebovat nadpoloviční většinu všech poslanců, tedy 101 hlasů.

Připomeňme na závěr, že zdanění církevních restitucí je jedna ze 7 podmínek KSČM pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Kritika ze strany sociální demokracie a tlak na revizi podoby církevních restitucí byl zjevný, avšak nejednalo se explicitně o zdanění restitucí (pouze v návrhu zastupitelstva Jihočeského kraje).