Tomáš Czernin

Evropská komise vyjednávala celkově se šesticí firem, které vyvíjely vakcínu proti covidu-19 v rámci své očkovací strategie. Uveďme, že cílem této strategie je zajištění kvalitní, bezpečné a účinné vakcíny a její rychlé dostupnosti a zajištění spravedlivého přístupu k cenově dostupné vakcíně pro všechny v EU. Dalším z cílů je také zajistit, aby v zemích EU probíhaly přípravy, které souvisejí se zaváděním bezpečných a účinných očkovacích látek, především s důrazem na zabezpečení distribuce.

Evropská komise tak postupně začala uzavírat smlouvy s několika firmami na dodávky určitého počtu vakcín. Jako první se Evropská komise 14. srpna 2020 dohodla na nákupu 300 milionů dávek vakcíny u společnosti AstraZeneca. Smlouva také umožnila dokoupit dalších 100 milionů dávek, které se rozdělí poměrně podle počtu obyvatel. Dodejme, že teprve v prosinci 2020 byly zveřejněny výsledky třetí fáze klinických testů této vakcíny. Až po dokončení této třetí fáze – tedy fáze, kterou musí vývoj vakcíny projít předtím, než se očkování dostane k pacientům – pak 30. prosince vakcínu AstraZeneca schválila britská léková agentura.

Další společnost, která uzavřela dohodu s Evropskou komisí, byla Sanofi-GSK, a to 18. září 2020. Komise a Sanofi-GSK se mezi sebou dohodly na nákupu 300 milionů dávek vakcín, jakmile bude prokázaná bezpečnost této vakcíny. Doplňme, že v té době u této vakcíny probíhala první a druhá fáze klinického vývoje.

Třetí v pořadí byla společnost z koncernu Johnson & Johnson, se kterou se Evropská komise domluvila na nákupu 200 milionů dávek očkovací látky 8. října 2020. Opět až po prokázání bezpečnosti a účinnosti vakcíny. 

Čtvrtou smlouvu v pořadí Komise vyjednala se společností BioNTech-Pfizer dne 11. listopadu. Tato společnost se zároveň stala první společností, jejíž vakcína byla schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Následně Evropská komise schválila udělení podmínečné registrace dne 21. prosince 2020. Prvotní nákup vakcíny byl 200 milionů dávek očkovací látky s možností nákupu dalších 100 milionů dávek.

Pátou společností, se kterou Evropská komise uzavřela smlouvu, byla společnost CureVac. S ní se dohodla 17. listopadu 2020 na koupi 225 milionů dávek a na možnosti dokoupení dalších až 180 milionů dávek očkovací látky.

Šestou společností, se kterou Evropská komise jednala, byla Moderna. Právě vakcína této společnosti se stala druhou vakcínou, které byla udělena podmínečná registrace Evropskou komisí. Ještě před tím, tedy 25. listopadu 2020, schválila Evropská komise smlouvu na nákup 80 milionů očkovacích dávek s možností dokoupení dalších 80 milionů dávek.

Dne 15. října 2020 vydala Evropská komise (EK) Evropskému parlamentu a Radě EU sdělení (.pdf), které se v české verzi nazývá Připravenost na strategie očkování a zavádění očkovacích látek proti COVID-19.

V tomto sdělení, přesněji v části pojmenované „Prvky účinných strategií očkování“, EK apeluje (str. 6–7) na členské státy: „Komise pracuje na tom, aby občanům EU zajistila přístup k bezpečným, účinným a vysoce kvalitním vakcínám proti COVID-19. Stejně tak důležité je nicméně i úspěšné nasazení a dostatečné využívání těchto vakcín. Členské státy by měly podniknout řadu přípravných kroků s cílem umožnit co nejefektivnější a nejcílenější zavádění, jakmile bude účinná očkovací látka k dispozici. (…) Členské státy by měly zajistit, že služby v oblasti očkování budou mít dostatečné zdroje k plnění svých úkolů, jak z hlediska kvalifikovaných pracovníků pro podávání očkovacích látek proti COVID-19, tak z hlediska dodávek nezbytného zdravotnického a ochranného vybavení. Pokud jde o potřebnou pracovní sílu, měly by členské státy již nyní uvažovat o programech náboru a odborné přípravy, do nichž by mohli být případně zapojeni studenti nebo zaměstnanci v důchodu.“

Ke splnění výše popsaných cílů EK navrhuje členským státům tato opatření, která by měly implementovat v průběhu posledních měsíců roku 2020:

Komise ve výše zmíněném textu nabádá členské státy k tomu, aby přijaly potřebná opatření. Přestože nelze hovořit o přímé výzvě, apel na členské státy je zřejmý. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.