Ten zákon, ten zákon, ten zákon právě proto, aby se tomuto předešlo, je rigidní. Říká, že to, že žádný budoucí ministr už nebude moci měnit zonaci podle své představy. (nový návrh o NP Šumava - pozn. Demagog.cz)
Návrh Zákona o národním parku Šumava je vyvěšen (.pdf) na stránkách Ministerstva životního prostředí. V současné době je zákon před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Členěním národního parku do zón ochrany přírody se zabývá paragraf 4. Ministrovi životního prostředí dle tohoto paragrafu skutečně nepřísluší pravomoc měnit zonaci parku.
Na základě návrhu zákona, který uvádí na svých stránkách Ministerstvo životního prostředí, hodnotíme výrok Tomáše Chalupy jako pravdivý.
Takže například se vyhlásilo za pana Bursíka, že se zvedne podíl té, ne, že zóna, zóna se nevyjednala, tak se to obešlo, tak se řeklo, že se bude někde ve dvojce chovat jako kdyby to byla zóna první, tedy bezzásahově, křičí se, že to je 30 %, když se pak podíváte, tak zjistíte, že tu dobu bylo vydáno 700 výjimek, skoro 700 výjimek, žádostí asi 500 reálných výjimek, které znamenaly, že se tam přesto zasahovaly.
Výrok ministra Chalupy je hodnocen na základě dohledaných informací o NP Šumava jako zavádějící.
Martin Bursík (tehdejší předseda Strany zelených) byl ministrem životního prostředí v 2. vládě Mirka Topolánka (koaliční vláda ODS, KDU-ČSL, SZ) a to po celou její dobu. Konkrétně byl ministrem od 9. ledna 2007 do 8. května 2009.
Údaj o sedmi stech výjimkách, které měly umožnit zasahovat i v těch zónách, kde by to jinak nebylo možné, veřejně uvádí také současný ředitel Národního parku Šumava, Jiří Mánek (Deník, Naše voda). Ten ovšem tento údaj vztahuje na období let 2007-2010, kdy Martin Bursík nebyl prokazatelně ministrem téměř polovinu z této doby. Tím pádem je výrok hodnocen jako zavádějící, neboť Chalupa Bursíkovi přisuzuje odpovědnost i za období, kdy bývalý předseda Zelených nebyl v ministerské funkci.
O tom, že v době ministrování Martina Bursíka měla být bezzásahovost na Šumavě nastavena na 30 % ploch, se zmiňuje ve svém textu např. Hnutí DUHA.
Ty výhrady, které mluví pan profesor a já znám, jsou součástí 49 připomínek, které jsem dostal na mojí žádost od Katedry životního prostředí Právnické fakulty, tak se rozdělují do třech částí. A jedna z nich jsou principy, řekněme toho legislativě technického... (k návrhu zákona o NP Šumava - pozn. Demagog.cz)
Výrok Tomáše Chalupy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož stanovisko Katedry životního prostřední Právnické fakulty Univerzity Karlovy není veřejně přístupné.
V současnosti míří na skládky 55 procent z 32 milionů tun ročně vytvořeného komunálního odpadu v Česku. Podle Chalupy je Česko v Evropě výjimečné svým vysokým podílem skládkování na celkovém nakládání s odpadem.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to na základě dat České informační agentury životního prostředí a směrnic EU. Ministr sice korektně popisuje stav skládkování v České republice, nicméně v mezinárodním srovnání již jeho výrok přesný není.
Dle posledních dostupných dat České informační agentury životního prostředí (CENIA produkce a nakládání s komunálním odpadem, Tabulka 1) bylo v roce 2011 skládkováním odstraněno 55,4 % komunálního odpadu.
Pokud jde o nakládání s odpadem, podle dat Eurostatu z roku 2010, 38 % jeho celkového objemu směřuje v zemích EU na skládky, v České republice končí na skládkách 68 % odpadu.
V tabulce některé země a jejich nakládání s odpadem (hodnoty jsou uvedeny v %)
SkládkovánímSpalovánímRecyklovánoKompostovánoEU2738222515ČR6816142Slovensko811045Neměcko0384517Polsko731188Bulharsko100000Maďarsko6810184
