Za poslední 4 roky se výrazně snížila dostupnost zdravotní péče v Libereckém kraji, protože ve 2 nemocnicích jsme přišli o více jak 60 lůžek intenzivní, resp. interní péče. Snížily se rozpočty zdravotnických zařízení, je nedostatek lékařů, je nedostatek zdravotnického personálu. Jen v liberecké nemocnici schází 70 sester a dochází k omezování péče, k omezování některých lékařských výkonů.
V Libereckém kraji ubylo (.pdf, str. 21) za letošní rok 76 interních lůžek. K poklesu došlo kvůli zrušení interních oddělení v Nemocnici s poliklinikou v Semilech a v Nemocnici Frýdlant. V obou případech byla oddělení uzavřena z důvodu nedostatku personálu.
Pozorovatelné je také celkové snížení počtu lůžek akutní péče, a to již od roku 2008.
Zdroj: Liberecký kraj (.pdf, str. 15)
Rozpočet zdravotnických zařízení za poslední 4 roky kolísal, oproti loňskému roku však značně poklesl.
Zdroj dat: Rozpočet Libereckého kraje
Média v únoru informovala o tom, že se Liberecký kraj potýká s vážným nedostatkem zdravotnického personálu. V liberecké nemocnici se mělo jednat o více než třicet sester. Nepodařilo se nám dohledat žádnou informaci o tom, že by jich mělo scházet sedmdesát.
Situace ve Frýdlantu se však podle posledních zpráv mírně zlepšila. Nedostatek lékařů a sester úspěšně řeší i nemocnice v Liberci. O omezování péče v Libereckém kraji informovala MF DNES, zpráva se však týká spíše uzavření oddělení ve Frýdlantu a nutnosti pacientů dojíždět do Liberce.
Výrok se zakládá na pravdě, situace v liberecké nemocnici však podle dostupných informací není tak kritická, jak tvrdí Mackovík. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
První 2 roky ve zdravotnictví končily odvoláním radní paní Kocumové. Během 4 let se vystřídali ve zdravotnictví 3 lidé (myšleno radní pro zdravotnictví - pozn. Demagog.cz).
Zuzana Kocumová byla roku 2012 zvolena do krajské rady Libereckého kraje. O dva roky později však byla ze své funkce radní resortu zdravotnictví odvolána. Poté dočasně převzal řízení resortu náměstek hejtmana Marek Pieter, nicméně již při jeho dosazení bylo jasné, že funkci přebírá jen na dobu dočasnou. Hned v únoru 2015 se pak novým radním stal Petr Tulpa.
V čele resortu zdravotnictví se tak od voleb v roce 2012 skutečně vystřídali tři radní, nejde ovšem o tak dramatickou fluktuaci, jak Mackovík předkládá - ve skutečnosti bylo odvolání dočasně vyřešeno dosazením náhradníka, který byl krátce nato řádně nahrazen jiným, dlouhodobě vhodným kandidátem. Mackovík tedy v tomto svém tvrzení zavádí.
My jsme zde měli příklad právě z povodních 2010, kdy už tedy tato vláda nějakým způsobem fungovala, a docházelo tady k bizarní situaci, že armádní vrtulníky, které létaly ze Kbel, tak protože někdo v mezičase vymyslel, tak musely tankovat zpátky ve Kbelích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Armádní vrtulníky skutečně musely podle vyjádření pana Pavla Bezpalce z Letecké služby PČR na videozáznamu konference Air ambulance 2011 létat doplňovat palivo do Kbel. Posléze však byla do Liberce dovezena cisterna Policie ČR, armádní vrtulníky tak již měly možnost tankovat i zde. Koordinace Integrovaného záchranného systému a možnost armádních vrtulníků vyčleněných pro IZS tankovat z civilních zdrojů a naopak byla vyřešena právě na zmíněné konferenci v r. 2011.
