Tomáš Macura
ANO

Tomáš Macura

Bez tématu20 výroků
Komunální volby 20228 výroků
Ekonomika4 výroky
Koronavirus1 výrok
Zrušit filtry

Tomáš Macura

Spalovna tam stojí, oni chtějí jenom postavit novou linku (reaguje na Jaroška). (...) Probíhá velká EIA, kde se posuzují vlivy stavby na životní prostředí. Ale nepochybně ta technologie není bezemisní, k nějakému zhoršení dojde.
Předvolební debata České televize, 14. září 2018
Pravda
K stávající spalovně v Mariánských Horách dle plánu přibude nová stavba, v bezprostřední blízkosti původní budovy. Posuzování vlivu na životní prostředí stále běží a přestože technologie není bezemisní, nemusí jít o překážku v jejím vybudování.

Spalovna, o které Macura hovoří, je spalovna stojící v ostravské městské části Mariánské Hory. Společnost Suez, která ji provozuje, v současnosti usiluje o postavení druhé spalovny na stejném místě s kapacitou 20 tisíc tun odpadu ročně.

Stavba vyžaduje vyjádření příslušných úřadů o vlivu nové spalovny na životní prostředí (tzv. EIA). Tento proces v současnosti skutečně probíhá, jak uvádí Macura, a společnost Suez byla naposledy vyzvána k doplnění dokumentace (Závěry zjišťovacího řízení, .pdf, str. 2–3).

Společnost Suez v oznámení záměru výstavby spalovny uvádí předpokládané dopady na životní prostředí (Text oznámení záměru, .pdf CENNZO_Ostrava_ozn (1)). Popis těchto dopadů je poměrně obsáhlý. Zaměříme-li se pouze na vliv na ovzduší, uvádí společnost Suez následující informace pro současný a pro plánovaný provoz.

Současná spalovna (str. 43)

Plánovaná spalovna (str. 44)

Jak plyne z uvedených údajů, technologie není skutečně bezemisní. Společnost Suez však neuvádí konkrétní emise, které má vypouštět nový provoz, ale pouze maximální hodnoty, aby nedošlo k překročení limitních koncentrací. O předpokládaných emisích nové spalovny se lze pouze dočíst, že "lze se důvodně domnívat, že emisní limity a technické podmínky provozu pro záměr CENNZO nepřekročí podmínky stávajícího zařízení pro termické zpracování odpadů. Z toho vyplývá, že nepřekročí ani její imisní příspěvky." (str. 42)

Tomáš Macura

Ze všech objektivních měření vyplývá, že znečištění způsobené velkými průmyslovými zněčišťovateli je rozhodujícím faktorem životního prostředí v Ostravě.
ČT24, 10. září 2014
Pravda

Znečištění průmyslovou činnosti je jistě jedním z rozhodujících faktorů pro stav životního prostředí, což však neznamená, že je nejvýznamnějším. Například Situační zpráva o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje za kalendářní rok 2012 (.pdf) už na své sedmé straně zdůrazňuje, že:

"Hlavním zdrojem emisí prachových částic je provoz motorových vozidel, těžký průmysl, výroba energií a vytápění domácností." Totéž potvrzuje stanovisko Českého statistického úřadu.

Tomáš Macura tedy mluví pravdu.

Tomáš Macura

Kompetence města, pokud jde o vyhlašování nebo stanovování konkrétních individuálních emisních limitů, jsou v podstatě nulové (...). Především na úrovni kraje je kompetence k stanovení konkrétních emisních limitů pro jednotlivé průmyslové podniky.
ČT24, 10. září 2014
Pravda

Podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší se emisní limity dělí na na obecné a specifické. Obecné limity pro jednotlivé znečišťující látky a jejich skupiny jsou zakotveny v prováděcím právním předpisu − příloze č. 9 vyhlášky o úrovni znečišťování. Ty specifické jsou pro jednotlivé typy zdrojů znečištění (tzv. stacionární zdroje) stanovené buďto touž vyhláškou, nebo je může pro konkrétní zdroj znečištění ustanovit krajský úřad prostřednictvím povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. Obecné limity se ve vztahu k těmto specifickým limitům používají subsidiárně. Krajský úřad může dle tohoto zákona obecné limity pouze "zpřísnit", tedy nikoliv stanovit je stejné či vyšší, než jak pro daný zdroj udává vyhláška. Zároveň může také rozšířit okruh stacionárních zdrojů, na které se limity vztahují.

Města v tomto ohledu skutečně nemají na výši emisních limitů jakýkoliv vliv, zatímco kraje disponují možností vydat povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d zákona o ochraně ovzduší a stanovit tak výši limitů nejen pro průmyslové podniky. Tomáš Macura má tedy pravdu.