Tomáš Chalupa

Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to na základě dat České informační agentury životního prostředí a směrnic EU. Ministr sice korektně popisuje stav skládkování v České republice, nicméně v mezinárodním srovnání již jeho výrok přesný není.

Dle posledních dostupných dat České informační agentury životního prostředí (CENIA produkce a nakládání s komunálním odpadem, Tabulka 1) bylo v roce 2011 skládkováním odstraněno 55,4 % komunálního odpadu.

Pokud jde o nakládání s odpadem, podle dat Eurostatu z roku 2010, 38 % jeho celkového objemu směřuje v zemích EU na skládky, v České republice končí na skládkách 68 % odpadu.

V tabulce některé země a jejich nakládání s odpadem (hodnoty jsou uvedeny v %)

SkládkovánímSpalovánímRecyklovánoKompostovánoEU2738222515ČR6816142Slovensko811045Neměcko0384517Polsko731188Bulharsko100000Maďarsko6810184

Tomáš Chalupa hovoří o procentu materiálově využitých komunálních odpadů. Dle Zprávy o životním prostředí z roku 2011 bylo materiálově využito 30,8 % komunálního odpadu (viz str. 32 uvedeného dokumentu).

Cíl dosáhnout 50% podílu materiálového využití komunálních odpadů můžeme najít ve Státní politice (.pdf) životního prostředí pro období 2012-2020 (viz str. 33).

Bohužel se nám nepodařilo dohledat uvedený cíl ani v Zákoně o odpadech, ani v jeho novele. Nepodařilo se nám dohledat ani ministrem zmiňovanou strategii a dlouhodobou strategii, která byla dle jeho slov poslána do Bruselu.

Jelikož je ale závazek 50 % zmíněn v aktualizované Státní politice životního prostředí, hodnotíme výrok ministra Chalupy jako pravdivý.

Výrok ministra Chalupy je hodnocen na základě dohledaných informací o stavu recyklace odpadů v některých městech ČR jako pravdivý.

Co se týká města Olomouc, informaci o stavu recyklace, která je vyjádřena v procentech, přinesl např. server Česká pozice. Z tabulky (.pdf) jasně vyplývá, že padesátiprocentní hranici v recyklaci město překročilo v roce 2011 i v roce minulém.

Dalšími městy, která byla schopna recyklovat téměř 50 % komunálního odpadu jsou Pardubice, Semily a Svitavy (Hnutí DUHA). Obecně však např. tato organizace recyklaci odpadů v České republice kritizuje jako nedostatečnou, zmíněná města dosáhla tohoto stavu sama.

Tento výrok, v němž Tomáš Chalupa hovoří o energetickém využití komunálních odpadů, je pravdivý na základě publikace Ministerstva životního prostředí.

Poslední dostupná Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011 (.pdf, str. 126) informuje o strukurálním nakládání s komunálními odpady vztažené k celkové produkci komunálních odpadů. Míra energetického využití komunálních odpadů za rok 2011 činila 10,8 %.

Výše poplatku za skládkování je stanovena v příloze č. 6 zákona 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

V současné době výše tohoto poplatku skutečně činí 500 korun, na tuto částku se poplatek postupně zvýšil od roku 2002 z původní hodnoty 200 korun.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat České informační agentury životního prostředí a směrnic EU.

Dle posledních dostupných dat České informační agentury životního prostředí (CENIA produkce a nakládání s komunálním odpadem, Tabulka 1) bylo v roce 2011 skládkováním odstraněno 55,4 % komunálního odpadu; 30,8 % bylo dále materiálově využito; 10,8 % bylo dále energeticky využito a 0,04 % komunálního odpadu bylo odstraněno spalováním. Zároveň celkové množství produkovaného komunálního odpadu bylo v roce 2011 5 500 tis. tun. (Zpráva o životním prostředí ČR 2011, CENIA, str. 151, Graf 1 - . pdf)

Legislativa EU podle našich informací neobsahuje žádné nařízení nebo směrnici o maximálním povoleném podílu likvidace komunálního odpadu skládkováním. Existují ale směrnice, které upravují přímo související oblasti. Směrnice Rady č. 1999/31/ES v článku 5 odst. 2 upravuje postupné snížení množství biologicky rozložitelného materiálu na skládkách až na max. 35 % hmotnosti skládkovaného odpadu do roku 2014. Dále směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/2008 stanoví v článku 11 odst. 2 písm. a) požadavek na zvýšení na 50% úroveň přípravy komunálního odpadu k jeho opětovnému použití nebo k recyklaci.