Právě obce v Libereckém kraji patří k jedněm k nejzadluženějších v České republice a připadá tam na 8171 na obyvatele, což je statistika, která byla cirka před 14 dny publikována.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dvanáctého srpna 2012 informoval server iDnes.cz o zadlužeností obcí podle krajů, na zákadě studie CCB (Czech Credit Bureau).
Ve statistice dluhu obcí podle krajů (v Kč na obyvatele, bez Prahy) Liberecký kraj vede s 8 171 Kč na obyvatele. Druhý je Jihomoravský kraj se 7 288 Kč na obyvatele. Nejméně zadlužené jsou obce na Vysočině - jejich dluh činí 3 053 Kč na obyvatele.
Zveřejněné údaje předně odpovídají slovům Stanislava Mackovíka.
Celková škoda na povodních přesahovala osm miliard, z čehož tedy nějak přes dvě miliardy korun bylo jenom na té silniční infrastruktuře, jo.
Jak uvádí souhrnná zpráva (pdf.) Ministerstva životního prostředí na straně 119, celkové škody na povodních v Libereckém kraji skutečně činily 8,2 mld. Kč. Škody na silniční infrastruktuře činily až 2,2 mld. Kč.
Současná vláda přemýšlí o tom, že v rámci dozorčích rad by měli sedět odborníci, tak si myslím, že je to věc, která se tady řeší. (myšlena Vláda ČR)
Na jednání ministrů z 25. června 2012 (.pdf) byl schválen návrh nových pravidel obsazování funkcí v podnicích patřících státu či samosprávě. Podle nových pravidel budou tyto pozice obsazovány na základě odbornosti, s podmínkou zveřejnění potřebných kritérií k výkonu dané funkce.
První slučování škol tady bylo ve volebním období, kdy na kraji vládla ODS, to znamená není to toto volební období. Jednalo se o slučování třeba gymnázií v Mimoni, České Lípě, Novém Boru a celé řady škol a učilišť.
Výrok Stanislava Mackovíka je zavádějící. Popsal sice správně, že ke slučování škol v Libereckém kraji mělo dojít již za vlády ODS (2007), nicméně se mýlí v tom, že se měly slučovat jím konkrétně jmenovaná gymnázia.
Materiál Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje (.pdf) si dal za cíl optimalizovat síť středních škol v horizontu roku 2011 (kvůli snaze o kopírování vývoje počtu žáků). Nicméně samotné spuštění této optimalizace bylo naplánováno na 1. srpen 2007. Jak je patrné z příloh materiálu, jednotlivá jednání s místními samosprávami byla vedena krajem v lednu 2007, tj. za vlády ODS v kraji. Za kraj se těchto jednání účastnil radní Petr Doležal z ODS, v jehož gesci školství přímo bylo.
K Mackovíkem zmíněným gymnáziím materiál (.pdf -str. 52) uvádí: "...Zástupci kraje navrhují v této oblasti redukovat síť středních škol, v první fázi zejména v roviněřízení. Znamená to zachování Gymnázia Česká Lípa, Gymnázia Mimoň, Obchodní akademieČeská Lípa a Střední průmyslové školy Česká Lípa a sloučení 4 škol - Střední odborné školy aStřední odborného učiliště Česká Lípa, Střední odborné školy Česká Lípa, Střední odborného učiliště Česká Lípa a Střední školy Doksy do jednoho subjektu. Jedná se v první fázi o administrativní sloučení, kdy společný management bude redukci zejména s ohledem na materiálně-technické zázemí s ohledem na ubývající počet žáků sám řídit."
Gymnázium Nový Bor pak není v materiálu zmiňováno v tom smyslu, že by mělo být slučováno či rušeno.
Stanislav Mackovík má pravdu, že podle koncepce vytvořené za krajské vlády ODS mělo dojít ke slučování celé řady škol, nicméně není již pravdou, že by měla být slučována jím jmenovaná gymnázia v Mimoni, České Lípě a Novém Boru.