Požadavky Evropské unie stran odpadového hospodářství byly zapracovány v nařízení vlády č. 197/2003 (ke stažení zde). Kapitola 6 stanoví požadavek na zvýšení materiálového využití komunálního odpadu na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů. Kapitola 7 stanoví snížení podílu odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Kapitola 8 zakotvuje snížení podílu biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky v souladu s výše zmíněnou evropskou směrnicí.

Informaci o stavu skládek se nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Sama evidence skládek byla naposledy aktualizována na příslušném webu naposledy v roce 2010. V příslušném seznamu se ovšem neuvádí, jaká je kapacita skládek. Z uvedených důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o fungujících spalovnách v ČR jako pravdivý.

Web Odpad je energie uvádí, že: "v České republice jsou v současnosti v provozu tři spalovny komunálního odpadu. Ve všech se odpad využívá pro výrobu energie."

Konkrétně jde o spalovny ZEVO Praha-Malešice, SAKO Brno a TERMIZO Liberec.

Výrok ministra Chalupy je na základě dohledaných informací o malešické spalovně v Praze hodnocen jako pravdivý.

Od roku 2011 je v normálním provozu kogenerační jednotka v ZEVO (Závod/Zařízení na Energetický Využití Odpadu) Malešice. Z tiskové zprávy na stránkách hlavního města Prahy je vidět, že ZEVO Malešice limity opravdu splňuje v rozsahu, o jakém mluvil ministr Chalupa.

Konkrétně zpráva uvádí: „ZEVO Malešice v průběhu uplynulých pěti let výrazně snížilo své emise. Zejména u prachových částic, u těžkých kovů, dioxinů a furanů se to podařilo o více než 70 % oproti roku 2006. Významný podíl na tom mají zrealizované investice do de-diox technologie a do vylepšování adsorpčních metod v technologii čištění spalin. S novou technologií de-nox již bylo ve zkušebním provozu dosaženo emisních hodnot pod 50 % zákonem povoleného limitu. U většiny monitorovaných emisí se dosahované hodnoty pohybují na úrovni do 10 % povolených emisních limitů,“ informoval Aleš Bláha, ředitel ZEVO, a doplnil: „Emisní hodnoty malešického gigantu jsou nyní srovnatelné s emisemi, jichž dosahují obdobná zařízení u našich nejbližších zahraničních sousedů, Německa a Rakouska. Udržení tohoto stavu je budoucím úkolem Pražských služeb.“

Pro porovnání zde přikládáme popis stavu včetně měření z roku 2005, který je uveřejněný na stránkách VŠCHT. V tomto popisu je patrné, že limity byly splňovány již dříve, avšak s modernizací došlo ke značnému vylepšení situace.

Výrok s ohledem na tiskovou zprávu na stránkách Hl. m. Prahy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Slova ministra životního prostředí Chalupy (ODS) potvrzuje i ředitel ZEVO Malešice Aleš Bláha, který v říjnu roku 2011 řekl televizi Metropol (čas 0:39) následující :

"Ta nová jednotka znamená to, že z jejich odpadů potažmo, nějakých 270 tisíc tun, my jsme schopni vyrobit tolik elektrické a tolik tepelné energie, že tím zásobíme celoročně circa 18 až 20 tisíc pražských domácností." Ve stejném duchu se vyjádřil také bývalý náměstek primátora Březina (ČSSD), který v srpnu 2011 řekl serveru iDnes.cz :

"Při svozu přibližně 270 tisíc tun komunálního odpadu může ZEVO Malešice vyrobit asi 60 tisíc MWh elektřiny a 800 tisíc GJ tepla, což je dostatečné množství pro zhruba 20 tisíc pražských domácností." Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Chalupy jako pravdivý.